Neziskovky stále pomáhají zatopeným domácnostem

Neziskové organizace stále pomáhají lidem zasaženým loňskými zářijovými povodněmi. A to jak psychicky, tak fyzicky a také finančně. Mnohé z nich totiž stále ještě nemají vysušené své domovy ani základní úpravy jako jsou oklepané omítky.

Člověk v tísni působí na Opavsku, Krnovsku, Bruntálsku a Jesenicku, kde už více než 3 a půl tisícům domácnostem zasaženým zářijovými povodněmi zaslal na účty 180 milionů korun. Každé 50 tisíc. S těmi nejhůře postiženými je stále v kontaktu.

Miluše Keprdová: “Člověk v tísni, ti mi pomohli opravdu nejvíc ze všeho, protože mi pomohli i co se týče povodní, ale i mamince, pomohli mi s věcmi, které nám voda vzala a potom nám pomohla obec a stát. Měli jsme celý spodní byt zatopený, tam zůstaly jen holé stěny a všechno, kuchyň, obývák, ložnice, všechno jsme vyházeli, protože to už bylo tak pokroucené, že už jsme to nemohli zachránit.”

Denisa Hořínová, vedoucí terénní pracovník, Člověk v tísni: “My jezdíme do terénu, řešíme aktivně situace, které ti lidi potřebují, vlastně první vlna pomoci, která tady byla, těch 50 tisíc korun společně s ostatníma nevládními organizacemi vlastně vyplatila a teď se jede druhá vlna, kde už jako je to takové užší a řešíme s těma lidma konkrétní věci.”

Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Připravujeme pro ně nějakou individuální podporu. Jedná se o 350 domácností, které se díky povodní dostaly do špatné sociální situace. Máme ještě podprogram na výměnu otopných systémů pro zasažené povodní a žádosti je možné podávat přes systém granty do konce dubna. Na obnovy otopných systémů je možné získat až 70 tisíc korun.”

Člověk v tísni zaplaveným lidem v zimě bezplatně dodával i topivo jako brikety, pelety a dřevo a v současnosti společně s Armádou spásy a Hnutím Duha pomáhají lidem opravovat domy, především odstraňují vlhké omítky v domácnostech.

Martin Šmoldas, koordinátor pomoci, Člověk v tísni: “Člověk v tísni se snaží v tuto chvíli vytipovávat nějaké nemovitosti, kde ještě nedošlo k nějakým základním úpravám, například, že není ani oklepaná omítka u lidí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, nebo třeba jsou to senioři, mají nějaké zdravotní potíže.”

Ivo Dokoupil, Hnutí Duha Jeseníky: “To je vlastně taková první vlaštovka. Takže dneska uděláme ty omítky, necháme to vyschnout a za měsíc, za dva to nahodíme.”

Zdeňka Karlíková: “Metr 60 v místnostech jsme měli, takže nám nezůstalo nic. Všechno se vyhodilo, protože to bylo všechno pod vodou. Oba dva jsme skončili v nemocnici, psychicky jsme to nějak nevydrželi.”

Nejen zatopeným domácnostem stále pomáhá také Český červený kříž.

Marek Jukl, ředitel ČČK: “Na sbírkovém účtu ČČK určeném obětem povodní, které zasáhly Moravskoslezský a Olomoucký kraj v loňském roce, se sešlo asi 58 milionů korun a stále je možnost, aby si lidé u nás žádali o takzvanou popovodňovou pomoc, což je v případě občanů příspěvek na vyčištění, dezinfekci a také následný rozbor kvality pitné vody ve studni.”

Na jednu studnu je možné čerpat příspěvek do výše 7 a půl tisíce korun. O příspěvek mohou žádat i zřizovatelé školských zařízení.

Marek Jukl, ředitel ČČK: “Ať už základních škol i mateřských škol žádat o příspěvek na obnovu sportovišť, hřišť nebo zahrad, ale také tělocvičen a heren a tady je ten příspěvek až do výše 200 tisíc korun na jednu školu nebo školku.”

Všechny potřebné formuláře pro tyto žádosti, které jsou velice jednoduché, lze najít na webové stránce a uzávěrka žádostí je poslední březnový den.

---

Odhalení sochy kata v Bruntále

Významná událost opět poodhalila součást historie nejstaršího města. V Bruntále byla odhalena socha kata, který ve středověku ve městě působil jako vykonavatel městského práva. Právo hrdelní bylo ještě s dalšími městu uděleno Přemyslem Otakarem I. při jeho založení na počátku 13. století jako prvnímu městu Koruny české.

Součástí udělených Magdeburských práv bylo také například právo mílové, právo várečné, právo trhové, právo mílové či hradební.

Pavlína Konečná, městské infocentrum: „To znamená, když máte právo, tak zřejmě jste ho i vykonával. Ale tím, že se nedochovaly ty matriky, protože byly tady ty požáry, tak jsme to nevěděli. Tudíž jsme teď to zjistili.“

Město ve středověku třikrát vyhořelo. Mravenčí prací byly až nyní ve spolupráci se Zemským archivem dohledány v matrikách a zemských knihách doklady o existenci a výkonu práce kata v Bruntále.

Pavlína Konečná, městské infocentrum: „Zápisy z matrik, kdy se vdávala dcera kata bruntálského, Hofmannová Anička se synem kata z Rýmařova. Ten byl z rodu Schvannů. Jsou dochované také zápisy o prodeji katovny, kdy se vlastně prodávala bruntálská katovna katovi Hofmannovi, který k nám přišel z Polska. Takže je to krásný úřední záznam, který má všechny parametry, jako mají být i dneska.“

Ivana Gebauerová, Zemský archiv Opava: „Můj podíl byl ten, že jsem překládala text a záznamy, které jsou psány v těch materiálech. Jak v matrikách, tak v různých pozemkových knihách. Překládalo se jak z němčiny, tak z latiny. Byli tam i kolegové, kteří mi pomáhali, protože jsou někdy takové kličky slovní, které potřebujete s pomocí kolegů přeložit. Ale myslím si, že to byl běžný text na tu dobu.“

Sochu kate vyrobil sochař Daniel Klose. Je umístěna přesně v zazděném výklenku věže, kterým tehdy kat vcházel do kostela.

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Tato socha není jenom kusem odlitého kamene, ale pro nás by to měl být symbol. Symbol i svědek. A svědek doby, ve které kat nepatřil mezi ctěné občany. A přesto byl nepostradatelnou součástí spravedlnosti.“

Pavlína Konečná, městské infocentrum: „Tento vchod pro kata se dochoval v původní podobě také v Ryžovišti. Takže my víme, že opravdu tady ten kat byl.“

Kat se mohl nepozorovaně účastnit také mši v kostele.

Pavlína Konečná, městské infocentrum: „Komůrky toho kata, který byl nad lidma, ale zároveň níž, než varhaník, to znamená, ten kat viděl pouze oltář vepředu. Nemohl vidět ani pana faráře, ani lidi, byl prostě sám. Musel jít dřív na mši a zároveň dřív odejít, aby ho opravdu nikdo neviděl, protože on byl prostě špinavý a byl to vyvrhel té obce.“

Daniel Klose, autor a sochař: „Podoba vlastně vznikala díky skicám, které jsem vytvořil a vlastně celkově tu podobu jsme pak schválili s vedením města. Cca 3 měsíce necelé, materiálově je to umělý kámen s tím, že je to na bázi epoxidu, mramorových mouček, písku křemičitého, do formy vlastně natlačené.“

Současné dílo Daniela Klose je první, ale není jediné. Jeho práce pro město bude mít brzy pokračování.

Daniel Klose, autor a sochař: „Vypadá to, že rýsuje se určitý projekt na Uhlířský vrch, teď jsem zvědavý, jak všechno půjde, už vznikají nějaké modely.“

---

Zimní olympiáda na Annabergu

8. Zimní olympiáda žáků jedenácti škol bruntálského regionu proběhla v areálu na Annabergu v Andělské Hoře. V obřím slalomu a snowboardu změřilo své síly více něž 200 závodníků prvních až devátých ročníků.

Připravit závodní trať v jarním počasí nebylo pro pořadatele vůbec jednoduché.

Dominik Béza, velitel tratí, ředitel ski areálu: "Délka trati je nějakých 800 m a převýšení 125 m. Na tratích máme nějakých 20 cm sněhu, držíme to silou vůle, bohužel počasí nám nepřeje, máme nějakých 10 stupňů. O víkendu jsme měli 15. Na závody jsme připraveni, myslím, že se letošní ročník vyvede. V letošním roce zřejmě poslední závody, pak tady chystáme nějaký sranda závod, přejíždění bazénu, ale uvidím, podle toho, co nám dovolí počasí."

Celou olympiádu pořádal Ski Annaberg spolu se základní školou Amos Bruntál.

Petr Novotný, zdravotník a ředitel pořádající ZŠ Amos: „Všichni vidíme, jaké je počasí už dlouhodobě, obrovský respekt před organizátory z SK Annaberg a Ski Annabergu, protože převezli tuny sněhu a upravili tu trať tak, aby bylo možné závodit a vůbec, aby se dalo vyjet vlekem ke staru. Takže velké poděkování, že jsme mohli udělat už 8. ročník tohoto krásného závodu škol i jednotlivců, kdy závodí jak žáci, tak jejich pedagogové a vytváří to takovou příjemnou atmosféru, ducha té třídy, té školy, takže je to soutěž jak jednotlivců, tak družstev.“

Richard Borovička: „Já jsem Richard Borovička, jsem z Rýmařova, ještě jsem nezávodil, ale doufám, že dneska to bude dobré, akorát tady bude velká konkurence.“

Anketa, závodníci:  "Sníh je takový, že nevím, jestli mi to na něm půjde, ale snad to vyjde.“

„Jede se nám docela dobře, sice sjezdovka není úplně v dobrém stavu, ale ujde to a jinak jsme z Vrbna pod Pradědem.“

„Dá se to, no čekal jsem to horší.“

„Už jsme jeli, ale je to super, hezké počasí.“

Počasí připomínalo spíše jaro, sluníčko pak přispělo k výborné atmosféře plné adrenalinu.

Anketa, závodníci:  „Mám radši slalom, já mám radši snowboard.“

„My jsme z Jesenické a ještě jsem nelyžoval.“ Mám radši snowboard, než lyže.“

„Ještě jsem taky nelyžoval, ale dobrý den dneska je.“ Mám taky radši snowboard, než lyže.“

"Ještě jsem dneska nelyžoval, ale vypadá to, že tam moc sněhu není.“ Snowboard je nejlepší.“

„Já mám radši lyže, než snowboard.“

„Já mám tady radši lyže.“

V závodě se utkali jak jednotlivci, tak i zúčastněné školy. Nejlépe si pak v součtu vedla Základní škola Jesenická před školou Amos z Bruntálu a Základní školou z Vrbna pod Pradědem.

---