Jednání ministrů a starostů obcí

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany povodněmi zasažených obcí. O tom všem v Krnově jednali ministři práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy se starosty a zástupci vedení měst Moravskoslezského kraje.

V Moravskoslezském kraji povodeň zasáhla 277 obcí a 7 měst, z toho 35 obcí je poničených fatálně. Ze setkání s ministry v Krnově vyplynula řada podnětů, na čem pracovat do budoucna. Zásadní byla komunikace a rychlost pomoci.

Kateřina Foldynová (nez.), zastupitelka, Dívčí Hrad:„Pro nás je důležité, aby ty peníze přišly dříve a my je potom účtovali.“

Tomáš Spáčil (nez.), starosta Široké Nivy: „Infrastruktura, veřejné osvětlení, most, je toho spoustu.“

Tomáš Hradil, starosta Krnova: „Já bych v obecné rovině byl hrozně rád, aby jednání neskončilo jen tím, že jsme jednali. Aby to mělo konkrétní výstupy.“

Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: „Základní požadavek je samozřejmě úhrada povodňových škod.“

Salome Sýkorová, (nez.) starostka Zátoru: „My máme zničené úplně všechno. Přímá finanční pomoc by byla nejlepší.“

Ministři slíbili několik podpůrných programů. Pomoc zamíří nejen samosprávám, ale i domácnostem a firmám. Některé už byly spuštěny.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: „Zabezpečit svoz odpadu, úklid povodňových škod a těch trosek, tohle běží, pak jsme uvolnili dvě miliardy na to, aby tam, kde majiteli vodovodů a kanalizací jsou samosprávy, obce nebo svazky obcí, aby mohly investovat do těch oprav, současně jsme uvolnili peníze pro každou postiženou domácnost v průměru 40 tisíc.“

Petr Hladík (KDU - ČSL), ministr životního prostředí: „Národní rozvojová banka z prostředků operačního programu spravedlivé transformace, tak vypíše na začátku listopadu pomoc podnikatelům, a to malým, středním podnikům výhodný úvěr na 15 let za 0.“

Zaplaveným městům a obcím byly odpuštěny i poplatky za ukládání odpadu a další 2,5 miliardy vláda uvolnila na posílení dávky pomoci v hmotné nouzi.

---

Otevření Městského divadla v Bruntále

Po rok a půl trvající rekonstrukci a opravě bylo v Bruntále nově otevřeno Městské divadlo. Má za sebou dlouhou historii. Původní Spolkový dům katolického tovaryšstva z konce 19. století a Osvětový dům od roku 1955 byl od roku 1997 otevřen jako divadlo v Bruntále.

Velká investice města ve výši více než 36 milionů korun divadlu vrátila jeho původní historickou podobu.

Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Málokomu se poštěstí za život jedenkrát otvírat divadlo, já mám tu čest, otvírat ho již podruhé po 27 letech a tady jak vidíte na dobovém tisku, tak to jsem já o 27 let mladší.“

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Dnešní den byl úžasný a já si myslím, že se začíná psát nová historie divadla, protože divadlo dostalo ten starý, původní charakter při pohledu z venku. Nemalé poděkování Odboru kultury, kteří ten rok a půl kontinuálně vedli kulturu úplně někde jinde, než tady v tomto divadle a využili všech možných prostorů a místností v Bruntále tak, aby kultura mohla pokračovat dále.“

Vnější stavební stav budovy si vyžádal opravdu komplexní rekonstrukci.

Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Velkou rekonstrukcí byla řešena změna venku, v opláštění. Výměna oken, výměna dveří, přesto se nám podařilo díky dotaci z MAS Hrubý Jeseník rekonstruovat učebnu, vyměnit posezení na malém sále a když se rozhlédnete kolem, tak uvidíte i nějaké nové změny v divadelním baru.“

Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Když se podíváte za mě, tak uvidíte krásně opravenou fasádu, okna, prostor před divadlem a jsem přesvědčen, že si tento objekt tu rekonstrukci zasloužil a toto dílo bude sloužit po mnoha desetiletí bruntálským občanům, ale i návštěvníkům našeho města. Oddělení kultury jistě bude chystat nové a nové akce, které budou probíhat právě v budově opraveného a nově rekonstruovaného divadla. Jednou z nich může být i výměna sedadel a koberců v interiéru a já bych vás chtěl velmi srdečně pozvat na všechny akce, které bude oddělení kultury pořádat.“

Hned po otevření byl zahájen provoz divadla prvním koncertem skvělé kapely Backwards

Alena Pajkošová, vedoucí Oddělení kultury MěÚ Bruntál: „Od této chvíle spouštíme provoz, velice ráda bych všechny pozvala na další akce do konce roku, ať už jsou to dopolední představení pro školy, nedělní, sobotní, víkendové pohádky pro rodiče s dětmi a pochopitelně i spousta divadelních představení a talk show pořadů v našem divadle.“

Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Co bych chtěl ale také zdůraznit, bylo, že ta rekonstrukce by se neobešla bez konkrétních lidí. Ten projekt už v minulém období připravovala Hanka Šutovská jako místostarostka ve spojení s panem architektem Řehulkou, s vedoucím odboru Michalem Kafurou nebo vedoucí finančního odboru Hankou Zouharovou. Celou akci měl na starosti Odbor správy majetku, investic a dotací pod vedením vedoucího oddělení Petra Mrkala a konkrétního technika, pana ing. Pavla Juříčka. Stavební dozor, který s námi tady pracoval, byl pan Čevela a stavební formou a realizátorem byla firma Intoza.“

---

Den archeologie na zámku v Bruntále

Na zámku v Bruntále navštívíme Den archeologie. Je to již pravidelná akce, která se však každý rok zaměřením tematicky liší. Ve sklepeních zámku najdou návštěvníci nejen poučení, ale i zábavu a možnosti vlastního tvoření.

Po loňském geologickém Dni archeologie byl ten letošní věnován středověkému umění.

Nikola Šuhejová, archeoložka, pořadatelka: „Letošní ročník je na téma Umění v čase a snažme se návštěvníkům přiblížit různé druhy umění, třeba pravěké umění malby, středověké iluminace v knihách od pravěkých nástěnných maleb po středověké umění na kůži až po vrcholně středověkých cínařů. Návštěvníci budou mít možnost na vlastní oči sledovat práci s cínem a výrobu poutnických odznaků. Kdo by měl zájem, může si to dokonce i sám vyzkoušet."

Dospělí účastníci Dne archeologie mohli absolvovat také sérii odborných přednášek.

Nikola Šuhejová, archeoložka, pořadatelka: "Přednášky si připravili především naši historikové a archeologové, ale pozvání přijali i odborníci z okolních institucí. Přednášky jsou spíše pro ty starší návštěvníky, kteří se chtějí jen tak posadit a poslechnout si něco zajímavého. Máme tu například téma Tetování v pravěku nebo besedu na téma Nepohodlné dědictví aneb proč se ničí památky."

Mezi ukázkami umění středověku byla také dnes již neobvyklá povolání. Jedním z nich byl lejec.

Petr Šibl, lejec: „Já jsem lejec poutnických cínových odznaků. To řemeslo je populární po celý středověk, protože pokaždé, když se někdo vydal na nějaké poutní místo, kde ležely ostatky nějakého svatého, tak si chtěl odnést něco na památku, například v Canterbury, kde zavraždili Tomáše Becqueta, prokláli ho mečem, tak si poutníci donášeli na jeho pamětnou takovýhle mečík. Jak můžete vidět, dělám všechny další možné odznáčky ze 14. a 15. století. Snažím se o repliky i v měřítku 1:1. Je to převážně z cínu s malou příměsí olova, ve středověku by byly spíše olověné, než cínové, já se snažím, ať jsou co nejméně závadné. Má to teplotu tání do 300 stupňů, nad plynovým hořákem to roztavíte úplně v pohodě a kdybyste to chtěli zkoušet doma, tak určitě sádrová forma na to bude fungovat, jenom se bude časem trošičku vylamovat a doporučuji, nechat ji několik týdnů vyschnout.“

Ukázky výtvarné tvorby našich předků využívaly zdi, papír nebo například kůži.

Jan Pavelka, archeolog: „Já mám tady rekonstrukci zdobení kůže, jak to bylo ve středověku. Takových těch technik je vícero. Tady zrovna co mám, to je řezba, předtím byl tady takový motiv, to je buď nějakou tupou stranou šídla a naznačit na tu kůži, pak by se mohl vyřezat. Pak se vlastně může dělat ještě tzv. Matování a pak vlastně bude vypadat takové pouzdro na nůž, které bylo ve středověku oblíbené. Většinou byl právě takovýhle nějaký vzor. Tohle je klasická hovězí tříslem činěná kůže. Pak se může zdobit třeba takovými razničkami, takový oblíbený vzor, celoplošný.“

V zámeckém sklepení si mohli návštěvníci vyzkoušet i umění kaligrafie, výroby ozdob nebo malování středověkých zavařovaček a tvorbu na zeď jeskyně.

---