V Karlově Studánce se léčí pacienti po koronaviru

U mnoha pacientů, vyléčených z onemocnění covid-19, se ještě dlouhé týdny projevují následky nemoci. Jedná se převážně o problémy dýchací, pohybové i neurologické. Lázně v Karlově Studánce nabízejí pomoc ve formě léčby i rehabilitace.

Lázně založil Maxmilián II - František, syn Marie Terezie v roce 1780. Název Karlova Studánka lázně získaly v roce 1803. Svou proslulost získaly díky velmi čistému ovzduší a uhličitým minerálním pramenům. Nyní zde kromě lázeňské péče poskytují léčbu a rehabilitaci pacientům po nemoci covid-19.

Jan Poštulka, ředitel lázní: „V dnešní době, v době covidové, jsou to nejčastěji pacienti s dýchacími obtížemi, čímž jsou horské lázně tradiční pro své klima a zároveň pohybový aparát, onemocnění srdíčka, po onkologické léčbě ale samozřejmě v té těžké době jsou to i pacienti s určitými psychickými problémy. Průměrná léčba na komplexní lázeňskou péči je 21 dnů.“

Jan Vrabec,lékař: „Dostávají léčbu inhalační a pochopitelně i rehabilitace toho dechového ústrojí ale i stejně tak třeba elektroléčbu, pokud jsou tam nějaké parestezie nebo takové ty záležitosti neurologické či pohybové. Tak jsou to lidé od nějakých těch 50 do 70 let, ano, z celé republiky a z větší části tady z toho moravského kraje.“

V současné době se v lázních léčí asi 120 pacientů, z toho téměř polovina po prodělané nemoci covid-19.

Richard Tomandl, pacient, Brno: „Já jsem prodělal covida a v podstatě s plicním lékařem v Brně jsme se domluvili, že by pro mě byla vhodná lázeňská léčba. Jsem tady od pondělí patnáctého. Plíce mě pracují na 67 procent, takže se chci dostat na nějaké lepší procenta, mírné zlepšení pozoruji.“

Klíčovou roli v celém průběhu koronavirové krize hraje imunita. Právě tu léčivé klima v lázních pomáhá obnovovat. Jejími nositeli jsou především bíle krvinky v krvi člověka.

Jan Vrabec, lékař: „Ta nespecifická imunita se tady posiluje, protože jsme v místě, kde je léčivé klima, a během toho pobytu, když tady jsou v tom léčivém prostředí, které je nezatěžuje mnoha jinými alergeny a toxickými látkami, tak ten imunitní systém se tady ozdravuje takovým přirozeným způsobem. Za 8-10 dní se nám obnovují bílé krvinky a ty bílé krvinky mají v té imunitě zásadně roli, a když ta imunita probíhá zde v tomto prostředí, které je, bych řekl, čisté, ideální léčivé klima, čistý vzduch.“

Pobyt v lázních je indikován praktickým a speciálním lékařem. Nemocní si ho však mohou vyžádat i sami.

Jan Poštulka, ředitel lázní: „Dnes málokdo ví ze stran našich pacientů, že si samozřejmě o ty lázně může říct, lázně jsou v naprosto bezpečném prostředí pro ně, nemusejí mít vůbec obavy, ba naopak je to pro ně přínosné, aby třeba po tom zánětu plic, který je spojený s covidem, aby do čtyřech měsíců nastoupili na tu následnou léčbu a udělali maximum pro to zlepšení zdravotní kondice, která samozřejmě je velmi špatná po tom onemocnění. Rozhodně ať se pacienti nebojí říci svému praktickému lékaři, případně u specialisty, ke kterému docházejí.“

Lázně jsou díky opatřením nejbezpečnějším místem, nákaza je tady nulová. Kapacitně jsou na pacienty připraveny, v současné době jsou naplněny zhruba z jedné třetiny.

---

Starostové západu MS kraje se spojili do zájmového uskupení

Starostové měst a obcí v západní části Moravskoslezského kraje se rozhodli spojit síly při prosazování zájmů své oblasti. Vytvořili neformální iniciativu nazvanou Moravskoslezský kraj – západ a chtějí jednotně vystupovat za zájmy obyvatel regionu.

Iniciativa Moravskoslezský kraj - západ je prozatím vymezena městy Bruntál, Krnov, Rýmařov, Vrbno pod Pradědem, Horní Benešov, Město Albrechtice, Opava a jejich správními obvody. Do neformálního sdružení se zapojil také senátor Ladislav Václavec a někteří další politici.

Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „MSK západ je iniciativa sedmi starostů a primátora Opavy plus pan senátora Václavce plus pana poslance Ratiborského. Našim cílem je, abychom vystupovali pokud možno jednotně za celé území, protože území bývalého okresu Bruntál a části Opavy dohromady čítá cirka 150 tisíc lidí, což už je skupina lidí, která musí být reprezentována dohromady.“

Ladislav Václavec (ANO), senátor: „Tak já vidím obrovský přínos, protože je to sice neformální seskupení nebo neformální aktivita, ale spojuje obce a města západní části Msk a dává nám všem větší šanci si sáhnout jak na dotační tituly, tak si šáhnout na peníze, které jsou pro zasažené regiony na základě uhelné reformy.“

Dlouhodobým cílem iniciativy je pozvednout význam západní části kraje, která je dlouhodobě znevýhodněná polohou i historickým vývojem. Tento cíl bude naplňován postupnými kroky.

Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Cílem MsK západ je řešit čtyři zásadní témata, která nás čekají v současnosti, ale mají i přesah do budoucna. Jedná se o elektrifikaci železniční trati Olomouc – Bruntál – Opava. Jedná se o dopadu nízkouhlíkové ekonomiky, jedná se samozřejmě o řešení zaměstnanosti a velkým tématem do budoucna je řešení odpadů.“

Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: “To sdružení měst přináší, pro město Rýmařov je to hlavně otázka odpadů. Těch oblastí je tam víc, ale města Rýmařov se teďka týkají nejvíce odpady a řešení s koncovkou odpadů, které dneska dáváme na skládku ale v roce 2030 je ukončené skládkování a my pořád nemáme vyřešenou koncovku. To se nebavím vůbec o tom, že dneska je separovaný odpad strašně těžké udat na trhu.”

Ladislav Václavec (ANO), senátor: „Velký význam je v tom, že jsme schopni pomoci malým obcím i s tím, že jim pomůžeme s projekty, budeme ty projekty centralizovat.“

V dnešní době protiepidemických opatření je komunikace a spolupráce poněkud komplikovanější. Při troše dobré vůle, která zúčastněným nechybí, se vše daří řešit a iniciativa plně rozvinula činnost.

Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: “Je to vlastně hlavně proto, abychom měli tu větší sílu, protože samotné obce I ty větší města, nemají takovou sílu a postavení vůči kraji tak, jako samotná obec.”

Petr Rys (STAN), starosta Bruntálu: „Nemůžeme cestovat na pravidelné schůzky tak, abychom se potkávali z očí do očí. Povětšinou komunikujeme elektronicky. To znamená prostřednictvím telefonů, mailů a míváme telekonference.“

Poslední videokonference iniciativy Moravskoslezský kraj – západ, měla na programu transformační plán kraje. Ten se zabývá celkovým a rovnoměrným rozvojem území v návaznosti na nejrůznější dotační mechanismy.

---

V Krnově zahájili léčbu koronaviru Ivermectinem

Ivermectin, Remdesivir, Isoprinosin. Tyto i další léky jsou vyvíjeny a zkoušeny pro léčbu onemocnění Covidem 19. V porovnání s vakcínami je zde však situace složitější. Žádný z léků dosud nebyl oficiálně schválen k masivnímu léčení. Jsou povolena pouze experimentální použití za účelem zjišťování účinnosti. Jedno takové právě zahájili v Krnovské nemocnici.

Cílem zahájené léčby Ivermectinem je především větší naděje pro pacienty.

Ladislav Václavec, ředitel nemocnice: „My v současné době jsme začali Ivermectin používat, podařilo se nám zajistit 50 dávek a v době, kdy v ČR co 10 minut umírá jeden pacient na Covid, tak jsme se rozhodli tento lék používat, abychom zlepšili prognózu pacientů na přežití. My máme svoje indikace, které jsme nastavili, a nastavili jsme je hlavně kvůli tomu, abychom mohli precizně sledovat výsledky této léčby. Ještě výsledky neznáme, protože léčbu jsme zahájili ve středu a chceme první vyhodnocení udělat za 14 dnů, takové pořádnější vyhodnocení za měsíc, abychom věděli o tom, jestli to nasadíme opravdu masivně nebo ne.“

Systém aplikace léku je anonymní, polovina pacientů, kteří budou s touto léčbou souhlasit, dostane jako lék placebo, polovina skutečný přípravek. Aby se vyloučila jakákoli předpojatost, skutečnost nebude znát ani pacient, ani jeho lékař.

Zdeněk Hrdlička, primář interního oddělení: „Pacient, který přijde k nám k hospitalizaci, bude covid pozitivní, dostane tady tuto možnost vstoupení do toho našeho šetření a v případě, že bude splňovat kritéria, tak do té větve buď do té placebové nebo té léčivové bude zařazen. Pacienti budou nad 18 let, neměli by tam být lidé s těžkým jaterním postižením, s nějakou výraznou cirhózou jater, s jaterním selháváním.“

Jiří Nezval, vedoucí laborant lékárny: „Pacient to nepozná vůbec. Tobolky jsou stejné, i ty, které jsou jako placebo i ty, co jsou udělané s Ivermectinem. jenom prostě lékárník ví. Lékař to neví.“

Většina těžkých případů Covidu končí na plicním oddělení nemocnice.

Zbyněk Vrba, primář plicního oddělení: „V současné chvíli neexistuje žádný lék, o kterém by se dalo říct, že je stoprocentně účinný. Já očekávám, že nikomu neublížíme a že se najde skupina lidí, kteří budou na tom léku profitovat.“

První vyhodnocení účinnosti Ivermectinu budou moci v Krnově provést nejdříve za dva týdny po zahájení léčby.

---