Zaniklé Pelhřimovy patřily studentům architekrury

V zaniklé obci Pelhřimovy na polských hranicích zůstal dodnes pouze odsvěcený a zdevastovaný kostel Sv. Jiří, kaple Sv. Anny a dva rekreační objekty. Kostel před úplným zánikem zachránilo Hnutí Duha Jeseníky. Studenti Fakulty architektury z Brna sem přijeli už na svůj třetí workshop, letos s přiléhavým názvem Znovu život.

Původní obec z roku 1317 rozdělila hranice na českou a polskou část a po poválečném odsunu a demolicích byl v roce 1971 zrušen i statut obce. Právě zaniklé domy bývalé obce inspirovaly budoucí architekty k jejich připomenutí.

Bára Pospíšilová, lektorka: „Stavíme tady vlastně objekty v okolí kostela Sv. Jiří v Pelhřimovech. Letos máme téma workshopu Znovu život, kdy se snažíme připomenout vlastně to, že tady byla dříve okolní vesnice. A vlastně v místech těch původních domů studenti staví objekty."

Cílem studentského workshopu však nebyla jen připomínka dávné existence obce. Stavba vlastních objektů na místech bývalých domů jim měla dodat potřebnou praxi a znalosti.

Jan Mléčka, lektor: „Našim studentům to jde úplně skvěle. Máme zde studenty od prvního do pátého ročníku a pro studenty v prvním ročníku je to vlastně první kontakt s realitou vůbec. Jakým způsobem uchopit vůbec pracovní nástroje, jak konstrukce spolu souvisí. Takže pro ně je to obrovský inspirační podnět a hlavně zkušenost z praxe, kterou si myslím, že architekti určitě potřebují.“

Bára Pospíšilová, lektorka: „To vlastně si studenti navrhují sami, a my je v podstatě vedeme, jde o to, že ve škole navrhují všechno na papíře a v počítači a my je chceme naučit i práci s tím materiálem v realitě, kdy od nějakého modelu tady si zkouší, jak to dřevěné prkno vlastně funguje, jak ty statické síly tady působí a pak si to zkouší 1:1 postavit.“

Anketa, studenti, účastníci workshopu: „Jsem ze Slovenska, bydlím u Nitry, je tu fajn a jsem spokojená.“

„Já jsem z Jeseníku, líbí se mi tady moc.“

„Já jsem z Modré ze Slovenska, jsem tu poprvé a je to tu super.“

Mimo jiné si studenti vyzkoušeli i pobyt v místě bez signálu a wifi.

Anketa, studenti: „Vůbec, ani trochu mi to nechybí.“

„Ne to ne, ale to je na tom právě to dobré.“

Celý pobyt i pracovní materiál zajišťuje studentům škola. Kvalita jejich práce se pak projeví během poslední noci, kdy mají za úkol ve vybudovaných objektech přespat. Objekty zde zůstanou i pro další návštěvníky této krásné přírodní lokality.

---

Dobrovolníci zachraňují zámecký pivovar v Janovicích

Pivovar v Janovicích u Rýmařova po desítkách let znovu ožívá. Založen byl již v roce 1584 a následně pod správou rodu Harrachů se v něm vařilo pivo až do roku 1946. Od té doby chátral. Díky nadšení jeho nových majitelů a široké podpoře dobrovolníků nyní probíhá jeho rekonstrukce.

Konečný cíl prací na obnově historického pivovaru je velmi nadějný.

Jakub Kříž, spolumajitel pivovaru: „Obnovit vaření piva v tomto bezmála 200 let starém pivovaru, ale zároveň chceme tvořit kulturní akce, zážitkové akce.“

Majitelé navázali spolupráci s dobrovolnickou organizací INEX a spustili sérii workcampů pro nadšence z České republiky, Německa, Polska i Itálie.

Zdeněk Strnadel, spolumajitel pivovaru: „Dělají nejrůznější spektrum prací,především vyklízení, ale taky malování nových pokojů, rekultivaci zahrady. S dobrovolníky máme velmi dobrou zkušenost, to jsou lidé nadšení.“

Eliška, dobrovolnice z Přerova: „Chtěla jsem zažít něco nového teďka o prázdninách.“

Klára, dobrovolnice z Prahy: „Přijela jsem sem za prvé abych poznala nějaké nové místo, nějaké nové lidi.“

Halina, dobrovolnice z Polaska: „Jsem z Polska, z Poznaně.“

Marina, dobrovolnice z Itálie: „Jsem z italského Milána.“

Alessandra, dobrovolnice z Itálie: „Jsem taky z Milána v Itálii.“

Práce dobrovolníků neprobíhají nahodile. Mají svůj přesný harmonogram i odborný dohled.

Přemysl Košut, spolumajitel pivovaru: „Každopádně ta rekonstrukce probíhá pod dohledem památkářů, kteří dohlížejí na to, abychom tady nedělali věci, které jsou pro ně neakceptovatelné.“

Práce na památkově chráněném objektu je náročná také finančně.

Přemysl Košut, spolumajitel pivovaru: "Zatím to všechno financujeme ze svého, ale máme už rozjeté projekty."

Budou – li majitelé úspěšní se svými dotačními projekty, brzy se dočkáme i obnovení výroby Janovického piva.

---

76 lodí závodilo v Bermuda Cupu na Slezské Hartě

Již pošestnácté se sjeli na přehradu Slezská Harta milovníci jachtingu a plachetnic. Po roční pauze, zaviněné epidemií, se tradičního závodu Bermuda Cup zúčastnilo rekordních 76 lodí. Tábořiště v Leskovecké zátoce obsadily plachetnice celkem sedmi různých lodních tříd.

Pořadatelem závodu byl Jacht klub Razová, obec Leskovec nad Moravicí a Mikroregion Slezská Harta.

Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Dneska tady jsou jachtařské závody pro lodní třídy Finn, což je olympijská lodní třída, ta má olympiádu v Paříži, další lodní třídy jsou Ilca 4,7, to je další olympijská lodní třída, nejmenší lodní třída Optimist, to je pro děti od 8 do 12 let, dvouposádková loď Fireball a v neposlední řadě tady máme Evropu. Je to pro děti od 8 let až do 99 plus.“

Nejpočetněji byla v kategorii dospělých zastoupena lodní třída Finn s dvaceti plachetnicemi a v kategorii dětí třída Optimist s dvaceti třemi závodníky.

Ruda Lidařík, prezident lodní třídy Finn: „Máme tady pohárový závod, vypsání 7, nejvyšší česká soutěž, 20 Finnů se zúčastní tohoto závodu, což je na letošní poměry díky koronaviru velice slušně. Všichni jsme se sem těšili, nádherné prostředí, příjemní lidé, co víc si přát. Snad vítr. Finn je ještě současná olympijská třída, která bude na programu Olympijský her v Tokiu, je to jednoposádková lodní třída pro lidi, kteří mají více než 95 kg, plocha plachty 10 m2.“

Tatiana Bělunková: „Laser má určitě větší plachtu, než menší lodě, je rychlejší, určitě rychlejší.“

Délka závodní tratě se stanovuje operativně podle síly větru tak, aby lodě závodily od půl hodiny do 40 minut. Vše rozhoduje sbor rozhodčích.

Vladimír Rozsypal, rozhodčí: „Rozhodčí staví trať a rozhoduje, aby ten závod byl regulérní, aby všechno proběhlo tak, jak má a byly splněny všechny ty náležitosti k tomu, aby ten závod byl kvalitní. Rozhodčích je více druhů. Jedni hlídají trať, start a tak dál, a co se týká dodržování pravidel, to zas je jiný druh rozhodčích, to je tzv. empire, který hlídá dodržování pravidel na vodě. Nesmí se třebas pumpovat, tak jak jsou pravidla na cestu, jsou pravidla i na vodě, aby nedošlo ke srážkám a nedošlo tam ke kolizím.“

Startovní i cílová čára byla vymezena bójkami a prapory startérů, lodě startovaly do závodu postupně podle kategorií.

Pavel Mušálek, závodník, YC Kozmice: „Tak já jsem z jachetního klubu Kozmice, uvidím, potom covidu můj první závod, tak spíš abych nebyl poslední, takový cíl můj.“

Zdeněk Gebhard, vítěz lodní třídy Finn, JK Cheb: „Jsem až tam od Kraslic, Karlovy Vary a ještě kousek.“

Jan Záhornacký, 2. místo třídy Ilca, LS Prostějov: „Já jsem přijel z Kroměříže a jezdím na Laseru 4,7.“

Ivan Fehervári, závodník a starosta Razové: „My jsme z pořádajícího klubu Jacht klub Razová, máme tady dvě plachetničky a já samozřejmě pojedu na jedné z nich a nejen, že budu reprezentovat Jacht klub Razová, ale i obec Razovou. Chtěli bysme se umístit aspoň v Top ten.“

Vítězové všech kategorií byli oceněni, v nejpočetnější třídě Finn zvítězil Zdeněk Gebhart, z JK Cheb v dětské třídě Optimist pak jedenáctiletý Vladimír Kováč z Jacht klubu Prostějov.

---