Rekonstrukce na křížení ulic K. Śliwky a Fryštátská

Dlažba na křížení ulic Fryštátská a Karola Śliwky byla dlouhodobě v neuspokojivém stavu, a to z důvodu neustále zvětšujících se mezer mezi dlážděním. Nyní se město snaží o rekonstrukci vozovky, a to s ohledem na bezpečnost i historický ráz.

V současné době byla zahájena oprava frekventované křižovatky na ulici Karola Śliwky v křížení s ulicí Fryštátská.

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb: “Jelikož se jedná o velice frekventovanou křižovatku tady zrovna v tom historickém centru města, tak se začaly uvolňovat kostky v tom podloží, docházelo k tomu, že tou zátěží vozidel vlastně ty spáry některé mají mezi sebou rozestupy až pět centimetrů a Technické služby Karviná se snaží ty spáry úplně minimalizovat. Proto jsme zahájili tuto opravu, aby tím, že ty kostky začaly vibrovat a začaly se uvolňovat, tak chceme, aby zase došlo k tomu zpevnění.”

Za den jsou schopni pracovníci opravit kolem tří metrů čtverečních, tudíž se jedná o poměrně časově náročnou a pečlivou rekonstrukci. Oprava závisí i na klimatických podmínkách, přesto je již nyní známo, že její časový rozsah se bude pohybovat v řádu několika měsíců.

Jana Maierová, vedoucí Odboru komunálních služeb: “Rozsah té práce bude opravdu jenom v tom křížení v těch odbočovacích pruzích, to znamená v těch obloucích čtyřech, které jsou na té křižovatce, kde ty kostky byly vlastně nejvíce uvolňovány. A docházelo i k nebezpečným situacím na této komunikaci. Jelikož je to, jak už jsem zmínila, je to frekventovaná křižovatka, tak jsme nechtěli úplnou uzávěru tady této křižovatky, ale jdeme jenom s částečnou uzavírkou, takže je to průjezdné. Samozřejmě řidiče prosíme o shovívavost, jako opravdu, že když tady tudy projíždí, tak ať jsou obezřetní.”

Ukončení prací se plánuje nejpozději ke konci září tohoto roku.

---

Učni z karvinské SŠTaS jsou stále žádaní

Na karvinské Střední škole techniky a služeb se i letos slavnostně rozloučili s absolventy výučních oborů z celé školy. Potřeba učňů je čím dál silnější, protože odborníků v některých oblastech ubývá.

O učně je v současné době na trhu práce čím dál větší zájem, a to především o některé z oborů, které se potýkají s menší popularitou. I letos se Střední škola techniky a služeb v Karviné slavnostně rozloučila s množstvím učňů z různých oborů. Přítomni byli všichni významní pedagogové a zástupci školy, včetně ředitelky Yvetty Kałužové.

Dušan Suknarovský, předseda školské rady SŠTaS Karviná: "Měli jste možnost vidět velké množství absolventů, což je velice potěšitelné, protože společnost jednak cítí hlad po řemeslnících. Vidíme nedostatek na stavbách, vidíme nedostatek v různých průmyslových oborech. Podnikatelé žádají lidi do svých továren, do svých výrob, ale myslím si, že nastupující generace může místa, která tahle ta generace, která odchází z oboru, tak myslím si, že bude plynule nahrazena našimi novými absolventy."

Ze studentů, kteří letos opouštějí střední školy, je letos zhruba 25% učňů. Existuje předpoklad, že v následujících letech bude počet vyučených vzrůstat, a to kvůli silným ročníkům. Popularita jednotlivých oborů se však značně liší.

Jan Veřmiřovský, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Největší zájem o učňovské školy je v případě oborů, jako jsou třeba elektrikář, silnoproud nebo slaboproud. Další, co je významným oborem, který je na trhu práce také uplatnitelný, je mechanik opravář strojů. A kde se naopak nehlásí tolik žáků, jak bychom očekávali, tak je například řezník uzenář, který je na trhu práce velmi významný, ale bohužel těch žáků je málo. Další, které jsou obory, které by byly významné a po kterých je hlad na trhu práce, ale nejsou, tak je například tesař nebo klempíř."

V současné době se učňovské obory podporují a Moravskoslezský kraj plánuje také inovace, které by měly podpořit jejich atraktivitu.

Jan Veřmiřovský, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Kraj jako takový se snaží získávat žáky do učňovských oborů v podobě stipendií, které má. To znamená, že už to jsou stipendia v podobě motivačních nebo případně prospěchových. S tím, že žák, který se přihlásí na tady tento obor, může za celou dobu působení získat až 50 tisíc korun."

Přestože v minulosti byly výuční obory často dehonestovány, jejich negativní pověst se pomalu vytrácí, a to i z důvodu uvědomění si, že odborníků z řad učilišť je zkrátka potřeba.

Jan Veřmiřovský, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: "Moravskoslezský kraj se snaží i nějakým způsobem ovlivnit negativní povědomí o učňovských oborech a o vzdělávání zakončené výučním listem. Je to primárně projektem Řemeslo má respekt, kde se snažíme ukázat právě obory, které jsou žádané na trhu práce, řekněme, v tom lepším světle. Avšak problém, se kterým se potýkáme, je zájem ne primárně žáků, ale zájem rodičů, kteří mají významný vliv na to, na kterou školu se v podstatě dítě bude hlásit."

V těchto případech se klade důraz na spolupráci se základními školami v podobě kariérních nebo výchovných poradců, kteří mohou při výběru budoucího oboru výrazně pomoci.

---

Město Karviná investovalo do oprav školních sportovišť

V rámci několika karvinských základních škol byla opravena sportoviště, která nyní ještě více obslouží potřeby žáků, ale i dalších sportovců. Projekt byl realizován na pěti školách.

Město Karviná se v minulém roce rozhodlo, že podpoří renovaci sportovišť na základních školách. Vybráno bylo pět škol - Základní škola Dělnická, Slovenská, Cihelní, Borovského a Základní škola s polským jazykem vyučovacím.

Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora: “Cílem byla renovace běžeckých okruhů, multifunkčních hřišť a za mnou vidíte i renovaci úplně celého multifunkčního hřiště s kobercem pro i fotbal. Jsem moc rád, že po zimní pauze se ty práce rozjely naplno a takovou tou myšlenkou, proč to všechno děláme a podporujeme to z financí města je, aby opravdu při školách vznikly výborné podmínky pro sportování dětí, ale i kvalitní.”

Hřiště u Základní školy Borovského patří konstrukčně k jedněm z největších v Karviné.

Libor Stáňa, ředitel ZŠ Borovského: “Běžecká dráha je vlastně nejdelší a v podstatě tady mají zázemí i atleti, kteří ji využívají, takže při opravě se udělal nový povrch atletické dráhy, sice to není ta vysněná čtyřstovka, ale dvě stě šedesát metrů je poměrně dlouhá dráha. Mají tady naměřenou stometrovou dráhu, takže trénujou tady pravidelně.  No ta rekonstrukce pokračovala potom tady na tom víceúčelovém hřišti, kde se po x letech vyměnil materiál, a položila se nová tráva, která už není koncipována na nějaké tenisové hry, ale je to spíše na pohyby s míčem, s fotbalem, je to vlastně povrch poslední generace, takže by naši fotbalisté a další sportovci se tady měli opravdu vyřádit. A jak vidíte, vypadá to opravdu velice pěkně.”

Kromě tohoto hřiště obsahuje nově sportoviště u Základní školy Borovského také víceúčelové hřiště s novým povrchem, novými házenkářskými brankami a možnostmi pro mnoho sportů. Hřiště využívají žáci během vyučování a v rámci kroužků a zdejší zázemí využívají také karvinští atleti a florbalisté.

Libor Stáňa, ředitel ZŠ Borovského: “Samozřejmě, že tohle hřiště je trochu specifické, že ho hodně využívali i běžní lidé v Karviné, a děti se tady scházely z celého města. Protože sice byl tady pan správce, ale ten areál je velký, ale v této chvíli budeme muset opravdu ten přístup tady zorganizovat jiným způsobem, že bude opravdu pravidelně na nějaké objednávky, protože ty investice, které město dalo, tak se počítají opravdu na miliony.”

Jedno z nově renovovaných hřiští se nachází také při Základní škole Cihelní.

Zdeněk Jelínek, ředitel ZŠ Cihelní: “Děkuji za to, že nám bylo dodáno hřiště, které jsme si opravdu přáli, které je multifunkční. Ta multifunkčnost spočívá v tom, že je určeno pro kolektivní sporty, dá se tady hrát házená, futsal, fotbal, prakticky i věci spojené s jednotlivci, to znamená tenis, badminton... Zároveň jej využíváme k přípravě dětí na atletické disciplíny, takže ta rovinka, kterou tady za mnou vidíte, má celkem sto metrů a zohledňuje individuální a věkové zvláštnosti dětí. Takže já jsem z toho strašně nadšen a jsem rád i za to, že areál je k dispozici dětem pro zájmovou činnost v odpoledních hodinách a v rámci projektu využíváme už zřízený workout, který máme v rohu tady tohohle areálu.”

Na některých školách probíhaly kompletní opravy sportovišť, jinde se rekonstruovaly jen vybrané části, a to podle aktuálního stavu a potřeb. Celkové náklady na rekonstrukce činí přibližně 14 milionů korun s DPH.

---