Hasiči z Karviné mají před sebou každou zimu nelehkou výzvu, a to naučit se zachraňovat člověka, pod kterým se proboří led. I na letošním cvičení vše probíhalo v naprosto realistickém duchu.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje uspořádal výcvik a cvičení pro situace, kdy je nutné zachraňovat člověka, který se propadne ledem.
Jakub Gřišica, HZS Karviná: "My jsme nacvičovali záchranu na ledě v případě, že by se nám tady někdo ze spoluobčanů při bruslení propadl, tak jsme tady zkoušeli, jako každý rok v zimě, ho vytáhnout z ledu. Nacvičovali jsme si techniky, jak si poradit, když se ten led boří nebo je pevnější, když fouká vítr. Kluci si vyzkoušeli všechny možné prostředky, které k tomu máme."
Hasiči byli po celou dobu samozřejmě vybaveni speciálním oblečením s termo prvky a speciálním vybavením pro tento zásah.
Jakub Gřišica, HZS Karviná: "Technické prostředky, které hasiči mají, jsou dnes už na vysoké úrovni, ale to základní, které by měl pokaždé při vstupu na led mít, je minimálně vesta, přilba a jištění, že ho jistí kolegové z břehu, proti tomu proboření. Když se třeba probudí, tak jsou schopni ho jistit na tom laně a zajišťují si ještě nějaký tepelný komfort. Na mně teď vidíte takový speciální oblek a pod tím oblekem ještě mám další oblek, aby mi i v tom mrazivém počasí nebyla zima. Voda je studená. Nejsem takový otužilec, abych tam vydržel nějakou dobu."
V rámci této akce bylo cíleno především na nové a mladé hasiče, kterým se ukazovaly postupy a prostředky záchrany, aby si je následně osvojili. Vytahovat člověka z ledu totiž není legrace.
Jakub Gřišica, HZS Karviná: "Práce to je náročná a oni si musí osvojit spoustu dovedností, zejména plavání, a také musí vědět, kde všechny ty prostředky najdou, takže musí znát, kde to na té technice mají. Pak si to musí vyzkoušet v praxi, nejdříve nějakou teorii, pak praktickou zkouškou a nakonec, pokud se podaří, nějakým cvičením a také nějakým reálným zásahem. Dnes máme úplně kompletně zamrzlou vodní plochu lodiček v Karviné. Můžu říct, že skoro všude síla ledu je kolem 10 cm. Městská policie, která tu jezdí a pravidelně to měří, tak potom třeba řeknou, že tenhle už je pochozí. Ale my nedoporučujeme obecně lidem, aby na neznámý led vůbec vstupovali."
Cvičení v areálu Lodiček v parku Boženy Němcové probíhalo za maximální bezpečnosti všech zúčastněných hasičů a také s důrazem na precizní přípravu na případný reálný zásah.
---
Na fryštátské pobočce karvinské Regionální knihovny v současné době probíhá výstava mladé polské fotografky Pauliny Skonieczne-Grabary s názvem V honbě za modrou. Využívá pro ni neobvyklé techniky a láká na poutavé motivy.
Regionální knihovně Karviná se podařilo navázat spolupráci s polskými autory. Jednou z nich je i Paulina Skonieczna-Grabara, která v současné době studuje na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.
Marcela Wierzgoń, vedoucí pobočky RKKA Karviná-Fryštát: "Regionální knihovna Karviná navázala spolupráci s Domem kultury v polském městě Ustroň. A toto je právě náš první společný počin, takže vystavujeme fotografie mladé polské fotografky Pauliny Skonieczne-Grabara, která ve svých fotografiích vyjadřuje emoce, sebepřijetí i dospělost."
Výstava se jmenuje W pogoni za błękitem, čili v češtině V honbě za modrou. Je tvořena technikou takzvané kyanotypie, která vznikla v 19. století a původně vznikla za účelem uchování záznamu technických a botanických výkresů. Až poté se technika stala určitým druhem umění.
Marcela Wierzgoń, vedoucí pobočky RKKA Karviná-Fryštát: "A proč ta modrá? Ono totiž při fixaci tohoto konečného díla se začne vylučovat jakoby na povrch tato pruská modř, takže proto W pogoni za błękitem."
Autorka Paulina Skonieczna-Grabara propojuje metodu kyanotypie s fotografií a naléhavým sdělením - tvorba má promítat pocity vzrušení, zvědavosti a radosti z tvorby, stejně jako témata násilí, sebepřijetí a dospělosti, kterými se dlouhodobě zabývá. Netradiční výsledek přináší i to, že umělkyně tónuje kyanotypická díla kávou, někdy do nich vyšívá a nechává tento materiál volně pracovat. Má tak pocit, že v obrazech nechává kus sebe.
---
Město Karviná znovu ocení výjimečné lékaře, zdravotní sestry i celé kolektivy, které svou prací dlouhodobě zvyšují úroveň zdravotní péče. A návrhy může podat nejen odborná veřejnost, ale i sami obyvatelé města.
Město Karviná znovu ocení výjimečné lékaře, zdravotní sestry i celé kolektivy, které svou prací dlouhodobě zvyšují úroveň zdravotní péče. A návrhy může podat nejen odborná veřejnost, ale i sami obyvatelé města. Ocenění je určeno těm, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj zdravotnictví, odvádějí svou práci na špičkové úrovni a přicházejí s novými postupy. Podle vedení města jde především o vyjádření úcty a poděkování lidem, na které se spoléháme v těch nejtěžších chvílích. Nominace mohou lidé posílat do 20. února, a to elektronicky nebo prostřednictvím datové schránky. Součástí návrhu musí být i zdůvodnění, proč by měl být konkrétní lékař, sestra nebo kolektiv oceněn. Ceny budou uděleny ve čtyřech kategoriích – od lékaře roku, přes zdravotní sestru či bratra roku, ocenění za celoživotní přínos až po ocenění kolektivu za vynikající péči o pacienty.
---
V beskydském ski areálu v Bukovci opět probíhají lyžařské kurzy pro děti z Karviné. Opět se účastní nespočet mateřských i základních škol, které dbají na základní sportovní průpravu.
I letos v termínech od ledna až do začátku března, kdy horská střediska stále obepíná zima a sníh, karvinské děti lyžují, a to konkrétně v lyžařském areálu Kempaland Bukovec. Účastní se jak mateřské školy, tak základní školy a děti se učí základům, které jdou v jejich věku velmi jednoduše. Město Karviná tyto aktivity dlouhodobě podporuje.
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jsme moc rádi, že opět po roce můžeme podpořit naše děti v zimních sportech, hlavně lyžování. Díky Nadaci OKD, samozřejmě rodičům a podpoře města mohou děti ze základních škol a mateřských školek vyjíždět do Beskyd."
Petr Malina, vedoucí lyžařské školy: "Letošní zima zatím přeje. Vánoční svátky sice nebyly ještě úplně ideální z pohledu lyžování, ale začátek roku se vydařil a zatím klepu na všechno, co jde, že zima je dobrá. Sněhu letos máme zatím nafoukaného dost. Vlekaři se všichni snažili, skiareál do toho šlapal perfektně, takže zatím máme naději. A i ten výhled počasí, teď dlouhodobého, je příznivý. Má zase začít mrznout, takže věřím, že se kurzy vydaří a že se odjede všechno, co má."
Letos opět jezdí lyžovat dopoledne děti z mateřských škol, odpoledne pak děti z prvního stupně základních škol. Letošním mateřinkám z Karviné šlo lyžování na výbornou, ke konci týdne se již dokázali plynule svézt z kopce dolů a naučit se základní techniky.
Vladimír Hloužek, instruktor lyžování: "Ty čtvrtky většinou devadesát procent těch dětí už zvládne samo zastavit. Někteří se posouvají na trošku větší kopec, jdou trénovat zatáčky. Ale jinak chceme, aby všechny děti už pomalu zastavily, aby se připravily na ten páteční závod, aby to zvládly samy."
Dětem obvykle pomůže také to, že je dobrý sníh, který není příliš ledový a jezdí se po něm i v začátcích lehce.
Hana Petříčková, instruktorka lyžování: "Děti jsou šikovné, snaží se, poslouchají, jsou hodné a postupně se dostávají vlastně na ten větší kopec. Dneska už tam máme skupinku. Některým to jde rychleji, některým pomaleji, ale oni na to vlastně postupně samy přicházejí. Musí prostě na to každý sám přijít svým tempem."
Lyžařskou školu v Bukovci letos navštívily také děti z Mateřské školy Čajkovička, která patří pod Základní školu U Studny. A jako každý rok, i tyto děti už uměly ke konci týdne spoustu věcí a zvládaly základní pojmy.
anketa: děti z MŠ Čajkovička: "Mně to jde nejlíp, protože tady jsem se naučil nějaké cviky. Hranolky a pizzu. Tak to vypadá, že musím toto udělat takto a hranolky takto." "Ale tady jsem se naučil jako dobré věci. Třeba jako pizzu. Jakože brzdím na lyžích." "Naučila jsem se tu lyžovat." "Umím tady zabrzdit, umím vyjet lanem nahoru."
Dominika Vojteková, vedoucí učitelka MŠ Čajkovička: "Naše děti z naší školky se těší moc každý rok. Vždycky je o to velký zájem. Opravdu každý rok se kapacita naplní. Letos nám i počasí krásně vyšlo a všechny naše děti každé ráno opravdu v autobuse se těší, jde vidět jejich nadšení, jdou vidět hlavně pokroky, že některé děti už opravdu jezdí na tom větším svahu, takže za nás je to prostě perfektní akce."
Celotýdenní kurz zakončil jako každý rok páteční den, kdy děti představily svým rodičům, co se naučily.
---
Hasiči z Karviné mají před sebou každou zimu nelehkou výzvu, a to naučit se zachraňovat člověka, pod kterým se proboří led. I na letošním cvičení vše probíhalo v naprosto realistickém duchu.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje uspořádal výcvik a cvičení pro situace, kdy je nutné zachraňovat člověka, který se propadne ledem.
Jakub Gřišica, HZS Karviná: "My jsme nacvičovali záchranu na ledě v případě, že by se nám tady někdo ze spoluobčanů při bruslení propadl, tak jsme tady zkoušeli, jako každý rok v zimě, ho vytáhnout z ledu. Nacvičovali jsme si techniky, jak si poradit, když se ten led boří nebo je pevnější, když fouká vítr. Kluci si vyzkoušeli všechny možné prostředky, které k tomu máme."
Hasiči byli po celou dobu samozřejmě vybaveni speciálním oblečením s termo prvky a speciálním vybavením pro tento zásah.
Jakub Gřišica, HZS Karviná: "Technické prostředky, které hasiči mají, jsou dnes už na vysoké úrovni, ale to základní, které by měl pokaždé při vstupu na led mít, je minimálně vesta, přilba a jištění, že ho jistí kolegové z břehu, proti tomu proboření. Když se třeba probudí, tak jsou schopni ho jistit na tom laně a zajišťují si ještě nějaký tepelný komfort. Na mně teď vidíte takový speciální oblek a pod tím oblekem ještě mám další oblek, aby mi i v tom mrazivém počasí nebyla zima. Voda je studená. Nejsem takový otužilec, abych tam vydržel nějakou dobu."
V rámci této akce bylo cíleno především na nové a mladé hasiče, kterým se ukazovaly postupy a prostředky záchrany, aby si je následně osvojili. Vytahovat člověka z ledu totiž není legrace.
Jakub Gřišica, HZS Karviná: "Práce to je náročná a oni si musí osvojit spoustu dovedností, zejména plavání, a také musí vědět, kde všechny ty prostředky najdou, takže musí znát, kde to na té technice mají. Pak si to musí vyzkoušet v praxi, nejdříve nějakou teorii, pak praktickou zkouškou a nakonec, pokud se podaří, nějakým cvičením a také nějakým reálným zásahem. Dnes máme úplně kompletně zamrzlou vodní plochu lodiček v Karviné. Můžu říct, že skoro všude síla ledu je kolem 10 cm. Městská policie, která tu jezdí a pravidelně to měří, tak potom třeba řeknou, že tenhle už je pochozí. Ale my nedoporučujeme obecně lidem, aby na neznámý led vůbec vstupovali."
Cvičení v areálu Lodiček v parku Boženy Němcové probíhalo za maximální bezpečnosti všech zúčastněných hasičů a také s důrazem na precizní přípravu na případný reálný zásah.
---
Na fryštátské pobočce karvinské Regionální knihovny v současné době probíhá výstava mladé polské fotografky Pauliny Skonieczne-Grabary s názvem V honbě za modrou. Využívá pro ni neobvyklé techniky a láká na poutavé motivy.
Regionální knihovně Karviná se podařilo navázat spolupráci s polskými autory. Jednou z nich je i Paulina Skonieczna-Grabara, která v současné době studuje na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě.
Marcela Wierzgoń, vedoucí pobočky RKKA Karviná-Fryštát: "Regionální knihovna Karviná navázala spolupráci s Domem kultury v polském městě Ustroň. A toto je právě náš první společný počin, takže vystavujeme fotografie mladé polské fotografky Pauliny Skonieczne-Grabara, která ve svých fotografiích vyjadřuje emoce, sebepřijetí i dospělost."
Výstava se jmenuje W pogoni za błękitem, čili v češtině V honbě za modrou. Je tvořena technikou takzvané kyanotypie, která vznikla v 19. století a původně vznikla za účelem uchování záznamu technických a botanických výkresů. Až poté se technika stala určitým druhem umění.
Marcela Wierzgoń, vedoucí pobočky RKKA Karviná-Fryštát: "A proč ta modrá? Ono totiž při fixaci tohoto konečného díla se začne vylučovat jakoby na povrch tato pruská modř, takže proto W pogoni za błękitem."
Autorka Paulina Skonieczna-Grabara propojuje metodu kyanotypie s fotografií a naléhavým sdělením - tvorba má promítat pocity vzrušení, zvědavosti a radosti z tvorby, stejně jako témata násilí, sebepřijetí a dospělosti, kterými se dlouhodobě zabývá. Netradiční výsledek přináší i to, že umělkyně tónuje kyanotypická díla kávou, někdy do nich vyšívá a nechává tento materiál volně pracovat. Má tak pocit, že v obrazech nechává kus sebe.
---
Město Karviná znovu ocení výjimečné lékaře, zdravotní sestry i celé kolektivy, které svou prací dlouhodobě zvyšují úroveň zdravotní péče. A návrhy může podat nejen odborná veřejnost, ale i sami obyvatelé města.
Město Karviná znovu ocení výjimečné lékaře, zdravotní sestry i celé kolektivy, které svou prací dlouhodobě zvyšují úroveň zdravotní péče. A návrhy může podat nejen odborná veřejnost, ale i sami obyvatelé města. Ocenění je určeno těm, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj zdravotnictví, odvádějí svou práci na špičkové úrovni a přicházejí s novými postupy. Podle vedení města jde především o vyjádření úcty a poděkování lidem, na které se spoléháme v těch nejtěžších chvílích. Nominace mohou lidé posílat do 20. února, a to elektronicky nebo prostřednictvím datové schránky. Součástí návrhu musí být i zdůvodnění, proč by měl být konkrétní lékař, sestra nebo kolektiv oceněn. Ceny budou uděleny ve čtyřech kategoriích – od lékaře roku, přes zdravotní sestru či bratra roku, ocenění za celoživotní přínos až po ocenění kolektivu za vynikající péči o pacienty.
---
V beskydském ski areálu v Bukovci opět probíhají lyžařské kurzy pro děti z Karviné. Opět se účastní nespočet mateřských i základních škol, které dbají na základní sportovní průpravu.
I letos v termínech od ledna až do začátku března, kdy horská střediska stále obepíná zima a sníh, karvinské děti lyžují, a to konkrétně v lyžařském areálu Kempaland Bukovec. Účastní se jak mateřské školy, tak základní školy a děti se učí základům, které jdou v jejich věku velmi jednoduše. Město Karviná tyto aktivity dlouhodobě podporuje.
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jsme moc rádi, že opět po roce můžeme podpořit naše děti v zimních sportech, hlavně lyžování. Díky Nadaci OKD, samozřejmě rodičům a podpoře města mohou děti ze základních škol a mateřských školek vyjíždět do Beskyd."
Petr Malina, vedoucí lyžařské školy: "Letošní zima zatím přeje. Vánoční svátky sice nebyly ještě úplně ideální z pohledu lyžování, ale začátek roku se vydařil a zatím klepu na všechno, co jde, že zima je dobrá. Sněhu letos máme zatím nafoukaného dost. Vlekaři se všichni snažili, skiareál do toho šlapal perfektně, takže zatím máme naději. A i ten výhled počasí, teď dlouhodobého, je příznivý. Má zase začít mrznout, takže věřím, že se kurzy vydaří a že se odjede všechno, co má."
Letos opět jezdí lyžovat dopoledne děti z mateřských škol, odpoledne pak děti z prvního stupně základních škol. Letošním mateřinkám z Karviné šlo lyžování na výbornou, ke konci týdne se již dokázali plynule svézt z kopce dolů a naučit se základní techniky.
Vladimír Hloužek, instruktor lyžování: "Ty čtvrtky většinou devadesát procent těch dětí už zvládne samo zastavit. Někteří se posouvají na trošku větší kopec, jdou trénovat zatáčky. Ale jinak chceme, aby všechny děti už pomalu zastavily, aby se připravily na ten páteční závod, aby to zvládly samy."
Dětem obvykle pomůže také to, že je dobrý sníh, který není příliš ledový a jezdí se po něm i v začátcích lehce.
Hana Petříčková, instruktorka lyžování: "Děti jsou šikovné, snaží se, poslouchají, jsou hodné a postupně se dostávají vlastně na ten větší kopec. Dneska už tam máme skupinku. Některým to jde rychleji, některým pomaleji, ale oni na to vlastně postupně samy přicházejí. Musí prostě na to každý sám přijít svým tempem."
Lyžařskou školu v Bukovci letos navštívily také děti z Mateřské školy Čajkovička, která patří pod Základní školu U Studny. A jako každý rok, i tyto děti už uměly ke konci týdne spoustu věcí a zvládaly základní pojmy.
anketa: děti z MŠ Čajkovička: "Mně to jde nejlíp, protože tady jsem se naučil nějaké cviky. Hranolky a pizzu. Tak to vypadá, že musím toto udělat takto a hranolky takto." "Ale tady jsem se naučil jako dobré věci. Třeba jako pizzu. Jakože brzdím na lyžích." "Naučila jsem se tu lyžovat." "Umím tady zabrzdit, umím vyjet lanem nahoru."
Dominika Vojteková, vedoucí učitelka MŠ Čajkovička: "Naše děti z naší školky se těší moc každý rok. Vždycky je o to velký zájem. Opravdu každý rok se kapacita naplní. Letos nám i počasí krásně vyšlo a všechny naše děti každé ráno opravdu v autobuse se těší, jde vidět jejich nadšení, jdou vidět hlavně pokroky, že některé děti už opravdu jezdí na tom větším svahu, takže za nás je to prostě perfektní akce."
Celotýdenní kurz zakončil jako každý rok páteční den, kdy děti představily svým rodičům, co se naučily.
---
