SZŠ Karviná navštívili vojáci s projektem POKOS

Střední zdravotnická škola Karviná pravidelně svým studentům umožňuje nahlédnout i do povolání, o kterých toho příliš mnoho nevědí. Jedním z nich jsou vojáci, kteří přišli na karvinskou zdravotnickou školu představit své prostředky při jakékoli obraně.

Připravenost a vědomá ostražitost. Nejen to jsou vlastnosti, které je zapotřebí si osvojit, aby člověk věděl, co dělat v případě jakéhokoliv ohrožení. Vojáci z Krajského vojenského velitelství v Ostravě se svým projektovým dnem navštívili také Střední zdravotnickou školu Karviná a snažili se studentům vysvětlit a ukázat, jaká je působnost armády v České republice.

Monika Kotyzová, zástupkyně ředitele SZŠ Karviná: "Rozhodli jsme se projektový den POKOS zařadit do výuky, protože si myslíme, že žáci se interaktivní a srozumitelnou formou lépe seznámí s otázkami bezpečnosti, jak se chovat v krizových situacích a podobně. Myslím si, že někteří studenti mohou pokračovat i v dalším studiu, třeba na vojenských fakultách v oblasti zdravotnictví taktéž."

Tomáš Sova, starší pracovník štábu: "Tato akce se koná hlavně kvůli edukaci žáků. To znamená, jde o to, abychom je seznámili s tím, co dělá armáda, dali jim možnost nahlédnout do práce armády. Ukázali jsme jim, jakým způsobem armáda dokáže pomáhat nebo jak pomáhá vlastně i v rámci krizových stavů. A v neposlední řadě samozřejmě jim nabízíme možnost, že se mohou dále vzdělávat v rámci vojenského systému, to znamená vojenské střední školy a následně na Univerzitě obrany."

Tím, že akce byla určena pro studenty středních škol, cílem bylo, aby se dozvěděli více o systému POKOS, což je zkratka pro Přípravu občanů k obraně státu. První částí tohoto projektového dne byly teoretické prezentace k zahraničním misím nebo k celkové legislativě. Poté se studenti vydali na jednotlivá stanoviště, kde si mohli sami na vlastní kůži vyzkoušet například to, jak složité je obléct se do speciální pláštěnky, která zabraňuje průniku látek při kontaminovaném prostředí.

Tomáš Sova, starší pracovník štábu: "Nyní právě obchází studenti zdravotnické školy našimi řízenými pracovišti, kde si mohou studenti vyzkoušet prakticky činnost nebo seznámit se s praktickými zkušenostmi vojáků Armády České republiky. Máme tady pracoviště jako přežití a topografii, které zrovna řídím já. Dále je tady pracoviště zdravotnické přípravy."

Amálie Slížová, studentka 2. ročníku: "Já třeba kdybych šla do armády, tak tam asi nevydržím. Takže jsou to fakt silní lidé."

Lucie Švarcová, studentka 1. ročníku: "Určitě mě zaujala ta práce s tou buzolou a celkově, že nám tak hezky vysvětlil a i připravil nás, třeba kdyby se nám něco takového stalo, tak co je důležité a co dělat."

Jak v krizových situacích zareagovat, se někteří ze studentů dozvídali vůbec poprvé. O to více poutavé pro ně zařazení projektového dne bylo.

---

Mládežnická rada diskutovala s Eurocentrem

Mládežnická rada Karviná se pravidelně zapojuje do aktuálního dění ve městě a spolupracuje na spoustě projektů, nejen těch studentských. Po jednom ze svých setkání lidé z rady diskutovali se zástupcem Úřadu vlády.

Mládežnická rada Karviná je tradičním spolkem na území města. Přispívá k aktivnímu životu mladých, kteří chtějí něco dokázat a zároveň být společnosti prospěšní.

Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Je to již tradice, že Mládežnická rada města Karviné je velmi aktivní. Snažíme se je podporovat. Jsem velmi rád, že se scházejí pravidelně, a dnes jsme byli svědky, že to je o vnitřní organizaci, o velké iniciativě té mládeže. A já jsem moc rád, že je zde zastoupena mládež v tak hojném počtu. Připravili si plán na celý rok, připravili si různé aktivity. Moc vítám, že je to komunita, která se nezabývá jen sama sebou, tzn. mládeží, ale je tam propojení i generační a jejich aktivity směrem třeba k seniorům jsou úctyhodné a za to jim moc děkuji."

Mládežnická rada Karviná je otevřena aktivním lidem ve věku od 13 do 30 let.

Jakub Schmuch, předseda Mládežnické rady Karviná: "Mládežnická rada Karviná je aktivní uskupení studentů, kteří se scházejí každou druhou středu v měsíci tady na magistrátu za účelem nějakého aktivního zapojování se do dění v Karviné. Jak už propojení nás a knihovny, nebo propojení nás a města za účelem organizace In-liny po Karviné, Den Země, různých akcí v knihovně, besed nebo jejích vlastních besed, dnes s Eurocentrem."

Nela Krejčová, místopředsedkyně Mládežnické rady Karviná: "Vzniklo to tak, že za námi přišel pan Březina s nabídkou spolupráce ostravského centra a společně jsme se shodli, že nejlepší zprostředkování tady toho nápadu je beseda. Ta beseda bude o tvoření evropské politiky v České republice a je otevřená veřejnosti. Celkově jsme otevřeni všem nápadům i názorům, takže může každý přijít."

Cílem besedy bylo mimo jiné naučit se diskutovat o evropské politice, mít svůj názor a klidně ho i změnit.

David Březina, Eurocentrum Ostrava: "My jsme detašované pracoviště Úřadu vlády v regionu. Naším hlavním úkolem je informovat o aktivitách, které se dějí v Evropské unii. A zároveň děláme i tyto přednášky pro mládež se zaměřením na příležitosti právě pro mladé lidi. Ať už jsou to programy Erasmus+, ať už jsou to kariérní příležitosti mladých Čechů a Češek v institucích Evropské unie, a to je to hlavní, co by si dnes mladí účastníci měli odnést, že ty příležitosti tam pro ně rozhodně jsou."

Mladí lidé se na přednášce mimo jiné dozvěděli, kam mohou vyjet na stáž v rámci agentur Evropské unie a že tyto stáže se týkají všech druhů oborů, nejen humanitně zaměřených.

---

V zimě buďme ohleduplní k přírodě i fauně v ní

Zima udeřila a spousta lidí přemýšlí, jakým způsobem se v zimě chovat v přírodě ohleduplně. Odborníci radí, abychom v přírodě respektovali především ticho a klid a nehleděli pouze na sebe a své pohodlí.

V zimě mají lidé tendenci myslet na zvířátka, například ta v oborách, ale i na ta volně žijící. Spousta lidí ale nezná zákony přírody a neví, co je vlastně pro zvířata dobré a kdy se stává jejich dobrý úmysl naopak kontraproduktivním.

Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Lidé by neměli přihazovat nějaké sušené pečivo, cukroví z Vánoc a zbytky z kuchyně. To potom nabere vlhkost, plísní to a zvěř potom má problémy se zažíváním a může dojít i k úhynu."

Lukáš Barchański, vedoucí Centra Přírodovědné stanice: "Pokud je to veřejně přístupná obora, tak si myslím, že většina z nich má nějaký provozní řád, ale určitě co by zvířata neměla dostávat, tak zbytky z kuchyně, prostě jako lidskou potravu, suché i čerstvé pečivo, ideálně ovoce, zeleninu nebo kaštany, seno."

V lesích se často o zvěř starají místní myslivci. Nejinak je tomu i v Karviné.

Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Krmí se tady tím objemným krmivem, jaderným a dužnatým. To jsou takové základní potraviny pro srnčí zvěř."

V přírodě by se měli lidé chovat tak, aby si uvědomili, že jsou zde spíše jen na návštěvě. A to platí i v případě horských i jiných výletů, kdy je třeba respektovat, že zde nejsou sami.

Lukáš Barchański, vedoucí Centra Přírodovědné stanice: "Ve volné přírodě je hlavně nerušit, to znamená chovat se v přírodě tiše. Samozřejmě nevyhazovat odpadky, prostě to, co se člověku nehodí, a to v kapse. Tak si zase odnést domů."

Lumír Kolář, hospodář Mysliveckého spolku Karviná: "Hlavně ticho. V tomto období, protože v březí samic se vyvíjí plod budoucích srnčat, tak je třeba být tak nějak v klidu v lese."

V neposlední řadě spousta lidí myslí v období, kdy začne zima, i na ptáky. Čím tedy naplnit krmítko, když se rozhodneme jim v zimě trochu pomoci?

Lukáš Barchański, vedoucí Centra Přírodovědné stanice: "Ideálně přikrmovat v období, kdy začíná mrznout nebo je sníh, kdy už prakticky nemají tu přirozenou potravu, například hmyz. A přikrmovat ideálně slunečnicí, pšenicí, ovsem pro ptáky nebo lojovými koulemi."

S ohleduplností a vztahem k přírodě se bohužel dnes setkáváme čím dál vzácněji. I proto je dobré připomenout si tu základní ohleduplnost, pokud do přírody vyrazíme, a vědět, že nám ji příroda vrací stejnou měrou.

---