Odstartovaly rekonstrukce zámeckých koníren

Odstartovala rekonstrukce a obnova zámeckých koníren, pro které se již několik let plánuje vize komunitně-kulturního centra. Staveniště bylo předáno zhotoviteli tento týden.

V Karviné odstartovala dlouho očekávaná rekonstrukce historických budov bývalých zámeckých koníren a mléčnice v parku Boženy Němcové. Projekt si klade za cíl šetrně obnovit tyto památkově cenné objekty a najít pro ně nové využití v oblasti společenského života.

Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Zámecké konírny dlouhodobě byly v tom stavu, jak vidíte za mnou. My jsme se od někdy roku 2008-2009 snažili získat na to finanční prostředky, protože v rámci rozpočtu to je složitá stavba. Je to stavba něco přes 100 milionů korun. Díky Fondu spravedlivé transformace se nám podařilo získat na to dotace a díky tomu jsme schopni ty dva objekty opravit a dát do možná původního stavu a hlavně tak, aby tady žily.”

Z bývalých koníren vznikne komunitně-kulturní centrum, kde se budou moci scházet mladí lidé, umělci, spolky a komunity. Součástí areálu bude také nové inhalatorium.

Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Je to taková stěna, po které teče jodobromová voda. Je to odpočinková zóna. Inspiraci jsme získali ze sousedního Polska, v Jastrzembie. A je to ve více městech. Tím, že jsme je lázeňské město a tu jodobromovou vodu tady máme, tak jsme to chtěli oživit tím, protože v parku je spousta i lázeňských hostů. Takže věřím tomu, že zase si najde každý ten kus svého a odpočine si.”

Prostředky na projekt budou vynaloženy kombinací městských financí a dotací z Operačního programu Spravedlivá transformace. Inhalatorium bude rovněž částečně podpořeno z prostředků Nadace OKD.

Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: “Ty dotace jsou ve výši něco přes 80%. To znamená, že ta stavba je z DPH přes 100 milionů korun. Znamená, že zbývající čas rozpočtu platíme z vlastního.”

V průběhu července budou probíhat průzkumné práce pro zjištění stavu obou budov. Následně se bude veškerý postup prací na tomto základě vyhodnocovat.

Lukáš Horuta, Metrostav DIZ, hlavní stavbyvedoucí: “Konírny jsou jsou v dost špatném stavu, takže uvidíme, co na to řekne náš statik, jak vyjdou ty výsledky, těch zkoušek. Z hlediska památkářů se určitě bude zachovávat krov na mléčnici, ale taky projde určitě nějakým podrobným průzkumem a uvidí se, co z toho půjde zachovat a co ne.”

Projekt by měl být podle plánu hotový do konce roku 2026 a veřejnosti zpřístupněný pro jarní sezónu 2027.

---

Ministři v Karviné diskutovali o budoucnosti pohornické krajiny

Na Zámku Fryštát se uskutečnila tisková konference s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, ministrem kultury Martinem Baxou a primátorem Karviné Janem Wolfem. Jednalo se například také o zužitkování prostorů bývalých dolů.

Ministr kultury Martin Baxa a ministr financí Zbyněk Stanjura zavítali do Karviné, kde se setkali s primátorem Janem Wolfem. Hlavním bodem jejich jednání byla budoucnost pohornické krajiny a plán její transformace.

Všichni zúčastnění se shodli, že území po těžbě uhlí nabízí mimořádnou příležitost pro rozvoj moderního průmyslu. Klíčovým cílem je vytvořit podmínky pro vznik kvalifikovaných pracovních míst, přilákat do regionu mladé rodiny a zajistit tak jeho dlouhodobou prosperitu – to vše s ohledem na kulturní a historické hodnoty tohoto území.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí: „Myslím si, že i v rámci programu Spravedlivé transformace jsou na Karvinsku připravené dobré projekty. Pan ministr Baxa mluvil o projektu Dolu Gabriela, kde jsme se spolu s panem primátorem zastavili. Myslím si, že jsme schopni připravit zajímavé projekty, jejichž cílem je jednak zvýšit počet pracovních míst a učinit z tohoto regionu atraktivnější místo pro život. A jednak sem přivést turisty – ať už ze zahraničí, nebo z našeho kraje. Když si vezmete celou tu aglomeraci od Katovic včetně našeho kraje, jde o několik milionů lidí. Pokud připravíme atraktivní program, bezesporu nás čeká úspěšná budoucnost.“

Součástí návštěvy byla i osobní prohlídka často diskutované lokality Nad Barborou, jejíž možné budoucí využití v posledních měsících vyvolává smíšené reakce a rozdílné názory. Do budoucna však odliv obyvatel v regionu nemusí zamezit pouze vybudování průmyslové zóny, ale i vznik pracovních míst v rámci kultury a turismu díky transformaci prostorů bývalých dolů.

Jan Wolf (SOCDEM), primátor Karviné: „Karviná je dnes strukturálně postižené město a bude nějakou dobu trvat, než se nám podaří se přetvořit. My v rámci samosprávy děláme a snažíme se dělat veškeré kroky k tomu, abychom zpříjemnili bydlení a život ve městě Karviná. Samozřejmě to nějakou dobu potrvá, ale výrazně se zlepšilo životní prostředí. Myslím si, že jsme dnes nejzelenějším městem v České republice. Poddolované území je ve většině případů zrekultivováno a zalesněno. Máme krásné lokality, jako je Karvinské moře nebo Loděnice.“

Martin Baxa (ODS), ministr kultury: „Existuje mnoho příkladů v Evropě, jak je možné takové areály využívat pro široké účely. Já jsem byl sedm let primátorem města Plzně, které bylo Evropským hlavním městem kultury v roce 2015, a v rámci naší inspirace jsem měl příležitost se seznámit s projektem SNU 2010, kde se na obrovském důlním území vybudoval prostor zvaný Zollverein. Tam se přesně kombinoval turistický ruch, tedy příležitost pro ty, kteří se zabývají službami, současně podnikání, a zároveň byla zachována památková péče. Myslím, že projekt Dolu Gabriela, se kterým jsem se měl možnost seznámit díky panu primátorovi, je přesně tím typem projektu, který nejen připomíná minulost, ale zároveň nabízí pracovní příležitosti a kvalitní turistické zázemí.“

Ministr kultury Martin Baxa zároveň zdůraznil, že proměna regionu musí probíhat s respektem k jeho historii a přírodnímu prostředí. Podle něj by transformace neměla znamenat zapomnění, ale naopak – kulturní a historické dědictví by mělo být důstojně uchováváno a připomínáno. Příkladem je chystaný POHO park Gabriela, který má sloužit jako připomínka hornické minulosti a zároveň nabídnout moderní zázemí pro návštěvníky dolu Gabriela i kostela sv. Petra z Alkantary. Důraz se v rámci celé transformace klade především na konkrétní a dlouhodobá řešení, která umožní Karviné posunout se dál jak z hlediska udržitelnosti krajiny, tak i společenského života a pracovního uplatnění.

---

Dolański Gróm opět na scéně

Po roční pauze se v Karviné opět uskutečnil česko-polský festival Dolański Gróm, a to za přítomnosti výborných českých a polských interpretů, jako je Dan Bárta nebo polský revival světové kapely Pink Floyd.

Česko-polský festival Dolański Gróm se do karvinského parku vrátil ve vší své plné atmosféře a pro letošní rok si pořadatelé připravili pestrý program.

Marek Matuszyński, spoluorganizátor: “Ta přestávka, ta samozřejmě vznikla z toho, že jsme si potřebovali odpočinout. Nicméně, je to naše srdcová záležitost, takže jsme se k tomu vrátili a měli jsme spoustu ohlasů, že je škoda, aby takový festival nepokračoval. Tak jsme prostě udělali všechno pro to, aby se to povedlo.” 

Dan Bárta, zpěvák a hudebník: “Mně to došlo, že se to jmenuje Gróm, což je takové slovo, které mně nepřipadá ani úplně české ani moravské, to pro primo, a pro secundo, když to uváděli, tak vlastně to překládali do polštiny, do češtiny a hrají tady i polské skupiny, jak jsem viděl na plakátu za sebou, takže vlastně jsem rád, že jsem se takhle přeshraničně mohl zmezinárodnit, to se taky vždycky hodí.” 

Zahrály také například kapely Feel nebo jeden ze špičkových revivalů Another Pink Floyd s kytaristou Markem Radulim z Polska. Jednou z novinek byly například platby kartou přes terminály.

Marek Matuszyński, spoluorganizátor: “Je to práce pro tři lidi na celý rok, pro širší tým patnácti lidí na tři měsíce, a pak pro sto třicet lidí na tři dny. Kdybychom ty lidi měli zaplatit, byť nějakou studentskou hodinovou sazbou pro brigádníky, tak bychom si ten festival nikdy nemohli dovolit. Jenom díky té práci těch lidí, kteří to dělají opravdu zdarma a ve svém volném čase a ochotně, jsme schopni mít takhle kvalitní stage, také kvalitní vystupující a i takovou kvalitní obsluhu.”

Využit byl také prostor pro druhou stage, kde dali organizátoři akce Dolański Gróm šanci místním kapelám.

Marek Matuszyński, spoluorganizátor: “Ta jedna je určitě mladá, je to kapela, která je složena ze studentů polského gymnázia v Českém Těšíně, ta druhá je skupina Arzia, která hrála v devadesátých letech, pak si dali dvacetiletou pauzu, a teď se vrátili na stage, jsou to taky místní kluci a hrají skvělý rock.” 

anketa: návštěvníci festivalu: "Všechno se mi líbí hudba, pití, jídlo, všechno." "Je to super, protože jsou dvě scény, na každé je něco jiného." “Podle mě, Dolański Gróm je taková předdovolenková tradice, kdy se můžu setkat s lidmi, kolegy, známými, a poslouchat dobrou muziku, to je takový standard Dolańského Grómu.”

V jakém duchu se bude příští ročník Dolańského Grómu konat, to je zatím ve hvězdách. Jedno je však jisté - akce se rozhodně za rok zase uskuteční.

---