CETRAT vystavuje vlastnoručně vyrobené šaty z kopřiv

Zajímavá výstava oděvních svršků a doplňků vyrobených z kopřiv je k vidění v Centru tradičních technologií v Příboře.

Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska: “Výstava Pravěké kopřivové šaty byla otevřena 2. července a potrvá prakticky celý rok až do podzimu příštího roku, do roku 2023, protože to je výstava, která opravdu byla velice náročná na přípravu. A my se tady v Centru tradičních technologií zpracování kopřivového vlákna věnujeme velice intenzivně. V minulosti jsme prozkoumali muzejní sbírky v České republice, na Slovensku i v okolních zemích, kde se co nachází. A rámci této výstavy jsme přistoupili k takovému zajímavému počinu, když jsme v podstatě zhmotnili různé hypotézy, jak se mohlo zpracovávat kopřivové vlákno v pravěku a vytvořili jsme šaty a k nim různé doplňky. Takže nejsou to jenom šaty, ale je to třeba i batůžek z kopřiv a plno dalších a dalších věcí. A všechno jsme to dali do jednoho celku. Na této výstavě jsme pracovali několik let a samotné šaty jsme vytvářeli více jak dva roky, takže to byla velice náročná práce. Zajímavosti je, že jsme v podstatě nepoužili žádný kovový nástroj, ani žádný moderní a v podstatě jsme pracovali s nástroji, které se mohly používat v tom pravěku.”

Nitě byly vyrobeny ze stonků kopřiv, ze kterých bylo sloupáno lýko, které se následně rozčesávalo a spřádalo.

Václav Michalička, vedoucí příborské pobočky Muzea Novojičínska: “Ty šaty, které jsme dělali, tak nejsou jenom nějakou nefunkční věcí jenom na dívání, ale byly vytvořené tak, aby byly plně funkční, aby se daly nosit, aby byly praktické pro ženu v tom období pravěku. To kopřivové vlákno má plno perfektních vlastností Je to duté vlákno, takže je to výborný izolant. Člověk se v tom nepotí, není v tom ani zima, ani moc vedro. Ty šaty jsou jakoby hrubé. Hodně lidí se ptá, jestli to neškrábe, jestli když to má člověk na holé tělo, jestli to neodírá. Máme to vykoušené. Samozřejmě, když jsme je vytvářeli, tak je kolegyně zkoušela. No a potom, když se tady podíváte na ty fotky, tak v podstatě to na sobě měla ta modelka. Fotografování bylo celkem náročné, trvalo asi čtyři hodiny a je to slečna, která je celkem moderní, citlivá a je zajímavé, že v těch šatech se cítila velice dobře. Samotné šaty na to nošení jí nebyly nějak nepříjemné. Takže i současný člověk je tento materiál je schopný na sobě mít. Samozřejmě to kopřivové vlákno se dá udělat velice jemné. Máme tady ukázky třeba talismanu,. takový pytlíček, který je udělaný z ultratenké nitě. Takže i taková látka z toho jde udělat. Opravdu jsou to tedy funkční šaty a musím říct, že ta slečna modelka se v nich cítila velice dobře a přirozeně.”

---

Těšínské divadlo přináší divákům Divou Báru

Stanislav Slovák, režisér: "Divá Bára je příběh holky, která je svobodná a přemýšlí na tu dobu a prostor, ve kterém žije, jinak a okolí to ne vždy skousne. Myslím si, že v tomhle to poslání je nebát se vykročit svým směrem i za cenu, že to okolí to prostě neskousne hned, ale potom nějakým způsobem zjistí, že aha, takhle se dá svobodně žít a svobodně si určovat svůj osud."

Pro hlavní roli Divé Báry byla vybrána herečka Bára Vidomská.

Bára Vidomská, herečka: “Já jsme se v ní hodně našla, už co se týče jména, já i Bára máme podobné vlastnosti. Obě máme tvrdou slupku, vypadáme jako drsňačky, ale uvnitř jsme snílky a toužíme po lásce, spravedlnosti a krásném světě. "Stanislav Slovák, režisér: "Co se týká samotné práce s herci, byl jsem nadšený z toho, že v Těšíně, které je menší město než Brno, je soubor, který je naprosto profesionální, připravený, oni makají takovým způsobem, tři výkony za den, ráno zkouška, odpoledne zkouška, večer hrajeme. Prostě herectví je druh řehole, oni to ctí a já jsem šťastný, že jsem mohl být tři měsíce tady a poznat šikovnost těch kolegů herců na jevišti."

Divou Báru brněnského režiséra Stanislava Slováka v podání herců Těšínského divadla mohou během září vidět ještě diváci v Karviné, Havířově a Frýdku-Místku.

Redakčně upraveno / zkráceno.