Slavnostní vyhlášení soutěže Knihovnická K2

V reprezentačních prostorách rytířského sálu zámku Frýdek-Místek proběhlo slavnostní vyhlášení soutěže Knihovnická K2. Tu pořádá Moravskoslezský kraje ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě. V letošním 11. ročníku bylo na cenu navrženo celkem 11 knihoven.

Monika Oravová, zástupkyně ředitelky, Moravskoslezská vědecká knihovna: “Jeden rok vyhlašujeme knihovníky, jeden rok knihovny. V letošním roce to vyšlo právě na knihovny. Nominace mohou posílat opravdu všichni, zaměstnanci knihoven, čtenáři knihoven, zřizovatelé, takže potom vybíráme z těch, které dorazí a vybírají se knihovny, které nás něčím zaujmou, které opravdu jsou výjimečné v tom, co dělají.”

Vybrat tu nejlepší je pro porotu velice těžké. Každá je totiž něčím specifická a něčím vyniká.

Monika Oravová, zástupkyně ředitelky, Moravskoslezská vědecká knihovna: “Je těžké porovnávat, když se někdo věnuje třeba primárně malým dětem, někdo se zase zaměřuje na teenagery a podobně a vybrat se prostě musí.”

Titul Knihovna Moravskoslezského kraje 2025 si nakonec odnesla Obecní knihovna v Trojanovicích.

Monika Oravová, zástupkyně ředitelky, Moravskoslezská vědecká knihovna: “Knihovna v Trojanovicích, která jak bylo tady prezentováno, je výjimečná tím, že spojuje několik služeb v obci. Kromě klasické knihovny funguje také jako pošta a informační centrum, to znamená, poskytuje širokou škálu služeb co se týče i gouvermentu vlastně všem skupinám obyvatel.”

Hana Dorotíková, vedoucí polyfunkčního centra: “Jsme moc rádi, že jsme vyhráli, vůbec jsme to nečekali, protože teď bylo hodně nových projektů ve všech knihovnách a všechny byly moc krásné, takže předpokládám, že jsme to vyhráli srdcem a láskou ke knihám a i k našim čtenářům.”

Klára Běčáková, vedoucí Obecní knihovny v Trojanovicích: “Já musím říct, že jsme rádi , protože jsme k tomu přišli jak slepí k houslím když nás otevřeli v roce 2021, takže já jsem překvapená vůbec, že jsme vyhráli.”

Peter Harvánek (SPD), radní MSK: “Knížky to je moje mladost, těžím z toho celý život, je to úžasné a kdo se do toho světa ponoří, najde inspiraci, může tam najít dobrodružství, zábavu a všechny věci, které potřebuje, takže za mě tady to ocenění má obrovský smysl, protože fakt vyzdvihuje práci těch knihovníků. A já když jsem slyšel ty jednotlivé příběhy, tak o to víc se skláním s velkou úctou a hlavně vítěz, jak dokázal propojit infopoint, českou poštu s knihovnou, tak si myslím, že to je pěkný kousek.”

Čestný diplom si převzaly Městská knihovna ve Štramberku a Městská knihovna Vrbno.

---

Setkání přadlen a přadláků v CETRAT Příbor

V malebném prostředí piaristické zahrady Centra tradičních technologií v Příboře se uskutečnilo už tradiční setkání přadlen a přadláků. Tentokrát s podtitulem Mimo dav, ale ne o samotě.

Václav Michalička, Muzeum Novojičínska, vedoucí CETRAT Příbor: “Sjelo se tady něco přes 100 přadlen a přadláků, jedná se o mezinárodní setkání, kdy jsou tady přadleny a pár přadláků z ČR, ale také ze Slovenska, Polska, nejvzdálenější účastníci jsou až od Baltského moře, tedy 700 km vzdáleni a proč tady to setkání děláme? Jedná se o poslání našeho muzea ukazovat funkčnost archaických technologií i v dnešním 21. století a že to, co se dělalo po tisíce let, že to má i svou budoucnost.”

Předla se vlna, len i bavlna, klapaly kolovrátky i vřetena. Akce přilákala nejen zkušené přadleny a řemeslníky, ale i zvědavé návštěvníky, děti i milovníky řemeslné historie.

anketa: přadleny a přadláci: “Všichni se tady navzájem známe minimálně ze soc. sítí a jsme hrozně rádi, že máme tuto možnost se potkat i osobně. nejen v tom virtuálním světě, ale i skutečném.”

“Používám k předení nití vřeténko, je to vlastně původní, vlastně starší technika toho předení, toho spřádání té nitě. Má to trošičku jiná specifika, samozřejmě používáte obě ruce, takže nepoužíváte nohy.”

“V podstatě v historických dobách tak se předlo za chůze, že měli ženy i muži omotané česance zpravidla nějakého rostlinného lýka kolem hlavy a za chůze vlastně spřádali, protože ta spotřeba nití byla enormní.”

“Toto jsou turecká vřetánka, která se používají na klasické předení. Mají výhodu v tom, že upředenou vlnu namotávám na ta křidýlka. Když mám plná křidýlka, celé vřetánko takhle rozevřu jednoduše a zbyde mi taková želvička. Vlastně z želvičky si vezmu vnitřní a vnější nit a prostě a tu si setkám do dvounitky a mám hotovo.”

“Tu se sčesává vlna. Nejdřív se musí ostříhat z ovce, pak se umyje a po tom umytí se češe a to se potom ještě více vyčistí.”

anketa: návštěvnice akce: “Bavilo mě to hodně, protože mě to zajímá, těšila jsem se na to dlouho. A jak ti to šlo na tom kolovrátku? Moc ne, nedělala jsem to vůbec rovnoměrně a musela mi hodně pomáhat paní.”

Součástí programu byly praktické ukázky tradičního předení, prezentace různých technik a návštěvníci měli možnost si předení sami vyzkoušet. K dobré náladě zahrála i cimbálovka.

---