Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Kulturní okénko

Kulturní okénko

  • V archeoparku se lidé seznámili s bohy a démony
  • Výstava „Ve znamení černého kříže“

V archeoparku se lidé seznámili s bohy a démony

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se mohli seznámit s Bohy a démony, kteří kdysi provázeli životem Slovany. Přednášku zpestřila ukázka replik nálezů z celé Evropy.

Lukáš Zogata, Muzeum Těšínska, průvodce: “My víme, že Slované uctívali velkou řadu bohů. Můžeme zmínit Peruna, Velese, Svaroga, je jich opravdu mnoho. Mezi další takové myšlenky ideové patří také víra v různé bájné bytosti, pověsti o různých vlkodlacích, upírech, případně nějaké ty divoženky, divý muž a tak podobně. Dneska je známe vlastně už jenom z pohádek, ale pro Slovany byli opravdu velice důležití, protože jim ovlivňovali celý život. Božstvo uctívali, protože jim přinášelo úrodu, plodnost a život, kdežto právě naopak ti démoni pro ně byli zlem. Lidé tady fyzicky uvidí různé repliky nálezů, které se našly po celé Evropě od Německa až po Rusko. Máme tady krásné sošky například boha Triglava, který byl nalezen právě v ruském Novgorodu, případně sošky v podobě falu, což mělo zobrazovat boha Velese, který byl bohem úrody a plodnosti.”

Anketa: “Přijeli jsme z Karviné přímo tady na tuto akci, protože nás historie velice zajímá. Jezdíme sem často na různé akce a hlavně s dcerou. Vypadalo to zajímavě z důvodu těch bohů démonů a tak dále, což nás taky zajímá.”

Anketa: “My jsme tady přijeli s rodinou z Karviné. Slyšeli jsme tady o bozích, démonech a různých monstrech. Velice nás to zaujalo a musím říct, že byla to velká zábava.”

Lukáš Zogata, Muzeum Těšínska, průvodce: “Největším předmětem ukázky je totem boha Svantovíta. Jsou na něm krásně zobrazené různé atributy. Je tam roh hojnosti, je tam zobrazení koně a meče jako boha válek, chleba nebo koláče, které zase mají prezentovat úrodu. Idol byl nalezen v řece Zbruč na západní Ukrajině. Jeho originál je v krakovském muzeu.”




---

Výstava „Ve znamení černého kříže“

Velmi zajímavou a originální výstavu připravilo Muzeum v Bruntále ve výstavní síni bruntálského zámku. Pod názvem „Ve znamení černého kříže“ se zabývá se působením Řádu německých rytířů v Jeseníkách. Řád, vznikl již ve 12. století za křižáckých výprav do Palestiny nejprve jako řád špitální. Rytířským se stal až na konci 12. století za papeže Inocence III.

Na Bruntálsko Řád přišel až o 4 století později, což připomíná tato výstava.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Tady tato výstava, my ji pořádáme u příležitosti 400. výročí úmrtí Karla von Östereich, který vlastně přivedl v roce 1621 Řád německých rytířů do Bruntálu. Našim záměrem je v té výstavě prezentovat široké spektrum činností, kterými Řád na Bruntálsku v té době, kdy tady byl velmi intenzivně přítomen, tak kterými tady působil.“

Záběr působení Řádu byl skutečně mimořádný, od duchovní péče, přes průmysl, školství, kulturu, zdravotnictví až po různé formy podnikání v potravinářství a těžařství.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Teď jsme u vitríny, která je věnována potravinářskému průmyslu, protože to bylo jedno ze základů řádového hospodaření na Bruntálsku, kdy z hlediska našeho je velmi zajímavá jeho výroba piva nebo pivovarnictví, ve kterém působil. Původní řádový panský pivovar se nacházel v zahradě bruntálského zámku. Jeho základy byly využity pro stavbu současné salla tereny v době, kdy velmistr Eugen von Östereich, Evžen Habsburský, rozhodl, přesunout pivovar dále od zámku a vybudoval vlastně objekt toho pozdějšího Selika.“

Výstava prezentuje také oblast těžby a využívání kovových rud, což bylo hlavním motivem Řádu pro získání bruntálského panství.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Postupem času vybudoval také kovozpracující průmysl. V okolí Vrbna a Karlova Studánky vlastně vybudoval železárny a slévárny, takže zde prezentujeme i například Ludvíkovských sléváren, což je umělecká slitina a jsou zde také připomínky důlní činnosti na Bruntálsku.“

Velmi rozsáhlá je také prezentace Řádu, jeho symbolika, osoby velmistrů, oděvů a zbroje.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: Řád jako takový je ve své reprezentaci úzce spojen s postavou velmistra, kdy v době působení na Bruntálsku se jich vystřídalo v tomto úřadu několik. Pro naši výstavu je klíčovým velmistr Karl von Östereich, který přivedl Řád na Bruntálsko a důležitou roli hraje také velmistr Eugen von Östereich, který nám zanechal do dnešní doby vlastně nejvíce památek na to působení.“

Dospělé návštěvníky i žáky škol nejvíce zaujala výstavní novinka – digitální interaktivní mapa, kde si můžou volit nejrůznější oblasti  působení Řádu na Bruntálsku.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Pomocí ovládacího displeje si návštěvník může promítnout různá témata, kdy se mu zobrazí v mapě body, vztahující se k různým druhům řádové činnosti."

Anketa, návštěvníci: „Mě se líbilo úplně všechno, co tady bylo.“

„Bylo to tu nádherné, jsou tady hezké památky ze 16. století. Nádherné.“

Velmi zajímavý je pak katalog doprovázející výstavu s bohatým fotografickým a grafickým materiálem, který by neměl chybět v knihovně žádného milovníka historie.

---

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Kulturní okénko
22. dubna 2024, 17:20

V archeoparku se lidé seznámili s bohy a démony

Návštěvníci Archeoparku v Chotěbuzi se mohli seznámit s Bohy a démony, kteří kdysi provázeli životem Slovany. Přednášku zpestřila ukázka replik nálezů z celé Evropy.

Lukáš Zogata, Muzeum Těšínska, průvodce: “My víme, že Slované uctívali velkou řadu bohů. Můžeme zmínit Peruna, Velese, Svaroga, je jich opravdu mnoho. Mezi další takové myšlenky ideové patří také víra v různé bájné bytosti, pověsti o různých vlkodlacích, upírech, případně nějaké ty divoženky, divý muž a tak podobně. Dneska je známe vlastně už jenom z pohádek, ale pro Slovany byli opravdu velice důležití, protože jim ovlivňovali celý život. Božstvo uctívali, protože jim přinášelo úrodu, plodnost a život, kdežto právě naopak ti démoni pro ně byli zlem. Lidé tady fyzicky uvidí různé repliky nálezů, které se našly po celé Evropě od Německa až po Rusko. Máme tady krásné sošky například boha Triglava, který byl nalezen právě v ruském Novgorodu, případně sošky v podobě falu, což mělo zobrazovat boha Velese, který byl bohem úrody a plodnosti.”

Anketa: “Přijeli jsme z Karviné přímo tady na tuto akci, protože nás historie velice zajímá. Jezdíme sem často na různé akce a hlavně s dcerou. Vypadalo to zajímavě z důvodu těch bohů démonů a tak dále, což nás taky zajímá.”

Anketa: “My jsme tady přijeli s rodinou z Karviné. Slyšeli jsme tady o bozích, démonech a různých monstrech. Velice nás to zaujalo a musím říct, že byla to velká zábava.”

Lukáš Zogata, Muzeum Těšínska, průvodce: “Největším předmětem ukázky je totem boha Svantovíta. Jsou na něm krásně zobrazené různé atributy. Je tam roh hojnosti, je tam zobrazení koně a meče jako boha válek, chleba nebo koláče, které zase mají prezentovat úrodu. Idol byl nalezen v řece Zbruč na západní Ukrajině. Jeho originál je v krakovském muzeu.”




---

Výstava „Ve znamení černého kříže“

Velmi zajímavou a originální výstavu připravilo Muzeum v Bruntále ve výstavní síni bruntálského zámku. Pod názvem „Ve znamení černého kříže“ se zabývá se působením Řádu německých rytířů v Jeseníkách. Řád, vznikl již ve 12. století za křižáckých výprav do Palestiny nejprve jako řád špitální. Rytířským se stal až na konci 12. století za papeže Inocence III.

Na Bruntálsko Řád přišel až o 4 století později, což připomíná tato výstava.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Tady tato výstava, my ji pořádáme u příležitosti 400. výročí úmrtí Karla von Östereich, který vlastně přivedl v roce 1621 Řád německých rytířů do Bruntálu. Našim záměrem je v té výstavě prezentovat široké spektrum činností, kterými Řád na Bruntálsku v té době, kdy tady byl velmi intenzivně přítomen, tak kterými tady působil.“

Záběr působení Řádu byl skutečně mimořádný, od duchovní péče, přes průmysl, školství, kulturu, zdravotnictví až po různé formy podnikání v potravinářství a těžařství.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Teď jsme u vitríny, která je věnována potravinářskému průmyslu, protože to bylo jedno ze základů řádového hospodaření na Bruntálsku, kdy z hlediska našeho je velmi zajímavá jeho výroba piva nebo pivovarnictví, ve kterém působil. Původní řádový panský pivovar se nacházel v zahradě bruntálského zámku. Jeho základy byly využity pro stavbu současné salla tereny v době, kdy velmistr Eugen von Östereich, Evžen Habsburský, rozhodl, přesunout pivovar dále od zámku a vybudoval vlastně objekt toho pozdějšího Selika.“

Výstava prezentuje také oblast těžby a využívání kovových rud, což bylo hlavním motivem Řádu pro získání bruntálského panství.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Postupem času vybudoval také kovozpracující průmysl. V okolí Vrbna a Karlova Studánky vlastně vybudoval železárny a slévárny, takže zde prezentujeme i například Ludvíkovských sléváren, což je umělecká slitina a jsou zde také připomínky důlní činnosti na Bruntálsku.“

Velmi rozsáhlá je také prezentace Řádu, jeho symbolika, osoby velmistrů, oděvů a zbroje.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: Řád jako takový je ve své reprezentaci úzce spojen s postavou velmistra, kdy v době působení na Bruntálsku se jich vystřídalo v tomto úřadu několik. Pro naši výstavu je klíčovým velmistr Karl von Östereich, který přivedl Řád na Bruntálsko a důležitou roli hraje také velmistr Eugen von Östereich, který nám zanechal do dnešní doby vlastně nejvíce památek na to působení.“

Dospělé návštěvníky i žáky škol nejvíce zaujala výstavní novinka – digitální interaktivní mapa, kde si můžou volit nejrůznější oblasti  působení Řádu na Bruntálsku.

Jan Zámečník, historik a autor výstavy: „Pomocí ovládacího displeje si návštěvník může promítnout různá témata, kdy se mu zobrazí v mapě body, vztahující se k různým druhům řádové činnosti."

Anketa, návštěvníci: „Mě se líbilo úplně všechno, co tady bylo.“

„Bylo to tu nádherné, jsou tady hezké památky ze 16. století. Nádherné.“

Velmi zajímavý je pak katalog doprovázející výstavu s bohatým fotografickým a grafickým materiálem, který by neměl chybět v knihovně žádného milovníka historie.

---

Zdroj: https://polar.cz/porady/kulturni-okenko/kulturni-okenko-22-04-2024-17-24