Léta běží
- MS kraj prodloužil spolupráci s klastrem SINEC
- Kraj otevřel nový domov pro seniory v Kopřivnici
- Vladimíra Salvetová: Raná péče pomáhá dětem i rodinám, funguje i v MSK
- O seniorskou akademii je ve F-M velký zájem
Jsme na startu dalšího vydání pořadu Léta běží. Vítám vás a zároveň pro vás mám další porci témat ze sociální oblasti našeho regionu. A nebude chybět také host ve studiu, tak se dívejte až do konce.
MS kraj prodloužil spolupráci s klastrem SINEC
Moravskoslezský kraj prodloužil spolupráci s klastrem Sinec, který sdružuje sociální podniky v našem regionu. Na krajském úřadě bylo podepsáno memorandum.
Je podepsáno memorandum na následující tři roky. Moravskoslezský kraj klastr Sinec podpoří částkou 300.000 korun ročně.
Jakub Adamík, prezident klastru sociálních inovací a podniků SINEC: “Díky tomuhle jsme schopni existovat dále.”
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “My si té spolupráce vážíme, protože někdo nám dává dohromady něco, co tady působí na území kraje a zároveň nám pomáhá i představovat tyto podniky. Uvědomme si, že v těchto podnicích jsou zaměstnáni lidé například se zdravotním i duševním onemocněním a i oni se chtějí zapojovat do běžného života, vydělávat si vlastní peníze a je třeba jim to umožňovat.”
Jakub Adamík, prezident klastru sociálních inovací a podniků SINEC: “Největší problém těch našich členů je, že mnohdy mají krásné výrobky, zaměstnávají lidi, ale neumí to úplně prodat. V návaznosti na toto pořádáme kulaté stoly, na kterých máme přednášky o marketingu, obchodu a podobně.”
Žádný jiný kraj v České republice nepodporuje sociální podnikání v takovém rozsahu a s takovou kontinuitou, jako moravskoslezský. Také letos přispěje sociálním podnikům, aby zvýšil jejich konkurenceschopnost a rozšířil nabídku pracovních míst pro lidi se zdravotním nebo sociálním hendikepem. Z krajského rozpočtu letos půjdou 3 miliony korun na podporu celkem 12 žadatelů.
Kraj otevřel nový domov pro seniory v Kopřivnici
Na ulici Příčná v Kopřivnici byl otevřen Domov pod Bílou horou. Je to v historii existence Moravskoslezského kraje první nově vybudované sociální zařízení pro seniory a lidi s demencí.
Celková kapacita domova je 84 lůžek, z toho domov pro seniory nabízí 32 míst, domov se zvláštním režimem je určen pro maximálně 52 uživatelů.
Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Osmdesát pobytových míst je něco, co Moravskoslezský kraj potřebuje. Populace stárne a důstojné stáří v kvalitních podmínkách je prioritou nás všech, to není jen o Moravskoslezském kraji, je to i obcích a o tom, že ta kapacita v kraji potřebná je.”
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Jenom přihlášek za jeden měsíc přišlo 220. Dneska je hodnotíme, postupně budeme domov naplňovat.”
Předpokladem je, že kapacita domova bude postupně obsazena zhruba do konce roku. Znám je termín příchodu prvního klienta.
Jana Prášková, ředitelka Domova pod Bílou horou: “Já předpokládám, že ten den D bude 8. července, věřím, že v pondělí 8. července bude první uživatel našeho domova ubytován.”
Přibližně stejný, jaký je počet klientů, bude i počet zaměstnanců domova, tedy 82.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Z toho jsme měli největší obavy, jak naplnit zaměstnance, jestli získáme dostatek zdravotních sester, ale i údržby, museli jsme zřídit ekonomické oddělení, a k dnešnímu dni v podstatě stav je naplněn.”
Kraj za nový domov zaplatil 320 milionů korun, 65 miliony přispělo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pozemky darovalo město.
RANÁ PÉČE POMÁHÁ DĚTEM I RODINÁM, FUNGUJE I V MSK
Lukáš Zavadil, TV Polar: Pořad Léta běží, pokračuje ve studiu, kde po čase vítám Vladimíru Salvetovou z ostravské pobočky Společnosti pro ranou péči. Dobrý den.
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Dobrý den.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Můžete nám prosím vysvětlit, co přesně znamená termín raná péče a co vše tato péče zahrnuje?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Raná péče je služba pro rodiny dětí s postižením nebo s ohroženým vývojem. Funguje tak, že poradkyně rané péče pravidelně jezdí za rodiči a dětmi domů a podporují jak ty rodiče v tom, aby si věděli rady v té situaci, kterou zažívají poprvé, většinou v životě. Tak zároveň ale ta služba podporuje také děti, aby se vyvíjely co nejlépe.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Jaké jsou vlastně nejčastější diagnózy nebo problémy, se kterými se vaše organizace setkává přesně u těch dětí, které potřebují ranou péči?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Jak jsem říkala, není třeba úplně diagnóza pro to, abychom ranou péči mohli rodičům poskytnout. Ale stačí to, když rodiče anebo třeba zdravotník, lékař nebo pediatr vidí, že se dítě nevyvíjí úplně běžně, že má nějaký hendikep, že zaostává ve vývoji. V tu chvíli už je možné požádat o ranou péči. Ale jsou to samozřejmě i děti, které mají nějaké zjevné postižení. Mají diagnózu, ať už nějakou dětskou mozkovou obrnu, nebo mají různé vrozené vady. V našem případě teda konkrétně, se zaměřujeme na ranou péči pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením a ohroženým vývojem v této oblasti.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Proč je vlastně tak důležité začít poskytovat ranou péči dětem a jejich rodinám co nejdříve?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Je to důležité z toho důvodu, abychom předešli krizi v té rodině, aby rodiče dostali nějakou podporu a informace, které je uklidní a které jim otevřou tu cestu do budoucnosti. A zároveň je tam to, že pomůžeme dětem. Protože v tom nejranější věku vlastně ta plasticita mozku dětí je obrovská a je možné mnohé věci kompenzovat tím, že je dobře podporujeme, že jim dáváme správnou stimulaci a správné podmínky těm dětem tak částečně můžou kompenzovat ten svůj hendikep. Proto každý den, vlastně v životě toho děťátka, je velmi důležitý.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Pokud vás rodiče takto kontaktují, přijdou za vámi. Jaké konkrétní kroky následují po tom prvním kontaktu?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Ano, my jim představíme tu službu. Vysvětlíme pořádně, jak funguje, co nabízíme, co můžou očekávat, s čím jim pomůžeme. A potom, pokud o ni opravdu mají zájem, tak zjišťujeme, co teda přesně oni opravdu očekávají, co potřebují a domluvíme se na rozsahu a naformujeme jim tu službu pro ně na míru, aby jsme dělali jen to, co opravdu je smysluplné v dané chvíli.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Vy zároveň podnikáte i kroky k tomu, aby se i veřejnost dozvěděla více o rané péči. Příkladem toho může být "Týden rané péče", který nedávno proběhl. Tak co jste připravili za akce a jak je vlastně zpětně hodnotíte?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: "Týden rané péče" nedávno proběhl, ale my v té aktivitě informovat o rané péči pracujeme několik měsíců v roce a budeme v ní ještě pokračovat. Nicméně to, co teď proběhlo, byly takové hlavně články v médiích, nějaká publicita. Měli jsme i akce naživo, kde kdy jsme se potkávali s veřejností. Psali jsme i různým odborníkům, navštěvovali je, informovali o rané péči. Tak to máme za sebou a myslím, že ta účast nebo ten zájem byl velký a teďka jenom bude fajn, když opravdu to bude mít výsledek a rodiče se o rané péči dozvědí včas.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Teď už jen zbývá zeptat se na vaše plány do budoucna tady v Ostravě, respektive v Moravskoslezském kraji. Jak plánujete rozvíjet vaše služby dál do budoucna?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: V této chvíli jsme v takové fázi, že spíš máme problém pokrýt finančně to, co děláme. Nicméně víme, co je potřeba. A právě už tento týden například budeme realizovat takovou víkendovou akci pro rodiče a děti. A o to je velký zájem. Tam načerpají spoustu informací a navíc se potkají ještě s dalšími rodinami, kde si taky můžou povídat o tom, co je trápí, co jim pomáhá a tak dál. Takže to jsou asi ty víkendové akce pro rodiny, co chceme se tomu věnovat a najít na to ty zdroje. A těm rodičům tohle umožnit, aby se mohli takto potkávat.
Lukáš Zavadil, TV Polar: My vám budeme držet palce a v tuhle chvíli děkuji za rozhovor. Budu se těšit na viděnou někdy příště.
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Taky děkuji.
O seniorskou akademii je ve F-M velký zájem
Rytířský sál frýdeckého zámku se stal dějištěm ukončení dalšího ročníku seniorské akademie vyšší odborné školy GOODWILL.
Ludmila Žitníková, studentka seniorské akademie: "Jsem už tady sedm let. Zúčastňují se sedm let přednášek. A co mi to dává? Jednak kontakt s lidmi, kontakt i s tou naukou, i s vědomostmi. Protože když já jsem studovala, tak ještě některé ty poznatky měly trochu jiný charakter. A ono se to vyvíjí všechno, takže i kontakt s tím. A samozřejmě najde tady člověk spousty nových přátel. Je tady výborné zázemí, takže já jsem maximálně spokojená."
Kamila Slováková, ředitelka VOŠ GOODWILL: "Studenti chodí do vyšší odborné školy Goodwill, kde mají dva semestry výuky předmětů, které se týkají cestovního ruchu. Většinou historie, dějin umění, managementu, práva, marketingu. Chodí podobně jako studenti, tedy mají výukové období 10 týdnů, no zkouškové období, oni už nás zpracovali, abychom je nezkoušeli, ale takové příjemné opakování za použití různých her anebo technik."
Senioři dostanou na konci roku certifikát a osvědčení o absolvování dalšího ročníku.
Seniorská akademie probíhá na vyšší odborné škole GOODWILL už od roku 2015 a podporuje ji také přímo město.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro mě je to obrovská radost vidět tolik občanů města, kteří jsou dychtiví po informacích, po setkávání, po komunitě i v seniorském věku. A tahle ta akce mě vždycky nabije optimismem. A velmi se těším, abych tady mohl s nimi být, protože vždy je vidět, že berou to, že studují, jenom jako prostředek k tomu, aby se stále dívali na život pozitivně a s nadhledem."
Kamila Slováková, ředitelka VOŠ GOODWILL: "My je máme hrozně rádi, jsou optimističtí, skvělí, chodí do školy rádi a nechci říct, že předčí denní studenty, ale jsou jiní než denní studenti, jsou naši."
Jednoroční studium ve dvou semestrech pravidelně absolvuje až 120 až 150 studentů. Průměrně 20 až 30 se pravidelně obměňuje. Většina chce ale každoročně pokračovat a nabírat nové vědomosti.
To byla naše témata a tím i končí dnešní vydání pořadu Léta běží. Témat ze sociální oblasti našeho regionu máme ale samozřejmě více, podívejte se na náš portál polar.cz nebo zase příště u pořadu Léta běží, budu se těšit na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Jsme na startu dalšího vydání pořadu Léta běží. Vítám vás a zároveň pro vás mám další porci témat ze sociální oblasti našeho regionu. A nebude chybět také host ve studiu, tak se dívejte až do konce.
MS kraj prodloužil spolupráci s klastrem SINEC
Moravskoslezský kraj prodloužil spolupráci s klastrem Sinec, který sdružuje sociální podniky v našem regionu. Na krajském úřadě bylo podepsáno memorandum.
Je podepsáno memorandum na následující tři roky. Moravskoslezský kraj klastr Sinec podpoří částkou 300.000 korun ročně.
Jakub Adamík, prezident klastru sociálních inovací a podniků SINEC: “Díky tomuhle jsme schopni existovat dále.”
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: “My si té spolupráce vážíme, protože někdo nám dává dohromady něco, co tady působí na území kraje a zároveň nám pomáhá i představovat tyto podniky. Uvědomme si, že v těchto podnicích jsou zaměstnáni lidé například se zdravotním i duševním onemocněním a i oni se chtějí zapojovat do běžného života, vydělávat si vlastní peníze a je třeba jim to umožňovat.”
Jakub Adamík, prezident klastru sociálních inovací a podniků SINEC: “Největší problém těch našich členů je, že mnohdy mají krásné výrobky, zaměstnávají lidi, ale neumí to úplně prodat. V návaznosti na toto pořádáme kulaté stoly, na kterých máme přednášky o marketingu, obchodu a podobně.”
Žádný jiný kraj v České republice nepodporuje sociální podnikání v takovém rozsahu a s takovou kontinuitou, jako moravskoslezský. Také letos přispěje sociálním podnikům, aby zvýšil jejich konkurenceschopnost a rozšířil nabídku pracovních míst pro lidi se zdravotním nebo sociálním hendikepem. Z krajského rozpočtu letos půjdou 3 miliony korun na podporu celkem 12 žadatelů.
Kraj otevřel nový domov pro seniory v Kopřivnici
Na ulici Příčná v Kopřivnici byl otevřen Domov pod Bílou horou. Je to v historii existence Moravskoslezského kraje první nově vybudované sociální zařízení pro seniory a lidi s demencí.
Celková kapacita domova je 84 lůžek, z toho domov pro seniory nabízí 32 míst, domov se zvláštním režimem je určen pro maximálně 52 uživatelů.
Josef Bělica (ANO) hejtman MS kraje: “Osmdesát pobytových míst je něco, co Moravskoslezský kraj potřebuje. Populace stárne a důstojné stáří v kvalitních podmínkách je prioritou nás všech, to není jen o Moravskoslezském kraji, je to i obcích a o tom, že ta kapacita v kraji potřebná je.”
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Jenom přihlášek za jeden měsíc přišlo 220. Dneska je hodnotíme, postupně budeme domov naplňovat.”
Předpokladem je, že kapacita domova bude postupně obsazena zhruba do konce roku. Znám je termín příchodu prvního klienta.
Jana Prášková, ředitelka Domova pod Bílou horou: “Já předpokládám, že ten den D bude 8. července, věřím, že v pondělí 8. července bude první uživatel našeho domova ubytován.”
Přibližně stejný, jaký je počet klientů, bude i počet zaměstnanců domova, tedy 82.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje pro sociální oblast: “Z toho jsme měli největší obavy, jak naplnit zaměstnance, jestli získáme dostatek zdravotních sester, ale i údržby, museli jsme zřídit ekonomické oddělení, a k dnešnímu dni v podstatě stav je naplněn.”
Kraj za nový domov zaplatil 320 milionů korun, 65 miliony přispělo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pozemky darovalo město.
RANÁ PÉČE POMÁHÁ DĚTEM I RODINÁM, FUNGUJE I V MSK
Lukáš Zavadil, TV Polar: Pořad Léta běží, pokračuje ve studiu, kde po čase vítám Vladimíru Salvetovou z ostravské pobočky Společnosti pro ranou péči. Dobrý den.
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Dobrý den.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Můžete nám prosím vysvětlit, co přesně znamená termín raná péče a co vše tato péče zahrnuje?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Raná péče je služba pro rodiny dětí s postižením nebo s ohroženým vývojem. Funguje tak, že poradkyně rané péče pravidelně jezdí za rodiči a dětmi domů a podporují jak ty rodiče v tom, aby si věděli rady v té situaci, kterou zažívají poprvé, většinou v životě. Tak zároveň ale ta služba podporuje také děti, aby se vyvíjely co nejlépe.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Jaké jsou vlastně nejčastější diagnózy nebo problémy, se kterými se vaše organizace setkává přesně u těch dětí, které potřebují ranou péči?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Jak jsem říkala, není třeba úplně diagnóza pro to, abychom ranou péči mohli rodičům poskytnout. Ale stačí to, když rodiče anebo třeba zdravotník, lékař nebo pediatr vidí, že se dítě nevyvíjí úplně běžně, že má nějaký hendikep, že zaostává ve vývoji. V tu chvíli už je možné požádat o ranou péči. Ale jsou to samozřejmě i děti, které mají nějaké zjevné postižení. Mají diagnózu, ať už nějakou dětskou mozkovou obrnu, nebo mají různé vrozené vady. V našem případě teda konkrétně, se zaměřujeme na ranou péči pro děti se zrakovým a kombinovaným postižením a ohroženým vývojem v této oblasti.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Proč je vlastně tak důležité začít poskytovat ranou péči dětem a jejich rodinám co nejdříve?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Je to důležité z toho důvodu, abychom předešli krizi v té rodině, aby rodiče dostali nějakou podporu a informace, které je uklidní a které jim otevřou tu cestu do budoucnosti. A zároveň je tam to, že pomůžeme dětem. Protože v tom nejranější věku vlastně ta plasticita mozku dětí je obrovská a je možné mnohé věci kompenzovat tím, že je dobře podporujeme, že jim dáváme správnou stimulaci a správné podmínky těm dětem tak částečně můžou kompenzovat ten svůj hendikep. Proto každý den, vlastně v životě toho děťátka, je velmi důležitý.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Pokud vás rodiče takto kontaktují, přijdou za vámi. Jaké konkrétní kroky následují po tom prvním kontaktu?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Ano, my jim představíme tu službu. Vysvětlíme pořádně, jak funguje, co nabízíme, co můžou očekávat, s čím jim pomůžeme. A potom, pokud o ni opravdu mají zájem, tak zjišťujeme, co teda přesně oni opravdu očekávají, co potřebují a domluvíme se na rozsahu a naformujeme jim tu službu pro ně na míru, aby jsme dělali jen to, co opravdu je smysluplné v dané chvíli.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Vy zároveň podnikáte i kroky k tomu, aby se i veřejnost dozvěděla více o rané péči. Příkladem toho může být "Týden rané péče", který nedávno proběhl. Tak co jste připravili za akce a jak je vlastně zpětně hodnotíte?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: "Týden rané péče" nedávno proběhl, ale my v té aktivitě informovat o rané péči pracujeme několik měsíců v roce a budeme v ní ještě pokračovat. Nicméně to, co teď proběhlo, byly takové hlavně články v médiích, nějaká publicita. Měli jsme i akce naživo, kde kdy jsme se potkávali s veřejností. Psali jsme i různým odborníkům, navštěvovali je, informovali o rané péči. Tak to máme za sebou a myslím, že ta účast nebo ten zájem byl velký a teďka jenom bude fajn, když opravdu to bude mít výsledek a rodiče se o rané péči dozvědí včas.
Lukáš Zavadil, TV Polar: Teď už jen zbývá zeptat se na vaše plány do budoucna tady v Ostravě, respektive v Moravskoslezském kraji. Jak plánujete rozvíjet vaše služby dál do budoucna?
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: V této chvíli jsme v takové fázi, že spíš máme problém pokrýt finančně to, co děláme. Nicméně víme, co je potřeba. A právě už tento týden například budeme realizovat takovou víkendovou akci pro rodiče a děti. A o to je velký zájem. Tam načerpají spoustu informací a navíc se potkají ještě s dalšími rodinami, kde si taky můžou povídat o tom, co je trápí, co jim pomáhá a tak dál. Takže to jsou asi ty víkendové akce pro rodiny, co chceme se tomu věnovat a najít na to ty zdroje. A těm rodičům tohle umožnit, aby se mohli takto potkávat.
Lukáš Zavadil, TV Polar: My vám budeme držet palce a v tuhle chvíli děkuji za rozhovor. Budu se těšit na viděnou někdy příště.
Vladimíra Salvetová, ředitelka Společnosti pro ranou péči, pobočka Ostrava: Taky děkuji.
O seniorskou akademii je ve F-M velký zájem
Rytířský sál frýdeckého zámku se stal dějištěm ukončení dalšího ročníku seniorské akademie vyšší odborné školy GOODWILL.
Ludmila Žitníková, studentka seniorské akademie: "Jsem už tady sedm let. Zúčastňují se sedm let přednášek. A co mi to dává? Jednak kontakt s lidmi, kontakt i s tou naukou, i s vědomostmi. Protože když já jsem studovala, tak ještě některé ty poznatky měly trochu jiný charakter. A ono se to vyvíjí všechno, takže i kontakt s tím. A samozřejmě najde tady člověk spousty nových přátel. Je tady výborné zázemí, takže já jsem maximálně spokojená."
Kamila Slováková, ředitelka VOŠ GOODWILL: "Studenti chodí do vyšší odborné školy Goodwill, kde mají dva semestry výuky předmětů, které se týkají cestovního ruchu. Většinou historie, dějin umění, managementu, práva, marketingu. Chodí podobně jako studenti, tedy mají výukové období 10 týdnů, no zkouškové období, oni už nás zpracovali, abychom je nezkoušeli, ale takové příjemné opakování za použití různých her anebo technik."
Senioři dostanou na konci roku certifikát a osvědčení o absolvování dalšího ročníku.
Seniorská akademie probíhá na vyšší odborné škole GOODWILL už od roku 2015 a podporuje ji také přímo město.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Pro mě je to obrovská radost vidět tolik občanů města, kteří jsou dychtiví po informacích, po setkávání, po komunitě i v seniorském věku. A tahle ta akce mě vždycky nabije optimismem. A velmi se těším, abych tady mohl s nimi být, protože vždy je vidět, že berou to, že studují, jenom jako prostředek k tomu, aby se stále dívali na život pozitivně a s nadhledem."
Kamila Slováková, ředitelka VOŠ GOODWILL: "My je máme hrozně rádi, jsou optimističtí, skvělí, chodí do školy rádi a nechci říct, že předčí denní studenty, ale jsou jiní než denní studenti, jsou naši."
Jednoroční studium ve dvou semestrech pravidelně absolvuje až 120 až 150 studentů. Průměrně 20 až 30 se pravidelně obměňuje. Většina chce ale každoročně pokračovat a nabírat nové vědomosti.
To byla naše témata a tím i končí dnešní vydání pořadu Léta běží. Témat ze sociální oblasti našeho regionu máme ale samozřejmě více, podívejte se na náš portál polar.cz nebo zase příště u pořadu Léta běží, budu se těšit na viděnou.
Redakčně upraveno / zkráceno.