Tomáš Kořistka, TV POLAR: Hezký den, začíná 112, bezpečnostní magazín televize POLAR. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica bude usilovat o další prodloužení stavu nebezpečí. Řekl to novinářům po zasedání krizového štábu, který projednával následky zářijových povodní. Současné mimořádné opatření skončí 13. listopadu a v případě schválení vládou, potrvá další měsíc. Vedení kraje má ve stavu nebezpečí zvláštní pravomoci, například při ukládání pracovních povinností a pomáhat může také armáda.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Povodí Odry pokračuje v těch pracích a k tomu sanování těch koryt vodních toků, tam je té práce poměrně dost. Nicméně ještě některé ty požadavky jsou poměrně akutní, ale myslím si, že je důležité vás informovat o tom, že jsme jako krizový štáb na moji žádost přijali celkem 5 usnesení. V tom prvním usnesení jsem požádal krizový štáb o vyjádření k mému návrhu na vládu České republiky k prodloužení stavu nebezpečí. Takže tuto žádost budu posílat dnes. Ta ještě dneska odejde. Krizový štáb s tím souhlasil. Jako druhý bod jsme vzali na vědomí žádost společnosti ČEZ o prodloužení stavu nebezpečí, poněvadž ty žádosti jsem dostal na jednou od společnosti ČEZ, ale dnes se na krizovém štábu souhlasně vyjádřili i zástupci Povodí Odry a dostal jsem žádosti i z ostatních obcí, třeba z Města Albrechtice nebo z Bohumína. Takže budeme žádat o prodloužení stavu nebezpečí pro obce s rozšířenou působností Bohumín, Bruntál, Krnov, Opava, Ostrava. Dalším bodem a další usnesení, které jsme přijali, byla žádost, kterou dnes odešlu také na ministra vnitra, abychom byli schopni ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem a s Policií České republiky vyřešit 40 tun té zaplavené zábavní pyrotechniky, která pořád ještě na území Ostravy je. Dále krizový štáb se vyjádřil souhlasně k rozhodnutí krajského úřadu o likvidaci těch nebezpečných odpadů v Bohumíně, protože tam se změnila situace a po té konzultaci i s vedoucím odboru životního prostředí jsme došli k závěru, že nebudeme riskovat únik těch nebezpečných odpadů, při tom změněném stavu toho obalového materiálu a těch skladovacích prostor, které tam jsou.

Radim Kuchař, ředitel Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje: Já jsem v průběhu jednání krizového štábu informoval o některých dílčích záležitostech týkajících se činnosti jednotek. Ty samozřejmě ty činnosti jsou už utlumeny a my jsme od toho posledního jednání krizového štábu dokončili poslední, v podstatě povodňové čerpání, což bylo na území Bohumína. Tam u sjezdu na dálnici, kdy jsme se vrátili s vysokokapacitní čerpadlem a dočerpávali jsme tam zatopenou čerpací stanici, aby už to tam mohlo fungovat v normálním režimu. Taky jsem informoval, že my postupem času, jak nám jednotky, které zasahovaly v průběhu povodní, pochopitelně a hlavně v tom nejexponovanějším období, dodávají jednotlivé zprávy o zásahu a my je vkládáme do statistiky. Takže narůstá počet událostí, které jsme reportovali v průběhu, protože ten se generoval ze systému Spojař, což je systém, kterým operační středisko odbavuje ty jednotky k výjezdu, ale pochopitelně ta situace je hlavně o tom víkendu 14. a 15. září byla taky taková, že ty jednotky v době, když působily někde v území, tak přejížděly samostatně mezi událostmi, nabíraly je a dodatečně je hlásily. A tímhle tím, když my jsme to upřesnili, tak jenom pro vaši představu. Dneska ta statistika, která už vypadá hodně přesně a ještě teď končí tento týden poslední období, tak říká, že za to období od 13. září dodnes, ale berme, že posledních 14 dní jsou to opravdu jednotky případů, které se ještě vážou na povodně, tak jednotky zasahovaly u více než 7 300 událostí a my jsme tady jedno z posledních čísel zmiňovali 4 500. Ten obrovský rozdíl 2 800 událostí, které přišly do toho systému. Ty jsou generované zejména právě přes ten velmi silně zatížený víkend událostmi, které ty jednotky řešily a teprve dodatečně v doohlašovaly ty zprávy. Jeden parametr, který ukazuje, jak ten víkend byl hektický v tom, že dneska máme ve statistice, že za 14. a 15. září, tak jednotky zasahovaly u 4 410 událostí, což je mimochodem čtvrtina všech mimořádných událostí za loňský rok. To ukazuje, jak obrovskému extrémnímu zatížení těmi událostmi byl region vystaven. Informoval jsem také o jedné záležitosti, která podpořila právě tu myšlenku a potom i to hlasování o žádosti pana hejtmana, tedy o prodloužení stavu nebezpečí v některých ORP. Protože jedna z praktických věcí, které to určitě prospěje a která bude jednodušší, je to, že ještě nebyly dokončeny všechny demolice. Tady bych upřesnil, že my jsme skončili neboť už se neobjevují nové požadavky z obcí od občanů směrem na styčného důstojníka, který organizuje ty prohlídkové skupiny. Za celé období těch žádostí bylo 116, čili prohlíželo se 116 objektů nejenom domů, ale samozřejmě i jiných objektů. Z těch 116 ty skupiny statiků určily k demolici 77. Ten zbytek těch 39, ty byly rozhodnuty, že nejsou staticky nestabilní. A z těch 77, které jsou tedy k demolici, tak 26 bylo zdemolováno v tom systému bezpečnostním, čili hasiči. A ten zbytek byl anebo právě ještě je a bude demolován komerčními firmami. A právě to usnadní tu záležitost toho stavu nebezpečí, to sjednávání, aby opravdu starostové měli jednodušší způsob, jak řešit ty demolice. Informoval jsem taky a poděkoval jsem paní ředitelce Krajské hygienické stanice, že se povedlo v druhé vlně doočkovat další zájemce z řad členů jednotek sboru dobrovolných hasičů proti žloutence typu A. Takže celkově za obě dvě ty vlny prošlo očkováním 469 členů jednotek sboru dobrovolných hasičů, což je z toho, že projevilo zájem 516. Samozřejmě ne každý se tam může dostavit, tak je výborné číslo. A říkal jsem taky dneska, že budeme hledat řešení, protože toto očkování, pokud se zopakuje druhou dávkou za půl roku, tak je pak celoživotní. Tak budeme hledat způsob, jak to těm členům umožnit. Informoval jsem také o té záležitosti spojené s tou pyrotechnikou, ale to už tady zaznělo. To byl jenom diskusní příspěvek. A informoval jsem taky, že jsme upřesnili škody na našem vlastním movitého a nemovitého majetku. Nejsem tomu úplně rád, velmi nám ty škody ještě vzešly. My jsme byli a jsme pořád nejzásadnější hasičský záchranný sbor kraje. Škoda, na našem majetku je momentálně 96 milionů, a to proto, že 63.5 milionu a ono to bude o něco více, představuje škoda na dvou našich zásadních nemovitostech. My jsme dělali monitoring těch potřeb, který teda byl rozdělen od počátku na dvě části, a to potřeby obyvatel z těch malých obcí říkejme a potom jsme tady měli obyvatele z velkých měst, což byl teda Bohumín, Ostrava, Opava a Krnov. Tím to končilo. Ta poslední čísla hovořila o tom, že byla indikovaná potřeba v těch velkých městech v celkovém počtu v tom závěru kolem 200 osob. Bylo to přepočítáváno taky na rodiny, protože se řešilo ubytování podle rodin nebo podle jednotlivců, jak žijí. A co se týká těch obcí malých nebo menších, které nepatří do velkých měst. Tam se to velmi potom snižovalo, a když začal celý ten systém nabízení, tak se to číslo dostalo někde na 80. Začínalo někde 160, končilo 80. Tam je třeba říct, že hlavní roli hraje krajský úřad, a to oddělení krizového řízení. Kdy tedy lidé z tohoto oddělení začali komunikovat s poskytovateli těch ubytovacích služeb, byly navolány a předobjednány ty ubytovací kapacity, protože ještě zapomněli říct, že bylo rozhodnuto, a takto je to i deklarováno vůči Ústřednímu krizového štábu. Ať to teda řeknu popořádku, že ty potřeby z velkých měst nebude krajský úřad hledat pro ně kapacity, protože ta velká města mají svá řešení. Takže krajský úřad potom řešil tu alternativu pro ty menší obce. Pokud teď interpretuji to, co znám, z těch zápisů z krizových štábů, byla tedy nabídnuta a je to už teda delší čas zpátky, kapacita těch ubytovacích zařízení. Musím říct, tak, jak jsem to i vnímal, že byla velmi málo využívaná, a to proto, že řekněme ti lidé reagovali na to, že to není úplně blízko jejich obce.

Tomáš Kořistka, TV POLAR: Tolik novinky z krizového štábu 112 končí. Mějte se hezky, na viděnou.

Redakčně upraveno / zkráceno.