Hráz na soutoku Odry a Opavy je téměř dokončena

Dnes máme dobrou zprávu pro obyvatele Ostravy. Město je zase chráněno před stoletou vodou. Hráz, která při zářijových záplavách nevydržela nápor vody, je opravena. Povodí Odry už začalo i s finální úpravou, která spočívá ve vyztužení ocelovými profily.

Asi všichni mají ještě v živé paměti tyto záběry, kdy se přes vyplavenou hráz na soutoku Odry a Opavy v Ostravě valí do města voda. Zatopen byl hlavně Přívoz a Nová Ves. Hasiči se pokusili průtok snížit vaky s pískem, ale i tak jsou škody odhadovány na 1,5 miliardy korun. Oprava hráze začala ještě než voda opadla. Nyní se dokončuje i finální vyztužení pomocí štětovnic.  

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Hráz je celá saturovaná z jílového podloží do výšky, která je plus 40 cm, než byla před přetečením."  

Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Sanační práce na rozplavené hrázi pod soutokem Odry s Opavou byly dokončeny. V současnosti probíhají práce na finálním zabezpečení." 

Hráze se ale opravují i na dalších místech a chystá se také jejich důkladná kontrola. Důležité nyní je, že Ostrava je připravena na případný zvýšený průtok, například při jarním tání sněhu.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Splňuje vlastně všechny limity a veškeré stavebně technické podmínky, které byly pro tu hráz nadefinovány před 20lety, ale praxe ukázala, že to takhle být nemůže, takže musíme tu hráz zpevnit a není to zpevnění pouze na tomto místě. My ty hráze procházíme a budeme je zpevňovat ve větších úsecích." 

Revize a aktualizace čeká také digitální povodňové plány Ostravy, ve kterých jsou detailní informace pro jednotlivé městské obvody. Plány mají přímé napojení i na povodňový informační systém povis.cz. 

---

V Ostravě je v plánu Národní hasičské muzeum

V Ostravě by mělo vzniknout Národní hasičské muzeum. Je snahou využít pro jeho umístění objekt v Dolní oblasti Vítkovic. Na proveditelnost tohoto projektu vyčlenilo město 1,5 milionu korun.

Ostrava by v budoucnu mohla mít unikátní Národní hasičské muzeum. Shodlo se na tom vedení města, kraje, Generální ředitelství hasičského záchranného sboru a také společnost Vítkovice a Dolní oblast Vítkovice, kde by mělo být umístěno. 

Martin Kavka, tiskový mluvčí GŘ HZS ČR: „Jde o projekt, který považujeme za důležitý a přínosný. Hasičský záchranný sbor ČR stojí na dlouhé tradici a historii hasičů, která je velmi inspirativní a neměla by zapadnout."

Pro umístění Národního hasičského muzea by měla být využity objekt národní kulturní památky Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren, které by nejprve byly revitalizovány. Studii proveditelnosti si vzala na starosti Ostrava.

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Máme tady iniciativu Hasičského záchranného sboru, který by chtěl vybudovat Národní hasičské muzeum, protože vlastně Národní hasičské muzeum v rámci České republiky neexistuje. Takže tady určitě kvituji snahu Hasičského záchranného sboru o výstavbu tohoto muzea na území v Ostravě, protože my víme, že Ostrava těch státních příspěvkových organizací příliš nemá. Samozřejmě cokoliv, co se tady vybuduje a bude patřit do té národní infrastruktury, tak je za mě dobře. Nicméně,  aby se ten projekt mohl začít hýbat, tak jsme se domluvili na uzavření memoranda mezi Hasičským záchranným sborem, Dolní oblastí Vítkovic, Moravskoslezským krajem a městem Ostravou. Město poslalo první milion korun na vznik studií tak, aby se mohla začít realizovat projektová dokumentace a hasičské muzeum se mohlo začít reálně kreslit. Pokud by se ten záměr povedl, tak si myslím, že Ostrava získá  zajímavou turistickou destinaci. Ale opravdu hasičské muzeum dneska v rámci České republiky neexistuje."

Část budoucích exponátů by měla pocházet z Expozice požární ochrany ve Zbirohu a také z Hasičského muzea města Ostravy. Historie hasičů v Ostravě je velmi dlouhá a bohatá. Souvisí samozřejmě i z rozmachem průmyslu.

Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Hasičské hnutí vzniklo daleko dříve než Velká Ostrava. První dobrovolné hasičské sbory se začaly formovat už v první polovině osmdesátých let devatenáctého století. Jednalo se jednak o Vítkovice, Přívoz i Moravskou Ostravu. Tyto hasičské sbory byly tedy s německou velící řečí, ale záhy nato, po pár letech se začínají formovat i české hasičské dobrovolné sbory v přilehlých vesnicích, jako byly Proskovice, Nová Ves, případně případně Stará a Nová Bělá. Ten vývoj byl dlouhá léta vlastně v rámci dobrovolnosti, ovšem vždy s podporou těch obcí. Stavěly se hasičárny, hasičské domy a podobně. Ti lidé opravdu byli cvičeni a ta organizace, byť to byl spolek dobrovolných hasičů, tak ta organizace byla opravdu vynikající. Ale první profesionální hasiči opravdu, kteří mají jako 100% úvazek coby hasiči, vznikli v roce 1941 v rámci firemních hasičů Vítkovických železáren. A státní hasiči jako takoví, tak jak je vlastně dneska známe, ten profesionální hasičský sbor vzniká v Ostravě v roce 1950."

Memorandum o spolupráci na vybudování muzea bylo uzavřeno. Pod jeho dokončení by mělo spadat pod Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochrany Frýdek-Místek. Vlastnit ho bude stát. 

---

Strážníci se u hřbitova zaměřili na viditelnost chodců

U Ústředního hřbitova ve Slezské Ostravě se konala akce zaměřená na bezpečnost chodců. Strážníci městské policie upozorňovali hlavně na jejich viditelnost, ale i bezpečné chování v silničním provozu. Chodci navíc dostali reflexní prvky.

Blížící se zimní období a změna času s sebou přinášejí sníženou viditelnost, a tím i vysoké riziko pro všechny účastníky silničního provozu. Nejhůře jsou na tom ale chodci, kteří jsou nejvíce zranitelní. Městská policie proto ve spolupráci s krajským koordinátorem BESIP a Policií České republiky spustila akci zaměřenou právě na ně.

Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: „Momentálně jste navštívili akci Bezpečnost chodců, kde se zaměřujeme na jejich viditelnost. To znamená, aby nejenom viděli, ale byli i dobře viděni, protože s podzimem přichází dřívější smrákání, a pokud je chodec označen reflexní páskou, je vysouká pravděpodobnost, že nedojde například na komunikacích ke střetům, protože pro řidiče, který jede po silnici, bude lépe viditelný.“

Jedna z osmi preventivních akcí se konala na začátku listopadu i u slezskoostravského Ústředního hřbitova, a to v souvislosti s vysokým pohybem chodců v období Dušiček.

Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MS kraj: „Když se podíváme, tak tady jezdí spousta řidičů a třeba hledá parkovací místo a v tom okamžiku si nemusí všimnout, že je tam nějaký pohyb chodců. Mnohdy chodec vidí, že se blíží autobus, trolejbus a chce stihnout doběhnout a vstoupí do vozovky i mimo přechod. Samozřejmě je tady komunikace na mírném horizontu, může dojít k oslnění sluníčkem. Přece jenom sluníčko zapadá, nemusí být ten chodec dobře viděn, takže je opravdu potřeba se tomu plně věnovat.“

Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: „Naši přítomnost rozdělíme na dvě oblasti. První je opatření ve vztahu k Památce zesnulým, kdy strážníci kontrolují nejenom prostory hřbitova a jeho okolí, ale i přilehlé parkoviště. Za druhé to jsou strážníci preventisté, kteří se zaměřují právě na tu viditelnost chodců na přechodech, ale i na pozemních komunikacích.“

Strážníci oslovovali občany na přechodech pro chodce, upozorňovali je na důležitost jejich viditelnosti a doporučovali, jak přispět k vlastní bezpečnosti.

Jana Gálová, preventistka MP Ostrava: „Lidé se o to zajímají velice. Spousta lidí nosí ty reflexní prvky, za což je určitě chválíme. Kdo je nemá, tak jim vlastně rozdáváme ty bezpečnostní prvky a říkáme, aby je opravdu nosili.“

anketa, chodci: „Důležité je, abychom šli na silnici vidět, protože když je tma a nejsme něčím osvětleni, abychom byli vidět, no. To je důležité.“

anketa, chodci: „Tak hlavně opatrně.“

Pavel Blahut, koordinátor BESIP pro MS kraj: „Pokud se chodec pohybuje v obci, nemusí mít na sobě samozřejmě nic reflexního. Každopádně my doporučujeme mít nějaký reflexní oděvní doplněk, ať už nějaký pásek, tkaničky do bot, nebo něco jiného. Přece jenom zvýšíme svou viditelnost vůči řidičům. Samozřejmě je důležité přesvědčit se, že můžu opravdu bezpečně vstoupit do vozovky, to znamená rozhlédnout se. Často se setkáváme s tím, že lidé koukají do mobilního telefonu, nebo mají sluchátka v uších a zcela se nevěnují přecházení. Tak samo řidiči motorových vozidel mnohdy nekoukají na chodce na přechodu, sledují navigaci, nebo telefon. Pak ty krizové situace mohou dopadnout špatně.“

V průběhu listopadu a prosince se v Ostravě uskuteční i další preventivní akce zaměřené na bezpečnost chodců.

---