Tomáš Kořistka, TV Polar:  Hezký den je tady 112, bezpečnostní magazín televize Polar. Léto je v plném proudu. Lidé navštěvují koupaliště a přehrady a to s sebou bohužel také přináší případy tonutí. Hasiči proto připravili projekt, jehož cílem je poradit lidem, jak se u vody chovat bezpečně, ale také jak pomoci tonoucímu. Zásady první pomoci připojili zdravotníci ze záchranné služby Moravskoslezského kraje.

Tomáš Kořistka, TV Polar: V Moravskoslezském kraji jsou desítky koupališť a dalších vodních ploch, které jsou v létě využívány ke koupání. Zatímco na koupalištích jsou plavčíci běžní, u přírodního koupání jde spíš o výjimku. Hlídány jsou jen velké přehrady jako Žermanice, Těrlická přehrada nebo Hlučínské jezero. V případě tonutí jsou pak voláni hasiči a zdravotnická záchranná služba. Proto vznikl projekt, kdy hasiči školákům radí, jak se bezpečně u vody chovat.

Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě HZS MS kraje: Projekt Bezpečně u vody jsme se rozhodli uskutečnit jako reakci na události, které se dějí na nezajištěných přírodních koupalištích, kde se nenachází vodní záchranná služba a nejsou tam plavčíci a dochází tam k nějakým zraněním a nedej bože úmrtím. Projekt jsme směřovali hlavně na osmé a deváté ročníky základních škol a první dva ročníky středních škol. Čili takové ty mladé dospělé, kteří už začínají sami chodit k vodě bez dozoru rodičů, aby měli nějaké základní informace, jak se správně chovat v případě problému, jak pomoci sobě či kamarádům. Děti na třech různých komentovaných stanovištích organizovaných dostaly informace jak nejdříve teoretické, potom byla praktická ukázka záchrany. Děti si mohly vyzkoušet záchranu pomocí házecí pomůcky. Předvedli jsme záchranu pomocí vodního skútru a potom přešli na třetí organizované stanoviště a to bylo stanoviště záchranné služby, kde se prováděla resuscitace a dostali informace, jak správně provést resuscitaci.

Tomáš Kořistka, TV Polar:  Jsou hasiči ti, kteří jsou tam první na těch místech, které by měli ti lidé volat, když se něco takového stane na těch nezajištěných vodních tocích a hladinách?

Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě HZS MS kraje:  Důležité je vůbec oznámit tuto situaci okamžitě, jakmile zjistí, že někdo chybí, někdo se topí atd. Oznámit to na tísňovou linku 150, 112, 155. Je to jedno. Informace mezi sebou si předáme a vyjíždíme. Na místě většinou bývá první hlídka policie, která vyjíždí přímo z automobilu nebo ze své hlídky. My ty naše dojezdy ze stanic máme trošku delší, ale v řádech minut se dostáváme na místo a pokud člověk ještě není vytažen před námi, tak pokládáme člun na vodu a začínáme vyhledávat tonoucí osobu přímo na hladině. Hasiči jsou vybaveni, jsou vycvičeni. Při každém takovém výjezdu se minimálně dva hasiči z prvního vozu oblékají do suchých obleků a připravují se na zásah na vodě. Vezeme si s sebou přívěsy, čluny, máme tam raft. Pokud je to nějaká menší vodní plocha, máme tam motorový člun, pokud je to velká vodní plocha tak další záchranné vybavení, které potřebujeme pro zásah na vodě.

Tomáš Kořistka, TV Polar:  Hlavní zásadou je nechodit k vodě sám a nepodceňovat její nebezpečí. Nepijte alkohol a pozor na jezy a splavy.

Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě HZS MS kraje:  Pokud plavu třeba výkonnostně, tak nemusím plavat středem toho vodního díla. Stačí mi pár metrů od břehu a kopírovat břeh, kdy mám blízko k tomu, abych v případě problému buďto doplaval ke břehu, anebo mi někdo z toho břehu pomohl a nemusel pro mě plavat nijak daleko. Pokud jde parta lidí, tak je důležité ať se o sebe starají, navzájem o sobě vědí a pořád kontrolovat. Myslím, jestli jsme všichni nebo v nějakých pravidelných intervalech. Až za 2 hodiny zjistím, že mi chybí kolega, tak už je asi pozdě. Důležité je samozřejmě neužívat drogy, neužívat alkohol při koupání, které toto nebezpečí násobí a před vstupem do vody, pokud jsou horké dny, tak je důležité se zchladit, ovlažit se a neskákat rovnou do té vody, protože to prudké zchlazení může vyvolat nějaký zdravotní problém křeče a člověk se může utopit.

Tomáš Kořistka, TV Polar:  Pokud už k tonutí dojde, je důležité dbát na svou vlastní bezpečnost a skok za tonoucího brát jako poslední možnou variantu.

Jan Maršálek, instruktor pro práci na vodě HZS MS kraje: Důležité je zalarmoval své okolí a oznámit to co nejvíce lidem, aby věděli. Ať se někdo podílí na záchraně, někdo volá záchrannou službu. Důležité je, pokud ten člověk ještě stále se topí, je ten aktivní tonoucí, který bojuje o život, tak je důležité pro toho záchranáře taky dbát na své bezpečí. Ten tonoucí může být nebezpečný pro toho záchranáře, protože se ho může chytit, může za něj na něm začít šlapat, snaží se dostat hlavu nad vodu a toho záchranáře může potopit. Takže důležité je myslet na své vlastní bezpečí. A jakmile už toho člověka mám zajištěného, tak dopravit na břeh a poskytnout první pomoc. Důležité taky je uvolnit místo zásahu. To je častý problém na těch přírodních koupalištích, kdy někdo se tam topí, někdo ho zachraňuje, ale zbytek lidí leží na dece, opaluje se a pokračují dál. A my tam potom, když přijíždíme, tak vlastně nemáme volný průchod k vodě. Skáčeme mezi lidmi a přenášíme čluny mezi lidmi. Tak bych chtěl apelovat na všechny ty koupající se tak, pokud se stane taková nějaká situace. Na místo většinou přijíždí první policie. Policie se snaží to místo vyklidit, tak uposlechnout těch pokynů a uvolnit nám prostor. Protože máme velká auta, přívěsy, čluny, potřebujeme toho prostoru trošku více. A čím více prostoru budeme mít, čím méně lidí na tom místě zásahu bude. Tím to pro nás bude přehlednější a bezpečnější taky pro ty záchranáře a zachraňované.

Tomáš Kořistka, TV Polar:  Pokud už je tonoucí na břehu, je nutné zahájit resuscitaci okamžitě.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje:  Dobré je zdůraznit, že poskytování účinné první pomoci je možné v okamžiku, kdy má samotný zachránce pod nohama pevné dno a může se pacientovi naplno věnovat. Ideální je provádět záchranu na pevném podkladu, to znamená na břehu, případně nějakém pontonu nebo lodi. Záchrannou službu, pokud došlo k tonutí, voláme vždy. To znamená i v případě, kdy je dotyčný při vědomí, protože následky tonutí mohou být s časovým odkladem a ohrozit zraněného nebo postiženého na životě a zdraví i s časovým odstupem. Pokud je pacient v bezvědomí, tak prvotním opatřením je ověření dechové činnosti. V případě, že zjistíme bezdeší, postupujeme jako u člověka se srdeční zástavou. To znamená zahajujeme neodkladnou resuscitaci, především tedy komprese hrudníku, pravidelnou srdeční masáž. Mezi zásady platí také to, že se nepokouším vylévat vodu z pacienta. Je to častý omyl, ale pokud se rozhodneme pro umělé dýchání, což je doporučeno. Je vhodné pacienta napolohovat minimálně hlavou nebo polohou na boku tak, aby mohla vytéct voda z dutiny ústní.

Petr Jaššo, vedoucí krajského vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MS kraje:  Samotné zachraňování je stejné jako u dětských pacientů. Je to oslovení toho postiženého. "Haló, pane, slyšíte mě?". Když nereaguje, dáme dva prsty pod bradu, ruku na čelo. Zakloníme hlavu tak, abychom zprůchodnili dýchací cesty a dobu ne déle než 10 sekund sledujeme, jestli se zvedá hrudník a slyšíme, případně cítíme dech toho postiženého. Pokud pacient nedýchá, tak potřebujeme mobilní telefon. Vytočíme linku 155 a ideálně ten telefon dáme na hlasitý odposlech a dle pokynu operátora provádíme u tonutých pacientů opět 5 umělých vdechů. To znamená u dospělého pacienta zprůchodnění dýchací cesty. Zakloníme, zacpeme nosní křídla, pootevřeme si ústa, obejme a v případě laické záchrany vdechujeme do pacienta. A pokud to nepomáhá, tak pokládáme ruce na hrudník a začneme stlačovat 30 stlačení a zase 2 vdechy. A když na něj sáhneme, tak už cítíme, že se začíná bránit. To znamená, zkusíme pacienta uklidnit, necháme zprůchodněné dýchací cesty. Pokud se brání, víme, že další resuscitaci nepotřebuje. Pokud by to bylo neefektivní, tak musíme celou dobu opakovat ty kroky. To znamená už ne 5 umělých vdechů, ale pouze 2 vdechy a co nejrychleji zpět na hrudník a stlačit ho do příjezdu záchranné služby. Hloubka stlačení musí být u dospělého pacienta minimálně 5 centimetrů, ideálně 5 až 6 cm. Tady na kolegovi samozřejmě neukazuje plnou hloubku stlačení, ale na figuríně je možné si to vyzkoušet na mnoha akcích záchranné služby.

Tomáš Kořistka, TV Polar:  Při tonutí je nutné vždy volat zdravotníky. Následky se mohou projevit později a pak může být pozdě.

Tomáš Kořistka, TV Polar:  A to je ze sto dvanáctky vše. Díky za pozornost a na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.