Obětí požárů v MS kraji výrazně ubylo

I když požárů v Moravskoslezském kraji loni přibylo, obětí je mnohem méně. Nejčastější událostí, ke které si občané volají hasiče, je technická pomoc, což je často například spadaný strom po silném větru nebo bouřce.

V loňském roce hasiči zasahovali u téměř 25 tisíc událostí, ze kterých byly více než 2/3 emergentní. Dobrou zprávou je, že došlo k navýšení počtu hasičů o 39, takže je nyní v celém regionu k dispozici 840 mužů. 

Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: "Zásadně se na celkovém počtu mimořádných událostí v kraji dlouhodobě podílejí technické pomoci (loni 9 688, předloni 9 215). Tyto počty mj. ovlivňuje počet výjezdů ke spadlým a nebezpečným stromům. Loni a v roce 2021 jich bylo téměř 1 800, v roce 2020 téměř 2 700."

Hasiči loni likvidovali celkem 20180 požárů, což je o asi 400 více, než o rok dříve. Zahynulo při nich 9 osob tedy o polovinu méně, než v roce 2021.

Miloš Střelka, náměstek ředitele HZS MS kraje: "Nejčastějšími příčinami vzniku požárů v Moravskoslezském kraji v roce 2022 byla nedbalostní jednání a technické závady např. elektrospotřebičů a nebo vozidel."

Největší škodu 18 milionů korun plameny loni napáchaly v kalírně v průmyslovém areálu v Kopřivnici, kde hasiči uchránili hodnoty za 100 milionů. 8 milionů byla škoda při požáru administrativní budovy ve Studénce. 

Radim Kuchař, ředitel HZS MS kraje: V roce 2022 Hasičský sbor záchrany Moravskoslezského kraje stejně jako v letech 2020 a jako v roce 2021 už tři roky po sobě vedle své standardní operační činnosti a vedle činností, které vykonávají kolegové z úseku prevence a civilní nouzové připravenosti, musel plnit něco, co se nazývá mimořádný úkol. Je to věc, která byla vložena do zákona o Hasičském záchranném sboru ČR. V roce 2020 a 2021 to byly činnosti, které souvisely s pandemií covid. My jsme v loňském roce v lednu pomalu těch činností ustupovali, my jsme v lednu dokončili a rozvozy, které trvaly téměř rok, vakcín. Jediná aktivita, která ještě s covidem nějakým způsobem souvisí a běží dodnes, to je provoz jednoho mobilního výběrového týmu, který stále máme tady na území města Ostravy. Od 1. března přišel nový mimořádný úkol. Je spojený s ukrajinskou krizí nebo s válkou na Ukrajině, kdy jsme stejně jako všechny ostatní hasičské záchranné sbory krajů dostali za úkol ve spolupráci s krajskými úřady a v našem případě i se statutárním městem Ostrava rozjet, vybudovat a zajistit provoz asistenčních center pomoci Ukrajině. Takže tenhle úkol my jsme plnili, plníme od 1. března, plníme ho do do teď, to znamená jedenáct měsíců. Zhruba je zapojeno do těchto činností asi 10 % našich příslušníků, kteří trvale zajišťují ty činnosti na krajském evidenčním centru vedle své běžné činnosti. Zpátky k číslům. Je tady uvedeno na tísňové linky 112, 150 v loňském roce 293 000 volání. Jen pro zajímavost, v posledních letech, neplatí tohle pro roky 2020 a 2021, sledujeme trend postupného snižování počtu tísňových volání. Ty poslední dva roky zastavily tento trend. Je to z toho důvodu, za chvilku o tom budu hovořit, je to proto, že opravdu ten covid, data volání spojena s covidem a dneska řešení i záležitosti s ukrajinskou krizí, trošku ta čísla upravila, ale celkově ten trend klesá. Z těch 293 000 volání, taková malá zajímavost, je tam tři desetiny procenta, je tam 910 volání, které vyslaly moderní vozidla ze svých palubních systémů jako nouzové volání tzv. eCall, kdy teda automatizovaným systémem bylo oznámeno, že je nějaký problém spojený s tím vozidlem a jednotky vyjely. Takže těch bylo 910. Mimo těchto 293 000 volání ještě evidujeme zhruba pět a půl tisíce také žádostí o pomoc v nouzi, které jsou už dané tzv. alternativním způsobem, který v České republice funguje. Funguje teda minimálně na lince 150 a na 112, kdy i s ohledem na nařízení EU my jsme povinni zajišťovat, že naši operátoři budou reagovat i na žádosti o pomoc, které přijdou ne voláním klasickým, ale pomocí krátkých textových zpráv. My jsme zakomponovali tu technologii do našeho integrovaného systému operačního řízení. Těch žádostí, čili komunikaci přes chat, SMS, bylo v loňském roce pět a půl tisíce, čili pět a půl tisíce lidí se rozhodlo komunikovat ne hlasem, ale napsalo esemesku a rozjelo nějaké chatování. Tyhle hovory, necelých 300 000 hovorů ve finále vygenerovalo zhruba 25 000 mimořádných událostí, u kterých jednotky požární ochrany zasahovaly v Moravskoslezském kraji. Byly to všechny jednotky jak dobrovolné, tak profesionální, přestože ty profesionální samozřejmě daleko nejvíce. Nezmínil se trend v České republice Moravskoslezský kraj už několik let patří na tu špici, ať už to vezmeme jakkoliv, to znamená, je to kraj, ve kterém je opravdu nejvíce událostí, které řeší jednotky požární ochrany. Tak tomu bylo i loni. V té spodní části, víte a není to překvapením, že samozřejmě největší počet z těch událostí se odehrává v okrese Ostrava. Není to jenom statutární město, byť tam je většina. Je to logické, a když to zařadíme, je to jenom pro srovnání, že opravdu na území tohoto města my řešíme, to znamená hasiči, události více než naši kolegové v šesti krajích zbylých v rámci ČR. Co se týká ale událostí v kraji, není tam nějaká výrazná trendová změna, to znamená plus mínus tisíc událostí. Opravdu je to zhruba stejné číslo v těch letech třech, ale i dříve. Znamená to, že opravdu tento kraj, tento region je nejvíce zatížený událostmi, které vyvolávají potřebu, aby ji řešili následně hasiči. Co se týká typů opět znova, žádná změna trendu. Není tajemstvím, že hasiči nejvíce zasahují u technických pomocí. Trošku anomálně se projevil loňský rok v požárech, kdy tam vidíte, že tam je přes 2 000 požárů. Mimochodem, když byla minulý týden bilanční tisková konference Hasičského záchranného sboru ČR, bylo zmíněno, že pět krajů překročilo tuto hranici. My jsme jeden z nich. Důvodem tohoto překročení byl loňský březen, který byl extrémně suchý a i v naši statistikách i v republikových statistikách velmi výrazně přispěl k tomu počtu požárů. Zmínil bych ještě tu položku, která je tady žlutě vyznačena. Ostatní mimořádné události, to do roku 2020, čili 2019 a dříve byla položka, která většinově měla číslo nula nebo jenom velmi nízké číslo. Je to dneska kategorie nebo druh události, kam my zařazujeme ty naše zásahy a činnosti, které souvisí s těmi mimořádnými úkoly. Takže rok 2020 a 2021 se pojí s našimi činnostmi ve vůdčí covidu a ten rok 2022 to jsou činnosti, které jsou spojené, jsou navázané a jsou registrované ve spojitosti s našimi aktivitami ukrajinské krize. Co se týká následků, samozřejmě nás těší, ačkoliv jenom částečně to umíme ovlivnit, není to něco, co je přímo v našich rukách a ze sta procent už vůbec ne, je počet usmrcených osob, který teda opravdu klesnul na devět, což je opravdu podprůměrné číslo. Průměrný počet je někde 12-13. Rok 2020 samozřejmě, to si vzpomenete, ten je anomální tam 11 ve statistice, bohužel jedenáct obětí požáru v Bohumíně. Úplně dole 157 zachráněných osob. To je číslo, kterého opravdu my si velmi vážíme. To jsou bezprostředně zachránění lidé u požáru, vynesení, vytažení těmi hasiči v různých situacích, různých stavech, ale ve finále lidé, kteří přežili. Narostl v loňském roce počet zraněných o něco i počet zraněných našich příslušníků a členů jednotek z dobrovolných hasičů. Mezi těmi 17 byl jeden úraz velmi vážný. Úplně na závěr té mé části jenom přeskakuji do statutárního města Ostrava. Čili tady jsou ty čísla. Nejsou to tytéž jako v okrese Ostrava, ale tak jak jsem řekl, opravdu na území tohoto města se odehrává a my řešíme daleko nejvíce událostí v rámci celého regionu. V Ostravě na rozdíl od Moravskoslezského kraje trend je ten počet událostí roste. Není to jen v těchto třech letech, ale i o něco dříve. Mírně ale narůstá.

Tomáš Kořistka, TV Polar: To je z dnešní 112 vše. Díky za pozornost a na viděnou zase příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.