ZZS prokázala při povodních vysokou profesionalitu

Zdravotnická záchranná služba byla při zvládání povodní v minulých dnech jednou z klíčových složek Integrovaného záchranného systému MS kraje. Pozemní posádky prováděly evakuaci i akutní zásahy a vrtulník létal do zcela odříznutých oblastí. Aktivován byl i traumatologický plán.

David Holeš, náměstek ředitele, ZZS MS kraje: "Zdravotnická záchranná služba spolupracovala po celou dobu stavu nouze a vyhlášeného traumatologie svého plánu se všemi ostatními složkami integrovaného záchranného systému a vedení kraje. Pan ředitel doktor Roman Gřegoř chodil na všechna jednání krizového štábu a koordinoval pomoc s ostatními složkami. Proto jsme již v sobotu 14. září aktivovali traumatologický plán záchranné služby, kdy jsme posílili výjezdové prostředky o sedm skupin středně zdravotnických a tři skupiny s lékařem. Museli jsme logisticky zvažovat a třeba v oblasti Bruntálska a Krnovská jsme umístili i posádku do Karlovic, protože jsme věděli, že obec bude zanedlouho zcela odříznuta od pomoci pozemní cestou. Také v oblasti Krnova jsme posilovali prostředky, proto jsme jednotky rozdělili na pravou a levou stranu řeky. Následně, když došlo k zaplavení a vlastně výpadku krnovské nemocnice, tak jsme intenzivně pomáhali s transportem hlavně těžce nemocných pacientů. V neděli jsme letecky transportovali tři pacienty z oddělení ARO na umělé plicní ventilaci a jedno měsíční dítě. O tyto pacienty se nebylo možno postarat v nemocnici, která byla bez elektrického proudu, bez pitné vody a byla zcela odříznuta od jakékoliv pomoci. Celý zásah komplikovaly i výpadky signálu mobilních telefonů, kdy i pro naše jednotky bylo komplikované spojení. Ale my jsme na tyto situace připraveni a komunikujeme prostřednictvím vlastní radiové sítě. Když došlo k výpadku té radio sítě, tak jsme museli použít vlastní elektrocentrály, které jsou určeny právě k zajištění elektrické energie, ať už na zatopených základnách, anebo právě k podpoře té infrastruktury, abychom se byli schopni s našimi posádkami spojit." 

"V průběhu soboty a neděle, kdy došlo k zvýšenému počtu volání na tísňovou linku pacientů, kteří měli akutní zdravotní problém a byli v odříznutých oblastech, jsme využili i vrtulník letecké záchranné služby, který jako jediný je schopný dostat zdravotnickou posádku přímo na místo do zaplaceného domu a v průběhu neděle jsme prováděli i 4 evakuace ze zatopených domů, kde nebylo možno ani s pomocí člunů nebo s využitím techniky Hasičského záchranného sboru se k těm pacientům, kteří mají akutní zdravotní problém, dostat."

"Byli jsme nuceni vyzvedávat pacienty, kteří měli podezření na cévní mozkovou příhodu, případy náhle vzniklé dušnosti a po spuštění lékaře přímo do zatopeného domu a ošetření se pacient pomocí palubního jeřábu vyprostil ze zasažené oblasti a transportoval do zdravotnického zařízení. Zaregistrovali jsme v těch nejrizikovějších dnech zvýšený počet hovorů na linku tísňového volání. Jednalo se standardně o pacienty, kteří měli akutní zdravotní problémy, ale i pacienty, kterým se chronicky zdravotní stav zhoršil vlivem extrémní stresové situace. Proto jsme koordinovali i první psychickou pomoc a byli jsme schopni pomoct pacientům, kteří potřebovali akutně, ať už zaléčit anebo převézt do nemocnice."

"V rámci přípravy na hromadná neštěstí jsme aktivovali i naše vycvičené týmy pro speciální činnosti. Využili jsme i velkokapacitní vozidlo, které je schopno ošetřit a transportovat deset pacientů najednou a hlavně má průjezdnost až do výšky jednoho metru, což je vlastně dvojnásobná průjezdnost, proti běžným sanitním vozidlům. Toto vozidlo působilo v průběhu minulého týdne v oblasti Krnova, Opavy a následně i v oblasti zatopené části Ostravy. Týmy koordinovaly a ošetřovaly i evakuované pacienty, kteří byli následně evakuováni třeba jinými prostředky. Zajišťovala se první základní pomoc."

David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby ZZS MS kraje: "Ty katastrofální povodně samozřejmě prověřily i leteckou záchrannou službu, která se již od počátku těch povodní účastnila zásahu v místech, kde nebylo možné dojet sanitkou. Pak samozřejmě v těch zásazích pokračovala, protože docházelo k odříznutí některých posádek a lokalit velkou vodou, takže se podílela i na zásazích, kde byli lidé nemocní kriticky, akutně nebo nijak zranění nebyli, ale nikdo nebyl schopný se tam dostat. V té další fázi, kdy docházelo i k výpadkům elektrické energie, například v nemocnici v Krnově, kde byli pacienti napojeni na umělou plicní ventilaci a potřebovali elektrickou energii, se účastnili i transportu těchto kriticky nemocných pacientů do okolních nemocnic. Mezi těmi transporty, to bylo v neděli 15.9., kdy letecká záchranka byla prakticky od rána ve vzduchu,  se také podílela na zásazích u nemocných, kam se pozemní posádka nedostala. Byly to lokality na Bruntálsku, Osoblažsku a Krnovsku, kde u nemocných zasahovali pomocí palubního jeřábu, kterým může posádka dostat lékaře přímo na místo zásahu, ale také transportovat evakuovat toho pacienta z nepřístupného terénu. Tento jeřáb jsme v neděli použili vícekrát. Pomohli jsme tak pacientům s interními chorobami a předali je buď pozemním posádkám, anebo je předali přímo do nemocnice."

"Ten palubní jeřáb jsme v letošním roce už použili 25 krát. To je navýšení oproti průměru v loňských letech, kdy za celý rok to bylo 20 použití. Samozřejmě je to speciální činnost, na kterou ten tým je vyškolen pravidelným cvičením. Palubní jeřáb ze zdravotnických leteckých záchranných služeb používají dvě stanoviště, a to Olomouc, Ostrava. My musíme říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda, jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa. Podíleli jsme se na zásazích, kdy lidé byli nějakým způsobem ohroženi na zdraví nebo životě. To znamená, zasahovali jsme u pacientů, kteří byli nemocní akutně, kriticky nebo nějakým způsobem zranění. Tam jsme se k nim dostávali na jeřábu a transportovali jsme je k pozemním posádkám anebo do nemocnic. V průběhu povodní narostl o sto procent počet vzletů letecké záchranky oproti minulým letům."

---