Magazín TV medicína

  • Jiří Havrlant, ředitel FNO a Rastislav Maďar, děkan LF OU: Fakultní nemocnice Ostrava slaví 110. narozeniny, oslaví je 10. září
  • Spolupráce FNO a LF

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na úvodní příspěvek, ve kterém oba mí dnešní hosté ukázali, že současná spolupráce obou institucí, tedy fakultní nemocnice a lékařské fakulty, je nejen nutná, ale i dobře funguje, naváže rozhovor s oběma hlavními aktéry. Naším společným tématem je sto deset let Fakultní nemocnice Ostrava. Ve studiu vítám ředitele nemocnice Jiřího Havrlanta. Dobrý den.

Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Rastislava Maďara, děkan lékařské fakulty. Dobrý den.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, začneme trošku zabroušením do takové historie trošičku. V Ostravě Zábřehu byla před sto deseti lety otevřena epidemická nemocnice. Ta byla předchůdkyní fakultní nemocnice, sídlila na jiném místě než ta současná. Proč to byla zrovna epidemická nemocnice, pane řediteli?

Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Tak, jak jste správně uvedla, nemocnice byla zřízena v obci Vítkovice nebo na pomezí obcí Vítkovice a Zábřehu. V roce 1912 a byla postavena pro padesát osm pacientů. Bylo to lůžkové zařízení tato nemocnice. Byla pro občany těchto dvou obcí, ale také Vítkovických železáren. Bylo spočteno také, že tyto dvě obce dohromady mají asi třicet čtyři tisíc obyvatel. Bylo to také napojeno do oblasti, kde je blízko dopravní tepna, dále že tam je napojení na elektriku a plyn na energie Vítkovických železáren. Už tehdy měla svou část pro nakažlivé nemoci a pro nenakažlivé nemoci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Proto možná epidemická? Ptám se Vás, protože Vy jste epidemiolog.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: To byl ten hlavní popud, protože ten rok 1910, kdy padlo to rozhodnutí, a proběhla první vlna schvalování, že ta nemocnice vznikne, bylo obdobím šířením různých prudce nakažlivých onemocnění typu pravé neštovice, hrozil i mor, hrozily spalničky, cholera a další nemoci. Obě ty obce jak městská obec Vítkovice, tak Zábřeh nad Odrou kvůli tomu narůstajícímu nebo rostoucímu průmyslu, zvyšovala se prudce jejich populace. Vnímalo se, že když se tam šíří infekční nemoci, není jak s pacienty naložit, protože tam byla určitá regionalita, a proto se rozhodlo a mimochodem, ten popud vyšel od generálního ředitele tehdejší Vítkovické hutní a těžařské společnosti, když to tak nazvu, že je potřeba, když se tam vyskytne infekční nemoc, aby neohrožovala i ty zaměstnance a i ty obyvatele těch dvou obcí, aby vznikla speciální nemocnice, která byla už na tu dobu velmi sofistikovaná. Oni našli místo, které bylo vyvýšené, bylo suché v blízkosti dopravní tepny, takže mělo dobrou obslužnost. Mělo zásobování, v té době důležitá věc, s pitnou vodou. Mělo dobré napojení na kanalizaci, na odpad. Což je zajímavé, že ta nakažlivá a nenakažlivá část byly odděleny plotem, takže se vnímalo, dokonce i expektační část, kde ještě byli pacienti s nepotvrzenou diagnózou, byla oddělená. Ti, co byli podezřelí, že mají infekci, tak od těch, co ji neměli, tam byl plot a bylo to tam velmi komplikované. Ten režim byl velmi přísný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, posuneme se z té daleké historii trošku blíž k devadesátým letům, kdy se nemocnice přestěhovala. Z jakého důvodu?

Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: V roce 1959 bylo rozhodnuto o výstavbě nové nemocnice v Ostravě-Porubě, která nejdříve začala výstavbou v šedesátých nebo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let poliklinikou, která byla jako první. Poté byl dostavěn nebo současně byl dostavěn domov sester. Byly zřízeny tři oddělení lůžková v té době či těch sedmdesátých let, což byla klinika infekčního lékařství. Dále to byla onkologie už tehdy a Klinika dětského lékařství. Konečná dostavba nemocnice proběhla právě na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy v roce 1994 se přestěhovala celá nemocnice z toho areálu Zábřehu a Vítkovic do Poruby, do toho dnešního areálu. Finálním přestěhováním to bylo ukončeno v roce 2002, kdy se přestěhovala celá gynekologicko-porodnická klinika do pavilonu péče o matku a dítě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já na Vás navážu v roce 2010 vznikla lékařská fakulta. Pane děkane, navázala už na existující studium oboru lékařství. Doplňte mě.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Původně vznikla ta fakulta jako zdravotně sociální a potom se rozdělil na fakultu zdravotních studií a osamostatnila se do samostatné fakulty, která dodnes existuje jako Fakulta sociálních studií v rámci Ostravské univerzity. V roce 2010 tím, že získala fakulta akreditaci pro studijní program všeobecné lékařství, tak se přejmenovala na lékařskou a fakultní nemocnice tím pádem získala plný status fakultní nemocnice jako takové, která má svoji domovskou vlastní lékařskou fakultu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pánové, jste tady oba, protože se slaví sto desáté výročí Fakultní nemocnice Ostrava. Na začátku i v tom příspěvku, když jste jeli na koloběžkách, končíte s tím, že opravdu ta spolupráce funguje. To jsem také řekla. Řekněte, na jaké bázi a proč se vzájemně potřebujete, pane řediteli?

Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Určitě obě dvě tyto organizace jsou spojeny pupeční šňůrou. Já to říkám pořád a stále. Já s panem děkanem si tady v tom rozumíme velice. Protože nemůže být fakultní nemocnice bez lékařské fakulty a naopak lékařská fakulta nemůže být bez fakultní nemocnice. A to propojení je samozřejmě v průběhu celého programu toho vzdělávání, ať už v té oblasti duální výuky, ale to už bych nechal panu děkanovi i v té oblasti potom postgraduální.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Váš pohled, pane děkane?

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: My, když to zjednoduším, o akreditaci žádá lékařská fakulta, ale i jménem fakultní nemocnice. Respektive všechny kliniky jsou jakoby fakultní nemocnice, které nejsou fakultní kliniky nemají přednosty. Nejde jenom o výchovu mladé generace a nových lékařů a i samozřejmě absolventů nelékařských oborů, ale jde i o to, že fakultní nemocnice by měly podporovat vědu, by měly podporovat pokrok v tom svém oboru, každá ta jednotlivá klinika. To znamená i podle té vědy, jsou hodnoceny. Jinými slovy, když lékařská fakulta předloží akreditaci, ta akreditační komise velmi přísně pečlivě posuzuje právě to, co se v v těchto oblastech výuky a vědy odehrává v prostředí kmenové domovské fakultní nemocnice. Já děkuji panu řediteli tímto za skvělou spolupráci a je to pro nás velmi důležité a je to něco, bez čeho by ta fakulta vůbec nemohla existovat.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, závěrečná otázka, 10. září budou probíhat hlavní oslavy sto desátého výročí Fakultní nemocnice Ostrava. V krátkosti pozvánka.

Jiří Havrlant, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava: Chtěli bychom připomenout občanům Ostravy a nejenom Ostravy o tom, že tady je fakultní nemocnice. Máme nějaké poutače, putovní výstava, která byla zahájena v areálu Shopping Parku tady v Ostravě. No a jsou další doprovodné programy v rámci workshopů, které probíhají už průběžně celé to druhé pololetí roku 2022. Ten desátý den v září znamená, že bychom chtěli pro občany Ostravy, pro zaměstnance nemocnice, pro zaměstnance lékařské fakulty, jejich rodinné příslušníky a přátelé známé uspořádat takové připomenutí a oslavu v odpoledne, kde bude doprovodný program jak pro děti, tak i pro dospělé. Chceme, aby se lidé pobavili, aby se potkali a abychom to důstojně připomenuli.

Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: Bude to ale pro všechny, jestli můžu doplnit, nejenom samozřejmě pro zaměstnance. Bude tam bezplatný vstup v areálu původním té fakultní nemocnice, kde jsou krásné prostory, tam všechny srdečně zveme.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám oběma děkuji jednak za diváky za pozvání a Vám děkuji za rozhovor. Mějte se moc hezky. Dnešní díl končí vážení diváci, na viděnou u dalšího.

Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat