Dobrý den, startuje nový díl medicíny speciál, která mapuje dění ve Fakultní nemocnici.  Sdružené neuroonkologické centrum Nádory mozku a míchy vykazují rostoucí trend. Nádorová onemocní míchy a mozku budou léčit 4 zdravotnická zařízení MS a Zlínského kraje společně. Iniciovali vznik Sdruženého onkologického centra. Lékaři Fakultní, Městské nemocnice Ostrava, Nemocnice Agel Nový Jičín a Tomáše Bati ve Zlíně, kteří se specializují na nádorová onemocnění mozku a míchy budou léčbu každého pacienta s touto diagnózou řešit společně. prof. MUDr. Radim Lipina, Ph.D., přednosta, Neurochirurgická klinika FNO a LF OU: Smyslem je maximálně efektivně využít to přístrojové vybavení a personální možnosti jednotlivých oddělení nebo klinik a možnosti léčby. To znamená, poslat toho pacienta tam, kde je léčen nejlépe. Ať už je operován, nebo léčen onkologicky. A nutně to nemusí být v některých případech fakultní nemocnice. MUDr. Róbert Kroupa, primář, Neurochirurgie MNOF: Domluvíme se na té distribuci, kde bude operovaný, kde bude následná onkologická léčba. Ten postup, léčebný postup se má unifikovat tak, aby byl standartní, a co nejlepší pro toho pacienta. doc. MUDr. David Vrána, Ph.D., vedoucí Komplexního onkologického centra Nemocnice AGEL Nový Jičín, a.s.: Za mě bych vzkázal našim pacientů, že ať přijdou do jakéhokoliv centra v rámci tohoto sdruženého neurochirurgického centra, tak dostanou vždycky špičkovou neuroonkologickou péči, a budou vždycky odkázáni na to pracoviště, které má v tu chvíli nejlepší kapacity tu péči poskytnout na nejvyšší úrovni. MUDr. Petr Linzer, Ph.D., primář, Neurochirurgické odd., Krajská nemocnice T. Bati, a.s.: Jde o to, abychom objasnili možné cesty další spolupráce s těmi specifiky, které každé z těch pracovišť má. Personálně na to připraveni jsme. Přednosta Kliniky onkologické vyzdvihl holandský model. V hlavním městě tam na onkologické péči spolupracuje 5 nemocnic. doc. MUDr. Ing. Jakub Cvek, Ph.D., MBA, přednosta, Klinika onkologická FNO a LF OU: Kromě toho, že zlepšíme značným způsobem péči o pacienty, tak zlepšíme i náš vědecko - výzkumný potenciál a bude se nám lépe pracovat. Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Operace mozku a míchy Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hostem ve studiu je tentokrát přednosta neurochirurgické kliniky prof. Radim Lipina. Dobrý den, vítejte. Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Dobrý den, děkuji za pozvání. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore. Klinika, kterou vedete, se zabývá nádory mozku a míchy. Kolik jich tak ošetříte, a přibývá jich? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Léčba nádorů mozku a míchy je jednou z částí, čím se zabývá neurologická klinika. Co se týče samotných nádorů mozku a míchy, tak je to kolem 300 operací, které provedeme pro nádory mozku a míchy u dospělých nebo u dětí. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je ta tendence narůstající? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Trošku ano. Sledovali jsme ty čísla, které byly v roce 2019 a 2020, a je tam zhruba 10% - 15% nárůst. Paradoxně možná více u nádorů dětí než u nádorů dospělých. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A jak si to vysvětlujete? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: To nevíme. Myslíme si, že za část toho je způsobeno to, že během covidového období lidé nechodili s nějakými potížemi na kontroly nebo na vyšetření. Takže některé z těch nádorů, zejména ty, které rostou pomaleji, si diagnostikovali později. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Laická veřejnost si určitě vysvětluje operace mozku a míchy jako velmi nebezpečnou operaci. Vnímáte to taky tak, nebo je to pravda? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Není to úplně pravda v některých případech. A to, co si laická veřejnost představuje, že záleží, kde řízneme a o půl milimetru vedle a už je nějaký problém, tak takto to úplně není. Na těch operacích je nejdůležitější ta příprava. To znamená indikace, jestli vůbec ten pacient má být operovaný, jakým způsobem má být operovaný, které vyšetření musíme provést, jak ho při té operaci sledovat. A toto přemýšlení před tou operací je daleko důležitější než ten samotný výkon. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jsou nádory mozku dědičné? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: To je zajímavá otázka. Některé ano, ale u většiny nádorů vlastně nevíme, proč vznikají a nevíme, jestli tam je nějaký dědičný podklad. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se vyspecifikovat nějaké bolesti nebo nějaké změny, abychom poznali na sobě, že se s námi něco děje a že možná se jedná o nádor na mozku nebo míše? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: U některých příznaků, zvlášť u rychle rostoucích nádorů, ty příznaky jsou jasné. Ten člověk může mít poruchy hybnosti, může ochrnout, může přestat mluvit, může mít epileptický záchvat. Tam je to potom úplně jasné. A takový nádor je diagnostikován potom operován velmi záhy. Ale pak jsou velmi pomalu rostoucí nádory, u kterých člověk může mít lehké bolesti hlavy nebo pomalinké zhoršování zraku například, nebo sluchu. A tam většinou těm malým příznakům nepřikládá takový vliv. A pak ty nádory jsou diagnostikována až později, kdy už jsou větší, kdy už dělají pak větší problémy. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak je to s léčbou další následnou po operaci mozku nebo míchy? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Obecně ne všecky nádory se musí operovat. Některé nádory, dokonce některé nádory jenom sledujeme a neděláme s nimi nic. Některé jenom neoperujeme a bereme z nich třeba jenom vzoreček, nebo je řešíme pomocí radiochirurgie čili pomocí kybernetického nože. Ale pokud nádor operujeme, záleží na tom, jestli je zhoubný nebo nezhoubný. U těch zhoubných nádorů tam potom následuje další onkologická léčba, ozáření, chemoterapie, biologická léčba nebo i nějaká jiná. U těch nezhoubných nádorů většinou to tou operací končí. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak ta operace vypadá? Samozřejmě ve zkratce. Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Musíme se nějakým způsobem dostat do lebky. Když to řeknu velmi laicky, a to buď tím, že odklopíme kostičku a pak ji pak přiklopíme zpátky v té vlasaté části hlavy čili tam, jak si to lidé běžně představují. Anebo máme i jiné způsoby, například přes nosní dírky, kde se můžeme dostat ke spodině lebeční a vlastně přes spodinu lebeční, se do toho mozku dostaneme. Ale obecně musíme se dostat přes kost a musíme se dostat přes mozkové obaly. Teprve potom se nám otevře ta samotná mozková tkáň. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jako klinika ve fakultní nemocnici máte podepsané jakési memorandum nebo spolupracujete s jinými nemocnicemi, co se týká léčby pacientů. Jak ta spolupráce probíhá? Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Spolupráce probíhá tak, aby pacienti v Moravskoslezském kraji, ale i ve Zlínském kraji dostávali stejnou péči co nejrychleji na tom pracovišti, které ty dané výkony umí nejlépe. My se scházíme jednou týdně fyzicky nebo online společně s kolegy z Městské nemocnice Ostrava, s kolegy z Nového Jičína z onkologie a s kolegy z nemocnice ze Zlína z Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Diskutujeme společně indikace a vybíráme, kde by pacient měl být nejlépe operovaný tak, aby to bylo na tom pracovišti, které to dělá nejlépe, respektive které to umí udělat i nejrychleji. A pak diskutujeme i tu pooperační onkologickou léčbu. Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já vám děkuji za rozhovor a my pokračujeme dále. Radim Lipina, přednosta Neurochirurgické kliniky FNO: Děkuji za pozvání. Na shledanou. Redakčně upraveno / zkráceno.