Simona Součková, TV Polar: Zdravím Vás ze studia televize Polar u dalšího vydání pořadu TV Medicína. Co je to radiační ochrana? Které obory v medicíně využívají ionizující záření? Jak se chrání zaměstnanci a jak pacienti? Nejen o tom bude mluvit náš host Dušan Matyášek, biofyzik z nemocnice ve Frýdku-Místku. Krajské porodnice stále zlepšují své služby a přinášejí novinky.
Nemocnice Karviná-Ráj nabízí těhotným maminkám i ženám po porodu službu fyzioterapeutky
Dnes se podíváme do Nemocnice Karviná-Ráj, kde nabízí těhotným maminkám i ženám po porodu službu fyzioterapeutky. Ta může ženám dopomoci k tomu, aby byl porod co nejvíce přirozený a postupující. K dispozici je i ženám, které už své dítě na svět přivedly. Více už v reportáži.
Monika Danková, TV Polar: Tohle je fyzioterapeutka Tereza Sikorová. Své služby nově nabízí i na porodním oddělení karvinské rájecké nemocnice.
Tereza Sikorová, fyzioterapeutka: Já jsem se rozhodla pro spolupráci s gynekologicko-porodnickým oddělením proto, protože si myslím, že gynekologická fyzioterapie by měla být součástí tohoto oddělení. Já jako fyzioterapeutka mužů dopomoct k tomu, aby ten porod byl co nejvíce přirozený a postupující. Určitě se snažíme předejít bolestem v těhotenství, protože bolest nepatří k těhotenství. To by všechny těhotné měly vědět.
Monika Danková, TV Polar: Novou službu fyzioterapeutky využila i Johana Kudrnová, která čeká své první dítě. Momentálně je ve 34. týdnu těhotenství.
Johana Kudrnová, nastávající maminka: Po odebrání anamnézy paní doktorka zjistila, že mám potíže v oblasti pravé lopatky, kterou jsme postupně uvolnily. Ještě přišla na další obtíže, o kterých jsem neměla ani tušení. Cvičení bylo velice příjemné. Jsem velmi ráda za tuto osobní zkušenost. Doporučila mi koupit si těhotenský šátek na podvazování bříška a domluvily jsme se na další konzultaci.
Jana Pikońová, primářka GPO, Nemocnice Karviná-Ráj: Z mého pohledu dnešní ženy nemají tolik fyzické aktivity jako dřív. Objevují se větší potíže s pohybovým aparátem a s tím my, gynekologové a porodníci, nejsme schopni jim adekvátně pomoci, proto se fyzioterapeut v tomto směru hodí.
Tereza Sikorová, fyzioterapeutka: Mohou přijít také ženy, které jsou 2-3 roky po porodu a pořád trpí obtížemi, které mají kvůli tomu, že porod nešel tak, jak si představovaly.
Monika Danková, TV Polar: Objednat se na fyzioterapii v těhotenství nebo po porodu mohou maminky na níže uvedeném telefonním čísle.
Mgr. Matyášek vedoucí úseku magnetické rezonance Nemocnice ve Frýdku-Místku: Přínos ionizačního záření v medicíně
Simona Součková, TV Polar: Pozvání do našeho studia přijal pan magistr Dušan Matyášek, biofyzik z nemocnice ve Frýdku-Místku. Dobrý den.
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den, paní Součková.
Simona Součková, TV Polar: Vaší specializací je magnetická rezonance. Ostatně jste vedoucím Magnetické rezonance v této nemocnici, ale i radiační ochrany. Právě o ní se budeme dneska bavit. Co to je radiační ochrana?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že radiační ochrana je obor nebo vědní disciplína, která se zabývá ochranou člověka před nepříznivými vlivy ionizujícího záření.
Simona Součková, TV Polar: Které obory v medicíně využívají ionizační záření?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Co se týká medicínských oborů, tak ionizující záření se využívá na pracovištích nukleární medicíny, na pracovištích radioterapie a na pracovištích rentgenové diagnostiky, což je moje specializace. Nukleární medicína znamená aplikace radionuklidů do těla pacienta. Je to diagnostická metoda na rozdíl od radioterapie, kde nám ionizující záření pomáhá v léčbě. Převážně v léčbě onkologických pacientů. A v rentgenové diagnostice se dostáváme do diagnostiky. Záření nám pomáhá při diagnostice určitých onemocněních.
Simona Součková, TV Polar: Ionizující záření může být škodlivé. Jak se tedy chrání zaměstnanci na rentgenových pracovištích, které jste zmiňoval?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ionizující záření je škodlivé a zaměstnanec na rentgenu je se zářením ve styku každý pracovní den. Jsou tam tzv. principy radiační ochrany, které musíme dodržovat a mezi ty principy patří vzdálenost, čas a stínění. Když se dostanu k jednotlivým principům, tak vzdálenost znamená, že čím dál jsem od zdroje ionizujícího záření, tím je to bezpečnější. Čas - co možná nejkratší dobu být ve styku se zdrojem ionizujícího záření. Co se týče stínění, máme určité stínící pomůcky, které nám pomáhají chránit se před ionizujícím zářením. Tím nejčastějším, co používáme každý den, jsou olověné pomůcky, ať už zástěry nebo krytí.
Simona Součková, TV Polar: Všimla jsem si na rentgenu, že obsluha nosí na sobě malé krabičky, k čemu slouží?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Máte zřejmě na mysli ochranné osobní dozimetry. Pokud by zaměstnanec obdržel dávku záření, měli bychom mít představu, jak velkou dávku záření v určité periodě obdržel. Vše se velmi hlídá a zpracovává. Na našem pracovišti nebo na pracovištích, kde působí pracovníci kategorie A, se dozimetry vyhodnocují každý měsíc. Pracovníci kategorie B mají co tři měsíce. Princip je v tom, že v pravidelných intervalech se vše vyhodnocuje, čímž se zjistí, jakou dávku zaměstnanec obdržel.
Simona Součková, TV Polar: Co se týče vyhodnocení, jsou dodržovány všechny limity, nebo občas dochází k překročení? Jak se to potom řeší?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Jsou dvě oblasti. Záleží na tom, kde zaměstnanec pracuje. Pokud pracuje na běžném skiagrafickém pracovišti, dělá rentgenové snímky, předpokládá se, že je ve vedlejší místnosti, když probíhá vyšetření. Tam je té dávky málo. Ale pak máme pracoviště rentgenové diagnostiky, kde je zaměstnanec přímo ve styku se zářením. Například skiaskopická pracoviště nebo třeba angiologická pracoviště, digitální subtrakční angiografie, angiosály. Tam má zaměstnanec zástěru s dozimetrem na její přední levé straně a dávka je vyšší ve srovnání s dávkou obdrženou na skiagrafii. Vy jste se ptala, jak velká ta dávka je. Jsou tam hlídané limity, které jsou roční i pětileté. Staráme se o to, aby žádný zaměstnanec nedostal vyšší dávku, než je povolena, a v praxi to vychází.
Simona Součková, TV Polar: Dají se ochránit i pacienti před ionizujícím záření, když jste zmínil pomůcky k ochraně zaměstnanců?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Co se týká pacientů, tak to není limitované. Pacient přichází, protože je nemocný a potřebujeme ho vyšetřit. Vždy ten přínos vyšetření musí převážit možná rizika. Potřebujeme zjistit diagnózu, proto ho vyšetříme. Ochrana těch pacientů je podobná jako u personálu, dáváme ochranné stínící pomůcky, které jsou z olověné gumy.
Simona Součková, TV Polar: Co když musíte vyšetřit malé dítě? Jakým způsobem s ním pracujete?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ne vždy se s tím dítětem dá domluvit. Děti jsou v nemocnici, bojí se, co se s nimi děje, jsou neklidné, pláčou a nespolupracují. Takže ve většině případů poprosíme doprovod dítěte, většinou rodiče, který nám to dítě při rentgenovém snímku přidrží. Oba mají ochranné pomůcky, rodič i dítě. A takto vyšetření proběhne.
Simona Součková, TV Polar: Vím, že jste velký nadšenec tohoto oboru, co Vás na Vaší práci nebo konkrétně na radiační ochraně nejvíc baví? To, že se udělal takový pokrok v ochraně?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Baví mě pokrok a vzestup, jak to jde nahoru. Když moje kariéra v radiační ochraně začala před třiceti lety, pamatuju si, že se vyvolávaly snímky ručně.
Simona Součková, TV Polar: O tom se budeme bavit příště. Já Vám děkuji za Vaši návštěvu a s vámi, milí diváci, se těším příště na viděnou.
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Děkuji, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Simona Součková, TV Polar: Zdravím Vás ze studia televize Polar u dalšího vydání pořadu TV Medicína. Co je to radiační ochrana? Které obory v medicíně využívají ionizující záření? Jak se chrání zaměstnanci a jak pacienti? Nejen o tom bude mluvit náš host Dušan Matyášek, biofyzik z nemocnice ve Frýdku-Místku. Krajské porodnice stále zlepšují své služby a přinášejí novinky.
Nemocnice Karviná-Ráj nabízí těhotným maminkám i ženám po porodu službu fyzioterapeutky
Dnes se podíváme do Nemocnice Karviná-Ráj, kde nabízí těhotným maminkám i ženám po porodu službu fyzioterapeutky. Ta může ženám dopomoci k tomu, aby byl porod co nejvíce přirozený a postupující. K dispozici je i ženám, které už své dítě na svět přivedly. Více už v reportáži.
Monika Danková, TV Polar: Tohle je fyzioterapeutka Tereza Sikorová. Své služby nově nabízí i na porodním oddělení karvinské rájecké nemocnice.
Tereza Sikorová, fyzioterapeutka: Já jsem se rozhodla pro spolupráci s gynekologicko-porodnickým oddělením proto, protože si myslím, že gynekologická fyzioterapie by měla být součástí tohoto oddělení. Já jako fyzioterapeutka mužů dopomoct k tomu, aby ten porod byl co nejvíce přirozený a postupující. Určitě se snažíme předejít bolestem v těhotenství, protože bolest nepatří k těhotenství. To by všechny těhotné měly vědět.
Monika Danková, TV Polar: Novou službu fyzioterapeutky využila i Johana Kudrnová, která čeká své první dítě. Momentálně je ve 34. týdnu těhotenství.
Johana Kudrnová, nastávající maminka: Po odebrání anamnézy paní doktorka zjistila, že mám potíže v oblasti pravé lopatky, kterou jsme postupně uvolnily. Ještě přišla na další obtíže, o kterých jsem neměla ani tušení. Cvičení bylo velice příjemné. Jsem velmi ráda za tuto osobní zkušenost. Doporučila mi koupit si těhotenský šátek na podvazování bříška a domluvily jsme se na další konzultaci.
Jana Pikońová, primářka GPO, Nemocnice Karviná-Ráj: Z mého pohledu dnešní ženy nemají tolik fyzické aktivity jako dřív. Objevují se větší potíže s pohybovým aparátem a s tím my, gynekologové a porodníci, nejsme schopni jim adekvátně pomoci, proto se fyzioterapeut v tomto směru hodí.
Tereza Sikorová, fyzioterapeutka: Mohou přijít také ženy, které jsou 2-3 roky po porodu a pořád trpí obtížemi, které mají kvůli tomu, že porod nešel tak, jak si představovaly.
Monika Danková, TV Polar: Objednat se na fyzioterapii v těhotenství nebo po porodu mohou maminky na níže uvedeném telefonním čísle.
Mgr. Matyášek vedoucí úseku magnetické rezonance Nemocnice ve Frýdku-Místku: Přínos ionizačního záření v medicíně
Simona Součková, TV Polar: Pozvání do našeho studia přijal pan magistr Dušan Matyášek, biofyzik z nemocnice ve Frýdku-Místku. Dobrý den.
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Dobrý den, paní Součková.
Simona Součková, TV Polar: Vaší specializací je magnetická rezonance. Ostatně jste vedoucím Magnetické rezonance v této nemocnici, ale i radiační ochrany. Právě o ní se budeme dneska bavit. Co to je radiační ochrana?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že radiační ochrana je obor nebo vědní disciplína, která se zabývá ochranou člověka před nepříznivými vlivy ionizujícího záření.
Simona Součková, TV Polar: Které obory v medicíně využívají ionizační záření?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Co se týká medicínských oborů, tak ionizující záření se využívá na pracovištích nukleární medicíny, na pracovištích radioterapie a na pracovištích rentgenové diagnostiky, což je moje specializace. Nukleární medicína znamená aplikace radionuklidů do těla pacienta. Je to diagnostická metoda na rozdíl od radioterapie, kde nám ionizující záření pomáhá v léčbě. Převážně v léčbě onkologických pacientů. A v rentgenové diagnostice se dostáváme do diagnostiky. Záření nám pomáhá při diagnostice určitých onemocněních.
Simona Součková, TV Polar: Ionizující záření může být škodlivé. Jak se tedy chrání zaměstnanci na rentgenových pracovištích, které jste zmiňoval?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ionizující záření je škodlivé a zaměstnanec na rentgenu je se zářením ve styku každý pracovní den. Jsou tam tzv. principy radiační ochrany, které musíme dodržovat a mezi ty principy patří vzdálenost, čas a stínění. Když se dostanu k jednotlivým principům, tak vzdálenost znamená, že čím dál jsem od zdroje ionizujícího záření, tím je to bezpečnější. Čas - co možná nejkratší dobu být ve styku se zdrojem ionizujícího záření. Co se týče stínění, máme určité stínící pomůcky, které nám pomáhají chránit se před ionizujícím zářením. Tím nejčastějším, co používáme každý den, jsou olověné pomůcky, ať už zástěry nebo krytí.
Simona Součková, TV Polar: Všimla jsem si na rentgenu, že obsluha nosí na sobě malé krabičky, k čemu slouží?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Máte zřejmě na mysli ochranné osobní dozimetry. Pokud by zaměstnanec obdržel dávku záření, měli bychom mít představu, jak velkou dávku záření v určité periodě obdržel. Vše se velmi hlídá a zpracovává. Na našem pracovišti nebo na pracovištích, kde působí pracovníci kategorie A, se dozimetry vyhodnocují každý měsíc. Pracovníci kategorie B mají co tři měsíce. Princip je v tom, že v pravidelných intervalech se vše vyhodnocuje, čímž se zjistí, jakou dávku zaměstnanec obdržel.
Simona Součková, TV Polar: Co se týče vyhodnocení, jsou dodržovány všechny limity, nebo občas dochází k překročení? Jak se to potom řeší?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Jsou dvě oblasti. Záleží na tom, kde zaměstnanec pracuje. Pokud pracuje na běžném skiagrafickém pracovišti, dělá rentgenové snímky, předpokládá se, že je ve vedlejší místnosti, když probíhá vyšetření. Tam je té dávky málo. Ale pak máme pracoviště rentgenové diagnostiky, kde je zaměstnanec přímo ve styku se zářením. Například skiaskopická pracoviště nebo třeba angiologická pracoviště, digitální subtrakční angiografie, angiosály. Tam má zaměstnanec zástěru s dozimetrem na její přední levé straně a dávka je vyšší ve srovnání s dávkou obdrženou na skiagrafii. Vy jste se ptala, jak velká ta dávka je. Jsou tam hlídané limity, které jsou roční i pětileté. Staráme se o to, aby žádný zaměstnanec nedostal vyšší dávku, než je povolena, a v praxi to vychází.
Simona Součková, TV Polar: Dají se ochránit i pacienti před ionizujícím záření, když jste zmínil pomůcky k ochraně zaměstnanců?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Co se týká pacientů, tak to není limitované. Pacient přichází, protože je nemocný a potřebujeme ho vyšetřit. Vždy ten přínos vyšetření musí převážit možná rizika. Potřebujeme zjistit diagnózu, proto ho vyšetříme. Ochrana těch pacientů je podobná jako u personálu, dáváme ochranné stínící pomůcky, které jsou z olověné gumy.
Simona Součková, TV Polar: Co když musíte vyšetřit malé dítě? Jakým způsobem s ním pracujete?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Ne vždy se s tím dítětem dá domluvit. Děti jsou v nemocnici, bojí se, co se s nimi děje, jsou neklidné, pláčou a nespolupracují. Takže ve většině případů poprosíme doprovod dítěte, většinou rodiče, který nám to dítě při rentgenovém snímku přidrží. Oba mají ochranné pomůcky, rodič i dítě. A takto vyšetření proběhne.
Simona Součková, TV Polar: Vím, že jste velký nadšenec tohoto oboru, co Vás na Vaší práci nebo konkrétně na radiační ochraně nejvíc baví? To, že se udělal takový pokrok v ochraně?
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Baví mě pokrok a vzestup, jak to jde nahoru. Když moje kariéra v radiační ochraně začala před třiceti lety, pamatuju si, že se vyvolávaly snímky ručně.
Simona Součková, TV Polar: O tom se budeme bavit příště. Já Vám děkuji za Vaši návštěvu a s vámi, milí diváci, se těším příště na viděnou.
Dušan Matyášek, úsekový vedoucí na magnetické rezonanci, Nemocnice ve Frýdku-Místku: Děkuji, na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
