Dotazníky pomáhají odhalit poporodní depresi
Marlen už má doma staršího bratra. Její maminka, dětská lékařka, obavy ze šestinedělí nemá. Dotazník, který pomáhá odhalit případnou poporodní depresi, přesto ochotně vyplnila.
Michaela Hon, maminka novorozené Marlen: Určitě tam jsou otázky postaveny dobře. Tak, aby se vyselektovaly ženy, které tu pomoc budou potřebovat nebo ji využijí.
Bc. Eva Skřepková, staniční sestra Oddělení šestinedělí, GYNPOR FNO a LFOU: My vnímáme, že stále více maminek přichází s nějakou psychickou zátěží už před porodem. Takže si myslím, že tato služba je velice potřebná a potom už záleží na té matce, jak si zváží ten svůj stav, jestli ji využije, nebo ne.
Výsledky dotazníku, který se zaměřuje nejen na průběh těhotenství a porodu, ale i na prostředí, ve kterém žena žije, vyhodnocují odborníci z Národního ústavu duševního zdraví.
MUDr. Jitka Horáková, staniční lékařka Oddělení šestinedělí, GYNPOR FNO a LFOU: Když vyhodnotí, že ta žena by potřebovala pomoc, spadá do té rizikové skupiny, tak jí nabídnou kontakty, kontaktují ji emailem, aby měla k dispozici telefonní čísla, na které by se mohla v případě potřeby obrátit.
Pomoc ale ženám nově nabízí i fakultní nemocnice.
MUDr. Jitka Horáková, staniční lékařka Oddělení šestinedělí, GYNPOR FNO a LFOU: Máme možnost navázat spolupráci s naší klinikou psychiatrie a s panem doktorem, a individuálně se domlouvat na další pomoci, která je v tuto chvíli ne zcela paušální a dostupná v každé porodnici, v každé nemocnici, ale velice potřebná.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Nová ambulance perinatální psychiatrické péče ve FNO
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : A ve studiu vítám lékaře nově otevřené ambulance perinatální psychiatrické péče ve Fakultní nemocnici Ostrava Davida Škrda. Dobrý den, vítejte u nás.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Děkuji za pozvání, dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Pane doktore. S jakou zátěží se potýkají a jaké zátěži čelí současné těhotné ženy nebo ženy v současné době?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Během těhotenství žena čelí dvěma zátěžím. Jednak endogenní a exogenní. Ta endogenní, myšleno vnitřní, jsou hormonální změny, které hrají v tomto roli a ta druhá je exogenní, což je socio ekonomický profil. To znamená, bavíme se o vztazích v rodině, o ekonomické zátěži související s těhotenstvím a se sociálními sítěmi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Bavíme se o nově otevřené ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. Už za čtyři měsíce jste mi prozradil, že máte zhruba dvě desítky pacientek. Kde ty ženy se mohly radit předtím?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Právě že to je ta věc, proč se to vůbec zavádí, protože tato problematika se dosud moc neřešila a v zahraničí to je vlastně rozjetá péče, která je součástí atestačního nástavbového oboru psychiatrie. Tady se to zatím řešilo tím, že když někdo měl nasazené nějaké psychofarmaka, tak se relativně většinou vysadily během toho těhotenství, což potom mohlo vést k dekompenzaci a mělo to jako závažné následky, protože probíhající psychiatrické onemocnění má dopad jednak na vývoj toho plodu. Souvisí s předčasným porodem a potom to může narušit i budování citové vazby mezi dítětem a rodičem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Jak se k vám ženy dostanou? Protože teď jsme řekli, že fungujete čtyři měsíce určitě pro celý Moravskoslezský kraj nebo těhotné ženy z celého Moravskoslezského kraje nepojmete. Tady je určitě nutná i spolupráce s gynekology.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Tohle to je vlastně zejména na angažovanosti Národního ústavu duševního zdraví, který v současné době zavádí celoplošné screeningové metody, které souvisejí z dotazníků se skládaného z Edinburské škály poporodní deprese, z profilu socio ekonomického a z dotazníků na citovou vazbu. A ty pacientky to vyplňují v prvním, druhém, třetím trimestru a v šestinedělí s tím, že když vyjdou rizikové, tak s jejich svolením jsou potom odkázány na základě závažnosti toho stavu na sociální organizace, na psychoterapeuty a v tom nejhorším stavu přicházejí na psychiatrii. Takže to je takový jakoby triážní model, kterýma se ti pacienti k nám dostávají, samozřejmě další věc je, když je to už pacientka, která má nějakou psychiatrickou anamnézu, tak je to na doporučení kolegy psychiatra z ambulance a eventuálně i praktici se v tomto můžou angažovat, když něco takového zachytí. Tyto screeningy se nacházejí ve vybraných gynekologicko porodnických klinikách a už v některých gynekologických ambulancích.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Nezapomeňme na tatínky, protože i oni hrají důležitou roli v tom, kdy přichází na svět jejich miminko. Když se rodina rozroste, je to role nová nejen pro maminku, ale i pro tatínka.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Ano, i u tatínků vlastně ten dotazník, když ta maminka to vyplní, tak je tam i cílená otázka, jestli se chce i zapojit otec do této studie. Protože je prokázané, že vlastně v tom nejkritičtějším období, což je to šestinedělí, tak i zde se rozvíjí depresivní symptomatologie, a to konkrétně u deseti celá pěti procent otců, což je vlastně dvojnásobek oproti normální populaci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Když byste s těmi ženami nepracovali, co by se mohlo stát?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Když bychom se bavili teda o tom, že se rozvine nějaké psychiatrické onemocnění v důsledku těch zátěží, které jsem zmínil, anebo se zhorší, když je tam přítomné. Tak jednak tam je rizikové chování té maminky s tím psychiatrickým onemocněním, to znamená nadužívání návykových látek, sebepoškozování, snížení příjmu stravy, nedodržování nastavené chronické medikace, snížení kontrol ze stran gynekologických, prenatálních. A právě v tom nejhorším bych zmínil právě sebevraždu, jelikož v současné době hlavní příčinou mateřské mortality v tomto období, je sebevražda a tvoří až dvacet procent případů. Takže ty tělesné diagnózy jsou v současné době poměrně dobře pokryté a teď vlastně do popředí se dostává tady toto.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Jsou to vždycky medikamenty, které maminkám pomáhají, nebo co se dozví u vás v ambulanci?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Když maminka dojde ke mně do ambulance, tak my první zhodnotíme, jaká je závažnost toho stavu, a pokud se jedná o nějaké lehké formy a bavíme se zejména o neurotických poruchách, tak vždycky primární léčbou je psychoterapie. V současné době existují organizace jako je Home-start organizace nebo Úsměv mámy, což jsou systémy pírek, kdy ty maminky zažily nějaké obtíže během porodu a v následně poporodním období, a potom jsou právě kontaktovány na ty moje pacientky, s kterýma to můžou sdílet. Protože jedna z těch věcí, kterou jsem zmiňoval v těch socio ekonomických zátěží je, že vlastně oproti minulosti ta standardní struktura rodiny je rozbita. A často tam žena má narušený vztah se svojí matkou, a do toho třeba i se svým přítelem, takže ona nemá s kým sdílet to napětí, které se v ní hromadí. Takže tady přichází ten systém pírek, kde ony se můžu navázat jednak jakoby na osobním kontaktu, ale také i přes esemesky, webkameru, e-maily.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Jak dlouho plánujete, že ty ženy, které už mají nějaké psychické problémy kolem těhotenství, nebo po porodu, jak dlouho zůstávají ve vaší péči?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Celkově bych teda zhodnotil, že to nabírání péče probíhá už ideálně na začátku těhotenství, když je tam nějaká anamnéza, nějaké riziko. Takže během celého prenatálního období, potom v době poporodním a potom následně další jeden až dva roky, dle potřeby a dle motivace pacientky kojit. Protože pokud vlastně pacientka nebude chtít už dále kojit, a má nějakého svého psychiatra, tak bude primárně asi směrována k němu, protože já primárně konzultuji tu léčbu a nasazuji psychofarmaka, která jsou klinicky relativně bezpečná jak během těhotenství, tak během právě laktace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Nevznikne obava u maminek, když opustí vaši ambulanci třeba po těch dvou letech, že zůstanou na všechno samy, že jste i taková opora pro ně v těch situacích nových?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: V tomhle případě já vyloženě vyhodnotím ten stav, pokud je schopná dále pokračovat bez psychiatrické péče a pokud nebude, tak potom to bude o tom vyhledat psychiatrickou ambulantní péči v místě jejího bydliště.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Pane doktore, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí a hodně spokojených pacientek.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Děkuji mockrát.
Den otevřených dveří kognitivního centra
Odborníci Centra pro kognitivní poruchy v Moravskoslezském kraji jsou připraveni ukázat, jakými formami se dají zlepšovat kognitivní funkce. Tedy takzvané vyšší funkce jako je paměť, pozornost zrakově- prostorová. Zdravotníci se budou veřejnosti věnovat od 10 do 12 hodin a odpolední čas od 13 hodin je pak vyhrazený zájemcům z řad odborné veřejnosti. Centrum sídlí v budově Polikliniky FNO ve 4. patře. Zájemci o prohlídku i případné testování se nemusí dopředu objednávat. A na pochod pro mozek se můžete vydat spolu s lékaři 13. března. Sraz je u Lékařské knihovny ve 12 hodin.
To byla dávka medicínských informací z FNO, přejeme vám krásné a zdravé dny.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dotazníky pomáhají odhalit poporodní depresi
Marlen už má doma staršího bratra. Její maminka, dětská lékařka, obavy ze šestinedělí nemá. Dotazník, který pomáhá odhalit případnou poporodní depresi, přesto ochotně vyplnila.
Michaela Hon, maminka novorozené Marlen: Určitě tam jsou otázky postaveny dobře. Tak, aby se vyselektovaly ženy, které tu pomoc budou potřebovat nebo ji využijí.
Bc. Eva Skřepková, staniční sestra Oddělení šestinedělí, GYNPOR FNO a LFOU: My vnímáme, že stále více maminek přichází s nějakou psychickou zátěží už před porodem. Takže si myslím, že tato služba je velice potřebná a potom už záleží na té matce, jak si zváží ten svůj stav, jestli ji využije, nebo ne.
Výsledky dotazníku, který se zaměřuje nejen na průběh těhotenství a porodu, ale i na prostředí, ve kterém žena žije, vyhodnocují odborníci z Národního ústavu duševního zdraví.
MUDr. Jitka Horáková, staniční lékařka Oddělení šestinedělí, GYNPOR FNO a LFOU: Když vyhodnotí, že ta žena by potřebovala pomoc, spadá do té rizikové skupiny, tak jí nabídnou kontakty, kontaktují ji emailem, aby měla k dispozici telefonní čísla, na které by se mohla v případě potřeby obrátit.
Pomoc ale ženám nově nabízí i fakultní nemocnice.
MUDr. Jitka Horáková, staniční lékařka Oddělení šestinedělí, GYNPOR FNO a LFOU: Máme možnost navázat spolupráci s naší klinikou psychiatrie a s panem doktorem, a individuálně se domlouvat na další pomoci, která je v tuto chvíli ne zcela paušální a dostupná v každé porodnici, v každé nemocnici, ale velice potřebná.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Nová ambulance perinatální psychiatrické péče ve FNO
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : A ve studiu vítám lékaře nově otevřené ambulance perinatální psychiatrické péče ve Fakultní nemocnici Ostrava Davida Škrda. Dobrý den, vítejte u nás.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Děkuji za pozvání, dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Pane doktore. S jakou zátěží se potýkají a jaké zátěži čelí současné těhotné ženy nebo ženy v současné době?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Během těhotenství žena čelí dvěma zátěžím. Jednak endogenní a exogenní. Ta endogenní, myšleno vnitřní, jsou hormonální změny, které hrají v tomto roli a ta druhá je exogenní, což je socio ekonomický profil. To znamená, bavíme se o vztazích v rodině, o ekonomické zátěži související s těhotenstvím a se sociálními sítěmi.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Bavíme se o nově otevřené ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. Už za čtyři měsíce jste mi prozradil, že máte zhruba dvě desítky pacientek. Kde ty ženy se mohly radit předtím?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Právě že to je ta věc, proč se to vůbec zavádí, protože tato problematika se dosud moc neřešila a v zahraničí to je vlastně rozjetá péče, která je součástí atestačního nástavbového oboru psychiatrie. Tady se to zatím řešilo tím, že když někdo měl nasazené nějaké psychofarmaka, tak se relativně většinou vysadily během toho těhotenství, což potom mohlo vést k dekompenzaci a mělo to jako závažné následky, protože probíhající psychiatrické onemocnění má dopad jednak na vývoj toho plodu. Souvisí s předčasným porodem a potom to může narušit i budování citové vazby mezi dítětem a rodičem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Jak se k vám ženy dostanou? Protože teď jsme řekli, že fungujete čtyři měsíce určitě pro celý Moravskoslezský kraj nebo těhotné ženy z celého Moravskoslezského kraje nepojmete. Tady je určitě nutná i spolupráce s gynekology.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Tohle to je vlastně zejména na angažovanosti Národního ústavu duševního zdraví, který v současné době zavádí celoplošné screeningové metody, které souvisejí z dotazníků se skládaného z Edinburské škály poporodní deprese, z profilu socio ekonomického a z dotazníků na citovou vazbu. A ty pacientky to vyplňují v prvním, druhém, třetím trimestru a v šestinedělí s tím, že když vyjdou rizikové, tak s jejich svolením jsou potom odkázány na základě závažnosti toho stavu na sociální organizace, na psychoterapeuty a v tom nejhorším stavu přicházejí na psychiatrii. Takže to je takový jakoby triážní model, kterýma se ti pacienti k nám dostávají, samozřejmě další věc je, když je to už pacientka, která má nějakou psychiatrickou anamnézu, tak je to na doporučení kolegy psychiatra z ambulance a eventuálně i praktici se v tomto můžou angažovat, když něco takového zachytí. Tyto screeningy se nacházejí ve vybraných gynekologicko porodnických klinikách a už v některých gynekologických ambulancích.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Nezapomeňme na tatínky, protože i oni hrají důležitou roli v tom, kdy přichází na svět jejich miminko. Když se rodina rozroste, je to role nová nejen pro maminku, ale i pro tatínka.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Ano, i u tatínků vlastně ten dotazník, když ta maminka to vyplní, tak je tam i cílená otázka, jestli se chce i zapojit otec do této studie. Protože je prokázané, že vlastně v tom nejkritičtějším období, což je to šestinedělí, tak i zde se rozvíjí depresivní symptomatologie, a to konkrétně u deseti celá pěti procent otců, což je vlastně dvojnásobek oproti normální populaci.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Když byste s těmi ženami nepracovali, co by se mohlo stát?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Když bychom se bavili teda o tom, že se rozvine nějaké psychiatrické onemocnění v důsledku těch zátěží, které jsem zmínil, anebo se zhorší, když je tam přítomné. Tak jednak tam je rizikové chování té maminky s tím psychiatrickým onemocněním, to znamená nadužívání návykových látek, sebepoškozování, snížení příjmu stravy, nedodržování nastavené chronické medikace, snížení kontrol ze stran gynekologických, prenatálních. A právě v tom nejhorším bych zmínil právě sebevraždu, jelikož v současné době hlavní příčinou mateřské mortality v tomto období, je sebevražda a tvoří až dvacet procent případů. Takže ty tělesné diagnózy jsou v současné době poměrně dobře pokryté a teď vlastně do popředí se dostává tady toto.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Jsou to vždycky medikamenty, které maminkám pomáhají, nebo co se dozví u vás v ambulanci?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Když maminka dojde ke mně do ambulance, tak my první zhodnotíme, jaká je závažnost toho stavu, a pokud se jedná o nějaké lehké formy a bavíme se zejména o neurotických poruchách, tak vždycky primární léčbou je psychoterapie. V současné době existují organizace jako je Home-start organizace nebo Úsměv mámy, což jsou systémy pírek, kdy ty maminky zažily nějaké obtíže během porodu a v následně poporodním období, a potom jsou právě kontaktovány na ty moje pacientky, s kterýma to můžou sdílet. Protože jedna z těch věcí, kterou jsem zmiňoval v těch socio ekonomických zátěží je, že vlastně oproti minulosti ta standardní struktura rodiny je rozbita. A často tam žena má narušený vztah se svojí matkou, a do toho třeba i se svým přítelem, takže ona nemá s kým sdílet to napětí, které se v ní hromadí. Takže tady přichází ten systém pírek, kde ony se můžu navázat jednak jakoby na osobním kontaktu, ale také i přes esemesky, webkameru, e-maily.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Jak dlouho plánujete, že ty ženy, které už mají nějaké psychické problémy kolem těhotenství, nebo po porodu, jak dlouho zůstávají ve vaší péči?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Celkově bych teda zhodnotil, že to nabírání péče probíhá už ideálně na začátku těhotenství, když je tam nějaká anamnéza, nějaké riziko. Takže během celého prenatálního období, potom v době poporodním a potom následně další jeden až dva roky, dle potřeby a dle motivace pacientky kojit. Protože pokud vlastně pacientka nebude chtít už dále kojit, a má nějakého svého psychiatra, tak bude primárně asi směrována k němu, protože já primárně konzultuji tu léčbu a nasazuji psychofarmaka, která jsou klinicky relativně bezpečná jak během těhotenství, tak během právě laktace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Nevznikne obava u maminek, když opustí vaši ambulanci třeba po těch dvou letech, že zůstanou na všechno samy, že jste i taková opora pro ně v těch situacích nových?
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: V tomhle případě já vyloženě vyhodnotím ten stav, pokud je schopná dále pokračovat bez psychiatrické péče a pokud nebude, tak potom to bude o tom vyhledat psychiatrickou ambulantní péči v místě jejího bydliště.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar : Pane doktore, já Vám děkuji za rozhovor a přeji Vám hodně štěstí a hodně spokojených pacientek.
David Škrda, lékař, Oddělení psychiatrické, FNO: Děkuji mockrát.
Den otevřených dveří kognitivního centra
Odborníci Centra pro kognitivní poruchy v Moravskoslezském kraji jsou připraveni ukázat, jakými formami se dají zlepšovat kognitivní funkce. Tedy takzvané vyšší funkce jako je paměť, pozornost zrakově- prostorová. Zdravotníci se budou veřejnosti věnovat od 10 do 12 hodin a odpolední čas od 13 hodin je pak vyhrazený zájemcům z řad odborné veřejnosti. Centrum sídlí v budově Polikliniky FNO ve 4. patře. Zájemci o prohlídku i případné testování se nemusí dopředu objednávat. A na pochod pro mozek se můžete vydat spolu s lékaři 13. března. Sraz je u Lékařské knihovny ve 12 hodin.
To byla dávka medicínských informací z FNO, přejeme vám krásné a zdravé dny.
Redakčně upraveno / zkráceno.
