Magazín TV medicína

  • FN Ostrava vrací lidem sluch pomocí kochleárního implantátu
  • prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku, Závažnou příčinou chrapotu jsou zhoubné nádory, Světový den hlasu připadá na 16. 4.
  • Závažnou příčinou chrapotu jsou zhoubné nádory, Světový den hlasu připadá na 16. duben

FN Ostrava vrací lidem sluch pomocí kochleárního implantátu

Emílie už chodí do ostravské fakultní nemocnice na konzultace s logopedem na nastavení svého kochleárního aparátu jen jednou za rok.

Takže vypnu a budeme pípat, a ty ukážeš, jestli to je moc, málo.

To, že neslyší na jedno ucho vůbec, zjistili lékaři hned po narození. Díky vyšetření, které podstupují všichni novorozenci. Stejný verdikt slyšeli i rodiče tříleté Viktorie.

Tereza Chromcová, maminka Viktorie: Oni nám to řekli už v porodnici, že nebyly žádné emise, ale že to může být i

tím, že ona ještě může mít tu plodovou vodu, takže my jsme počkali vlastně ještě ty tři měsíce.

Opakované odborné vyšetření prokázalo, že Viktorie na levé ucho neslyší vůbec, na pravém má jen zbytky sluchu. Lékaři doporučili operaci kochleárního implantátu.

Karol Zeleník, zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FNO: To je to tělo toho implantátu, tu je ta cívka s magnetem, kterou se vlastně přichycuje ta zevní část přes kůži, že se to toho přidrží ten zevní procesor a funguje to tak, že ten implantát zpracuje tu řeč, ty slova rozdělí na jednotlivé elektrické impulzy a ty pak přinese přímo přes ten implantát přímo k tomu nervu ve vnitřním uchu a podráždí v tom místě tak, aby si to v tom mozku uvědomilo- uvědomil mozek tak, jak u normálně slyšícího.

Operace je jen prvním krokem na cestě k získání sluchu. Velmi důležitá je práce logopeda. Na první nastavení kochleáru přicházejí dospělí i dětští pacienti až se zahojí operační rána. Z počátku jsou konzultace nutné každých 14 dnů. Interval se ale postupně prodlužuje.

Veronika Švédíková, klinická logopedka, Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku FNO: Spousta dětí je schopna tak dobře mluvit a tak dobře poslouchat, že není na nich poznat, že mají jakoukoliv sluchovou vadu.

Veronika Poštulková , maminka Emilie: My jsme se tak sžili s tím kochleárem, jsme za něj velmi rádi, protože se začlenila mezi zdravé děti. Opravdu, Emilka je na to zvyklá i my jsme se to naučili.

Tereza Chromcová ,maminka Viktorie: Těším se, úplně – doufám, že to bude stoprocentní, i skrz tu školu, aj s dětima, aj tom hluku, aj v tom šumu, aj když učitelka něco bude vysvětlovat, tak ona to bude rozumět

doc. MUDr. Karol Zeleník, Ph.D., zástupce přednosty Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava: To je to tělo toho implantátu, tu je ta cívka s magnetem, kterou se vlastně přichycuje ta zevní část přes kůži, že se to toho přidrží ten zevní procesor 7:33 a funguje to tak, že ten implantát zpracuje tu řeč, ty slova rozdělí na jednotlivé elektrické impulzy a ty pak přinese přímo přes ten implantát přímo k tomu nervu ve vnitřním uchu a podráždí v tom místě tak, aby si to v tom mozku uvědomilo- uvědomil mozek tak, jak u normálně slyšícího.

Prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku, Závažnou příčinou chrapotu jsou zhoubné nádory, Světový den hlasu připadá na 16. 4.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na příspěvek navazujeme v rozhovoru s profesorem Pavlem Komínkem přednostou kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku. Dobrý den.

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: Dobrý den

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, pro koho je operace, kterou jsme viděli před chvílí v reportáži, vhodná a je nutné, aby se na ni pacienti nějak speciálně připravovali?

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: Operace kochleárních implantátů je vhodná pro pacienty neslyšící. Jsou to děti, ale také dospělí pacienti, kteří přijdou z různých důvodů o sluch. Dneska tato operace je také indikována u pacientů nejen s oboustrannou, ale i jednostrannou hluchotou.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za jak dlouho poté operaci, čili po zavedení implantátu, pacient zjistí, že lépe slyší?

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: On neslyší okamžitě, ale je třeba potom, při následných kontrolách, nastavovat optimální parametry toho kochleárního implantátu tak, aby optimálně slyšel.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, 16.4. je Mezinárodní den hlasu, proč se slaví?

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: Děkuji za tuto otázku, jsem rád, že jste připomněla tento den, 16.4. je tedy Mezinárodní den hlasu a cílem té oslavy, je vlastně upozornit na to, jak je hlas důležitý. Hlas je důležitý pro tu komunikaci a naší snahou je, abychom na toto upozornili, na příznaky a abychom také upozornili na opatření, kterými můžeme hlas chránit. Jedním z těch příznaků například je chrapot. Každý, kdo má chrapot delší než tři týdny, musí mít podezření třeba i na to, že se může jednat o nádorové onemocnění a mělo by určitě být provedeno odborné vyšetření u ušního lékaře na ORL a nebo u foniatra. To znamená nestačí vyšetření pouze u obvodního lékaře, ale hlasivky by měl někdo odborně prohlédnout.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Mohlo by se jednat v tu chvíli právě o to zmíněné nádorové onemocnění hlasivek?

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: Ano, toto je právě ten důvod, proč toto vyšetření by mělo být provedeno, protože ty příznaky, pokud se jedná třeba o banální zánět a nebo o nádorové onemocnění, jsou prakticky stejné. To banální onemocnění zpravidla ustoupí během několika dnů, ale může se také táhnout někdy déle, ale u toho nádorového onemocnění, pokud tedy ten chrapot trvá delší dobu, a za tu delší dobu považujeme tři týdny, neměli bychom to nechat náhodě.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se nádorové onemocnění hlasivek u vás léčí? Neříkám to možná správně, možná celého hrtanu?

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: Pokud tedy mluvíme o zhoubných nádorech v poslední době naše pracoviště zaznamenalo obrovský pokrok. Dneska jsme schopni velkou část nezhoubných nádorů léčit operativně, ale také velkou část zhoubných nádorů, které dříve musely být řešeny třeba radioterapií nebo rozsáhlou operaci hrtanu. Pokud je zachytíme dneska včas, tak jsme schopni tento nádor odstranit s pomocí mikroskopu nebo endoskopu a pomocí laseru, máme opravdu velmi dobré vybavení, tak jsme schopni ho odstranit tak, že ty pooperační následky jsou zcela minimální. Může dojít k nějakému menšímu zhoršení kvality hlasu, ale nádor jsme schopni odstranit celý.

    Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore já Vám děkuji za rozhovor.

    prof. Pavel Komínek, přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku: Děkuji také.

    Dnešní poslední reportáž nás zavede na Kliniku dětského lékařství FN Ostrava. Úspěšně tam léčí i děti s vzácným, ale závažným onemocněním PIMS – TS. Je navázáno na infekci covid-19 a v Česku se začalo objevovat na podzim s druhou vlnou koronavirové epidemie. Mezi pacienty Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava byly v uplynulých týdnech i děti, jejichž diagnóza má zkratku PIMS. Toto onemocnění lékaři poprvé pojmenovali loni v dubnu v Itálii a má souvislost s nemocí covid-19.

    Tomáš Zaoral, primář, OPRIP Kliniky dětského lékařství FNO: Často jsou to děti, kde nikdo v rodině neví, že to prodělal, není tam ani nikdo v okolí, kdo by se vědělo, že měl covid a až ty protilátky to odhalí, že to dítě to prodělalo, ale ten průběh byl němý, to znamená, že neměl žádné potíže, příznaky, teploty, kašel, eventuelně ztrátu čichu a podobně.

    U dětí, které musely být hospitalizovány, přetrvávaly vysoké teploty, často měly průjem, zvracely a měly nízký tlak.

    Jan Pavlíček, dětský kardiolog, zástupce přednosty Kliniky dětského lékařství FNO: velmi často ty děti mají poškozený srdečný sval a tím následně poškozenou funkci toho myokardu a dojde k vývoji srdečního selhání a současně jim doděláváme, pokud máme podezření na poškození toho srdce i magnetickou rezonanci, kde se ukážou ty vnitřní ložiska. 

    Doktor Pavlíček upozornil, že nemoc zasáhne i věnčité tepny.

    Jan Pavlíček, dětský kardiolog, zástupce přednosty Kliniky dětského lékařství FNO: Za normálních okolností je věnčitá tepna úzká, má u menších dětí kolem dvou tří milimetrů, ten kmen je velmi tenký, pokud je zaznamenán ten problém, tak se ta věnčitá tepna vlastně rozšiřuje 1,02 anebo vytváří až taková vakovitá rozšíření, říkáme aneurysmata, kde mohou vznikat krevní sraženiny, tromby a ohrožovat to dítě kardinálně nebo zhoršovat průběh toho onemocnění.

    Nejmladší dítě, u kterého se po sérii vyšetření v ostravské fakultní nemocnici tato nová nemoc potvrdila mělo 7 měsíců. Nejstarší 16 let.

    Tomáš Zaoral, primář, OPRIP Kliniky dětského lékařství FNO: Většina těch dětí, pokud jsou včas zachyceny a léčeny, tak se vyzdraví v podstatě upraví se i problémy s tím srdíčkem, které vedou k tomu nízkému tlaku a do měsíce prakticky všechny upraví všechny ty potíže, ale je třeba je dlouhodobě ledovat, můžou tam být výpadky paměti, podobně jako u covidu.

    Redakčně upraveno / zkráceno.



    Mohlo by Vás také zajímat