Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Reflux trápí velké množství lidí, léčba bývá zdlouhavá, pacient musí spolupracovat: MUDr. Ondřej Němeček, oddělení ORL Třinecká nemocnice
  • 200. výročí narození J.G. Mendela v Opavě
  • Simulované vyprošťování zraněných hasiči

Pořad o zdraví TV Medicína je připraven, jsem ráda, že se díváte. Dnešní téma je reflux a bude o něm mluvit lékař z ORL oddělení havířovské nemocnice Ondřej Němeček. Na letošní rok připadá 200. výročí narození Johana Gregora Mendela. Dozvíte, jak toto výročí oslavili studenti v Opavě. A teď už reportáž ze soutěže profesionálních a dobrovolných hasičů v Karviné.

Simulované vyprošťování zraněných hasiči
Parkoviště u letního kina se stalo dějištěm letošního krajského kola soutěže profesionálních i dobrovolných hasičů z celého MSK a Polska. Za úkol měli v co nejlepším čase bezpečně vytáhnout zraněného figuranta z havarovaného vozu.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Když vyběhnou, běží jim patnáctiminutový limit, kdy by měli vyprostit zraněného z vozidla a předat zdravotnické službě."

Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: "Obecně vyprošťování z havarovaných vozidel je druhá nejčastější činnost, kterou dělají profesionální i dobrovolní hasiči na cestách. Ten počet nehod je vysoký a srovnatelný s počtem požárů v ČR."

Kromě časů se počítaly body za zvolenou taktiku, techniku a zvládnutí první pomoci, komunikace se zraněnou osobou, pokud šlo například do cizince nebo v případě hasičů z Havířova, neslyšícího zraněného řidiče.

Adam Hrbáč, velitel družstva HZS Havířov: "Používali jsme speciální karty pro komunikaci s neslyšícími, instruovali jsme ho, co se děje kolem něj, aby se nebál."

Nejlépe se na soutěži vedl t tým Hasičského záchranného sboru Bruntál, který postupuje do celostátního finále a v kategorii dobrovolných jednotek hasičů zvítězil tým z Jablunkova.

200. výročí narození J.G. Mendela v Opavě

Na letošní rok připadá 200. výročí narození Johana Gregora Mendela. Jako připomínku na zakladatele genetiky zasadili studenti opavského gymnázia, které nese vědcovo jméno, strom. Mendel na zdejším gymnáziu studoval a 6 let v Opavě žil.

Nedaleko Mendelova gymnázia, ve Smetanových sadech, teď stojí dub letní. Připomíná, že také v Opavě působil významný přírodovědec, učitel, kněz a především autor Zákonů dědičnosti Johan Gregor Mendel. V červenci uplyne 200 let od jeho narození, a tak se výsadba stromu stala jednou z mnoha akcí, které tohoto muže připomínají.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí ČR: „Česká republika nemá tolik vědců, kteří by byli světově proslulí. J. G. Mendel patří mezi ně. Je třeba si připomínat naše významné rodáky, kteří ve světě uspěli.“

Strom zasadili studenti Mendelova gymnázia a požehnal mu děkan Václav Koloničný.

Na krátkém slavnostním aktu se sešli především studenti gymnázia, které před třemi desetiletími přijalo vědcovo jméno. Jan Mrázek, emeritní ředitel Mendelova gymnázia: „Protože jsou v Opavě dvě gymnázia, tak jsme se rozhodli pro jméno Johana Gregora Mendela.“ Johan Gregor Mendel se narodil v r. 1822 v Hynčicích na Novojičínsku. S Opavou se pojí 6 let jeho života. Do roku 1840 tady studoval na gymnáziu, které existuje dodnes a nyní vzdělává na šest stovek studentů. Nadaného žáka ale budova zdejšího gymnázia nepamatuje.

Monika Klapková, ředitelka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Mendel studoval v budově zemského archivu, který je nedaleko odtud.“ Pokusům s křížením rostlin hrachu se věnoval v době svého působení v augustiniánském klášteře v Brně. A své poznatky shrnul do zákonů dědičnosti. To připomínají truhlíky, které studenti osázeli.

Bára Sobková, studentka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Prvně jsme dostali za úkol od pana učitele předsadit si hrášky ve škole, v hodině. Potom jsme je dali do truhlíků.“Opavané si mohli všimnout upozornění na zakladatele genetiky už v únoru, kdy se na zahradě Slezského zemského muzea objevil obří nafukovací hrášek. Toto téma rezonovalo také v přírodovědné soutěži, kterou pořádalo Mendelovo gymnázium.

Barbora Bitomská, učitelka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Akce jsou spojeny většinou přes vzdělávací aktivity. Připravujeme programy pro děti z MŠ a ZŠ, různé soutěže.“

Johan Gregor Mendel se stal také námětem pohádky. Do konce měsíce je otevřená soutěž s názvem Mendloviny – Luskoviny. Přispět zde může každý, kdo složí vtipnou báseň o zakladateli genetiky.

Reflux trápí velké množství lidí, léčba bývá zdlouhavá, pacient musí spolupracovat: MUDr. Ondřej Němeček, oddělení ORL Třinecká nemocnice

Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že můžu v našem studiu přivítat pana doktora Ondřeje Němečka z ORL oddělení třinecké nemocnice. Dobrý den.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Simona Součková, TV Polar: Naše dnešní téma je reflux. Myslím si, že to osloví spoustu diváků, že to trápí mnoho lidí. O co tedy jde?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Já bych to trošičku upřesnil protože já jsem tady za ORL oddělení, tedy specializace otorhinolaryngologie a jde o extraezofageální reflux. Ten patří do našeho oboru. extraezofageální znamená mimo mimo jícnový a reflux znamená návrat tekutiny proti přirozenému směru toku. V našem případě jde o kyselinu chlorovodíkovou a pepsin, což je trávicí enzym ze žaludku a některé další látky, které mohou teda napáchat velkou paseku.

Simona Součková, TV Polar: Jaké jsou příznaky?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Mezi nejčastější příznaky, se kterými se osobně setkávám je například suchý, dráždivý, neutuchající záchvatovitý kašel, pocit zahlenění.

Simona Součková, TV Polar: Knedlík v krku?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Přesně tak, knedlík v krku, ten je snad asi nejčastější u toho kašle. Je třeba zmínit, že takovým signálem, že by se mohl týkat refluxu je, že se zhoršuje boule hnutí, protože tam nám, to si možná povíme později, nepomáhá gravitace. Ti pacienti taky často chraptějí, mívají například záněty dutin, které neodpovídají na klasickou léčbu. Děti mívají častější záněty středo uší. Patří k tomu i pálení jazyka a řada další příznaky.

Simona Součková, TV Polar: Patří tady i pálení žáhy, nebo zrovna ne?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: To je výborná otázka. Pálení žáhy tzv. viróza je v podstatě takový nepříjemný pocit za hrudní kosti. Pálení žáhy má 20 procent pacientů, co mají ten extraezofageální to znamená mimo jícnový reflux. Není to tak typický příznak jako třeba u jícnového refluxu. Jestli ten rozdíl můžu v krátkosti vysvětlit?

Simona Součková, TV Polar: Ano.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Ten jícnový reflux, tam jde o to, že ta tekutina se dostane ze žaludku do jícnu, překoná dolní jícnový svěrač a tam působí potíže. Do jisté míry je to fyziologický jev až 50 krát za 24 hodin se to může stát. Pokud k tomu patří potíže, tak ta četnost je vyšší, pak už je to choroba. No ale ten náš ORL reflux, ta tekutina se dostane nejenom přes ten dolní, ale i přes ten horní jícnový svěrač, dostane se do dutiny ústní, dostane se do nosu, dokonce do středu uší a tam právě působí ty potíže.

Simona Součková, TV Polar: Jak tedy vyšetřujete tuto diagnózu?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Velmi důležitá je anamnéza jako u všech ostatní onemocnění. Zeptáme se pacienta, jestli má nějaké potíže, ale aktivně přichází většinou právě s tím knedlíkem krku anebo v krku anebo s kašlem, suchým drážděním kašlem, kdy nic nepomáhá, měl jsem čtyřikrát antibiotika, pořád kašlu, nevím, co mám dělat. Trvá to půl roku. Ano, kolikrát i během toho vyšetření to neustále dělá.

Simona Součková, TV Polar: To není psychická záležitost, skutečně to má své opodstatnění?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: To je velmi dobrá otázka, protože ještě když jsem začínal a ty znalosti nebyly takové a ty studie nebyly k dispozici, tak jsme tomu říkali globus hystericus. Spojoval se právě s takovou neurotičností, častěji se ženami. Ukázalo se, že jsme řadu z nich vlastně obviňovali neprávem, protože to způsobuje ten reflux. Čili pokud se vrátím k tomu vyšetření, tak začíná se anamnézou a pak já provádím laryngoskopii a vezmu takovou hadičku a chtěl bych se omluvit pacientů a poděkovat, že to vždycky vydrží. Ono to není příliš příjemné, ale jsme teda mnohem hodnější než gastroenterologové. Oni mají velkou tlustou dlouhou hadici.

Simona Součková, TV Polar: To je docela trestné vyšetření.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: My máme tenoučkou, kterou strčíme do nosu máme pro dospělé i pro děti a díváme se zejména na hrtan. A zkušený lékař už pohledem na ten hrtan pozná nebo z velkou pravděpodobností pozná, zdali o ten reflux může jít nebo ne, protože v tom hrtanu jsou specifické změny. Dokonce na to existuje skóre tzv. reflux finding score, kdy my poznáme podle otoku zadní části hrtanu, podle začlenění, podle otoku hlasivek, že by tam mohlo jít o reflux. Těch vyšetřovacích metod je dál celá řada. V úvahu připadá diagnosticko-terapeutický test. Ten je běžný. Na tři až šest měsíců se nasadí pacientům inhibitory protonové pumpy, tabletky, které snižují kyselost žaludku. Pokud to pomůže jsme na správné cestě. Pozor ovšem, někdy je na pováženou, zdali čekat šest měsíců, tam může být totiž úplně jiná příčina a tu by měl ten lékař vyloučit. Pak jsou ještě objektivní metody, kdy měříme pH v dutině ústní. Můžu to rozvést dál, ale vidím, že nás trošku tlačí čas.

Simona Součková, TV Polar: To můžeme někdy příště. Jak se tedy dá léčit? Vy jste naznačil, že jsou medikamenty, které mohou pomoci. Ale co když toto nepomáhá?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Měli bychom začít úplně od začátku té léčby. Asi u osmdesáti procent pacientů pomáhají právě tyhle testy, medikamenty, inhibitory protonové pumpy, Omeprazol, Pantoprazol a tak dále. V kombinaci s úpravou životosprávy, řekněme se životním stylem. Já pacientům doporučuji, aby si zvedli horní polovinu matrace, pokud mají rošt nebo si ji podložili. Protože pak proti tomu refluxu vlastně spolupomáhá gravitace. Když stojíme, tak ta gravitace nám pomáhá. Ta tekutina se více udržuje v žaludku. Když ležíme, gravitace je pryč a takhle ji alespoň trošičku vrátíme do hry. Tři až čtyři hodiny před usnutím by se nemělo jíst. Měl by být prázdný žaludek. Neměli bychom mít BMI 30 a více.

Simona Součková, TV Polar: To je asi problém třeba čtyři hodiny nic nezobnout, že?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Zdá se to jako nevydržitelné, ale dá se to. Nemělo by se kouřit, nemělo by se cvičit po jídle. Neměla by se pít káva, alkohol, čaj a spousta dobrých věcí.

Simona Součková, TV Polar: Dá se refluxu zabránit úplně? Vyléčit ho?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: To je dost složitá otázka. Je totiž pravda, že u celé řady pacientů se ty potíže vrací. Ale ano, mám i pacienty, kteří když důsledně dodržují životosprávu a berou léky, to je také velmi důležité, někteří je přestanou brát, tak bez toho refluxu řekněme jsou.

Simona Součková, TV Polar: To byly ale zase pozitivní informace na konci našeho rozhovoru. Já Vám moc děkuju a myslím si, že toto téma můžeme ještě v budoucnu rozvinout o věci, na které dnes nebyl čas. Já Vám děkuji za návštěvu a těším se zase příště.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Na viděnou, budu moc rád. Děkuju pěkně, na shledanou.

Simona Součková, TV Polar: A s vámi milí diváci se zase těším příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
08. června 2022, 17:43

Pořad o zdraví TV Medicína je připraven, jsem ráda, že se díváte. Dnešní téma je reflux a bude o něm mluvit lékař z ORL oddělení havířovské nemocnice Ondřej Němeček. Na letošní rok připadá 200. výročí narození Johana Gregora Mendela. Dozvíte, jak toto výročí oslavili studenti v Opavě. A teď už reportáž ze soutěže profesionálních a dobrovolných hasičů v Karviné.

Simulované vyprošťování zraněných hasiči
Parkoviště u letního kina se stalo dějištěm letošního krajského kola soutěže profesionálních i dobrovolných hasičů z celého MSK a Polska. Za úkol měli v co nejlepším čase bezpečně vytáhnout zraněného figuranta z havarovaného vozu.

Petr Kůdela, mluvčí HZS MSK: "Když vyběhnou, běží jim patnáctiminutový limit, kdy by měli vyprostit zraněného z vozidla a předat zdravotnické službě."

Radim Kuchař, ředitel HZS MSK: "Obecně vyprošťování z havarovaných vozidel je druhá nejčastější činnost, kterou dělají profesionální i dobrovolní hasiči na cestách. Ten počet nehod je vysoký a srovnatelný s počtem požárů v ČR."

Kromě časů se počítaly body za zvolenou taktiku, techniku a zvládnutí první pomoci, komunikace se zraněnou osobou, pokud šlo například do cizince nebo v případě hasičů z Havířova, neslyšícího zraněného řidiče.

Adam Hrbáč, velitel družstva HZS Havířov: "Používali jsme speciální karty pro komunikaci s neslyšícími, instruovali jsme ho, co se děje kolem něj, aby se nebál."

Nejlépe se na soutěži vedl t tým Hasičského záchranného sboru Bruntál, který postupuje do celostátního finále a v kategorii dobrovolných jednotek hasičů zvítězil tým z Jablunkova.

200. výročí narození J.G. Mendela v Opavě

Na letošní rok připadá 200. výročí narození Johana Gregora Mendela. Jako připomínku na zakladatele genetiky zasadili studenti opavského gymnázia, které nese vědcovo jméno, strom. Mendel na zdejším gymnáziu studoval a 6 let v Opavě žil.

Nedaleko Mendelova gymnázia, ve Smetanových sadech, teď stojí dub letní. Připomíná, že také v Opavě působil významný přírodovědec, učitel, kněz a především autor Zákonů dědičnosti Johan Gregor Mendel. V červenci uplyne 200 let od jeho narození, a tak se výsadba stromu stala jednou z mnoha akcí, které tohoto muže připomínají.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí ČR: „Česká republika nemá tolik vědců, kteří by byli světově proslulí. J. G. Mendel patří mezi ně. Je třeba si připomínat naše významné rodáky, kteří ve světě uspěli.“

Strom zasadili studenti Mendelova gymnázia a požehnal mu děkan Václav Koloničný.

Na krátkém slavnostním aktu se sešli především studenti gymnázia, které před třemi desetiletími přijalo vědcovo jméno. Jan Mrázek, emeritní ředitel Mendelova gymnázia: „Protože jsou v Opavě dvě gymnázia, tak jsme se rozhodli pro jméno Johana Gregora Mendela.“ Johan Gregor Mendel se narodil v r. 1822 v Hynčicích na Novojičínsku. S Opavou se pojí 6 let jeho života. Do roku 1840 tady studoval na gymnáziu, které existuje dodnes a nyní vzdělává na šest stovek studentů. Nadaného žáka ale budova zdejšího gymnázia nepamatuje.

Monika Klapková, ředitelka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Mendel studoval v budově zemského archivu, který je nedaleko odtud.“ Pokusům s křížením rostlin hrachu se věnoval v době svého působení v augustiniánském klášteře v Brně. A své poznatky shrnul do zákonů dědičnosti. To připomínají truhlíky, které studenti osázeli.

Bára Sobková, studentka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Prvně jsme dostali za úkol od pana učitele předsadit si hrášky ve škole, v hodině. Potom jsme je dali do truhlíků.“Opavané si mohli všimnout upozornění na zakladatele genetiky už v únoru, kdy se na zahradě Slezského zemského muzea objevil obří nafukovací hrášek. Toto téma rezonovalo také v přírodovědné soutěži, kterou pořádalo Mendelovo gymnázium.

Barbora Bitomská, učitelka, Mendelovo gymnázium, Opava: „Akce jsou spojeny většinou přes vzdělávací aktivity. Připravujeme programy pro děti z MŠ a ZŠ, různé soutěže.“

Johan Gregor Mendel se stal také námětem pohádky. Do konce měsíce je otevřená soutěž s názvem Mendloviny – Luskoviny. Přispět zde může každý, kdo složí vtipnou báseň o zakladateli genetiky.

Reflux trápí velké množství lidí, léčba bývá zdlouhavá, pacient musí spolupracovat: MUDr. Ondřej Němeček, oddělení ORL Třinecká nemocnice

Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že můžu v našem studiu přivítat pana doktora Ondřeje Němečka z ORL oddělení třinecké nemocnice. Dobrý den.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Simona Součková, TV Polar: Naše dnešní téma je reflux. Myslím si, že to osloví spoustu diváků, že to trápí mnoho lidí. O co tedy jde?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Já bych to trošičku upřesnil protože já jsem tady za ORL oddělení, tedy specializace otorhinolaryngologie a jde o extraezofageální reflux. Ten patří do našeho oboru. extraezofageální znamená mimo mimo jícnový a reflux znamená návrat tekutiny proti přirozenému směru toku. V našem případě jde o kyselinu chlorovodíkovou a pepsin, což je trávicí enzym ze žaludku a některé další látky, které mohou teda napáchat velkou paseku.

Simona Součková, TV Polar: Jaké jsou příznaky?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Mezi nejčastější příznaky, se kterými se osobně setkávám je například suchý, dráždivý, neutuchající záchvatovitý kašel, pocit zahlenění.

Simona Součková, TV Polar: Knedlík v krku?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Přesně tak, knedlík v krku, ten je snad asi nejčastější u toho kašle. Je třeba zmínit, že takovým signálem, že by se mohl týkat refluxu je, že se zhoršuje boule hnutí, protože tam nám, to si možná povíme později, nepomáhá gravitace. Ti pacienti taky často chraptějí, mívají například záněty dutin, které neodpovídají na klasickou léčbu. Děti mívají častější záněty středo uší. Patří k tomu i pálení jazyka a řada další příznaky.

Simona Součková, TV Polar: Patří tady i pálení žáhy, nebo zrovna ne?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: To je výborná otázka. Pálení žáhy tzv. viróza je v podstatě takový nepříjemný pocit za hrudní kosti. Pálení žáhy má 20 procent pacientů, co mají ten extraezofageální to znamená mimo jícnový reflux. Není to tak typický příznak jako třeba u jícnového refluxu. Jestli ten rozdíl můžu v krátkosti vysvětlit?

Simona Součková, TV Polar: Ano.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Ten jícnový reflux, tam jde o to, že ta tekutina se dostane ze žaludku do jícnu, překoná dolní jícnový svěrač a tam působí potíže. Do jisté míry je to fyziologický jev až 50 krát za 24 hodin se to může stát. Pokud k tomu patří potíže, tak ta četnost je vyšší, pak už je to choroba. No ale ten náš ORL reflux, ta tekutina se dostane nejenom přes ten dolní, ale i přes ten horní jícnový svěrač, dostane se do dutiny ústní, dostane se do nosu, dokonce do středu uší a tam právě působí ty potíže.

Simona Součková, TV Polar: Jak tedy vyšetřujete tuto diagnózu?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Velmi důležitá je anamnéza jako u všech ostatní onemocnění. Zeptáme se pacienta, jestli má nějaké potíže, ale aktivně přichází většinou právě s tím knedlíkem krku anebo v krku anebo s kašlem, suchým drážděním kašlem, kdy nic nepomáhá, měl jsem čtyřikrát antibiotika, pořád kašlu, nevím, co mám dělat. Trvá to půl roku. Ano, kolikrát i během toho vyšetření to neustále dělá.

Simona Součková, TV Polar: To není psychická záležitost, skutečně to má své opodstatnění?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: To je velmi dobrá otázka, protože ještě když jsem začínal a ty znalosti nebyly takové a ty studie nebyly k dispozici, tak jsme tomu říkali globus hystericus. Spojoval se právě s takovou neurotičností, častěji se ženami. Ukázalo se, že jsme řadu z nich vlastně obviňovali neprávem, protože to způsobuje ten reflux. Čili pokud se vrátím k tomu vyšetření, tak začíná se anamnézou a pak já provádím laryngoskopii a vezmu takovou hadičku a chtěl bych se omluvit pacientů a poděkovat, že to vždycky vydrží. Ono to není příliš příjemné, ale jsme teda mnohem hodnější než gastroenterologové. Oni mají velkou tlustou dlouhou hadici.

Simona Součková, TV Polar: To je docela trestné vyšetření.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: My máme tenoučkou, kterou strčíme do nosu máme pro dospělé i pro děti a díváme se zejména na hrtan. A zkušený lékař už pohledem na ten hrtan pozná nebo z velkou pravděpodobností pozná, zdali o ten reflux může jít nebo ne, protože v tom hrtanu jsou specifické změny. Dokonce na to existuje skóre tzv. reflux finding score, kdy my poznáme podle otoku zadní části hrtanu, podle začlenění, podle otoku hlasivek, že by tam mohlo jít o reflux. Těch vyšetřovacích metod je dál celá řada. V úvahu připadá diagnosticko-terapeutický test. Ten je běžný. Na tři až šest měsíců se nasadí pacientům inhibitory protonové pumpy, tabletky, které snižují kyselost žaludku. Pokud to pomůže jsme na správné cestě. Pozor ovšem, někdy je na pováženou, zdali čekat šest měsíců, tam může být totiž úplně jiná příčina a tu by měl ten lékař vyloučit. Pak jsou ještě objektivní metody, kdy měříme pH v dutině ústní. Můžu to rozvést dál, ale vidím, že nás trošku tlačí čas.

Simona Součková, TV Polar: To můžeme někdy příště. Jak se tedy dá léčit? Vy jste naznačil, že jsou medikamenty, které mohou pomoci. Ale co když toto nepomáhá?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Měli bychom začít úplně od začátku té léčby. Asi u osmdesáti procent pacientů pomáhají právě tyhle testy, medikamenty, inhibitory protonové pumpy, Omeprazol, Pantoprazol a tak dále. V kombinaci s úpravou životosprávy, řekněme se životním stylem. Já pacientům doporučuji, aby si zvedli horní polovinu matrace, pokud mají rošt nebo si ji podložili. Protože pak proti tomu refluxu vlastně spolupomáhá gravitace. Když stojíme, tak ta gravitace nám pomáhá. Ta tekutina se více udržuje v žaludku. Když ležíme, gravitace je pryč a takhle ji alespoň trošičku vrátíme do hry. Tři až čtyři hodiny před usnutím by se nemělo jíst. Měl by být prázdný žaludek. Neměli bychom mít BMI 30 a více.

Simona Součková, TV Polar: To je asi problém třeba čtyři hodiny nic nezobnout, že?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Zdá se to jako nevydržitelné, ale dá se to. Nemělo by se kouřit, nemělo by se cvičit po jídle. Neměla by se pít káva, alkohol, čaj a spousta dobrých věcí.

Simona Součková, TV Polar: Dá se refluxu zabránit úplně? Vyléčit ho?

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: To je dost složitá otázka. Je totiž pravda, že u celé řady pacientů se ty potíže vrací. Ale ano, mám i pacienty, kteří když důsledně dodržují životosprávu a berou léky, to je také velmi důležité, někteří je přestanou brát, tak bez toho refluxu řekněme jsou.

Simona Součková, TV Polar: To byly ale zase pozitivní informace na konci našeho rozhovoru. Já Vám moc děkuju a myslím si, že toto téma můžeme ještě v budoucnu rozvinout o věci, na které dnes nebyl čas. Já Vám děkuji za návštěvu a těším se zase příště.

Ondřej Němeček, lékař oddělení ORL, Nemocnice Havířov: Na viděnou, budu moc rád. Děkuju pěkně, na shledanou.

Simona Součková, TV Polar: A s vámi milí diváci se zase těším příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-08-06-2022-17-43