Přeji hezký den u nového dílu magazínu TV medicína speciál. Tentokrát se podíváme na oddělení Patologie Slezské nemocnice v Opavě. Pozvání do studia přijala jeho primářka Eva Sehnálková, která prozradí co vše je náplní Patologie a jak spolupracuje s ostatními odděleními nemocnice.

Patologie se zabývá především příčinami nemocí

Když se řekne patologie, mnoho lidí si vybaví pitvu. Patologie je přitom obor lékařské vědy, který se zabývá příčinami různých nemocí. Je moderní a zajímavý.

Patologie není jen o pitvách. Ty tvoří pouhých 10 procent všech činností, většina pacientů je totiž diagnostikována za svého života. Lékaři, kteří se specializují na patologii zkoumají jednotlivé orgány, tkáně, buňky a tělesné tekutiny.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: ,,Pitvá se opravdu velmi málo. Základem práce patologa v současné době je diagnostika nemocí živých pacientů. Pořád o tom mluvíme a pořád to opakujeme. Takže práce patologa sestává z hodnocení sklíček, které se vyrábějí v laboratoři a my pak prohlížíme jedno sklíčko za druhým a děláme pro pacienty diagnózy. Všichni lékaři na naše výsledky čekají a zejména onkologové pak podle nich pokračují v další terapii pacienta.”

Šárka Peterková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Toto je zrovna biopsie, je to velmi tvrdé, je to kost, takže si musím dávat pozor, abych ten vzoreček nevylomila z toho bločku a neznehodnotila, protože už žádná jiná rezerva není.”

Některé vzorky jsou tak malé, že téměř nejsou vidět.

Šárka Peterková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Takže musíme být opravdu kouzelníci, aby jsme tu tkáň úplně nevykrojili. Jsou to takové droboulinké částečky, které vidíte zde na tom sklíčku.”

Radka Stonišová, vedoucí laboratoře oddělení patologie SNO: ,,Tady je přípravna materiálu. Materiál, který byl odebrán, tady bývá zpracován, předchází tomu 24 hodinová fixace v desetiprocentním formaldehydu. Jsou tady dvě laborantky, které zpracovávají malé částice a velké částice jako dělohy, střeva a spolupracují potom s lékařem. Tady v té laboratoři probíhají nejspeciálnější vyšetření, je to imunohistochemické vyšetření.”

Helena Broučková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Tyto metody jsou zaměřeny na průkazu antigen protilátka a jakmile to zareaguje, tak se to zviditelní určitýma barvičkami a vlastně máme výsledek. Pozitivní je hnědý nebo červený a negativní zůstávají modré.”

Jana Kurková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,V této laboratoři se skla digitalizují, aby se obraz, který je hodnotitelný mikroskopicky dal prohlédnout pro různé třeba studijní účely nebo prostě pro výuku mediků. Takže my si ten sklad skládáme do toho přístroje. Ten je sám oskenuje a lékař potom pomocí toho digitálního obrazu může určit diagnózu.”

Součástí oddělení Patologie je také Muzeum patologie, které je jediné v Česku. V roce 1911 ho založil profesor Alois Materna.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: ,,V současné době ho využíváme k exkurzím středoškoláků většinou nebo laické veřejnosti, kteří se přijdou podívat na to, co patologie znamená a nakonec jsou velmi překvapeni, když jim tady ozřejmíme, že to nejsou pitvy, ale jsou to vzorky od živých pacientů. Ale vždycky je dobré vracet se k tomu, co bylo, jaké choroby se dříve vyskytovaly.”

Muzeum je otevřeno veřejnosti každé poslední úterý v měsíci a také v rámci Dne otevřených dveří nebo muzejní noci.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Patologie - moderní obor medicíny

Jana Lipowská, TV POLAR: Dnešním hostem ve studiu je primářka oddělení patologie Slezské nemocnice v Opavě Eva Sehnálková. Hezký den a vítejte, paní primářko.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Děkuji za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaká je úloha patologie? Protože mnozí si stále vybaví jen pitvy.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Patologie je stále spojována pouze s pitvami, ale v současné době patologie převažuje jako obor, který se zabývá vyšetřováním vzorků od živých pacientů. Všechny tkáně, které se v nemocnici někomu odstraní, to znamená vyříznou, vykyretují a tak dále, se posílají k nám na oddělení patologie, abychom je vyšetřili, ale lidé o tom nevědí.

Jana Lipowská, TV POLAR: Když se vrátíme k těm pitvám, tak stále zřejmě vaší náplní pořád je i provádět pitvy tak, jak často k tomu dochází?

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Pitvy v současné době velmi ubývají, protože lidé jsou díky moderním technologiím, ať už jsou to ultrazvuky, CT nebo magnetické rezonance, vyšetřeni tak dokonale, že už není třeba ověřovat příčinu jejich úmrtí. To se ale týká patologicko-anatomických pitev, které probíhají v nemocnici u nás na oddělení patologie. Existují i jiné druhy pitev, což jsou pitvy soudní, týkající se trestných činů, pak jsou to pitvy zdravotní, týkající se úmrtí zejména mimo zdravotnická zařízení, a pak ještě pitvy anatomické, které provádějí studenti na lékařských fakultách, a ty se u nás také neprovádějí.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaká je tedy hlavní role patologie v nemocnici?

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Jak už jsem řekla, vyšetřujeme vzorky od živých pacientů. V laboratoři se ty vzorečky, ty tkáně, které dostaneme, fixují ve formaldehydu. Všechny se zpracovávají tak, že se z nich udělají parafínové bločky. Paní laborantka si je nakrájí na velmi tenké řezy, které pokládá na sklíčko, a pak je barví a pokrývá krycím sklíčkem nebo fólií. A pak je krásně předává lékaři, a lékař, jehož nástrojem je mikroskop, sedí celý den u mikroskopu, bere jedno sklíčko za druhým, prohlíží je a stanovuje diagnózy. Pokud je tam zánětlivé onemocnění, tak ho přesně určí a diagnóza je hotová. Pokud je tam nádorové onemocnění, lékař musí stanovit, jestli se jedná o nádor benigní, nezhoubný. To znamená, že už operace problém vyřešila. Ale pokud je to nádor zhoubný, lidově tzv. rakovina, v tom případě je zkoumání mnohem podrobnější. Musí se řešit velikost, jeho typ, stádium, grading, dosah k okrajům atd. A mnoho dalších parametrů, které pak využívá k diagnostice a k další léčbě také onkolog.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak náročný je ten proces stanovení? Jak dlouho to trvá?

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Jednodušší vzorky se u nás zpracovávají 2 až 3 dny, složitější vzorky, právě ta zhoubná nádorová onemocnění, se zpracovávají většinou týden až dva. A pokud je diagnóza velmi náročná a nestačí běžné metody, včetně chemie, posíláme tkáňové vzorky, a samozřejmě i ta sklíčka z parafínových bloků, na vyšší pracoviště.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jaká je ta spolupráce u vás v nemocnici? k lékaři? Vy stanovíte v podstatě tu diagnózu, tak co se děje potom dál? Jste potom i u další léčby přítomni?

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Patolog se někdy účastní tzv. multidisciplinárních týmů. Ve Slezské nemocnici máme 2 multidisciplinární týmy, které se týkají nádorových onemocnění mléčné žlázy, prsu a nádorových onemocnění tlustého střeva. Tohoto týmu se kromě toho pacienta účastní také onkolog, který tu léčbu řeší, Pak také rentgenolog, radiolog, chirurg, někdy také patolog. Protože si všichni dohromady musíme říct, jaké stádium nemoci, co všechno pacienta čeká, jakou léčbu bude podstupovat, jestli tam bude chemoterapie, radioterapie, jestli bude reoperace, jestli bude nějaká léčba probíhat před operací a tak dále. Takže patolog je součástí tohoto týmu a hlavně určuje přesný typ diagnózy a taky prediktivní faktory, jak se ten nádor bude chovat podle parametrů, které jsme si určili.

Jana Lipowská, TV POLAR: Pomáhá vám nějak moderní technologie? Šlo to dopředu i v oblasti patologie? Používáte různé mikroskopy, techniku tak, jak vám to usnadňují?

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Ano, velmi se posunula dopředu technika v laboratoři. Ať už to jsou automaty barvící, montovací různé poloautomatické mikrotomy, které používají paní laborantky. Kryostaty, které používají, zkracují vyšetřovací dobu ze dvou dnů na dvacet minut. Používají se peroperačně, technika je v laboratoři opravdu moderní, ale vždycky tam zůstává člověk - laborantka, která musí všechno dozorovat a ona je zodpovědná za to, jaké sklo odevzdá. Na základě toho pak lékař stanovuje diagnózu. A my právě používáme ten mikroskop. To je základní pracovní nástroj každého patologa. V současné době už začínáme používat skenery, kdy sklíčko se takzvaně naskenuje, přečte, nafotí a patolog může ze vzdáleného připojení tu diagnózu udělat, když se kouká na obrazovku, na monitor. Ale přeci jen každý patolog se rád podívá do toho mikroskopu u těch komplikovanějších případů.

Jana Lipowská, TV POLAR: Setkáváte se asi s předsudky vůči patologii, tak co byste nakonec vzkázala divákům?

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Pokud se diváci chtějí přesvědčit o tom, jak to u nás na patologii ve Slezské nemocnici v Opavě vypadá, ráda bych je pozvala na Slezskou muzejní noc, která se bude konat 6. června od 17 hodin, a návštěvníci mají možnost vidět Muzeum patologie. Mají možnost vidět laboratoře a dokonce i pitevnu. A tam jim všechno řekneme a všechno vysvětlíme.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní primářko, já moc děkuji za návštěvu a za informace. Ať se Vám daří.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: Děkuji Vám za pozvání a doufám, že jsem osvětlila veřejnosti něco o našem oboru.

Jana Lipowská, TV POLAR: Vám, milí diváci, děkujeme za pozornost. Mějte se hezky.

Redakčně upraveno / zkráceno.