Novinky v endoskopické diagnostice: primář interních oborů a gastroenterologie Petr Vítek Nemocnice Frýdek-Místek

Simona Součkova, TV Polar: O novinkách v endoskopii bude dnes v našem studiu mluvit náš host Petr Vítek, primář interního oddělení a Beskydského gastro centra nemocnice ve Frýdku Místku. Dobrý den.

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Dobrý den.

Simona Součkova, TV Polar: Pane primáři, většina z nás si spojuje endoskopii s dosti nepříjemným vyšetřením. Umíte dnes člověka připravit natolik, že z toho nemá tak příšerný stres dopředu a přitom vyšetření?

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Já myslím, že v tom došlo v posledních letech k velkému pokroku. V současnosti se předpokládá, že hlavním opatřením, které snižuje stres pacienta, je dobře mu to vyšetření vysvětlí i to, co během něho bude zažívat. Mimo to, že pacient přesně ví, na co jde, máme k dispozici spoustu možností, jak toho pacienta sledovat, případně lehce uspat nebo i uspat úplně. Ty možnosti jsou od možnosti lokálního umrtvení sliznic v oblasti krku až po nějakou injekci, která toho člověka lehce uklidní, až po možnost i celkové anestezie, která je ekvivalentem anestezie v operaci i během operačního výkonu. Ta se dá dávat buď ve formě nitrožilní, nebo i celkové. Každopádně jsme schopní pacienta na daný zákrok vždycky připravit na míru tak, aby na něho neměl nepříjemné vzpomínky.

Simona Součkova, TV Polar: Dobře, takže taková ta představa toho dávající ho se pacienta, kterému tryskající slzy, neustále se dáví, to už můžeme tedy si škrtnout?

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: To si myslím, že je už otázka minulosti. V současnosti ty endoskopie jsou mnohem lépe tolerovány. K tomu přispívá i to, že ty jednotlivé endoskopické přístroje, které se používají, jsou výrazně tenčí, než byly kdysi. V současnosti máme možnost používat i endoskopy, které mají třeba jenom tři milimetry. To jsou speciální endoskopy, které se používají k vyšetření vývodů, žlučovodů a vývodů v oblasti slinivky. Tyto endoskopy před třeba deseti lety vůbec si nikdo ani nedokázal představit, že by technologicky mohly být sestaveny a my je v dnešní době perfektně dokážeme ovládat a máme krásný obraz jako z fotografického aparátu.

Simona Součkova, TV Polar: Můžu do toho vstoupit? Já se zeptám jako za pacienty, to znamená, že díky tomu, že jsou v průměru ty tři milimetry, vy se dokážete dostat dál než dříve, je to tak?

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Dokážeme se dostat, jak jsem říkal, třeba i do žlučovodu, dovnitř jater. Tam třeba nalezneme nějaký kamínek, který dokážeme i rozbít a vytáhnout, což se dříve muselo operovat. Můžeme posoudit nějakou zúženinu a třeba před operačním výkonem posoudit rozsah toho onemocnění, nádorového nebo zánětlivé tak, aby ta strategie té operace byla zvolena co nejlépe. Myslím si, že všechno všichni vidíme, jaké technologie jsou kolem nás i v běžném životě a medicíně se ty technologie nevyhýbají a myslím si, že ti pacienti z toho profitují. Vy jste zmiňovala i tu možnost toho dávivého reflexu. Je pravda, že někteří pacienti, hlavně mladí, špatně tolerují to gastroskopické vyšetření, protože přece jenom, když se podráží ten krk, tak je tam dávivý reflex. V současnosti je možné vyšetřit žaludek i přes nos, což zní hrozně, ale pokud se ten nos dobře umrtví, ta nosní dírka, kde endoskop má asi pět milimetrů a prohlédneme ji z hlediska obrazu srovnatelně jako běžným endoskopem oblast jícnu, žaludku a dvanáctníku. Čili dá se provést i takzvaná transnasální gastroskopie.

Simona Součkova, TV Polar: Dobře, takže když to shrnu, vy dokážete nejenom tedy diagnostikovat, ale při tomto vyšetření rovnou třeba i si vzít vzorek na další vyšetření, anebo i něco odejmout, odstranit?

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Přesně tak. Je to jako takzvaná diagnostická endoskopie a tzv. terapeutická neboli léčebná. Co je ještě další novinkou je, že u některých těch endoskopických přístrojů přibyly nám na konci takové sondy, které dokážou udělat ultrazvukový obraz. Každý si představuje ultrazvuk, že někdo jezdí po břiše nebo když se vyšetřují ženy v těhotenství a my máme podobnou sondu na konci endoskopu a jsme schopni se tím pádem podívat i dokola kolem toho orgánu a posoudit třeba uzliny, případně nějaké další naléhající struktury a dokonce provést i třeba propojení nějakých dvou orgánů, které nám potom pomůže třeba v oblasti těch žlučových cest léčit zánět a provést dobrou endoskopickou drenáž.

Simona Součkova, TV Polar: Čili pacient, který se k vám dostane, se může dostat s nějakými třeba vleklými potíží, ale které se pak ukáží, že nejsou tak závažné a vy přijdete na co? Třeba dejme tomu potíže se zažívání, nafouklé břicho, špatně mu je po některých potravinách, vyloučí třeba už předem všechny alergické reakce, že nemá třeba na potraviny a jiné. Chodí k vám i takoví pacienti?

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Obecně pacienti, kteří mají takové, jak Vy říkáte, my tomu říkáme dyspeptické potíže, měli by nejprve navštívit svého praktického lékaře, který mu obvykle udělá základní vyšetření z krve, případně jim naplánuje ten ultrazvuk. Většinou se úplně nezačíná tou endoskopií. Ta endoskopie se provádí, protože ona samozřejmě má malá rizika, ty endoskopie, které jsou v oblasti té slinivky, žlučovodu, ty můžou mít větší množství komplikací. Ale každopádně to endoskopické vyšetření se provádí až ve chvíli, kdy už v máme nějakou představu, co očekáváme, že nalezneme. Například vřed, popřípadě máme podezření na nějaké krvácení apod. Takže není to tak, že by se endoskopickým vyšetření úplně začínalo. Pacient, který řekne: "dneska mám nafouklé břicho, snědl jsem příliš velkou večeři," že by se hned strčila endoskopická hadička a prohlíželi se mnou střeva. To takhle úplně nefunguje.

Simona Součkova, TV Polar: Berte to tak, že dneska je ta doba tak uspěchaná, že si člověk řekne, než já projdu veškerým tím procesem od té diagnostiky až po něco, tak bych to měl rychlejší, kdybyste se tam rovnou podívali.

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Existuje jedna výjimka, a to je oblast tlustého střeva, kde probíhá screeningový program prevence kolorektálního karcinomu a každý člověk v současnosti v padesáti letech, ale ve Spojených státech a v Rakousku už začínají i ve čtyřiceti pěti letech, bez toho, jestli má nějaké potíže, může být úplně zdravý, měl by absolvovat koloskopii, to znamená prohlédnutí tlustého střeva. V případě, že to vyšetření má negativní a nemá nějakou rodinnou anamnézu, to znamená v rodině velký výskyt těch nádorů, může předpokládat, že deset až patnáct let je ochráněn před tím nádorem, který samozřejmě je velmi závažný, ale dá se včas zachytit nebo dají se odstranit jeho předstupně. Čili to je jediná výjimka. Na kolonoskopii se chodí i tehdy, na tu endoskopii, když člověk žádné potíže nemá, v padesáti letech nejpozději.

Simona Součkova, TV Polar: Dobře. Čili to je vize, aby na takovéto preventivní vyšetření žaludku a okolí se chodilo i dříve, než je to třeba akutní, anebo je pozdě?

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Padesát let si myslím, že v České republice, že to je zatím jako dobré číslo. Pokud by všichni v padesátileté měli koloskopii, tak myslím si, že by výrazně udělali pro své zdraví toho hodně. Tato intervence je třeba účinnější z hlediska zlepšení zdraví než léčba vysokého krevního tlaku, což je velice prospěšná činnost.

Simona Součkova, TV Polar: Pane primáři, já Vám děkuji za dnešní návštěvu. Věřím, že jsme podali důležité informace a užitečné. Zase příště někdy se těším s Vámi na shledanou a s vámi, milí diváci, zase za týden.

Petr Vítek, primář interních oborů a gastroenterologie Nemocnice FM: Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Obyvatelé ve FM mohou vyznačit do pocitové mapy, kde je jim ve městě horko

Frýdek-Místek pracuje na nové adaptační strategii, která má přinést do města víc zeleně, zlepšit hospodaření s vodou a ve svém důsledku zvýšit kvalitu života pro všechny.

Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Cílem chystané adaptační strategie je to, aby se obyvatelé města cítili ve městě příjemně. Navzdory výkyvům počasí nebo změnám klimatu."

Magistrát chce zapojit do přípravy této strategie širokou veřejnost, také zástupce místních spolků a podnikatelů, tedy ty, kteří podmínky ve městě velmi dobře znají. Proto vznikla pocitová mapa, do které mohou obyvatelé zaznačit, jak se na různých místech ve městě v souvislosti s klimatem cítí. Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Máme pocitovou mapu, kterou mají lidé k dispozici do konce prázdnin na internetu. Do té pocitové mapy mohou zaznačovat místa ve městě, kde je jim příjemně v době horka. A naopak, kde není. Jakmile vyhodnotíme poznatky získané z té pocitové mapy nebo z dalších šetření, potom začneme pracovat na konkrétních opatřeních. Bude to proměna veřejného prostoru."

Leonard Varga (Piráti), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Na základě adaptační strategie by se měl proměnit veřejný prostor, který by měl mít méně zpevněných povrchů, více stínu, zeleně, dále také budovy by měly mít lepší zastínění i zajištěno lepší nakládání s energiemi. Nedílnou součástí je pak zlepšení hospodaření s dešťovou vodou."

Výsledný dokument, který bude posouzen i z hlediska vlivů na životní prostředí, by měl být hotový na jaře roku 2023. Jana Musálková Jeckelová, mluvčí Frýdku-Místku: "Kdybych měla zmínit konkrétní místo, kterým se budeme zabývat v rámci adaptační strategie, tak to budou tůňky ve Frýdeckém lese, které se dočkají obnovy."

Vše podstatné o přípravě adaptační strategie se budou občané dozvídat z webových stránek města, aktuality bude možné sledovat i prostřednictvím aplikace Munipolis (dříve Mobilní Rozhlas) nebo profilu města na sociálních sítích.

Redakčně upraveno / zkráceno.