Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Léčbu chronických ran řeší vždy více odborníků. Bez aktivního přístupu pacienta nebývá léčba úspěšná: MUDr. Adam Jurkovič, chirurgie v Bílovecké nemocnici
  • Slezská nemocnice ošetřuje ukrajinské uprchlíky
  • Fifejdská nemocnice pomáhá ukrajinským utečencům

Desetiminutový pořad o zdraví TV Medicína právě začíná. Co nás čeká? Hlavní téma je léčba chronických ran, hostem bude chirurg z Bílovecké nemocnice Adam Jurkovič. Nemocnice v kraji se snaží pomáhat pacientům z Ukrajiny, jak se dá.

Léčbu chronických ran řeší vždy více odborníků. Bez aktivního přístupu pacienta nebývá léčba úspěšná: MUDr. Adam Jurkovič, chirurgie v Bílovecké nemocni

Simona Součková, TV Polar: Chirurg Adam Jurkovič je našim dnešním hostem. Vy jste s chirurgického oddělení Bílovecké nemocnice, dobrý den.

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Dobrý den, ano.

Simona Součková, TV Polar: Pane doktore, naše dnešní téma je léčba chronických ran. Jaké jsou současné přístupy k léčbě chronických ran?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: V současnosti ta léčba chronické rány není jenom na tom chirurgovi. Jedná se o komplexní léčbu. Zde spolupracujeme hlavně s cévním lékařem, diabetologem i s protetikem při návrhu speciální obuvi. Hlavně diabetických pacientů. Jedná se také o komplexní přístup u těchto pacientů.

Simona Součková, TV Polar: Na co vy se specializujete v Bílovecké v nemocnici?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Co se týče léčby nehojících se defektů se specializujeme v podstatě na celé to spektrum. Jednak na diabetické defekty, ischemické defekty u pacientů, paraplegiků a starších pacientů jsou to proleženiny, tak i komplikované chirurgické rány po chirurgických výkonech také nehojící se posttraumatické defekty.

Simona Součková, TV Polar: Kde máte nejlepší výsledky?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Obecně léčba pacientů s ischemickou chorobou dolní končetin u těch diabetiků je opravdu dlouhodobá i obtížnější. Těžko říct. Závisí to od pacienta k pacientovi. Každý pacient je osobitý.

Simona Součková, TV Polar: To jsem chtěla slyšet, protože mi o tom ještě budeme mluvit o tom aktivním přístupu k léčbě. Poměrně převratnou novinkou před lety bylo, že se začaly rány léčit vlhkem, čili vlhké léčení ran. Kdy to používáte?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Jedná se v podstatě o léčební metodu, která je už zaužívána opravdu už několik let, tak jak jste říkala. Pro nás je to v současnosti taková základní léčební metoda. Jedná se o sortiment krytí, které je skutečně široké spektrum. Jedná se o krytí, které udržuje dostatečnou plachost v ráně, čímž podporuji léčbu rány, čištění rány a tvorbu nové tkáně.

Simona Součková, TV Polar: Rána bývá většinou vlhká sama o sobě, anebo jsou i rány, které jsou strupovité, jak to řeknu laicky třeba suché. Kdy se jedná o hojení a kdy se jedná o infekci, když ta rána jakoby takzvaně teče?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: V podstatě každý ten defekt má určitý stupeň secernace, který je do určitého množství jako kdyby prospěšný proto, co musíme udržovat v té ráně. Pokud to přesahuje určité limity, tak začíná být to okolí poškozována tím sekretem ze samotné té rány. Může to být v podstatě častokrát znakem toho, že se jedná o rozvoj nějaké infekce v tom defektu.

Simona Součková, TV Polar: To umíte vyléčit jako hnisající defekt?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Samozřejmě, základem terapie je to, abychom tu ránu vyčistili, abychom předcházeli kolonizaci a infekci.

Simona Součková, TV Polar: Dá se chronické rána vyléčit zcela?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Dá se to. Samozřejmě je to možné. Spíše se setkáváme u pacientů s tím, že pacienta vyléčíme a později za nějakou dobu se nám vrací s novým defektem. Příčinou je to, že ten pacient si přestane dávat pozor poleví trošku v tom režimu a ten koloběh začíná od znovu.

Simona Součková, TV Polar: Čili Vy jste naznačil už, že léčení chronických ran, to dlouhodobé léčení, není možné bez aktivního přístupu toho pacienta. V čem to spočívá a jakým způsobem ho to naučíte?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Ano, je tomu skutečně tak. V podstatě ta léčba toho defektu je do určité míry nebo z velké části podpořeno tím, že ten pacient dodržuje nějaký ten léčebný režim. Co se týče hlavně frekvence převazu, ale klidovější režim, nášlapne na tu končetinu a tak dále. Takže opravdu ten pacient musí aktivně přistupovat k té léčbě, protože se jedná hlavně o jeho zdraví.

Simona Součková, TV Polar: Vy jste naznačil nebo řekl, že je veliký či široký sortiment různého krytí. Hradí ho pojišťovny nebo si musí pacienti na to doplácet na takovéto lepší?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Všechno krytí, které my používáme je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. Samozřejmě použití toho krytí schvaluje revizní lékař.

Simona Součková, TV Polar: Kdo se může obrátit na Bíloveckou nemocnici na chirurgii? Pouze lidé s doporučením od svého praktického lékaře nebo specialisty? Vy jste naznačil třeba diabetologa nebo kardiologa.

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Může to být taky na doporučení specialisty anebo praktického lékaře. Není problém se obrátit i osobně na telefonním čísle na ambulanci chronických ran, kde můžeme zkonzultovat případně nějakou schůzku nebo vyšetření.

Simona Součková, TV Polar: Více se nám už do dnešního rozhovoru nevejde. Nicméně si myslím, že je to téma, které naše diváky zajímá. Takže myslím si, že se uvidíme zase někdy příště nejen s Vámi, ale i s vámi, milí diváci. Mějte se hezky a děkuji vám za to, že jste se dívali a Vám děkuji za návštěvu.

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Děkuji, na shledanou.

Slezská nemocnice ošetřuje ukrajinské uprchlíky

Při ošetření ve Slezské nemocnici pomáhají s dorozumíváním krajané, kteří tady dlouhodobě pracují. Nemocnice zřídila také nonstop linku, na kterou se mohou uprchlíci obrátit o radu. Komunikovat mohou v mateřském jazyce.

Lékař Vasyl Rishko je jedním z 16 ukrajinských zaměstnanců ve Slezské nemocnici. Půl roku pracuje na zdejším interním oddělení. Díky výborné češtině teď také překládá uprchlíkům, kteří potřebují řešit své zdravotní problémy. Třeba s tlakem, se srdcem či cukrovkou.

Vasyl Rishko, lékař, interní odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Teď pomáháme i kolegům, kteří jsou na příjmové ambulanci. Když je potřeba něco přeložit.“

Protože na dětském oddělení žádný ukrajinský lékař či zdravotník nepracuje, musí si tady vystačit sami. S rodiči ošetřovaných dětí se dorozumívají hned několika jazyky.

Alina, matka hospitalizované dívky: „Mluvíme trochu česky, trochu ukrajinsky a rusky. Občas sem přijde tlumočník.“

Své místo zde ale mají také překladače a slovníky.

Lucie Kukučková Bortlíková, lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Já jsem si vytiskla česko-ukrajinský slovník, kde mám základní lékařské fráze, které se mi hodí.

Právě na dětské oddělení mířila většina z 58 pacientů, které během uplynulých dvou týdnů ve Slezské nemocnici ošetřili.

Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastějším důvodem hospitalizací jsou průjmová onemocnění a zvracení. Pak horečky a nemoci dýchacích cest.“

Kromě dětského oddělení registrovali pacienty z řad ukrajinských uprchlíků také na interně, gynekologii a chirurgii. Jedna ukrajinská žena se tady musela podrobit operaci.

Milan Lerch, zástupce primáře, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacientka, která byla došetřena ještě v Kyjevě pro nádor tlustého střeva. Tam již nestihla operaci. Takže přijela k nám a my jsme tuto pacientku odoperovali.“

Slezská nemocnice má na svých webových stránkách pro Ukrajince návod, jak postupovat v případě, že potřebují ošetřit.

Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My jsme zřídili konkrétní telefonní linku, která je v provozu 24 hodin denně. Tuto linku řídí ukrajinský zdravotník, který doporučuje pacientům přímý kontakt na konkrétní oddělení.“

Orientaci v areálu nemocnice umožnují cedule přeložené do ukrajinštiny. Přeloženy tady mají také potřebné dokumenty, které s ošetřením či hospitalizací souvisejí.

Městská nemocnice Ostrava je na pomoc uprchlíkům dobře připravena. Už před válkou v ní totiž pracovali ukrajinští manželé, kteří hned po vypuknutí konfliktu začali organizovat pomoc. Žena je navíc 24 hodin na telefonu připravena tlumočit uprchlíkům v Ostravě.

Fifejdská nemocnice pomáhá ukrajinským utečencům

Tetiana Prokhorenko a její manžel Andrej jsou lékaři. Před více než třemi lety se rozhodli se svými dvěmi dětmi přestěhovat z ukrajinského Dnipru do Ostravy. Jejich rodná země už prý nebyla po konfliktu v roce 2014 bezpečná. Práci ve fifejdské nemocnici měli dohodnutu dopředu a hned nastoupili. Muž na ARU a žena na ředitelství, jako úřednice. V Ostravě se jim líbí, ale zasáhla do toho válka. Neváhali a začali organizovat pomoc.

Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Zapojili se všichni kolegové. Nasbírali jsme hodně, hodně všeho možného. Byly to prostředky z lékárny, převazy, léky proti bolesti, anestetika, ale i výživa pro děti." S přílivem uprchlíků v nemocnici vyvstala potřeba tlumočníka, čehož se bez váhání Tetiana Prokhorenko ujala a 24 hodin je k dispozici na telefonu. Na pomoc už ale není sama. U všech vchodů jsou vyškolení pracovníci.

Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "Na vrátnicích máme připravené mapky areálu a členové ostrahy s orientací také pomohou. Jsou vybaveni tlumočnickými kartami a Google překladačem."Když je potřeba Tetiana dochází i na oddělení, kde jsou ukrajinští pacienti a mají problém se dorozumět.

Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Překládám i pro kolegy, mohou si klidně zavolat a já jim poradím."Rodina Prokhorenků chce v Česku zůstat. Tetina dokončuje další vysokou školu zaměřenou na management ve zdravotnictví. Libí se ji náš zdravotní systém. Ukrajinci jsou zvyklí za zdravotní péči platit na místě, což je jedna z věcí, kterou musí uprchlíkům často vysvětlovat.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
13. dubna 2022, 17:43

Desetiminutový pořad o zdraví TV Medicína právě začíná. Co nás čeká? Hlavní téma je léčba chronických ran, hostem bude chirurg z Bílovecké nemocnice Adam Jurkovič. Nemocnice v kraji se snaží pomáhat pacientům z Ukrajiny, jak se dá.

Léčbu chronických ran řeší vždy více odborníků. Bez aktivního přístupu pacienta nebývá léčba úspěšná: MUDr. Adam Jurkovič, chirurgie v Bílovecké nemocni

Simona Součková, TV Polar: Chirurg Adam Jurkovič je našim dnešním hostem. Vy jste s chirurgického oddělení Bílovecké nemocnice, dobrý den.

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Dobrý den, ano.

Simona Součková, TV Polar: Pane doktore, naše dnešní téma je léčba chronických ran. Jaké jsou současné přístupy k léčbě chronických ran?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: V současnosti ta léčba chronické rány není jenom na tom chirurgovi. Jedná se o komplexní léčbu. Zde spolupracujeme hlavně s cévním lékařem, diabetologem i s protetikem při návrhu speciální obuvi. Hlavně diabetických pacientů. Jedná se také o komplexní přístup u těchto pacientů.

Simona Součková, TV Polar: Na co vy se specializujete v Bílovecké v nemocnici?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Co se týče léčby nehojících se defektů se specializujeme v podstatě na celé to spektrum. Jednak na diabetické defekty, ischemické defekty u pacientů, paraplegiků a starších pacientů jsou to proleženiny, tak i komplikované chirurgické rány po chirurgických výkonech také nehojící se posttraumatické defekty.

Simona Součková, TV Polar: Kde máte nejlepší výsledky?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Obecně léčba pacientů s ischemickou chorobou dolní končetin u těch diabetiků je opravdu dlouhodobá i obtížnější. Těžko říct. Závisí to od pacienta k pacientovi. Každý pacient je osobitý.

Simona Součková, TV Polar: To jsem chtěla slyšet, protože mi o tom ještě budeme mluvit o tom aktivním přístupu k léčbě. Poměrně převratnou novinkou před lety bylo, že se začaly rány léčit vlhkem, čili vlhké léčení ran. Kdy to používáte?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Jedná se v podstatě o léčební metodu, která je už zaužívána opravdu už několik let, tak jak jste říkala. Pro nás je to v současnosti taková základní léčební metoda. Jedná se o sortiment krytí, které je skutečně široké spektrum. Jedná se o krytí, které udržuje dostatečnou plachost v ráně, čímž podporuji léčbu rány, čištění rány a tvorbu nové tkáně.

Simona Součková, TV Polar: Rána bývá většinou vlhká sama o sobě, anebo jsou i rány, které jsou strupovité, jak to řeknu laicky třeba suché. Kdy se jedná o hojení a kdy se jedná o infekci, když ta rána jakoby takzvaně teče?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: V podstatě každý ten defekt má určitý stupeň secernace, který je do určitého množství jako kdyby prospěšný proto, co musíme udržovat v té ráně. Pokud to přesahuje určité limity, tak začíná být to okolí poškozována tím sekretem ze samotné té rány. Může to být v podstatě častokrát znakem toho, že se jedná o rozvoj nějaké infekce v tom defektu.

Simona Součková, TV Polar: To umíte vyléčit jako hnisající defekt?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Samozřejmě, základem terapie je to, abychom tu ránu vyčistili, abychom předcházeli kolonizaci a infekci.

Simona Součková, TV Polar: Dá se chronické rána vyléčit zcela?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Dá se to. Samozřejmě je to možné. Spíše se setkáváme u pacientů s tím, že pacienta vyléčíme a později za nějakou dobu se nám vrací s novým defektem. Příčinou je to, že ten pacient si přestane dávat pozor poleví trošku v tom režimu a ten koloběh začíná od znovu.

Simona Součková, TV Polar: Čili Vy jste naznačil už, že léčení chronických ran, to dlouhodobé léčení, není možné bez aktivního přístupu toho pacienta. V čem to spočívá a jakým způsobem ho to naučíte?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Ano, je tomu skutečně tak. V podstatě ta léčba toho defektu je do určité míry nebo z velké části podpořeno tím, že ten pacient dodržuje nějaký ten léčebný režim. Co se týče hlavně frekvence převazu, ale klidovější režim, nášlapne na tu končetinu a tak dále. Takže opravdu ten pacient musí aktivně přistupovat k té léčbě, protože se jedná hlavně o jeho zdraví.

Simona Součková, TV Polar: Vy jste naznačil nebo řekl, že je veliký či široký sortiment různého krytí. Hradí ho pojišťovny nebo si musí pacienti na to doplácet na takovéto lepší?

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Všechno krytí, které my používáme je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. Samozřejmě použití toho krytí schvaluje revizní lékař.

Simona Součková, TV Polar: Kdo se může obrátit na Bíloveckou nemocnici na chirurgii? Pouze lidé s doporučením od svého praktického lékaře nebo specialisty? Vy jste naznačil třeba diabetologa nebo kardiologa.

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Může to být taky na doporučení specialisty anebo praktického lékaře. Není problém se obrátit i osobně na telefonním čísle na ambulanci chronických ran, kde můžeme zkonzultovat případně nějakou schůzku nebo vyšetření.

Simona Součková, TV Polar: Více se nám už do dnešního rozhovoru nevejde. Nicméně si myslím, že je to téma, které naše diváky zajímá. Takže myslím si, že se uvidíme zase někdy příště nejen s Vámi, ale i s vámi, milí diváci. Mějte se hezky a děkuji vám za to, že jste se dívali a Vám děkuji za návštěvu.

Adam Jurkovič, chirurgické oddělení Bílovecké nemocnice: Děkuji, na shledanou.

Slezská nemocnice ošetřuje ukrajinské uprchlíky

Při ošetření ve Slezské nemocnici pomáhají s dorozumíváním krajané, kteří tady dlouhodobě pracují. Nemocnice zřídila také nonstop linku, na kterou se mohou uprchlíci obrátit o radu. Komunikovat mohou v mateřském jazyce.

Lékař Vasyl Rishko je jedním z 16 ukrajinských zaměstnanců ve Slezské nemocnici. Půl roku pracuje na zdejším interním oddělení. Díky výborné češtině teď také překládá uprchlíkům, kteří potřebují řešit své zdravotní problémy. Třeba s tlakem, se srdcem či cukrovkou.

Vasyl Rishko, lékař, interní odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Teď pomáháme i kolegům, kteří jsou na příjmové ambulanci. Když je potřeba něco přeložit.“

Protože na dětském oddělení žádný ukrajinský lékař či zdravotník nepracuje, musí si tady vystačit sami. S rodiči ošetřovaných dětí se dorozumívají hned několika jazyky.

Alina, matka hospitalizované dívky: „Mluvíme trochu česky, trochu ukrajinsky a rusky. Občas sem přijde tlumočník.“

Své místo zde ale mají také překladače a slovníky.

Lucie Kukučková Bortlíková, lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Já jsem si vytiskla česko-ukrajinský slovník, kde mám základní lékařské fráze, které se mi hodí.

Právě na dětské oddělení mířila většina z 58 pacientů, které během uplynulých dvou týdnů ve Slezské nemocnici ošetřili.

Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastějším důvodem hospitalizací jsou průjmová onemocnění a zvracení. Pak horečky a nemoci dýchacích cest.“

Kromě dětského oddělení registrovali pacienty z řad ukrajinských uprchlíků také na interně, gynekologii a chirurgii. Jedna ukrajinská žena se tady musela podrobit operaci.

Milan Lerch, zástupce primáře, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacientka, která byla došetřena ještě v Kyjevě pro nádor tlustého střeva. Tam již nestihla operaci. Takže přijela k nám a my jsme tuto pacientku odoperovali.“

Slezská nemocnice má na svých webových stránkách pro Ukrajince návod, jak postupovat v případě, že potřebují ošetřit.

Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My jsme zřídili konkrétní telefonní linku, která je v provozu 24 hodin denně. Tuto linku řídí ukrajinský zdravotník, který doporučuje pacientům přímý kontakt na konkrétní oddělení.“

Orientaci v areálu nemocnice umožnují cedule přeložené do ukrajinštiny. Přeloženy tady mají také potřebné dokumenty, které s ošetřením či hospitalizací souvisejí.

Městská nemocnice Ostrava je na pomoc uprchlíkům dobře připravena. Už před válkou v ní totiž pracovali ukrajinští manželé, kteří hned po vypuknutí konfliktu začali organizovat pomoc. Žena je navíc 24 hodin na telefonu připravena tlumočit uprchlíkům v Ostravě.

Fifejdská nemocnice pomáhá ukrajinským utečencům

Tetiana Prokhorenko a její manžel Andrej jsou lékaři. Před více než třemi lety se rozhodli se svými dvěmi dětmi přestěhovat z ukrajinského Dnipru do Ostravy. Jejich rodná země už prý nebyla po konfliktu v roce 2014 bezpečná. Práci ve fifejdské nemocnici měli dohodnutu dopředu a hned nastoupili. Muž na ARU a žena na ředitelství, jako úřednice. V Ostravě se jim líbí, ale zasáhla do toho válka. Neváhali a začali organizovat pomoc.

Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Zapojili se všichni kolegové. Nasbírali jsme hodně, hodně všeho možného. Byly to prostředky z lékárny, převazy, léky proti bolesti, anestetika, ale i výživa pro děti." S přílivem uprchlíků v nemocnici vyvstala potřeba tlumočníka, čehož se bez váhání Tetiana Prokhorenko ujala a 24 hodin je k dispozici na telefonu. Na pomoc už ale není sama. U všech vchodů jsou vyškolení pracovníci.

Andrea Vojkovská, mluvčí MNO: "Na vrátnicích máme připravené mapky areálu a členové ostrahy s orientací také pomohou. Jsou vybaveni tlumočnickými kartami a Google překladačem."Když je potřeba Tetiana dochází i na oddělení, kde jsou ukrajinští pacienti a mají problém se dorozumět.

Tetiana Prokhorenko, zaměstnankyně MNO: "Překládám i pro kolegy, mohou si klidně zavolat a já jim poradím."Rodina Prokhorenků chce v Česku zůstat. Tetina dokončuje další vysokou školu zaměřenou na management ve zdravotnictví. Libí se ji náš zdravotní systém. Ukrajinci jsou zvyklí za zdravotní péči platit na místě, což je jedna z věcí, kterou musí uprchlíkům často vysvětlovat.


Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-13-04-2022-17-43