Čistička havířovské nemocnice projde modernizací

Čistička odpadních vod havířovské nemocnice byla postavena v roce 1969. A podle toho také vypadá její současný stav, který je na hraně své životnosti.

Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: “Tím, že má ta čistička 60 let, tak technologicky funkčně posledních deset let nebyla zcela optimální. Už mí předchůdci ve funkci ředitele nemocnice Havířov poukazovali na to, že je velmi důležité tu rekonstrukci udělat. Jelikož se jedná o výstavbu v jednotkách několika desítek milionů korun, tak nemocnice ze svého rozpočtu na to neměla samozřejmě nikdy peníze. Jsme velmi rádi, že kraj to jako prioritní investici považoval.”

Nemocnice v poslední době obdržela také stížnosti od lidí, kteří upozorňují na zápach.

Jaroslav Kania (ANO), náměstek hejtmana MSK: “V určitých momentech, kdy je vyšší teplota, nebo změna tlaku, tak ty zápachy obtěžují okolí. Z toho důvodu jsme se rozhodli, že zahájíme výběr zhotovitele na rekonstrukci celé čističky odpadních vod a celkové náklady čítají 31 milionů korun. ”Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: “To řešení spočívá v tom, že budou zbourány tyto odkalovací nádrže, plus objekt, který stojí tady za mnou, kde v současné době probíhá tepelná sterilizace těch odpadů. A tím pádem i plocha pro odpařování zápachu bude jen několik metrů čtverečních, bude naprosto minimalizována.”

To znamená, že celý ten proces bude probíhat v podzemí a tudíž ten zápach by neměl být takový?

Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: “Ano, technologie bude z velké části v podzemí, nebo ukrytá v objektu, který tady zůstane. Před areálem čističky odpadních vod se setkávají dvě potrubí. Jedno vede z hlavní nemocniční budovy a druhé vede z infekčního pavilonu. Nová technologie bude postavena tak, že budeme chemickou cestou přečišťovat pouze odpady přicházející z infekčního pavilonu. Pokud nastane období, jako bylo například nedávno covidové období, tak je možné tato potrubí spojit do jednoho a budeme chemicky přečišťovat veškeré odpadní vody, které půjdou z nemocnice.”

Rekonstrukce čističky odpadních vod by měla začít nejpozději v říjnu a potrvá devět měsíců.

Kýlní centrum NsP Karviná Ráj, vedoucí lékař MUDr. Lumír Tomala: Nejčastější jsou tříselné a břišní kýly. Metody operačních technik u kýl. Uskřinutá kýla ohrožuje život.

Simona Součková, TV Polar: Naším dnešním hostem je vedoucí lékař Kýlního centra Nemocnice Karviná-Ráj Lumír Tomala, dobrý den.

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Pane doktore, Vy pracujete v rámci chirurgického oddělení. Můžeme si to pracoviště kýlního centra představit, co to znamená?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Kýlní centrum je hlavně o tom, že máme ambulanci kýlní, která pravidelně funguje. Tam si zveme pacienty, tam s nimi vedeme pohovor, domlouváme se s nimi na dalším postupu. Potom už samotná operativa i hospitalizace probíhá na chirurgickém oddělení.

Simona Součková, TV Polar: Pojďme ještě si říct stručně, co to kýla je a co vlastně obsahuje?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Kýla je vyklenutí v oblasti břicha, je to de facto díra, defekt ve stěně břišní, ve vazivu, ve svalech a tou dírou, tím defektem se dostává pod kůží se dostávají orgány z dutiny břišní. Kdysi se kýly všechny doporučovali operovat z důvodu, že jsme se báli uskřinutí kýly, což znamená, že třeba obsah v kýle už nejde dát zpátky a hrozí tam, pokud tam je třeba uskřinuté střevo, hrozí neprůchodnost střevní a když se to nechá, ten stav by se neřešil a jakoby urgentně hned, potom může to střevo třeba odumření, může dojít k prasknutí střeva a tyhle ty věci.

Simona Součková, TV Polar: Jaké ty typy kýl jsou?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Kýly bývají nejčastěji v oblasti pupku, kde je přirozené oslabení stěny břišní a potom v tříslech. Od toho se říká slabiny. Tam je taky tříselný kanál, kterým často dochází, že tam vznikne kýla a potom v jizvách po operacích. Čili to je taky oslabení té stěny břišní.

Simona Součková, TV Polar: Liší se kýla u mužů a žen?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Kýly u mužů, žen se liší hlavně v četnosti. Co se týče tříselních kýl, tam u mužů je desetkrát častější ta tříselná kýla. Je to nejčastější kýla u mužů je tříselná, zatímco u žen nejčastější kýla je pupeční a bývá mnohem častější třeba stehenní kýla než zase u mužů.

Simona Součková, TV Polar: Co můžete povědět o těch konkrétních metodách, které používáte v Kýlním centru v Karviné?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Jsou dva dva takové hlavní druhy operací, a to jsou klasické operace, kdy se vedou řezy v místě kýly. Ale tam je nevýhoda těch operací, že ty řezy bývají často větší. Zrovna kde je ta kýla, kde je to oslabení, tam se řeže a tím pádem dávají se tam nějaké stehy. To prokrvení té krajiny se zhoršuje. Takže i to hojení často může být nějaké horší a bývá tam třeba víc těch recidiv těch, že se ta kýla vrátí. Potom je velká skupina, druhá jsou endoskopické operace, mezi které se řadí i laparoskopické operace. Tam jsou právě ty řezy mimo tříselnou oblast nebo mimo oblast kýly. Do té oblasti se většinou implementují síťky, které jakoby zpevní ten defekt a dojde k vyléčení té kýly.

Simona Součková, TV Polar: Znamená kýla i ohrožení života? Pokud ano, tak kdy?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Může, uskřinutá kýla ohrožuje na životě. Takže v kdy je? To znamená, že když kýla uskřine a neléčí se operativně, je to přímé ohrožení života, protože tam může odumírat střevo, prasknout a s tím se nedá žít.

Simona Součková, TV Polar: Dobře, předpokládám, že tento typ kýly už ale bolí.

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Uskřinutou kýlu poznáme podle toho, že tam jsou velké bolesti. Takže vždycky jsou pacienti poučení, kteří třeba nejdou na operaci v krátké době, ale chtějí jít později, jsou poučení ohledně uskřinutí a uskření se projevuje bolestmi, a ta kýla se nedá zasunout zpátky. Často tam bývá zvracení, ta bolest je velmi prudká a tam se pak doporučuje do šesti hodin vyhledat lékaře, aby se to rychle řešilo, než nastanou větší komplikace.

Simona Součková, TV Polar: Objednat se k vám může kdokoliv, nebo potřebuje doporučení praktického lékaře?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Někteří lidé chodí s doporučením, ale nemusí mít doporučení. Dá se dokonce i telefonicky objednat nebo spíš se zeptat, jestli tam zrovna je ten lékař dostupný nebo v jaké době, protože v době dovolených tam třeba nemusí být nebo bude tam nějaký zástup. Takže může se objednat telefonicky nebo i mailem.

Simona Součková, TV Polar: V případě, že člověk má tedy kýlu, vy už rozhodnete o dalším postupu léčby. To znamená, buď člověk s tím může nějakou dobu žít, když mu to nečiní potíže, anebo operujete vždycky?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Neoperujeme vždycky. Já spíš v té kýlní ambulanci pacientovi předestřu jaké jsou možnosti. Operační postup, konzervativní postup, to znamená, že se ta kýla může sledovat. Pokud kýla je malá, nebolí a nezvyšuje se a pacient je třeba ještě závažně nemocný, má nějaké přidružené nemoci, ta operace, narkóza může být pro něho riziková, takže mu vysvětlím všechna rizika. Hodně pacientů, relativně hodně pacientů se neoperuje, že se může v dnešní době sledovat s tím, že jsou poučení, že kdyby došlo k uskřinutí, musí okamžitě vyhledat lékařskou péči. Ale riziko uskřinutí se udává do jednoho procenta ročně. To znamená, když někdo má kýlu, riziko, že do roka mu ta kýla uskřine, pokud ta kýla nebolí a nedělá potíže, je do jednoho procenta, takže to riziko je celkem nízké. Proto se nemusí všechny kýly operovat.

Simona Součková, TV Polar: Ještě mě napadla jedna otázka z praxe, kdy Vy jste říkal, že muži trpí na ty tříselné kýly více než ženy, že pokud to jde zatlačit ta zduřenina, takže se nic neděje, že nepotřebují k lékaři?

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Pokud to nedělá potíže a ta kýla je malá, hodně lidí nevyhledá lékaře. Stává se, že přijdou třeba po pěti, osmi letech, co to mají. Není dobré to nechat hodně vyrůst, protože když ta kýla je potom velká, obrovská, ta raná plocha je větší, je tam víc komplikací, víc hematomů. Lepší je přijít zavčas, než to hodně vyroste. Ale jsou lidi, kteří nechtějí na operaci, bojí se nemocnice, přijdou po několika letech. Takže tak to funguje.

Simona Součková, TV Polar: Pane doktore, těch otázek mě napadá mnoho. Čas ale uletěl jako voda. To znamená, že já Vám děkuju. Znovu naším dnešním hostem byl pan dr. Lumír Tomala, vedoucí lékař Kýlního centra Nemocnice Karviná-Ráj, já Vám děkuju. S vámi se, milí diváci, těším zase příště. Mějte se hezky.

Lumír Tomala, vedoucí kýlního centra, NsP Karviná-Ráj: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.