Dobrý den, sledujete televizi Polar, právě začíná tv medicína speciál. Tentokrát uvidíte příspěvek o jedinečné robotické operaci plic a také vás zavedeme na cyklostour, která už pravidelně podporuje onkologicky nemocné děti.
První robotická operace v oblasti hrudníku
Odběry vzorků plic. To byl první robotický výkon, který po intenzivním tréninku na trenažéru, a s biologickým materiálem provedl tým hrudního chirurga Marcela Mittáka.
MUDr. Marcel Mitták, Ph.D., FETCS, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: My víme, jak to máme udělat tu operaci, máme jenom jiný nástroj. Jde jenom o tom, abyste ten nástroj chytil do ruky.
Hned po první operaci zavládla na sále spokojenost.
MUDr. Lubomír Tulinský, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Dnešek dopadl dobře, tak jak jsme si ho představovali a už se bude jenom dál pracovat a pracovat.
Pro Fakultní nemocnici Ostrava to byl bezesporu průlomový okamžik. Je teprve druhým zdravotnickým pracovištěm v České republice, které využilo robota k výkonu v oblasti hrudníku.
MUDr. Paula Dzurňáková, MBA, anestezioložka, KARIM FN: I pro mě, jako pro anesteziologa to byla velká výzva, protože je tam hodně věcí, které jsou jiné, než v normální chirurgii.
Mgr. Kateřina Černínová, perioperační sestra, Centrální operační sály FN Ostrava: Myslím si, že to je pro všechny něco nového, nový zážitek, co posunuje nejen doktory, ale i nás sestřičky.
MUDr. Marcel Mitták, Ph.D., FETCS, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Roboticky začneme operovat plíce pro plicní nádory, to znamená lobektomie plicní, případně segmentektomie tak, jak je děláme běžně, v běžném provozu. Samozřejmě operace brzlíku u pacientů s myastenia gravis, to je neurologické onemocnění. A máme ještě i další horizonty, ale ještě bych o nich nerad hovořil.
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava: Ve FNO budou provádět hrudní operace za pomocí robota
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: O operaci plic s pomocí robotického přístroje ještě jednou a podrobněji s hrudním chirurgem Fakultní nemocnice Ostrava Marcelem Mittákem. Dobrý den, vítejte, pane doktore.
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, v krátkosti, v čem je operace v oblasti hrudníku pomocí robotického přístroje tak průlomová? Už padlo, že fakultní nemocnice je druhá v Česku, která takto začala operovat.
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: V čem je průlomová? Operace hrudníku se dělají prakticky dvě stě let. Rozvoj těch operací nastal s rozvojem anestezie a potom dalších schopností technických. Takže o takové moderní hrudní chirurgii můžeme hovořit od čtyřicátých, padesátých let. Postupy v otevřené hrudní chirurgii jsou velice dobře propracovány. Nevýhodou té otevřené hrudní chirurgie je to, že abychom se k těm orgánů hrudníku dostali, musíme provést poměrně rozsáhlé řezy přes skeletální systém hrudního koše. Ale tento přístup pro nás jako pro hrudní chirurgy, kteří se zabývají v hrudníku vším kromě srdce, je nevýhodný. Takže naše přístupy se vedou v mezižebří, ale mezižebří je poměrně úzký prostor, takže provádět tam nějaké větší manipulace je obtížné. Proto to mezižebří po rozpolcení musí být rozevřené pomocí takových speciálních rozvěračů. A to rozevření, ten přístup do té hrudní dutiny, potom hmoždí ta žebra samotná, což způsobuje výraznější pooperační bolesti. Bolest a pramenící z rozsáhlého přístupu je takovým hlavním důvodem, proč se hledaly cesty, jak tu dramatizaci tkání zmenšit pomocí menších přístupů. Proto s rozvojem videoskopie v devadesátých letech se začaly provádět i hrudní chirurgické operace těmito postupy. Problém je ale v tom, že obraz plic, což je většina těch operací v hrudní chirurgii, je velice delikátním aktem manipulace s tkáněmi. Už jenom z toho důvodu, že ty tkáně jsou jemné a také z toho důvodu, že plíce samotné jsou přímo napojené na srdce a vytvářejí tzv. malý srdeční oběh. Každá chyba znamená masivní krvácení, v krajním případě i s ohrožením života nemocného. Proto se hledají takové postupy, které nám umožňují operovat co nejbezpečněji a abychom se těmto rizikům vyhnuli. Robot nám ale umožňuje to, že jsme schopni v malém prostoru prováděl velmi jemné a sofistikované manipulace, které pomocí těch klasických videoskopických nástrojů nejsme schopni provádět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za jakou dobu nebo o kolik se zkrátí, pakliže se zkrátí, doba operace pomocí robotů?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Ta doba se příliš nezkrátí. Naopak, když uděláme teďka robotické operace u nás i ve světě, jsou o něco delší než ty videoskopické.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z jakého důvodu?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Je to z toho důvodu, že ta manipulace musí být tak opatrná a jemná, aby nedošlo k poranění tkání. Proto postupujeme velice opatrně, a to z toho důvodu, abychom nediskreditovali tuto metodu. Předpokládáme ovšem, že s náběhem zkušeností se dostaneme na ty časy, na které jsme zvyklí u té operativy videoskopické, která alespoň v našich podmínkách nebo v naší nemocnici tak, jak ji děláme, se rovná časům té operativě otevřené.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Operace plic pomocí robotů. Je ta operace vhodná pro všechny pacienty, nebo je musíte nějak selektovat?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Není vhodná úplně pro všechny pacienty. Ty principy jsou podobné jako u operativy videoskopické. Abychom nakonec nemuseli dělat ten řez tak velký jako u klasické chirurgie, musíme se limitovat velikostí té dané patologické afekce, nejčastěji nádoru plicního. Obvykle takovou hranicí je 5 cm.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je budoucnost této techniky? V jakých případech dalších operativě hrudní chirurgie můžete robot využít?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Dneska se kromě operací plic ten robot v hrudní chirurgii, kdy ta hrudní chirurgie, to chci zdůraznit na začátku toho náběhu té operativy pomocí robota u nás i ve světě, kromě operací plic se robot ukazuje jako velice výhodný při operacích brzlíku, který operujeme pro neurologickou chorobu, která se jmenuje myasthenia gravis, jsme schopni dělat třeba složitější resekce plicní, kdy za normálních okolností bychom museli odstranit celou plíci, ale pacient nemá dostatečnou kapacitu, aby to potom u dýchal, ta část plíce, kterou chceme zachovat, se všívá zase zpátky na ty dýchací cesty, které tam jsou. Robot nám ale právě přináší tu volnost pohybu a jsme schopni dělat i takto náročný výkon. Z těch dalších operací to můžou být třeba resekce prvního žebra pro takový útlakový stav mezi prvním žebrem a klíční kostí. Myslím si, že další pokrokem bude a už se ji děje zatím v omezené míře, operace jícnu pomocí robota.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, já Vám děkuji za vyčerpávající informace k tomuto tématu a my pokračujeme dále.
Mistr světa v jízdě na vysokém kole navštívil onkologicky nemocné děti
Do startu charitativní cykloutour zbývají dvě hodiny. Josef Zimovčák je strávil s dětmi, které tento několikanásobný mistr světa v jízdě na vysokém kole už 14 let, prostřednictvím spolku HAIMA Ostrava, podporuje. Jen za posledních 7 let věnoval jeho nadační fond Na kole dětem Haimě dva miliony sedmsetpadesát tisíc korun na organizaci ozdravných společných i individuálních pobytů.
Část peněz letos dostane i Tomáš. Na setkání být nemohl. Ve stejném čase totiž podstupoval operaci.
Tomáš Skarka: Určitě s těmi penězi naložím tak, že bych se chtěl po třech letech konečně dát dokupy, zrehabilitovat, dát do toho všechno, abych se konečně mohl postavit na nohy bez berlí.
Michaela Češková, sestra, Odd. dětské hematologie a hematoonkologie FNO, ředitelka HAIMA Ostrava z.s.: Přispějeme na nějaký rekondiční pobyt, nějaké rehabilitace, ať si může zaplatit nadstandartní služby, ať se brzy postaví na nohy a příští rok odstartuje s námi.
Josef Zimovčák, pořadatel Cyklotour, Na kole dětem - nadační fond J. Zimovčáka: Tomáš a jemu podobní to je příběh těch životů a pro nás je to i obrovský vzor, jak mít ze života radost. A Tomáš jí má. Takže já tímto Tomáše zdravím a věřím, že se potkáme na nějaké další společné akci.
Letošní cyklotour na podporu onkologicky nemocných dětí měří 1180 kilometrů. Peleton vedený mužem na vysokém kole by měl do cíle v Zichovci dojet 14.června.
Tomáš Skarka: Hodně sil. Držím palce, ať to všechno dobře dopadne.
Tolik z deseti minut prostředí FNO, děkujeme za pozornost a mějte hezké a zdravé dny!
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, sledujete televizi Polar, právě začíná tv medicína speciál. Tentokrát uvidíte příspěvek o jedinečné robotické operaci plic a také vás zavedeme na cyklostour, která už pravidelně podporuje onkologicky nemocné děti.
První robotická operace v oblasti hrudníku
Odběry vzorků plic. To byl první robotický výkon, který po intenzivním tréninku na trenažéru, a s biologickým materiálem provedl tým hrudního chirurga Marcela Mittáka.
MUDr. Marcel Mitták, Ph.D., FETCS, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: My víme, jak to máme udělat tu operaci, máme jenom jiný nástroj. Jde jenom o tom, abyste ten nástroj chytil do ruky.
Hned po první operaci zavládla na sále spokojenost.
MUDr. Lubomír Tulinský, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Dnešek dopadl dobře, tak jak jsme si ho představovali a už se bude jenom dál pracovat a pracovat.
Pro Fakultní nemocnici Ostrava to byl bezesporu průlomový okamžik. Je teprve druhým zdravotnickým pracovištěm v České republice, které využilo robota k výkonu v oblasti hrudníku.
MUDr. Paula Dzurňáková, MBA, anestezioložka, KARIM FN: I pro mě, jako pro anesteziologa to byla velká výzva, protože je tam hodně věcí, které jsou jiné, než v normální chirurgii.
Mgr. Kateřina Černínová, perioperační sestra, Centrální operační sály FN Ostrava: Myslím si, že to je pro všechny něco nového, nový zážitek, co posunuje nejen doktory, ale i nás sestřičky.
MUDr. Marcel Mitták, Ph.D., FETCS, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Roboticky začneme operovat plíce pro plicní nádory, to znamená lobektomie plicní, případně segmentektomie tak, jak je děláme běžně, v běžném provozu. Samozřejmě operace brzlíku u pacientů s myastenia gravis, to je neurologické onemocnění. A máme ještě i další horizonty, ale ještě bych o nich nerad hovořil.
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava: Ve FNO budou provádět hrudní operace za pomocí robota
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: O operaci plic s pomocí robotického přístroje ještě jednou a podrobněji s hrudním chirurgem Fakultní nemocnice Ostrava Marcelem Mittákem. Dobrý den, vítejte, pane doktore.
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, v krátkosti, v čem je operace v oblasti hrudníku pomocí robotického přístroje tak průlomová? Už padlo, že fakultní nemocnice je druhá v Česku, která takto začala operovat.
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: V čem je průlomová? Operace hrudníku se dělají prakticky dvě stě let. Rozvoj těch operací nastal s rozvojem anestezie a potom dalších schopností technických. Takže o takové moderní hrudní chirurgii můžeme hovořit od čtyřicátých, padesátých let. Postupy v otevřené hrudní chirurgii jsou velice dobře propracovány. Nevýhodou té otevřené hrudní chirurgie je to, že abychom se k těm orgánů hrudníku dostali, musíme provést poměrně rozsáhlé řezy přes skeletální systém hrudního koše. Ale tento přístup pro nás jako pro hrudní chirurgy, kteří se zabývají v hrudníku vším kromě srdce, je nevýhodný. Takže naše přístupy se vedou v mezižebří, ale mezižebří je poměrně úzký prostor, takže provádět tam nějaké větší manipulace je obtížné. Proto to mezižebří po rozpolcení musí být rozevřené pomocí takových speciálních rozvěračů. A to rozevření, ten přístup do té hrudní dutiny, potom hmoždí ta žebra samotná, což způsobuje výraznější pooperační bolesti. Bolest a pramenící z rozsáhlého přístupu je takovým hlavním důvodem, proč se hledaly cesty, jak tu dramatizaci tkání zmenšit pomocí menších přístupů. Proto s rozvojem videoskopie v devadesátých letech se začaly provádět i hrudní chirurgické operace těmito postupy. Problém je ale v tom, že obraz plic, což je většina těch operací v hrudní chirurgii, je velice delikátním aktem manipulace s tkáněmi. Už jenom z toho důvodu, že ty tkáně jsou jemné a také z toho důvodu, že plíce samotné jsou přímo napojené na srdce a vytvářejí tzv. malý srdeční oběh. Každá chyba znamená masivní krvácení, v krajním případě i s ohrožením života nemocného. Proto se hledají takové postupy, které nám umožňují operovat co nejbezpečněji a abychom se těmto rizikům vyhnuli. Robot nám ale umožňuje to, že jsme schopni v malém prostoru prováděl velmi jemné a sofistikované manipulace, které pomocí těch klasických videoskopických nástrojů nejsme schopni provádět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Za jakou dobu nebo o kolik se zkrátí, pakliže se zkrátí, doba operace pomocí robotů?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Ta doba se příliš nezkrátí. Naopak, když uděláme teďka robotické operace u nás i ve světě, jsou o něco delší než ty videoskopické.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z jakého důvodu?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Je to z toho důvodu, že ta manipulace musí být tak opatrná a jemná, aby nedošlo k poranění tkání. Proto postupujeme velice opatrně, a to z toho důvodu, abychom nediskreditovali tuto metodu. Předpokládáme ovšem, že s náběhem zkušeností se dostaneme na ty časy, na které jsme zvyklí u té operativy videoskopické, která alespoň v našich podmínkách nebo v naší nemocnici tak, jak ji děláme, se rovná časům té operativě otevřené.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Operace plic pomocí robotů. Je ta operace vhodná pro všechny pacienty, nebo je musíte nějak selektovat?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Není vhodná úplně pro všechny pacienty. Ty principy jsou podobné jako u operativy videoskopické. Abychom nakonec nemuseli dělat ten řez tak velký jako u klasické chirurgie, musíme se limitovat velikostí té dané patologické afekce, nejčastěji nádoru plicního. Obvykle takovou hranicí je 5 cm.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká je budoucnost této techniky? V jakých případech dalších operativě hrudní chirurgie můžete robot využít?
Marcel Mitták, hrudní chirurg, Chirurgická klinika FN Ostrava a LF OU: Dneska se kromě operací plic ten robot v hrudní chirurgii, kdy ta hrudní chirurgie, to chci zdůraznit na začátku toho náběhu té operativy pomocí robota u nás i ve světě, kromě operací plic se robot ukazuje jako velice výhodný při operacích brzlíku, který operujeme pro neurologickou chorobu, která se jmenuje myasthenia gravis, jsme schopni dělat třeba složitější resekce plicní, kdy za normálních okolností bychom museli odstranit celou plíci, ale pacient nemá dostatečnou kapacitu, aby to potom u dýchal, ta část plíce, kterou chceme zachovat, se všívá zase zpátky na ty dýchací cesty, které tam jsou. Robot nám ale právě přináší tu volnost pohybu a jsme schopni dělat i takto náročný výkon. Z těch dalších operací to můžou být třeba resekce prvního žebra pro takový útlakový stav mezi prvním žebrem a klíční kostí. Myslím si, že další pokrokem bude a už se ji děje zatím v omezené míře, operace jícnu pomocí robota.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane doktore, já Vám děkuji za vyčerpávající informace k tomuto tématu a my pokračujeme dále.
Mistr světa v jízdě na vysokém kole navštívil onkologicky nemocné děti
Do startu charitativní cykloutour zbývají dvě hodiny. Josef Zimovčák je strávil s dětmi, které tento několikanásobný mistr světa v jízdě na vysokém kole už 14 let, prostřednictvím spolku HAIMA Ostrava, podporuje. Jen za posledních 7 let věnoval jeho nadační fond Na kole dětem Haimě dva miliony sedmsetpadesát tisíc korun na organizaci ozdravných společných i individuálních pobytů.
Část peněz letos dostane i Tomáš. Na setkání být nemohl. Ve stejném čase totiž podstupoval operaci.
Tomáš Skarka: Určitě s těmi penězi naložím tak, že bych se chtěl po třech letech konečně dát dokupy, zrehabilitovat, dát do toho všechno, abych se konečně mohl postavit na nohy bez berlí.
Michaela Češková, sestra, Odd. dětské hematologie a hematoonkologie FNO, ředitelka HAIMA Ostrava z.s.: Přispějeme na nějaký rekondiční pobyt, nějaké rehabilitace, ať si může zaplatit nadstandartní služby, ať se brzy postaví na nohy a příští rok odstartuje s námi.
Josef Zimovčák, pořadatel Cyklotour, Na kole dětem - nadační fond J. Zimovčáka: Tomáš a jemu podobní to je příběh těch životů a pro nás je to i obrovský vzor, jak mít ze života radost. A Tomáš jí má. Takže já tímto Tomáše zdravím a věřím, že se potkáme na nějaké další společné akci.
Letošní cyklotour na podporu onkologicky nemocných dětí měří 1180 kilometrů. Peleton vedený mužem na vysokém kole by měl do cíle v Zichovci dojet 14.června.
Tomáš Skarka: Hodně sil. Držím palce, ať to všechno dobře dopadne.
Tolik z deseti minut prostředí FNO, děkujeme za pozornost a mějte hezké a zdravé dny!
Redakčně upraveno / zkráceno.
