Magazín TV medicína
- Laborantky Krevního centra v City campusu OU
- Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA , Krevní centrum: Registr dárců kostní dřeně se rozrostl o stovky
- Stane se to ve vteřině
Dobrý den, vítejte u nového dílu TV Medicína. Dnes se podíváme do zákulisí Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava, jak laborantky pracují se vzorky DNA, co vše z nich lze vyčíst a proč je databáze dárců tak cenná. Přidáme i pohled na nábor dárců v City campusu Ostravské univerzity a na závěr reportáž z preventivní akce pro děti s názvem Stane se to ve vteřině.
Laborantky Krevního centra v City campusu OU
Jako první vyplnila dotazník dárce kostní dřeně, ještě před vstupem do mobilní odběrové místnosti v City campusu Ostravské univerzity, mladá maminka původem z Ukrajiny, která pracuje v Organizaci pro pomoc uprchlíkům.
Natalia Pavlasová: Mám tři děti a nedovedu si představit, kdyby se mi to stalo. Samozřejmě ten příběh zaujal každého. Proto jsem tady.
Viktor Komárek studuje elektrotechnickou průmyslovku. I jeho zaujal příběh dvouleté nemocné Madlen, která čeká na vhodného dárce.
Viktor Komárek: Já jsem se tady vypravil proto, že si myslím, že je důležité pomoc těmto lidem v nouzi. A neuvažujete o tom, že byste byl dárce krve? Uvažuju o tom, možná, mě teď čerstvě bylo 18, minulý rok, tak uvažuji o tom, že bych se pustil i do tohohle.
Veronika Soustružníková přijela k odběru i s dvouletým synem.
Veronika Soustružníková, dárkyně: Už mám půl roku od kojení, takže kostní dřeň jsem chtěla i na tu krev přímo, abych mohla pomoci když ne Madlence, tak komukoliv jinému.
Vzorky stěrů ze sliznice v dutině ústní jsou odeslány do centrální laboratoře v Plzni, která je předává k vyšetření tkáňových znaků. Ty jsou potom zaevidovány v databázi.
Mgr. Alena Malušková, Ph.D., vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Z této databáze potom mohou transplantační centra z celého světa vybírat vhodného dárce pro své konkrétní pacienty.
Na akci, kterou spolu s Krevním centrem Fakultní nemocnice Ostrava zorganizovala doktorka Veronika Racko z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity, přišlo téměř 150 lidí.
Mgr. Veronika Racko, Ph.D., FSS OU: Bála jsme se toho, že když už těch náborových akcí bylo tolik, že už nikdo nepřijde. Určitě to splnilo moje očekávání.
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA , Krevní centrum, Registr dárců kostní dřeně se rozrostl o stovky
Stane se to ve vteřině
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: TV Medicína pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám Alenu Maluškovou, novou vedoucí DNA a HLA laboratoře krevního centra. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, prosím vysvětlete našim divákům v úvodu, co to znamená, ta zkratka HLA?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: HLA znamená lidské leukocytární antigeny, z anglického human leukocyte antigens, a vyšetřujeme vlastně v této laboratoři HLA antigeny, což jsou vlastně ty tkáňové nebo transplantační znaky, které jsou právě důležité při transplantacích.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se budeme bavit o odběru, který probíhal na základě výzvy tatínka nemocné Madlenky a probíhal teda i u nás v Moravskoslezském kraji. Možná pro dokreslení té situace, jak to je s dárci v letošním roce? Před tou výzvou a po té výzvě. Kolik dárců teď aktuálně máte ve své databázi?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Letos jsme začali takovými nízkými čísly jako leden únor celkem 19 dárců, ale od března došlo k enormnímu nárůstu právě na základě té výzvy toho tatínka. V březnu jsme zaregistrovali 400 dárců a teď v dubnu jich bude zhruba 500. Takže to je opravdu enormní zájem a my máme zhruba 16.000 dárců u nás v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak teď jim přibylo několik stovek, za což jste určitě rádi. Možná ať jsme úplní, pro dokreslení. Kolik lidí čeká právě na toho správného dárce?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: No, u nás v Ostravě asi kolem 20, v republice zhruba kolem stovky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak probíhá to dárcovství? Někdo se přihlásí, že chce být dárcem kostní dřeně. Kam se má přihlásit a jak dále pokračuje ta jeho cesta?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Ta síť těch registračních center je poměrně veliká v České republice. Český národní registr dárců kostní dřeně v Plzni, pro který mi "náborujeme" má celou tu síť rozdělenou do tzv. dárcovských center. Těch je devět a většinou jsou při krajských městech a každé dárcovské centrum potom spolupracuje s různými návykovými centry. U nás v Moravskoslezském kraji je to tedy Nemocnice Nový Jičín, Opava, Třinec, Karviná a také Krnov. A Krevní centrum ve Frýdku-Místku. Tady tito všichni taky náborovali a posílali nám dárce. Takže veliký dík patří i tady těmto pracovištím. Takže dárcem se může stát každý člověk ve věku 18 až 35 let, který má platné zdravotní pojištění v České republice. Ten člověk musí být celkově zdravý, nesmí se léčit na žádné závažné onemocnění a nesmí užívat trvale žádné léky. Výjimkou je hormonální antikoncepce a vitamínové přípravky. Daruje se jenom malý vzoreček krve nebo stěr z dutiny ústní. Ten úplně postačí na to vyšetření. V databázi těch dárců je právě uložena ta typizace těch transplantačních znaků a na základě těchto znaků se potom hledá vhodný dárce pro konkrétního nemocného. A teprve když má transplantační centrum o tohoto dárce zájem, všechna další vyšetření jsou v pořádku, tak teprve potom se přistupuje k tomu, že dárci jsou odebrány krvetvorné buňky. To by bylo velmi neekonomické, kdybychom na startu už ty krvetvorné buňky odebírali, protože opravdu je velmi malá pravděpodobnost, že dárce budeme někdy kontaktovat a pravděpodobnost je menší než 1 %.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Někdy se také uvádí ta hranice, do kdy ten člověk může být dárcem kostní dřeně 40 let. Z jakého důvodu?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Pražský registr má tuto hranici posunutou do 40 let, ale plzeňský registr to má do 35 let. Důvodem je prostě věk toho dárce. Čím je dárce zdravější, tím jsou výsledky té transplantace lepší. Ve světě je tato hranice těch pětatřicet let jako naprosto běžná a je to prostě pro ten registr i výhodnější, že ten dárce setrvá v tom registru delší dobu, protože jakmile dosáhne věku 60 let, je automaticky z registru vyřazen.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co to jsou za pacienti, kteří čekají na svého vhodného dárce kostní dřeně? Jakými trpí nemocemi třeba?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Tak jednak jsou to teda hematologické malignity, ty jsou nejčastější, ale někdy taky pacienti musí být transplantováni, protože mají imunodeficience. To znamená, nefunguje jim imunitní systém tak, jak by měl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi i za užitečné informace pro naše diváky a my pokračujeme dál, tak zůstaňte u svých obrazovek.
Stane se to ve vteřině
V nemocniční pokoj se proměnila jedna z prodejních kójí Avion Shopping Parku Ostrava. Děti z ostravských škol v něm přivítaly sestry z Centra dětské traumatologie a chirurgie FN Ostrava.
Téměř nikdo z této skupiny třeťáků zatím neměl s pobytem v nemocnici vlastní zkušenost. Ukázku manipulace s nemocniční postelí proto přijali s úsměvem.
Bc. Anna Škrobáková, Centrum dětské traumatologie a chirurgie, Chirurgická klinika FNO a LF OU: Tento pokoj je vlastně připravený jako taková ukázka toho, jak to vypadá, když k nám to děťátko přijde, co ho čeká, ty základní výkony, co my s ním budeme provádět i to, že se tam opravdu není čeho bát. Že je to pro něj všechno sice nové, ale že to pro něj může být i příjemné.
Gaston má čtyři a půl roku. A už téměř polovinu svého života je součástí centra dětské traumatologie a chirurgie.
David Hajdušek, dobrovolník FN Ostrava: Dětičky na to reagují velmi dobře, jsou velmi spokojené. Gastíčku, klídek! Některé dokonce, jako by chtěly vyskočit z postele i když nemůžou. A potom se ptám, jestli chtějí pejska do postele, jestli můžou, a potom Gastonek si k nim vleze.
Preventivní akce pro školy i rodiny s názvem Stane se to ve vteřině se letos konala v prostorách ostravského Shopping Parku už potřetí. Vždy i se zdravotníky Chirurgické kliniky FN Ostrava.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Dobrý den, vítejte u nového dílu TV Medicína. Dnes se podíváme do zákulisí Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava, jak laborantky pracují se vzorky DNA, co vše z nich lze vyčíst a proč je databáze dárců tak cenná. Přidáme i pohled na nábor dárců v City campusu Ostravské univerzity a na závěr reportáž z preventivní akce pro děti s názvem Stane se to ve vteřině.
Laborantky Krevního centra v City campusu OU
Jako první vyplnila dotazník dárce kostní dřeně, ještě před vstupem do mobilní odběrové místnosti v City campusu Ostravské univerzity, mladá maminka původem z Ukrajiny, která pracuje v Organizaci pro pomoc uprchlíkům.
Natalia Pavlasová: Mám tři děti a nedovedu si představit, kdyby se mi to stalo. Samozřejmě ten příběh zaujal každého. Proto jsem tady.
Viktor Komárek studuje elektrotechnickou průmyslovku. I jeho zaujal příběh dvouleté nemocné Madlen, která čeká na vhodného dárce.
Viktor Komárek: Já jsem se tady vypravil proto, že si myslím, že je důležité pomoc těmto lidem v nouzi. A neuvažujete o tom, že byste byl dárce krve? Uvažuju o tom, možná, mě teď čerstvě bylo 18, minulý rok, tak uvažuji o tom, že bych se pustil i do tohohle.
Veronika Soustružníková přijela k odběru i s dvouletým synem.
Veronika Soustružníková, dárkyně: Už mám půl roku od kojení, takže kostní dřeň jsem chtěla i na tu krev přímo, abych mohla pomoci když ne Madlence, tak komukoliv jinému.
Vzorky stěrů ze sliznice v dutině ústní jsou odeslány do centrální laboratoře v Plzni, která je předává k vyšetření tkáňových znaků. Ty jsou potom zaevidovány v databázi.
Mgr. Alena Malušková, Ph.D., vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Z této databáze potom mohou transplantační centra z celého světa vybírat vhodného dárce pro své konkrétní pacienty.
Na akci, kterou spolu s Krevním centrem Fakultní nemocnice Ostrava zorganizovala doktorka Veronika Racko z Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity, přišlo téměř 150 lidí.
Mgr. Veronika Racko, Ph.D., FSS OU: Bála jsme se toho, že když už těch náborových akcí bylo tolik, že už nikdo nepřijde. Určitě to splnilo moje očekávání.
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA , Krevní centrum, Registr dárců kostní dřeně se rozrostl o stovky
Stane se to ve vteřině
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: TV Medicína pokračuje rozhovorem ve studiu, ve kterém už vítám Alenu Maluškovou, novou vedoucí DNA a HLA laboratoře krevního centra. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, prosím vysvětlete našim divákům v úvodu, co to znamená, ta zkratka HLA?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: HLA znamená lidské leukocytární antigeny, z anglického human leukocyte antigens, a vyšetřujeme vlastně v této laboratoři HLA antigeny, což jsou vlastně ty tkáňové nebo transplantační znaky, které jsou právě důležité při transplantacích.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: My se budeme bavit o odběru, který probíhal na základě výzvy tatínka nemocné Madlenky a probíhal teda i u nás v Moravskoslezském kraji. Možná pro dokreslení té situace, jak to je s dárci v letošním roce? Před tou výzvou a po té výzvě. Kolik dárců teď aktuálně máte ve své databázi?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Letos jsme začali takovými nízkými čísly jako leden únor celkem 19 dárců, ale od března došlo k enormnímu nárůstu právě na základě té výzvy toho tatínka. V březnu jsme zaregistrovali 400 dárců a teď v dubnu jich bude zhruba 500. Takže to je opravdu enormní zájem a my máme zhruba 16.000 dárců u nás v Ostravě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak teď jim přibylo několik stovek, za což jste určitě rádi. Možná ať jsme úplní, pro dokreslení. Kolik lidí čeká právě na toho správného dárce?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: No, u nás v Ostravě asi kolem 20, v republice zhruba kolem stovky.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak probíhá to dárcovství? Někdo se přihlásí, že chce být dárcem kostní dřeně. Kam se má přihlásit a jak dále pokračuje ta jeho cesta?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Ta síť těch registračních center je poměrně veliká v České republice. Český národní registr dárců kostní dřeně v Plzni, pro který mi "náborujeme" má celou tu síť rozdělenou do tzv. dárcovských center. Těch je devět a většinou jsou při krajských městech a každé dárcovské centrum potom spolupracuje s různými návykovými centry. U nás v Moravskoslezském kraji je to tedy Nemocnice Nový Jičín, Opava, Třinec, Karviná a také Krnov. A Krevní centrum ve Frýdku-Místku. Tady tito všichni taky náborovali a posílali nám dárce. Takže veliký dík patří i tady těmto pracovištím. Takže dárcem se může stát každý člověk ve věku 18 až 35 let, který má platné zdravotní pojištění v České republice. Ten člověk musí být celkově zdravý, nesmí se léčit na žádné závažné onemocnění a nesmí užívat trvale žádné léky. Výjimkou je hormonální antikoncepce a vitamínové přípravky. Daruje se jenom malý vzoreček krve nebo stěr z dutiny ústní. Ten úplně postačí na to vyšetření. V databázi těch dárců je právě uložena ta typizace těch transplantačních znaků a na základě těchto znaků se potom hledá vhodný dárce pro konkrétního nemocného. A teprve když má transplantační centrum o tohoto dárce zájem, všechna další vyšetření jsou v pořádku, tak teprve potom se přistupuje k tomu, že dárci jsou odebrány krvetvorné buňky. To by bylo velmi neekonomické, kdybychom na startu už ty krvetvorné buňky odebírali, protože opravdu je velmi malá pravděpodobnost, že dárce budeme někdy kontaktovat a pravděpodobnost je menší než 1 %.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Někdy se také uvádí ta hranice, do kdy ten člověk může být dárcem kostní dřeně 40 let. Z jakého důvodu?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Pražský registr má tuto hranici posunutou do 40 let, ale plzeňský registr to má do 35 let. Důvodem je prostě věk toho dárce. Čím je dárce zdravější, tím jsou výsledky té transplantace lepší. Ve světě je tato hranice těch pětatřicet let jako naprosto běžná a je to prostě pro ten registr i výhodnější, že ten dárce setrvá v tom registru delší dobu, protože jakmile dosáhne věku 60 let, je automaticky z registru vyřazen.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co to jsou za pacienti, kteří čekají na svého vhodného dárce kostní dřeně? Jakými trpí nemocemi třeba?
Alena Malušková, vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Tak jednak jsou to teda hematologické malignity, ty jsou nejčastější, ale někdy taky pacienti musí být transplantováni, protože mají imunodeficience. To znamená, nefunguje jim imunitní systém tak, jak by měl.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi i za užitečné informace pro naše diváky a my pokračujeme dál, tak zůstaňte u svých obrazovek.
Stane se to ve vteřině
V nemocniční pokoj se proměnila jedna z prodejních kójí Avion Shopping Parku Ostrava. Děti z ostravských škol v něm přivítaly sestry z Centra dětské traumatologie a chirurgie FN Ostrava.
Téměř nikdo z této skupiny třeťáků zatím neměl s pobytem v nemocnici vlastní zkušenost. Ukázku manipulace s nemocniční postelí proto přijali s úsměvem.
Bc. Anna Škrobáková, Centrum dětské traumatologie a chirurgie, Chirurgická klinika FNO a LF OU: Tento pokoj je vlastně připravený jako taková ukázka toho, jak to vypadá, když k nám to děťátko přijde, co ho čeká, ty základní výkony, co my s ním budeme provádět i to, že se tam opravdu není čeho bát. Že je to pro něj všechno sice nové, ale že to pro něj může být i příjemné.
Gaston má čtyři a půl roku. A už téměř polovinu svého života je součástí centra dětské traumatologie a chirurgie.
David Hajdušek, dobrovolník FN Ostrava: Dětičky na to reagují velmi dobře, jsou velmi spokojené. Gastíčku, klídek! Některé dokonce, jako by chtěly vyskočit z postele i když nemůžou. A potom se ptám, jestli chtějí pejska do postele, jestli můžou, a potom Gastonek si k nim vleze.
Preventivní akce pro školy i rodiny s názvem Stane se to ve vteřině se letos konala v prostorách ostravského Shopping Parku už potřetí. Vždy i se zdravotníky Chirurgické kliniky FN Ostrava.
Redakčně upraveno / zkráceno.