Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Magazín TV medicína

Magazín TV medicína

  • Slezská nemocnice Opava
  • Ortopedi ve Slezské nemocnici v Opavě provedou dva tisíce operací ročně

Ortopedi ve Slezské nemocnici v Opavě provedou dva tisíce operací ročně

Znělka odstartovala nový díl Medicíny speciál, vítejte u něj. Zavedeme vás na oddělení Ortopedie Slezské nemocnice v Opavě. S primářem Pavlem Krejčím a jeho týmem jsme strávili část jejich dne. Uvidíte nejen ambulantní zákroky, ale také záběry ze dvou operací. To ale předbíhám, protože den na oddělení začíná poradou.

Ano, právě tak začíná den na ortopedickém oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Lékaři a další zdravotníci se v sedm hodin ráno schází každý den. Probírají zdravotní stav jednotlivých pacientů a řeší jaká operativa je v daný den čeká. Potom už jdou za pacienty, začíná vizita.

Některé pacienty čeká dnes operace. To už ví sestřičky, které je na výkon připraví. Následně putuje pacient rovnou na operační sál. Na oddělení slezské ortopedie mají veliký obrat pacientů, během roku lékaři provedou dva tisíce operací. Z toho je asi 400 endoprotéz velkých kloubů.

Pavlem Krejčí, primář, Ortopedické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Tady vidíme rentgenový snímek pacientky, má úplně zničení ramenní kloub. Před operací byla na magnetické rezonanci, kde se zjistilo, že manžeta je intaktní a tím pádem se u ní bude provádět jen náhrada hlavice. Běžně operace kolena nebo kyčle trvají kolem jedné až jedné a půl hodiny. Postupem času a naší erudovaností časy klesají, pohybujeme se kolem jedné hodiny, ale moc víc se už to zkrátit nedá. Krevní ztráty se pohybují kolem dvou deci až půl litru. Pacienty na tyto výkony připravujeme a asi tak tři týdny před operací si dávají infuzi do rezervy a během operací se jim vrací.”

Na oddělení vše klape jako podle not a zatímco někteří pacienti zatím ještě na oddělení čekají na zákrok, další se přesouvají do předsálí. Mezi tím, co tým primáře Krejčího operuje na několika sálech najednou, probíhají pooperační kontroly pacientů v ambulanci. V čekárně čekají na kontrolu nebo konzultaci s lékařem desítky pacientů. Není výjimkou, když jich je přes sto.

“Každý den máme k dispozici tři ambulance, jedna je pro ortopedické pacienty, dále pro ošetření traumat, pak je to pomocná ambulance, tady jsou vykonávána také konzilia z jiných oddělení.”

Tito pacienti byli na operaci před pár dny. Na oddělení je dlouho nezdrží. Po větších zákrocích putují pacienti rovnou do rehabilitačních ústavů, ty menší si pohlídají lékaři v ambulanci.

Pavel Krejčí, primář, Ortopedické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Na našem pracovišti provedeme přibližně 400 endoprotéz, jsou to převážně endoprotézy kolene, kyčlí a v menší míře endoprotézy ramene. Tento počet narůstá, je to kvůli stárnutí populace a také vyšší standard pacientů. Před lety vypadala šedesátiletá žena jako babička, dnes je běžné, že v šedesáti letech lidé sportují, zkrátka komfort dožití se zvyšuje. Vznik artrózy se nedá zastavit. Je to přirozené onemocnění kloubů, které se může zhoršovat po nějakých úrazech, může to být přetěžování nebo nadváha. Co bych doporučil, rozumný pohyb, nemít nadváhu a občas užívat doplňky stravy.”

Prvním projevem artrózy je bolest, která neustupuje po běžných analgeticích. To už je čas, kdy většina pacientů navštíví lékaře, který zjistí v jakém stadiu artróza je.

Pavel Krejčí, primář, Ortopedické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Začíná to od prvního stupně, kdy má pacient sníženou chrupavku, druhý stupeň, to už se začínají tvořit nějaké návalky, až po třetí a vyšší stupeň. Endoprotézy začínáme operovat od třetího stupně artrózy, ale po covidu, kdy se nemohlo operovat, jsme viděli i daleko horší nálezy.”

“Tady máme pacienta, kterého jsem operoval v úterý. Tady je pokročilá artróza třetího stupně. Tzv. vybočování kolene, jak se říká lidově a tady už vidíte snímek po operaci.”

Po operaci zůstávají pacienti na jednotce intenzivní péče a následně se vrací na oddělení ortopedie. Hned první pooperační den začínají cvičit. Šestý až sedmý den odjíždí do Hrabyně nebo Chuchelné, kde absolvují další rehabilitaci. Pacientka, kterou sledujete na obrazovkách je osmdesátiletá paní po výměně kyčelního kloubu.

“Základem pro nás na ortopedii po operací kyčlí a kolen, kdy dochází obvykle k výměně je motodlaha. Potřebujeme dostat pacienta do daného kloubního rozsahu a potom je musíme naučit postavit, rozchodit, ať si sám může udělat sebeobsluhu kolem sebe. Co se týká pacientů po operaci horních končetin, tam většinou dostanou pacienti adukční ortézu, po dobu 3 - 4 týdnů nemohou s končetinou vůbec hýbat. Tam ta naše práce spočívá jen v poučení o tom, jaký mají mít doma režim. Potom dochází ke svému ambulantnímu lékaři a ten jim zvyšuje postupně zátěž.”

Gabriela Kittlová, vrchní sestra, ortopedické odd.: “Naše ortopedické sestry poskytují pacientům komplexní ošetřovatelskou péči zahrnující předoperační přípravu a pooperační péči. Spolupracujeme také s fyzioterapeuty, protože včasná rehabilitace po operaci je velmi důležitá. Na ortopedickém odd. máme velký obrat pacientů. Máme plánované operace, jako jsou totální endoprotézy kyčle, kolene, artroskopie ramene apod., ale také akutní stavy.”

Lékaři slezské ortopedie si hlídají už ty nejmenší pacienty, pravidelně dochází na porodní oddělení nemocnice. U novorozenců tam kontrolují hybnost kyčlí. Už tehdy zachytí případné vrozené vady miminek a maminky mohou dostat první rady, jak o takové dítě mají pečovat.

“Součástí vyšetření je klinické vyšetření děťátka. Koukáme na pohyblivost kyčelních kloubů, postavení chodidel apod. V rámci vyšetření se díváme na zádíčka, jestli nejsou nějaké změny na páteři. Po klinickém vyšetření následuje vyšetření ultrazvukem. Je to vlastně nejčastější forma zjištění změn v novorozeneckém věku. Čím dříve se případná dysplazie odhalí, tím lépe. Protože v tom časném stádiu dokážeme konzervativní léčbou ovlivnit vývoj dysplastické kyčle a naprosté minimum dětí pak potřebuje další výkon, například operační. S vývojem společnosti dysplastických poruch ubývá. Zachytíme 5 - 6 dětí ročně, které léčíme konzervativními pomůckami nebo třmínky a výjimečně, zhruba jednou za tři roky pak pošleme dítě do Brna na kliniku k provedení operačního výkonu.”

Je poledne a den lékařům i sestrám na ortopedickém oddělení pokračuje. Péče o pacienty po operacích a příprava těch, které zákrok teprve čeká. Viděli jste, kolik se toho odehraje během jednoho dopoledne. Den po dni totéž, jen s novými pacienty.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Magazín TV medicína
17. května 2023, 17:43

Ortopedi ve Slezské nemocnici v Opavě provedou dva tisíce operací ročně

Znělka odstartovala nový díl Medicíny speciál, vítejte u něj. Zavedeme vás na oddělení Ortopedie Slezské nemocnice v Opavě. S primářem Pavlem Krejčím a jeho týmem jsme strávili část jejich dne. Uvidíte nejen ambulantní zákroky, ale také záběry ze dvou operací. To ale předbíhám, protože den na oddělení začíná poradou.

Ano, právě tak začíná den na ortopedickém oddělení Slezské nemocnice v Opavě. Lékaři a další zdravotníci se v sedm hodin ráno schází každý den. Probírají zdravotní stav jednotlivých pacientů a řeší jaká operativa je v daný den čeká. Potom už jdou za pacienty, začíná vizita.

Některé pacienty čeká dnes operace. To už ví sestřičky, které je na výkon připraví. Následně putuje pacient rovnou na operační sál. Na oddělení slezské ortopedie mají veliký obrat pacientů, během roku lékaři provedou dva tisíce operací. Z toho je asi 400 endoprotéz velkých kloubů.

Pavlem Krejčí, primář, Ortopedické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Tady vidíme rentgenový snímek pacientky, má úplně zničení ramenní kloub. Před operací byla na magnetické rezonanci, kde se zjistilo, že manžeta je intaktní a tím pádem se u ní bude provádět jen náhrada hlavice. Běžně operace kolena nebo kyčle trvají kolem jedné až jedné a půl hodiny. Postupem času a naší erudovaností časy klesají, pohybujeme se kolem jedné hodiny, ale moc víc se už to zkrátit nedá. Krevní ztráty se pohybují kolem dvou deci až půl litru. Pacienty na tyto výkony připravujeme a asi tak tři týdny před operací si dávají infuzi do rezervy a během operací se jim vrací.”

Na oddělení vše klape jako podle not a zatímco někteří pacienti zatím ještě na oddělení čekají na zákrok, další se přesouvají do předsálí. Mezi tím, co tým primáře Krejčího operuje na několika sálech najednou, probíhají pooperační kontroly pacientů v ambulanci. V čekárně čekají na kontrolu nebo konzultaci s lékařem desítky pacientů. Není výjimkou, když jich je přes sto.

“Každý den máme k dispozici tři ambulance, jedna je pro ortopedické pacienty, dále pro ošetření traumat, pak je to pomocná ambulance, tady jsou vykonávána také konzilia z jiných oddělení.”

Tito pacienti byli na operaci před pár dny. Na oddělení je dlouho nezdrží. Po větších zákrocích putují pacienti rovnou do rehabilitačních ústavů, ty menší si pohlídají lékaři v ambulanci.

Pavel Krejčí, primář, Ortopedické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Na našem pracovišti provedeme přibližně 400 endoprotéz, jsou to převážně endoprotézy kolene, kyčlí a v menší míře endoprotézy ramene. Tento počet narůstá, je to kvůli stárnutí populace a také vyšší standard pacientů. Před lety vypadala šedesátiletá žena jako babička, dnes je běžné, že v šedesáti letech lidé sportují, zkrátka komfort dožití se zvyšuje. Vznik artrózy se nedá zastavit. Je to přirozené onemocnění kloubů, které se může zhoršovat po nějakých úrazech, může to být přetěžování nebo nadváha. Co bych doporučil, rozumný pohyb, nemít nadváhu a občas užívat doplňky stravy.”

Prvním projevem artrózy je bolest, která neustupuje po běžných analgeticích. To už je čas, kdy většina pacientů navštíví lékaře, který zjistí v jakém stadiu artróza je.

Pavel Krejčí, primář, Ortopedické odd. Slezské nemocnice v Opavě: “Začíná to od prvního stupně, kdy má pacient sníženou chrupavku, druhý stupeň, to už se začínají tvořit nějaké návalky, až po třetí a vyšší stupeň. Endoprotézy začínáme operovat od třetího stupně artrózy, ale po covidu, kdy se nemohlo operovat, jsme viděli i daleko horší nálezy.”

“Tady máme pacienta, kterého jsem operoval v úterý. Tady je pokročilá artróza třetího stupně. Tzv. vybočování kolene, jak se říká lidově a tady už vidíte snímek po operaci.”

Po operaci zůstávají pacienti na jednotce intenzivní péče a následně se vrací na oddělení ortopedie. Hned první pooperační den začínají cvičit. Šestý až sedmý den odjíždí do Hrabyně nebo Chuchelné, kde absolvují další rehabilitaci. Pacientka, kterou sledujete na obrazovkách je osmdesátiletá paní po výměně kyčelního kloubu.

“Základem pro nás na ortopedii po operací kyčlí a kolen, kdy dochází obvykle k výměně je motodlaha. Potřebujeme dostat pacienta do daného kloubního rozsahu a potom je musíme naučit postavit, rozchodit, ať si sám může udělat sebeobsluhu kolem sebe. Co se týká pacientů po operaci horních končetin, tam většinou dostanou pacienti adukční ortézu, po dobu 3 - 4 týdnů nemohou s končetinou vůbec hýbat. Tam ta naše práce spočívá jen v poučení o tom, jaký mají mít doma režim. Potom dochází ke svému ambulantnímu lékaři a ten jim zvyšuje postupně zátěž.”

Gabriela Kittlová, vrchní sestra, ortopedické odd.: “Naše ortopedické sestry poskytují pacientům komplexní ošetřovatelskou péči zahrnující předoperační přípravu a pooperační péči. Spolupracujeme také s fyzioterapeuty, protože včasná rehabilitace po operaci je velmi důležitá. Na ortopedickém odd. máme velký obrat pacientů. Máme plánované operace, jako jsou totální endoprotézy kyčle, kolene, artroskopie ramene apod., ale také akutní stavy.”

Lékaři slezské ortopedie si hlídají už ty nejmenší pacienty, pravidelně dochází na porodní oddělení nemocnice. U novorozenců tam kontrolují hybnost kyčlí. Už tehdy zachytí případné vrozené vady miminek a maminky mohou dostat první rady, jak o takové dítě mají pečovat.

“Součástí vyšetření je klinické vyšetření děťátka. Koukáme na pohyblivost kyčelních kloubů, postavení chodidel apod. V rámci vyšetření se díváme na zádíčka, jestli nejsou nějaké změny na páteři. Po klinickém vyšetření následuje vyšetření ultrazvukem. Je to vlastně nejčastější forma zjištění změn v novorozeneckém věku. Čím dříve se případná dysplazie odhalí, tím lépe. Protože v tom časném stádiu dokážeme konzervativní léčbou ovlivnit vývoj dysplastické kyčle a naprosté minimum dětí pak potřebuje další výkon, například operační. S vývojem společnosti dysplastických poruch ubývá. Zachytíme 5 - 6 dětí ročně, které léčíme konzervativními pomůckami nebo třmínky a výjimečně, zhruba jednou za tři roky pak pošleme dítě do Brna na kliniku k provedení operačního výkonu.”

Je poledne a den lékařům i sestrám na ortopedickém oddělení pokračuje. Péče o pacienty po operacích a příprava těch, které zákrok teprve čeká. Viděli jste, kolik se toho odehraje během jednoho dopoledne. Den po dni totéž, jen s novými pacienty.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/magazin-tv-medicina/magazin-tv-medicina-17-05-2023-17-43