Magazín TV medicína

  • Studentky pomáhají ve Slezské nemocnici
  • Nová centra duševního zdraví v Ostravě, Opavě a FM, MUDr. Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví

Studentky pomáhají ve Slezské nemocnici

Ve Slezské nemocnici pracuje na pět stovek zdravotních sester. A stejně, jako v mnohých dalších zařízeních jsou nedostatkovým zbožím.

Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „Díky přirozené fluktuaci nahrazujeme ročně 50 – 60 zdravotních sester.“

V době vrcholící pandemie na přelomu roku se tady museli vypořádat s vysokou nemocností zaměstnanců. V provozu chyběly hlavně sestry. Velký počet jich byl totiž v karanténě či v izolaci.

Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Musím říct, že díky pomoci studentům univerzity se nám podařilo plnohodnotně udržet všechna oddělení v nemocnici.“

Obor všeobecná zdravotní sestra na Slezské univerzitě studuje ve třech ročnících dohromady 320 posluchačů. Mezi nimi je také Cindy Dornová, která ještě při studiu začala pracovat.

Cindy Dornová, studentka, FVP , Slezská univerzita: „Ve škole člověk ani nepřijde do kontaktu s lidmi. Máme tam figuríny. Vybavení je skvělé, ale realita je jiná.“

Po složení závěrečných zkoušek, které ji čekají v lednu, se rozhodla že zde zůstane. Zatíco nyní ještě potřebuje dohled zkušenější sestry, díky vysokoškolskému diplomu bude moci sama zvládat také odborné úkony, jako např. zavádění infuzí, převazy nebo podávání léků nitrožilně.

Yvetta Vrublová, proděkanka pro nelékařská zdravotnická studia, FVP, Slezská univerzita: „Prostě ten terén požaduje zejm. všeobecné sestry. Jsou oddělení, kde by nemohly pracovat na směně jen praktické sestry“

Ve Slezské nemocnici pomáhá v rámci své povinné školní praxe také asi 150 studentů opavské zdravotnické školy. Jejich vzdělání končí maturitní zkouškou. Jejich kompetence jsou ale nižší, než u držitelů bakalářského diplomu.

Alena Šimečková, ředitelka, Střední zdravotnická škola v Opavě: „Řekla bych, že v dnešní době, je těch žáků čím dál tím víc, kteří do praxe odcházejí rovnou. Ale je pravda, že na Slezskou univerzitu odchází také hodně žáků. Řekla bych že je to polovina.

V nemocnicích v Moravskoslezském kraji chybí desítky zdravotních sester. A také laborantů, radiologických či farmaceutických asistentů.

Nová centra duševního zdraví v Ostravě, Opavě a FM, MUDr. Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví

Simona Součková, TV Polar: Jsem moc ráda, že pozvání do dnešního studia televize Polar přijal psychiatr Michal Raszka z Beskydského centra duševního zdraví ve Frýdku-Místku. Dobrý den.

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Dobrý den.

Simona Součková, TV Polar: Osobně bych řekla na úvod, že takhle bych si představovala příjemného psychiatra, ke kterému bych přišla s nějakými potížemi.

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Já děkuji. Těší mě to moc.

Simona Součková, TV Polar: Takže centra duševního zdraví vznikla nebo vznikají s reformou psychiatrické péče. Já si myslím, že je určitě dobře, že se péče o duševní zdraví dostává do popředí konečně. Čili jaké mají poslání tato centra?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Centra duševního zdraví mají poslání zejména zvýšit kvalitu života lidem, kteří trpí závažným duševním onemocněním. Snažíme se o komplexní péči, intenzivní péči, kterou nabízíme lidem prostřednictvím tzv. multidisciplinárního týmu. Ten multidisciplinární tým se skládá z lidí jako jsou sociální pracovníci, zdravotní sestry, lékaři, psychologové i peer pracovníci, kteří sami trpí nějakým onemocněním duševním. Například u nás je peer pracovnice, která trpí bipolární afektivní poruchou, spolupracuje s námi a vlastně nám vysvětluje ty stavy. Myslím, že to je velmi důležité, že máme takové možnosti. To poslání hlavní, abychom zabránili hospitalizacím opakovaným, protože víme, že opakované hospitalizace nevedou ke zlepšení stavů. Snažíme se lidem pomoci tak, aby zvládli svoje krize v přirozeném prostředí. Také aby se začlenili do společnosti, protože to to hlavní, co ti lidi zažívají, je stigmatizace, izolace, vyčlenění ze společnosti, neschopnost zvládnout běžné nároky života a těm se snažíme pomoci.

Simona Součková, TV Polar: Vy jste naznačil, že Vám pomáhá kolegyně. Znamená to, že i s takovou poruchou bipolární může člověk pracovat, když je pod odborným vedením a daří se to?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Samozřejmě, když se podíváme do statistik, dá se říci, že každý z nás je ohrožený psychickým onemocněním. Víceméně podle Světové zdravotnické organizace asi jeden ze čtyř lidí trpí nějakou psychickou chorobou. To znamená i ty lidi, kteří mají závažné onemocnění, pravidelně užívají léky, spolupracují a to onemocnění není tak závažné, protože některá opravdu jako jsou tak závažná, že je to obtížné.

Simona Součková, TV Polar: A vyžadují třeba invalidní důchod?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Přesně tak, ale mnoho lidí s tím závažným onemocněním může normálně pracovat a fungovat, což je úžasné.

Simona Součková, TV Polar: Takže když to umožní zaměstnavatel nebo i ten typ práce, opravdu to jde načasovat tak, že je to možné?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Ano.

Simona Součková, TV Polar: Výborně. V Beskydském centru duševního zdraví ve Frýdku-Místku najdou pomoc lidé s aktuálním pobytem v tomto regionu. Je to jediná podmínka pro přijetí nebo co ještě ne?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Ne, jelikož my se snažíme nabízet intenzivní péči. Tudíž máme omezený počet lidí, které můžeme obsloužit, víceméně tak 150 až 200, máme určitá kritéria, a to je právě závažné psychické onemocnění. Když to přiblížím, jedná se o čtyři okruhy diagnostické, když to vezmu ze zdravotnického hlediska. Jedná se o okruh psychóz, závažných poruch nálady jako bipolární afektivní porucha nebo těžké deprese, obsedantně kompulzivní porucha a potom určité typy poruch osobnosti. Nebudu zacházet do podrobností, nicméně když opomenu tuhle zdravotní část, snažíme se pomoci lidem, kteří mají potíže začlenit se do společnosti. Pobírají třeba invalidní důchod. Obtížně zvládají pracovní zátěž, během kterých právě se propadají do svých stavů a kvůli tomu musí být doma. Nezvládají pracovní zatížení a to souvisí s existenčními potížemi. A ti, kteří nemají dostatečnou oporu v rodině, těm také nabízíme tu pomoc.

Simona Součková, TV Polar: Může člověk kontaktovat sám, když má tedy papír s diagnózou? Nebo to musí být vždycky ten prostředník, lékař, který zavolá a řekne posílám k vám pacienta?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Jsme otevření, to znamená i bez diagnózy, protože i my diagnostikujeme. Problém je včasná diagnostika u psychických onemocnění. Někdy trvá několik let, než se zjistí, že ten člověk vlastně má psychické onemocnění, než zajde někam za psychiatrem, protože stále probíhá stigma a zajít za Chocholouškem není úplně to pravé ořechové. Nicméně chtěl bych vypíchnout všechny, kteří mají opravdu velké potíže a nezvládají, že mohou kontaktovat, to je jedna věc. Potom mohou samozřejmě i kontaktovat odborníci jako ambulantní psychiatři, když zjistí, že by mohlo to prostředí, to centrum duševního zdraví pomoci může.

Simona Součková, TV Polar: Je trošku chci namítnout to, že proto tedy asi určitě je ta reforma té péče, že těch psychiatrů není dostatek na ten počet a že ty čekací doby jsou opravdu velmi dlouhé. Takže je to taková perlička na dně moře, že ta centra jsou schopny třeba pomoci alespoň někomu dalšímu, kdo tu možnost třeba neměl nebo nemá. Vy říkáte, že se může člověk sám obrátit nebo že jste otevření, ale co je to? Jak dlouho se potýká? Ono se to hodně zaměňuje. Hodně se o tom píše, že když je mi hůř třeba měsíc, měl bych někoho navštívit. Ale já nevím, jestli to tak lze paušalizovat.

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Ve chvíli, kdy to zasahuje hodně do mého soukromého i pracovního života. Ve chvíli, kdy cítím, že to opravdu nezvládám. Já na to nemám-

Simona Součková, TV Polar: Není na to nějaká šablona?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Není, protože třeba zjistíme, že máme obsedantně kompulzivní poruchu, kdy opravdu furt kontrolujeme, ale je náročné pro nás to nějakým způsobem zjistit a dá se to léčit.

Simona Součková, TV Polar: Čili Vy jste už řekl, co konkrétně i ta centra nabízí, že tam pracuje multidisciplinární tým, že zamezujete opakovaným hospitalizacím nebo to je váš cíl, aby k tomu takhle nedocházelo. Chcete více přispět k tomu, aby ti lidé se začlenili do společnosti alespoň na tu úroveň, aby byli soběstační. Když to takhle paušálně shrnu, je to možné?

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Vstoupím do toho, nemusí být soběstační, ale že se snažíme zvýšit kvalitu. Oni třeba nejsou soběstační, ani nebudou, ale naše podpora je taková, že jsme schopni zajet i domů ve chvíli, kdy nejsou schopní k nám dorazit. Nebo jsme schopní pomocí toho, že nás je víc doprovodit lidi na různé úřady, do zdravotnických zařízení, pomoc jim zvládat běžné věci, které, když člověk trpí závažným psychickým onemocněním jako psychóza, kdy ta realita v určitých situacích se může měnit a člověk může mít strach vyjít z domova, to je potřeba pomoct.

Simona Součková, TV Polar: Výborně. Dnešním hostem byl psychiatr pan dr. Michal Raszka z Beskydského centra duševního zdraví ve Frýdku-Místku. Moc děkuji za vaši návštěvu.

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Děkuji.

Simona Součková, TV Polar: A těším se zase příště. Bylo to určitě zajímavé, přínosné. S vámi, milí diváci se těším zase při dalším vydání magazínu TV Medicína. Na shledanou.

Michal Raszka, psychiatr, Beskydské centrum duševního zdraví ve FM: Na shledanou.


Redakčně upraveno / zkráceno.



Mohlo by Vás také zajímat