Vítejte u televizních obrazovek, startuje nový díl medicíny speciál z FNO. Tentokrát zavítáme na kardiologický den, proběhl už jeho pátý ročník. V rozhovoru s Pavlem Hradílkem se dozvíte podrobnosti o roztroušené skleróze a v poslední reportáži strávíme čas v historické kavárně se spolkem HAIMA Ostrava, který podporuje rodiny onkologicky nemocných dětí.

Kardiologický den ve FNO

Podobně jako v loňském roce patřily k nejzajímavějším částem programu živé přenosy z katetrizačních sálů. V prvním z nich lékaři za plného vědomí pacienta řešili zúžení v místě implantovaného stentu. V dalším přenosu to pak byl uzávěr ouška levé síně.

MUDr. Marian Branny, Ph.D., primář Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF OU: To je taková tradice a vlastně takové oživení těch teoretických přednášek. Účastníci kongresu nejenom uslyší tu teorii, ale uvidí taky, jak se to dělá v praxi.

Kongres účastníkům přibližoval složité intervenční procedury. Některé z nich si mohli vyzkoušet. Novinkou letošního ročníku byl totiž simulační workshop.

MUDr. Marian Branny, Ph.D., primář Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a LF OU: Jsou tam vlastně simulátory, kde si můžou vyzkoušet implantaci mitraclipu, chlopní, okludérů. Tak aby líp pochopili problematiku.

Součástí celé akce byl i 17. ročník Kongresu kardiologických sester, který nabídl zajímavý program.

Mgr. Ludmila Klemsová, Ph.D., vrchní sestra Interní kliniky – Kardiovaskulárního oddělení FN Ostrava a LF OU: Doufám, že sestry budou spokojené. Že se nám to vždycky daří namixovat od základních vyšetření, které je třeba určitě připomínat sestřičkám, protože tady máme i sestry z ambulantních provozů, až po ty sofistikované a náročné intervenční výkony.

Na Kardiologickém dni přednášelo celkem 16 renomovaných lékařů z celé České republiky.

prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti: Myslím si, že i nějaký zkušenější doktor z nějaké té subspecialiazace, které se běžně nevěnuje, může najít věci, které doteďka nevěděl. Určitě to šíření nových poznatků touto cestou si myslím, že je přínosné pro všechny.

Účastníky Kardiologického dne přišli pozdravit i ředitel FN Ostrava Jiří Havrlant společně s děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislavem Maďarem.

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Novinky v neurologické léčbě

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Hostem ve studiu je Pavel Hradílek, vedoucí lékař RS centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Naším hlavním tématem bude roztroušená skleróza. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Naše hlavní téma, autoimunitní onemocnění roztroušená skleróza. Touto nemocí trpí v Česku víc jak 20 tisíc lidí a celosvětově se číslo blíží ke třem milionům. Čím to je?

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Možná je to dáno i životním stylem, který začíná být čím dál uspěchanější, čím dál náročnější na to, abychom byli v práci, abychom se vzdělávali, vytvářeli určité hodnoty a ne vždy zbývá čas na správnou fyziologickou relaxaci. Je pravda, že stres a zdravotní záležitosti, které s ním souvisejí, jsou považovány za jeden z dost významných rizikových faktorů obecně pro rozvoj onemocnění z toho autoimunitního okruhu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Roztroušená skleróza se v uvozovkách týká především věkové skupiny 20 až 40 let, opět se zeptám, z jakého důvodu?

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Je to onemocnění, které v tom věku nejčastěji propuká. Jsou to mladí lidé a její imunitní systém je stále ještě poměrně aktivní, i když někteří lidé onemocní i dříve. I dítě může onemocnět roztroušenou sklerózou, takže ten imunitní systém je aktivní. Jakmile do něj přijde určitý impulz, který většinou je ze zevního prostředí, může se nemoc rozvinout. Ty impulzy mohou být různé, může to být nějaká infekce, většinou virová. U mladých žen to může být třeba porod nebo potrat, různé hormonální změny, či stresové situace. Čili může být celá řada takovýchto záležitostí, které pak fungují jako spouštěč nemoci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vysvětlete rozdíl mezi roztroušenou sklerózou a sklerózou.

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Obecně je skleróza jakási změna určité tkáně ve smyslu, dejme tomu, k tvorbě určité vazivové tkáně. Čili to je mechanistická patologická představa. Pod pojmem skleróza si většina lidí představí starší věkovou populaci, u níž se klinické projevy projevují hlavně demencí, čili úbytkem právě poznávacích kognitivních funkcí. Roztroušená skleróza je naopak onemocnění spíš mladých lidí. Už to tady bylo řečeno, mezi dvacátým až čtyřicátým rokem je gro výskytu prvních příznaků nemoci. Tady to nemůžeme úplně zaměňovat, nebo nemůžeme úplně říct, že se jedná o tyto příznaky.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pozná pacient, že se jedná o roztroušenou sklerózu a že by měl vyhledat Vaši pomoc?

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Většinou to nepozná v prvních příznacích. Ony můžou být často poměrně málo typické, málo specifické, jakkoliv se třeba snažíme o to, aby ta nemoc byla popularizována. Což si myslím, že se právě díky vám, médiím, docela je, ale ne vždycky se úplně podaří, aby se první příznaky zachytily tak, aby hned vedly ke správné diagnostice a léčbě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: RS centrum ve Fakultní nemocnici je jedno z patnácti. Vy jste mi prozradil, že patří mezi ta větší RS centra a je jediné v Moravskoslezském kraji. Jaké nejčastější pacienty u Vás máte?

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Jsou to právě ti pacienti s roztroušenou sklerózou, případně existují i některé jiné formy demyelinizačních onemocnění, jako je třeba Devicova nemoc neboli neuromyelitis optica. Toto je minoritní část těch pacientů, ale to největší gró tvoří lidé s roztroušenou sklerózou. Většinou přicházejí v mladším dospělém věku. Je třeba si také říct, že asi dvě třetiny nebo i více těchto lidí jsou ženy. Je tam i určitá hormonální záležitost, takže většinu pacientek s roztroušenou sklerózou tvoří ženy.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se tato nemoc léčí?

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Obecně ta léčba nemoci spočívá v tom, že nějakým způsobem ovlivňujeme určitou část složek imunitního systému a snažíme se pomocí toho zablokovat nebo naopak stimulovat určitá specifická místa toho imunitního systému tak, aby docházelo k redukci určitých škodlivých buněk imunitního systému, které nechceme, aby ten mozek a tu míchu poškozovaly. Je zajímavé, že mnohé léky nemají většinu mechanismů toho svého účinku v mozku a v míše, ale právě v periferní krvi. To je něco, co možná není úplně známo, ale těch léků na různých úrovních máme dnes celou řadu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaká omezení mají pacienti s roztroušenou sklerózou?

Pavel Hradílek, RS centrum Neurologické kliniky FNO: Z obecného pohledu skoro žádná. Záleží, jak je ta nemoc omezí tíží svých příznaků, to jim asi přinese nakonec to samotné omezení. V zásadě z toho počátku, pokud člověk překoná tu první ataku nemoci, se zlepší z těch příznaků a může dělat prakticky všechno. Může chodit do práce, sportovat, dělat své koníčky, žít relativně normálním způsobem života, ale pravda je, že postupem času, když se ten neurologický nález zhorší, můžou nastat určitá omezení na toho člověka, která zasáhnou ve všem, co jsem tady říkal.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Děkuji Vám za rozhovor a my pokračujeme dále.

Den dětské onkologie

Prostory respiria se 15. února proměnily v historickou kavárnu i s hernou pro děti. Každý, kdo si koupil kávu, přispěl na aktivity spolku HAIMA Ostrava, který podporuje rodiny onkologicky nemocných dětí.

Michaela Češková, ředitelka, HAIMA Ostrava: Chci všem moc poděkovat, že přišli. Dívali jsme se na účet a během hodiny nám přistálo kolem 7 tisíc korun a myslím se, že se prodalo kolem 100 káv, takže to je úplně perfektní. Je to tady krásné.

S organizací dne pomohlo Oddělení marketingu Fakultní nemocnice Ostrava.

Ing. Hana Maiwaelderová, vedoucí Oddělení marketingu FN Ostrava: Myslím, že ten výsledek je úplně perfektní, máme radost, že tady přišli lidi a dávají si tu kávu a podpoří tuhle dobrou věc.

Každý dárce dostal koláček a taky zlatou stužku, která je symbolem Dne dětské onkologie. Rozdávala ji také maminka dnes již vyléčeného chlapce.

Lucie Brodová, koordinátorka, HAIMA Ostrava: My jsme nevěděli, jak to máme tomu okolí sdělit, a ani okolí nevědělo, jak má reagovat. 

Moc jsem neměla ráda, to bude dobré, neboj. Já jsem si říkala - jak to můžete vědět.

Výstava, která v respiriu nemocnice zůstává, upozorňuje i na další situace, do kterých se rodiny onkologicky nemocných dětí dostávají. Za kávu a přes qr kód lidé nakonec poslali více než 43 tisíc korun. HAIMA Ostrava peníze použije na organizaci společných i individuálních aktivit onkologicky nemocných dětí.

Z dnešního dílu je to vše, ale další už pro vás chystáme. Mějte hezké a zdravé dny.

Redakčně upraveno / zkráceno.