Magazín TV medicína
- První pacientka dostala ve FN Ostrava buněčnou terapii
- Ve FNO vyvíjí preparát pro léčbu nádorových onemocnění: Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava
- Setkání rodin předčasně narozených dětí
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Startuje další díl medicíny speciál s novými tématy z fakultní nemocnice. Dobrý den. V prvním příspěvku uvidíte průlomovou léčbu nádorového onemocnění, a to není vše. Mezinárodní odborný tým vyvíjí preparát, který bude připraven pro více pacientů. Podrobnosti se dozvíte od profesora Romana Hájka. V závěrečné reportáži zavítáme mezi křehká dětská stvoření, která se narodila předčasně. Společné setkání rodičů a dětí se zdravotníky bylo plné emocí.
První pacientka dostala ve FN Ostrava buněčnou terapii
Jenovera Křístková, pacientka: Já jsem měla tady otok takový obrovský na třísle, takže asi vědět, že to je to lymfa, tak mi z té lymfy brali nějaký výplodky nebo jak se to dá nazvat a čekala jsem na diagnózu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vyšetření prokázalo nádorové onemocnění lymfatického systému. Buněčnou terapii podstoupila paní Křístková 11. října.
Lékař nemocnice: Ten vlastní produkt je zase schovaný ještě v té kazetě, v ton pytlíku vlastně zatavený. Tak toto je ono.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přibližně po dvou minutách byl preparát připravený k aplikaci.
Lékař nemocnice: Paní Křístková, cokoli se Vám nebude líbit, řekněte. Bude to možná trošku studit v té ruce, ucítíte v té paži, že to trochu studí. Není toho moc. Nestudí?
Jenovera Křístková, pacientka: Ne, zatím ne.
Lékař nemocnice: V krku neškrábe?
Jenovera Křístková, pacientka: Ne, v pohodě, úplně.
Lékař nemocnice: Teď budou buňky pracovat. Oni to dělají koncentrovanější, takže k tomu pacientovi jde malý objem jenom, což je výhoda.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po aplikaci buněk zůstala paní Křístková ještě dva týdny na klinice hematomoonkologie. Žádné vážnější komplikace se u ní neprojevily.
Juraj Ďuraš, lékař, Kliniky hematoonkologie FN Ostrava: Momentálně je pacientka v stabilizovaném stavu, bez nějakých zjevných projevů onemocnění, aktivity a především zhodnocení dosažené.
Jenovera Křístková, pacientka: Chodím na procházky, ale jenom v Těšíně, protože se neodvážím na delší trasy momentálně. Ale jak říkám, dobrý to je. Je to stále lepší. Děkuji.
Ve FNO vyvíjí preparát pro léčbu nádorových onemocnění: Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tématu buněčné terapie se budeme věnovat také v rozhovoru s přednostou kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava profesorem Romanem Hájkem. Dobrý den, vítejte.
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, než se budeme věnovat opravdu tomu našemu tématu, Vy jste také jeden z kandidátů na rektora Ostravské univerzity. Proč do toho jdete?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Myslím, že sehrála roli řada faktorů. Složitá doba, velké výzvy před Ostravskou univerzitou, které potřebují myslím, že dobrého kompetentního manažera a který musí bránit fakultu taky důrazně vně. Myslím si, že ty kompetence mám. Pak jsem ještě vymýšlel rozdílový program, aby skutečně jsme získali nějakou rozdílovou dynamiku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď pojďme k našemu tématu, a to je buněčná terapie. V příspěvku jsme viděli, že jste aplikovali ženě s nádorovým onemocněním lymfatického systému poprvé v historii nemocnice buněčnou terapii. Můžete v kostce lidem u obrazovek vysvětlit, jak to funguje?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Funguje to na imunitním principu, to znamená obecně v organismu jsou buňky, které stráží naši imunitu a jedny ty buňky se nazývají T-lymfocyty a oni přirozeně mají schopnost rozpoznat cizorodé látky včetně nádorových buněk. Tenhle moderní způsob cartier terapie, jak se to nazývá, znamená o krok jít dál. Geneticky se upraví ten T-lymfocyt tak, že se mu přidá specifický znak, který opravdu rozpozná cíleně nádorovou buňku. To znamená, ten útok na tu nádorovou buňku se dramaticky zesílí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je rozdíl mezi současnou léčbou a touto léčbou v progresu léčby a vlastně v dalším životě toho pacienta?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Je velký. Když to vezmu z úhlu pacienta, mimořádná výhoda této léčby pro pacienta, že jde o jednorázové krátkodobé podání, což u řady dalších léčebných modalit není. Podáváme často i roky. To znamená kvalita života pacienta z tohoto pohledu je ovlivněna minimálně během čtrnácti dnů. V podstatě je všechno zpravidla v pořádku. To je velká výhoda pro pacienta. Ta druhá je především mimořádná účinnost léčby tam, kde se to dnes zkouší a už dává v reálné praxi, je to prostě revoluce v léčbě nádorů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nádorových onemocnění je celá řada. Tato léčba je použitelná pro všechna nádorová onemocnění?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Kéž by tomu tak bylo. Samozřejmě, jestliže mluvíme o lymfocytech, tak se k těm nádorům musí dostat. To znamená, to je velmi snadnější pro tzv. tekuté nádory, krevní nádorová onemocnění a je to poměrně komplikované v případě solidních nádorů, jako jsou třeba karcinomy plic, karcinomu prsu a jiné nádory, kde mají svou přirozenou ochranu, je velmi složité se pro ten lymfocyt k tomu nádoru přímo dostat. Má to své limitace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve fakultní nemocnici vyvíjíte léčivo, které bude mít daleko širší využití, takže budou mít naději i další pacienti.
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Nepochybně. Má to svou jednoduchou historii. Ta naše klinika není stará. Ona opravdu má deset let a už na začátku, když jsme zakládali vědecké těleso zaměřené na tuto léčbu, na vývoj této léčby, bylo zjevné, že tahle první generace, kterou teď dáváme pacientům a která je hrazena ze zdravotního pojištění, už je v podstatě v tak pokročilé fázi vývoje, že nemá cenu konkurovat. To znamená, my jsme se posunuli dál a vymýšlíme a rozvíjíme téma, které rozvíjí jiné skupiny, teď tzv. druhou, třetí generaci této léčby, která pracuje s univerzálními buňkami. Představte si to tak. Ten největší rozdíl, že u této léčby musíte vzít buňky od daného pacienta, poslat je někam na zpracování v této chvíli do Ameriky nebo nějaké skutečné factory v Evropě. Pak se to vrátí složitě zpátky a pak se to podá pacientovi. Takto by přišel obyčejný dárce, jako každý dárce krve, plazmy, přišel by na transfuzní stanici, vzali by se jeho buňky, zpracovaly by se a byly by k dispozici pro třeba deset, dvacet pacientů. To je scénář, který je reálný a už se zkouší v klinických studií a ta univerzálnost je velkou výhodou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže to je průlomová léčba v nádorové onemocnění a určitě všechny, kterých se to třeba teď týká, že jsou nemocní, jejich první otázka by byla, kdy se touto formou budou moct léčit?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Máme dnes několik diagnóz lymfomy a akutní lymfom plastické leukemie, kde už skutečně žádáme u pojišťovny o podání této léčby, která není levná. Jedno podání stojí osm milionů korun rámcově. Je to v reálné praxi už druhým rokem, je to perfektní a pak máme řadu ve vývoji produktů nebo dokonce ve schvalování už agenturami, které očekáváme, že se uplatní v příštím a v krátkodobém horizontu. Takže má to velkou dynamiku, ale samozřejmě to má i přísná kritéria, protože říkám, ta léčba není ekonomicky nenáročná.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. Mějte hezké dny.
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Děkuji, děkuji, Na shledanou.
Setkání rodin předčasně narozených dětí
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V přízemí Velkého světa techniky patřilo druhou listopadovou sobotu velkým bojovníkům. Setkání nedonošených dětí a jejich rodičů připravil Nadační fond Kulíšek nedonošených dětem, který pomáhá oddělení neonatologie Fakultní nemocnice Ostrava.
Helena Valo, Nadační fond Kulíšek nedonošeným dětem: Důvod je ten, aby se jednak setkali rodiče, kteří mají stejný základ. Někteří se opravdu znají z té porodnice, leželi spolu i na pokoji, takže jsou to takové dlouholetá přátelství.
anketa: účastníci setkání: Je to super pocit, dívat se na ty lidi, na ty děti, co byly maličké a teď jsou velké.
anketa: účastníci setkání: Poznáme tady lidi, které třeba známe jen WhatsAppu, ze skupiny a teď je vidíme naživo.
anketa: účastníci setkání: Já jsem je vždycky viděla jenom s respirátory, takže je to zajímavé setkání dneska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Náhodný návštěvník Veselého odpoledne by rozhodně nepoznal, že je mezi dětmi, které se při příchodu na svět vešly doslova do dlaně. Jejich porodní váhu připomínalo jen startovací číslo na zádech.
Hana Wiedermannová, primářka, Oddělení neonatologie, FNO: Nevidíte rozdíl mezi donošenými a nedonošenými dětmi, a to je asi to nejdůležitější, proč tu práci děláme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pro dnešek to je vše. Další témata pro vás chystáme zase za dva týdny. To už bude prosinec, tak si užívejte adventu.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Startuje další díl medicíny speciál s novými tématy z fakultní nemocnice. Dobrý den. V prvním příspěvku uvidíte průlomovou léčbu nádorového onemocnění, a to není vše. Mezinárodní odborný tým vyvíjí preparát, který bude připraven pro více pacientů. Podrobnosti se dozvíte od profesora Romana Hájka. V závěrečné reportáži zavítáme mezi křehká dětská stvoření, která se narodila předčasně. Společné setkání rodičů a dětí se zdravotníky bylo plné emocí.
První pacientka dostala ve FN Ostrava buněčnou terapii
Jenovera Křístková, pacientka: Já jsem měla tady otok takový obrovský na třísle, takže asi vědět, že to je to lymfa, tak mi z té lymfy brali nějaký výplodky nebo jak se to dá nazvat a čekala jsem na diagnózu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vyšetření prokázalo nádorové onemocnění lymfatického systému. Buněčnou terapii podstoupila paní Křístková 11. října.
Lékař nemocnice: Ten vlastní produkt je zase schovaný ještě v té kazetě, v ton pytlíku vlastně zatavený. Tak toto je ono.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Přibližně po dvou minutách byl preparát připravený k aplikaci.
Lékař nemocnice: Paní Křístková, cokoli se Vám nebude líbit, řekněte. Bude to možná trošku studit v té ruce, ucítíte v té paži, že to trochu studí. Není toho moc. Nestudí?
Jenovera Křístková, pacientka: Ne, zatím ne.
Lékař nemocnice: V krku neškrábe?
Jenovera Křístková, pacientka: Ne, v pohodě, úplně.
Lékař nemocnice: Teď budou buňky pracovat. Oni to dělají koncentrovanější, takže k tomu pacientovi jde malý objem jenom, což je výhoda.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Po aplikaci buněk zůstala paní Křístková ještě dva týdny na klinice hematomoonkologie. Žádné vážnější komplikace se u ní neprojevily.
Juraj Ďuraš, lékař, Kliniky hematoonkologie FN Ostrava: Momentálně je pacientka v stabilizovaném stavu, bez nějakých zjevných projevů onemocnění, aktivity a především zhodnocení dosažené.
Jenovera Křístková, pacientka: Chodím na procházky, ale jenom v Těšíně, protože se neodvážím na delší trasy momentálně. Ale jak říkám, dobrý to je. Je to stále lepší. Děkuji.
Ve FNO vyvíjí preparát pro léčbu nádorových onemocnění: Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tématu buněčné terapie se budeme věnovat také v rozhovoru s přednostou kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava profesorem Romanem Hájkem. Dobrý den, vítejte.
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, než se budeme věnovat opravdu tomu našemu tématu, Vy jste také jeden z kandidátů na rektora Ostravské univerzity. Proč do toho jdete?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Myslím, že sehrála roli řada faktorů. Složitá doba, velké výzvy před Ostravskou univerzitou, které potřebují myslím, že dobrého kompetentního manažera a který musí bránit fakultu taky důrazně vně. Myslím si, že ty kompetence mám. Pak jsem ještě vymýšlel rozdílový program, aby skutečně jsme získali nějakou rozdílovou dynamiku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: A teď pojďme k našemu tématu, a to je buněčná terapie. V příspěvku jsme viděli, že jste aplikovali ženě s nádorovým onemocněním lymfatického systému poprvé v historii nemocnice buněčnou terapii. Můžete v kostce lidem u obrazovek vysvětlit, jak to funguje?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Funguje to na imunitním principu, to znamená obecně v organismu jsou buňky, které stráží naši imunitu a jedny ty buňky se nazývají T-lymfocyty a oni přirozeně mají schopnost rozpoznat cizorodé látky včetně nádorových buněk. Tenhle moderní způsob cartier terapie, jak se to nazývá, znamená o krok jít dál. Geneticky se upraví ten T-lymfocyt tak, že se mu přidá specifický znak, který opravdu rozpozná cíleně nádorovou buňku. To znamená, ten útok na tu nádorovou buňku se dramaticky zesílí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je rozdíl mezi současnou léčbou a touto léčbou v progresu léčby a vlastně v dalším životě toho pacienta?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Je velký. Když to vezmu z úhlu pacienta, mimořádná výhoda této léčby pro pacienta, že jde o jednorázové krátkodobé podání, což u řady dalších léčebných modalit není. Podáváme často i roky. To znamená kvalita života pacienta z tohoto pohledu je ovlivněna minimálně během čtrnácti dnů. V podstatě je všechno zpravidla v pořádku. To je velká výhoda pro pacienta. Ta druhá je především mimořádná účinnost léčby tam, kde se to dnes zkouší a už dává v reálné praxi, je to prostě revoluce v léčbě nádorů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nádorových onemocnění je celá řada. Tato léčba je použitelná pro všechna nádorová onemocnění?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Kéž by tomu tak bylo. Samozřejmě, jestliže mluvíme o lymfocytech, tak se k těm nádorům musí dostat. To znamená, to je velmi snadnější pro tzv. tekuté nádory, krevní nádorová onemocnění a je to poměrně komplikované v případě solidních nádorů, jako jsou třeba karcinomy plic, karcinomu prsu a jiné nádory, kde mají svou přirozenou ochranu, je velmi složité se pro ten lymfocyt k tomu nádoru přímo dostat. Má to své limitace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve fakultní nemocnici vyvíjíte léčivo, které bude mít daleko širší využití, takže budou mít naději i další pacienti.
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Nepochybně. Má to svou jednoduchou historii. Ta naše klinika není stará. Ona opravdu má deset let a už na začátku, když jsme zakládali vědecké těleso zaměřené na tuto léčbu, na vývoj této léčby, bylo zjevné, že tahle první generace, kterou teď dáváme pacientům a která je hrazena ze zdravotního pojištění, už je v podstatě v tak pokročilé fázi vývoje, že nemá cenu konkurovat. To znamená, my jsme se posunuli dál a vymýšlíme a rozvíjíme téma, které rozvíjí jiné skupiny, teď tzv. druhou, třetí generaci této léčby, která pracuje s univerzálními buňkami. Představte si to tak. Ten největší rozdíl, že u této léčby musíte vzít buňky od daného pacienta, poslat je někam na zpracování v této chvíli do Ameriky nebo nějaké skutečné factory v Evropě. Pak se to vrátí složitě zpátky a pak se to podá pacientovi. Takto by přišel obyčejný dárce, jako každý dárce krve, plazmy, přišel by na transfuzní stanici, vzali by se jeho buňky, zpracovaly by se a byly by k dispozici pro třeba deset, dvacet pacientů. To je scénář, který je reálný a už se zkouší v klinických studií a ta univerzálnost je velkou výhodou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže to je průlomová léčba v nádorové onemocnění a určitě všechny, kterých se to třeba teď týká, že jsou nemocní, jejich první otázka by byla, kdy se touto formou budou moct léčit?
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Máme dnes několik diagnóz lymfomy a akutní lymfom plastické leukemie, kde už skutečně žádáme u pojišťovny o podání této léčby, která není levná. Jedno podání stojí osm milionů korun rámcově. Je to v reálné praxi už druhým rokem, je to perfektní a pak máme řadu ve vývoji produktů nebo dokonce ve schvalování už agenturami, které očekáváme, že se uplatní v příštím a v krátkodobém horizontu. Takže má to velkou dynamiku, ale samozřejmě to má i přísná kritéria, protože říkám, ta léčba není ekonomicky nenáročná.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane profesore, já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. Mějte hezké dny.
Roman Hájek, přednosta Klinik hematoonklogie FN Ostrava: Děkuji, děkuji, Na shledanou.
Setkání rodin předčasně narozených dětí
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: V přízemí Velkého světa techniky patřilo druhou listopadovou sobotu velkým bojovníkům. Setkání nedonošených dětí a jejich rodičů připravil Nadační fond Kulíšek nedonošených dětem, který pomáhá oddělení neonatologie Fakultní nemocnice Ostrava.
Helena Valo, Nadační fond Kulíšek nedonošeným dětem: Důvod je ten, aby se jednak setkali rodiče, kteří mají stejný základ. Někteří se opravdu znají z té porodnice, leželi spolu i na pokoji, takže jsou to takové dlouholetá přátelství.
anketa: účastníci setkání: Je to super pocit, dívat se na ty lidi, na ty děti, co byly maličké a teď jsou velké.
anketa: účastníci setkání: Poznáme tady lidi, které třeba známe jen WhatsAppu, ze skupiny a teď je vidíme naživo.
anketa: účastníci setkání: Já jsem je vždycky viděla jenom s respirátory, takže je to zajímavé setkání dneska.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Náhodný návštěvník Veselého odpoledne by rozhodně nepoznal, že je mezi dětmi, které se při příchodu na svět vešly doslova do dlaně. Jejich porodní váhu připomínalo jen startovací číslo na zádech.
Hana Wiedermannová, primářka, Oddělení neonatologie, FNO: Nevidíte rozdíl mezi donošenými a nedonošenými dětmi, a to je asi to nejdůležitější, proč tu práci děláme.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pro dnešek to je vše. Další témata pro vás chystáme zase za dva týdny. To už bude prosinec, tak si užívejte adventu.
Redakčně upraveno / zkráceno.