Tomáš Tikal, TV POLAR: Hezký den, vítám vás u sledování magazínu Televize POLAR, TV Medicína. Dnes se budeme bavit o využití virtuální reality v rehabilitaci. Technologii, která mění způsob, jak pomoci pacientům zotavit se z úrazů, neurologických onemocnění, plicních onemocnění a podobně. Naším hostem je paní doktorka Jana Trdá, generální ředitelka společnosti VR Life, kterou tady vítám. Možná pro ty, kteří nemají vůbec ponětí, co virtuální realita je, pojďme prosím vysvětlit.

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Virtuální realita je v podstatě obraz, který promítáme do těchto brýlí a je to taková televize přímo na očích, s kterou pacient nebo běžný člověk, který hraje třeba hry, může interagovat, tzn. může ovládat ten prostor, ve kterém se ocitl.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Je to tedy ve 3D, člověk opravdu nabyde dojmu, že je přímo účastníkem té dané události?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: On nemá jenom dojem, on je opravdu účastníkem dané události.

Tomáš Tikal, TV POLAR: To samozřejmě jsme zaznamenali v různých oborech. Ve zdravotnictví se to prosazuje v poslední době také čím dál více. Takže jakým způsobem?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Tak určitě pro mě nejdůležitější je virtuální realita v rehabilitaci. To znamená, která pomáhá pacientům rehabilitovat a ať už je to rehabilitace pohybová po úraze, po nemoci, nebo je to kognitivní rehabilitace třeba u pacientů s demencí nebo po úrazu, operaci hlavy, dechová rehabilitace, psychická rehabilitace, je to opravdu velmi široká část, ale zároveň se můžou zdravotníci pomocí virtuální reality učit nové postupy, operace. Virtuální realita se pro výuku běžně už začíná používat ve zdravotnictví, případně se připravují třeba na operace, že si orgán, který mají operovat, promítnou do virtuální reality a přesně naplánují krok za krokem.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Naším tématem dnešním je ale rehabilitace. Takže jak konkrétně probíhá ta rehabilitace s 3D brýlemi?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Rehabilitace s 3D brýlemi je pro pacienty velmi jednoduchá. Oni v podstatě dostanou nějakou základní instrukci, co mají dělat, dostanou brýle na hlavu a už ta samotná aplikace je navádí. Všechno je to děláno tak, aby to bylo herně i zajímavé, aby je to bavilo, protože tím, že to pacienty baví, tak oni rehabilitují intenzivněji než standardně. To znamená, že třeba chytají motýly, skládají nádobí, třídí ovoce, nakupují ve virtuální realitě podle toho, co zrovna potřebují procvičovat.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Takže zábavnou formou.

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Přesně tak, jinak by to nešlo.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jaká je ta rekonvalescence v tomto případě a při té konvenční rehabilitaci?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Pokud vezmeme rozdílná čísla, tak pokud pacient rehabilituje ve virtuální realitě, samozřejmě záleží na diagnóze, a na stavu pacienta, tak udávají studie, že rehabilitace je asi o 40 % rychlejší. To zapojení pacientů i jejich motivace je o 60 % vyšší. A třeba potlačení bolesti nebo cítění bolesti při rehabilitaci je o 50% nižší. To znamená, že i pacienti, kteří cítí bolest, třeba popáleninoví pacienti nebo pacienti čerstvě po operaci, když cvičí ve virtuální realitě, tak tu bolest tolik nevnímají a tím pádem jsou opravdu schopni dělat třeba větší rozsah pohybu.

Tomáš Tikal, TV POLAR: To je prokázáno, že to takto funguje?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Ano, přesně tak.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Pojďme si říct. Říkala jste popáleniny, ještě další příklady nějakých úrazů nebo nemocí, při kterých se dá využít?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Úplně nejvíc se asi využívá u pacientů po CMP neboli centrální mozková příhoda, možná bych řekla, že tvoří více než třetinu, kteří cvičí ve virtuální realitě. Tam třeba, když jsem mluvila o těch studiích, tak jsme měli velký projekt, který stále pokračuje s RBP zdravotní pojišťovnou, která se do toho zapojila a vlastně sleduje vliv cvičení ve virtuální realitě nejen na pacienty, ale také na ten systém. To znamená, jak když ten pacient proplouvá tím systémem, jestli ta virtuální realita opravdu urychlí ten čas a zlevní tu péči o pacienty a zároveň je mnohem efektivnější. Potom jsou to pacienti s demencí, pacienti po úrazech, třeba ať už páteře nebo po operaci dolních končetin, po operacích hlavy. Je to opravdu různorodé.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Když už jste zmínila RPP zdravotní pojišťovnu, jak je to tedy s hrazením této rehabilitace?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Pokud jde o hrazení, tak aktuálně je v úhradové vyhlášce 1 kód pro rehabilitaci ve virtuální realitě, který se týká iktových center, tedy pacientů po centrální mozkové příhodě, ale potom jsou uvědomělejší pojišťovny, jako je třeba RBP, které nadstandardně mohou hradit právě nějaké ty projekty, které se toho týkají a zároveň se připravuje do úhradové vyhlášky i další kódy, aby to bylo přístupné i dalším pacientům.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jak bylo těžké tuto metodu, které vy evidentně věříte, prosadit?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Asi nejnáročnější byl první rok, protože to nikdo neznal. Já když jsem přišla s virtuální realitou, to bylo já nevím, nějakých 12 - 13 let zpátky, tak si teda i mí známí ťukali na čelo, že se moc dívám na sci-fi filmy. Když jsem přišla s virtuální realitou do zdravotnictví, což je nějakých 7 - 8 let zpátky, tak jsme byli první nejenom v České republice, ale i v těch nejbližších zemích a bylo to složitější. Ne všude, protože se vždycky vyskytnou lidé, kteří věří těm novým technologiím a chtějí to vyzkoušet. Ale my jsme hodně času věnovali právě těm studiím a jsme moc rádi za partnery, kteří se do toho jsou ochotni zapojit. Protože když potom lékařům předložíte ta čísla, že opravdu ta metoda funguje, tak je to mnohem lepší. A nyní už máme prodáno přes 80 licencí v různých zemích světa. Tak očividně to funguje.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Baví to ty lidi?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Moc, baví to bez ohledu na věk. Dokonce nyní právě probíhá studie, budou zanedlouho publikované výsledky, že vůbec není rozdíl mezi náctiletými pacienty a seniory v pokročilém věku. Ten přístup k virtuální realitě je stejný.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Jsou nějaká rizika? Všude jsou tak, jaká?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Určitě jsou rizika, když se zaměřím na rizika pro pacienty, protože ty jsou určitě nejdůležitější. Tam je důležité, aby s tou virtuální realitou začínali pomalu, zvláště pokud jsou starší lidé, nemají s tím zkušenosti. Jsou třeba po úraze hlavy nebo po nějakém onemocnění, které ovlivňuje mozek. Tak klidně ta doba toho prvního zkoušení může být minutu, pět minut, než si ten mozek na to zvykne. Potom je riziko u pacientů s epilepsií. Ne že by jim byla zapovězena virtuální realita, ale opravdu to musí být pod dohledem lékaře. U pacientů, kteří jsou těžcí kardiaci, taky pod dohledem lékaře. Není to tak, že by ta virtuální realita pro ně nebyla, ale je důležité opravdu hlídat ten jejich zdravotní stav.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Je možné takto rehabilitovat i v domácím prostředí?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Určitě je možné. Je to jenom ten program, který my máme, je připraven proto, že vždycky je tam ten doprovodný zdravotník, že je tam ten terapeut nebo lékař, který zvolí pacientovi, co má rehabilitovat. Ale pokud pacienta poučí a nastaví mu správně rehabilitaci, tak je v podstatě jedno, kde ten pacient provede, jestli je to v nemocnici, v ambulanci anebo je to doma. Jenom vždycky je důležité, aby tam byl někdo, kdo na něj dohlíží, protože pacient, když má na hlavě brýle a nevidí, co se kolem něj děje. A navíc mají pacienti tendenci to přehánět v té virtuální realitě, že jsou tam déle, než by měli být a potom může dojít k tomu, že je třeba bolí hlava nebo se jim točí hlava.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Do budoucna, jak vidíte, že se tento obor ještě posune?

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Posune se hodně. Myslím si, že je to vzhledem k demografické křivce, k nedostatku zdravotnického personálu, je to pomůcka, která výrazně může pomoct těm zdravotníkům. Určitě si myslím, že to bude běžnou součástí právě té domácí péče, ať už zdravotní anebo třeba sociální a aktivizace seniorů a podobně. S připojením různých čidel a podobně, kdy můžete monitorovat dech, tep toho pacienta, tak dokážete kontrolovat na dálku cokoliv, co ten pacient dělá.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Ukažte nám prosím ještě součásti, tedy nejsou to jenom ty brýle.

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Brýle, to je základ, tam pacient vidí, co se děje. Pokud je to vhodné, tak používá ovladače, se kterými může cvičit. Může cvičit i bez nich, ale ty ovladače mají vibrační takovou schopnost. To znamená, že posilují třeba i jemnou motoriku. A potom jsou to různé typy senzorů, které se můžou připevnit ať už na dolní končetiny, nebo senzory jako hrudní pás na dýchání, na snímání činnosti srdce a podobně. Postupně přidáváme další a další.

Tomáš Tikal, TV POLAR: Paní doktorko, děkuji za zajímavý rozhovor. Mějte se hezky a někdy příště se zase uvidíme. No a vidíme, že technologie opravdu otevírají nové možnosti i v takové oblasti, jako je rehabilitace. Přejeme mnoho úspěchů ve Vaší práci, budeme se těšit na další novinky. Vy se mějte hezky. TV medicína zase příště, na viděnou.

Jana Trdá, generální ředitelka, VR LIFE: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.