Přeji hezký den a vítám Vás u nového dílu Magazínu TV medicína. V Krnovské nemocnici využívají pro léčbu pacientů felinoterapii, která je založena na kontaktu s kočkou. Bílovecká nemocnice zase pro rehabilitační účely nově využívá virtuální realitu. A s doktorkou Janou Jurkovičovou z Frýdecko-místecké nemocnice probereme oční vady u dětí a jejich léčbu. Tak pojďme k první reportáži.

Krnovská nemocnice uvádí do praxe felinoterapii

Animoterapie jsou v posledních letech stále oblíbenější podpůrné léčebné metody, spočívající v kontaktu nemocného se zvířetem. Patří sem například canisterapie, hippoterapie, či felinoterapie. Pomáhají v léčebnách nebo domovech seniorů a v poslední době pronikají do klasických nemocnic.

Poslední jmenovanou, felinoterapii neboli terapii, využívající kontaktu s kočkou, zavádí také krnovská nemocnice.

Marie Žaloudíková, náměstkyně ředitele pro léčebnou péči: „Je to vždycky taková elegantní podpůrná, jak jste řekl, metoda rehabilitační, která pomáhá pacientům třeba s mozkovou obrnou, ať už je to jakéhokoli původu. Ať už jsou to děti s dětskou mozkovou obrnou nebo jsou to pacienti po úrazech, vždycky jim to přinese celkové uvolnění toho svalstva a zlepšení hybnosti. Pomáhá fyzicky i psychicky, od koní přes hipoterapii a canisterapii jsme se dostali až k felinoterapii.“

Svou modrookou kočičku Elis plemene ragdoll přinesla poprvé na oddělení dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče sestra Veronika Štěpáníková.

Veronika Štěpáníková, sestra, felinoterapeutka: „Já se zajímám velice intenzivně o bazální stimulace tady na tomto oddělení a přišlo mi to zajímavé, že bychom mohli pomocí té kočičky nějak aktivizovat pacienty a zajišťovat jim tady nějaký program. Dostala se ke mně informace, že existuje forma felinoterapie s kočkami, které mohou docházet za pacienty i na tohle oddělení.“

Lada Krausová, pečovatelka o kočičku: „Když jdeme tedy na oddělení, tak je důležité před tím, aby nedostávala najíst, snažíme se jí doma zabavit, aby tady na pacientech byla v klidu, dopředu jí vyčesáváme z hygienických důvodů. Doma odpočívá, má přístup úplně všude, spí s námi v posteli, vydrží s námi spát úplně celou noc a během dne spí přibližně 12 hodin.“

Kontakt s kočičkou posiluje jemnou motoriku a má výrazné antistresové a relaxační účinky. Například u této pacientky s úrazem mozku po pádu ze schodů.

Olga Kurečková, vrchní sestra DIOP: „Je pozorovatelné zlepšení u této paní, je více kontaktní, usmívá se, vyloženě profituje z této terapie.“

Vhodná kočička musí být speciálně vybraná, vycvičená a lékařsky kontrolovaná.

Marie Žaloudíková, náměstkyně ředitele pro léčebnou péči: „Kočička je speciální úplně celá, je to zvláštní plemeno, které je tady pro to velmi vhodné, kočka, která má velmi klidnou povahu, která se nechá do nekonečna hladit a manipulovat s pacienty, pro které je to vlastně jediný kontakt s takovým civilním životem, rozvíjí jejich jemnou motoriku a určitě jim přináší i psychické uvolnění. To je pro pacienty na dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péči velmi důležité.“

Celá přínosná terapeutická metoda má jeden jediný zápor – dosud ji k proplácení neuznaly naše zdravotní pojišťovny.

Moravskoslezský kraj finančně podpoří vznik zubních ambulancí

Moravskoslezský kraj finančně podpoří vznik zubní ambulance v Chuchelné na Opavsku. Na ambulanci v polském příhraničí kraj přispěje 3,5 miliony korun. Zubní ambulanci zřídí krnovská nemocnice a poskytne také své zubaře. Podobným způsobem už tato krajská nemocnice provozuje už několik zubařských ordinací na Bruntálsku. Moravskoslezský kraj rovněž přispěje na modernizaci zubních ambulancí ve Frýdku-Místku.

V Bílovecké nemocnice pomáhá virtuální realita

V Bílovecké nemocnici nově pomáhá virtuální realita. Nemocnice ji pořídila pro Oddělení rehabilitace. Pacientům tak bude sloužit při cvičení a také při rehabilitacích pacientů Oddělení následné péče. Tato inovativní technologie má zvýšit motivaci pacientů ve zdravotní pokroky a celkově přinést efektivitu jejich léčby.

Jana Jurkovičová, dětská oční lékařka, Nemocnice ve F-M: Oční vady u dětí a jejich léčba

Jana Lipowská, TV POLAR: Oční vady u dětí, je téma dnešní besedy, o kterém si popovídáme s paní doktorkou Janou Jurkovičovou z Dětské oční ambulance Nemocnice ve Frýdku-Místku. Dobrý den, paní doktorko.

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Dobrý den.

Jana Lipowská, TV POLAR: V jakém věku je možné u dětí už rozpoznat oční vadu?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Tak oční vadu můžeme rozpoznat od miminek. Jsou různé oční vady. Existuje krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus nebo taky šilhání nebo i jejich různé kombinace.

Jana Lipowská, TV POLAR: V jakém věku může dítě přijít do vaší ordinace?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Do ordinace samozřejmě může přijít dítě v jakémkoliv věku. Může to být dítě, klidně i osmiměsíční. Nejsou žádné překážky.

Jana Lipowská, TV POLAR: A jak probíhá vyšetření? Zřejmě se to liší asi podle věku dítěte.

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Ano. My v ordinaci začínáme vždy s rodinnou anamnézou. Nás zajímá v té rodině, jestli jsou nějaké velké oční vady a také když v rodině jsou nějaké nějaké šilhání, nějaké vyšší oční vady, tak je dobré, když ti rodiče přijdou i v rámci prevence. Nemusí na tom dítku nic vidět. Potom pokračujeme, jestli to věk dovolí, vyšetřením zrakové ostrosti. Ty nejmenší děti čtou obrázky, kytičky, domečky a ty větší potom takové ty Pflügerovy háky, takové ty e háky. A ukazují nám směr toho háku a ty největší už potom písmenka. Samozřejmě není překážkou, ani když to dítě nemluví anebo ještě nečte ani obrázky. My vyšetříme to dítě takovým rozkapáním. To je takový relaxovaný stav oka, kde přesně změříme dioptrie a podle toho měření jsme schopni napsat brýle i nemluvící dětem.

Jana Lipowská, TV POLAR: Jak dlouho trvá zhruba to vyšetření? Kolik času rodičům zabere strávit u vás?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Takové to první vyšetření včetně toho rozkapání zabere okolo té 1,5 hodiny až 2 hodin se vším všudy.

Jana Lipowská, TV POLAR: A jak často by děti, které teda mají předepsané brýle, měly chodit na kontrolu?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Tak děti by měly chodit na kontrolu co půl roku, protože děti rostou a s nimi i to oko a ty dioptrie se tak rychle mění. Není to jako u dospělých, kde ty kontroly stačí co rok nebo i co dva roky. U těch dětí je opravdu potřeba na to dbát. Tam i během 6 měsíců opravdu můžou narůst dioptrie i o jednu.

Jana Lipowská, TV POLAR: No a jak to vlastně děti prožívají, když dostanou brýle? Uvědomují si, že najednou vidí jinak? Že teda viděly špatně?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Tak hodně záleží od věku a taky od výšky dioptrií. Čím vyšší jsou ty dioptrie, tak tím samozřejmě pro ty děti je ten efekt těch brýlí větší. Takže i když bude dítko s 5 dioptriemi, které má 2 roky a nasadíte mu ty brýle, tak to bude pro něho obrovský rozdíl. Samozřejmě pokud tam bude 1 dioptrie, tak se možná potkáme i s nějakým odporem. To už je potom na rodičích, aby prostě to nějak zvládli, aby zkrátka ty brýle znovu nasadili, když už není ten odpor takový jako výrazný za 5 minut za 10. Prostě zkoušet to znova a znova, i když to nejde ze začátku.

Jana Lipowská, TV POLAR: Je možné oční vady zcela vyléčit? Dá se třeba už u dětí provést nějaká operace?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: S těmi dioptrickými vadami u dětí je to trošku složitější jako u dospělých a to právě proto, že děti rostou. A samozřejmě jsou nějaké speciální zákroky, které můžeme provádět. Například je to zákrok u vysoké krátkozrakosti, kde je víc jak -5 dioptrií a ty dioptrie rostou co rok o dioptrie a půl až dvě. Tak je možné provést tzv. skleroplastiku. Je to takový speciální zákrok na posílení zadní stěny oka. Vesměs ale ty dioptrické vady se vyvíjejí a většinou se vždy čeká. Z některých vad děti můžou vyrůst. Možná to bude trvat sice 10, 15 let, ale nakonec tam může z té 5 zůstat klidně půlka. To se týká dalekozrakosti. U krátkozrakosti, ta se jenom zhoršuje. Ta v podstatě se dá potom laserem odstranit až kolem 24, 25 let věku.

Jana Lipowská, TV POLAR: A když se teda odstraní, je možné, že zase v průběhu let se to zhorší?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Samozřejmě i to se může stát. Nic není na 100% samozřejmě, ale už to není o tolik, protože vy už vlastně tu operaci provedete v době, kdy víte, že to oko neroste. A i v té době by se měla provádět, ale samozřejmě nějaká ta půlka, třičtvrtka, stát se může.

Jana Lipowská, TV POLAR: Paní doktorko na závěr, jak je to s nošením brýlí, když už máme předepsané brýle? Je třeba je opravdu nosit celý den a dodržovat to nošení, nebo jak se říká trénovat oko, odkládat brýle?

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Tak u dospělých samozřejmě, pokud nenosí brýle, tak způsobují potíže akorát sobě. Jestli špatně vidí, mají nějaký diskomfort, bolesti hlavy. U těch dětí, ale protože oni rostou a tam se pořád věci vyvíjejí, prostorové vidění se vyvíjí dlouho. Takže pokud to pětileté dítě necháme bez těch brýlí, nebo mu je dáme jenom na půl dne, ono může mít bolesti hlavy. U těch vysokých dioptrií samozřejmě i má, špatně vidí, může se špatně orientovat v prostoru. Je pravda ale, že ono nám to neumí říct. Jestli šilhá a vidí dvojitě, to se možná od něho dozvíme jednou ve 20, ale ne těch 5 letech. Takže určitě celodenní nošení brýlí a fakt, že si oči na brýle zvyknou a potom se ty dioptrie zhoršují, to taky neplatí. Protože děti rostou a to oko roste s nimi. Takže samozřejmě ten vývoj prostě nemáme jak zastavit a rozhodně ne tím, že tam nasadíme brýle nebo že je nedáme. To se prostě nestane.

Jana Lipowská, TV POLAR: Takže pokud máme napsané brýle, tak nosit.

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Přesně tak.

Jana Lipowská, TV POLAR: Já Vám děkuju za návštěvu, paní doktorko.

Jana Jurkovičová, dětská lékařka, Nemocnice ve F-M: Taky moc děkuju za pozvání.

Jana Lipowská, TV POLAR: A vám děkuji za pozornost. Milí diváci, snad jsme zodpověděli aspoň některé Vaše otázky. Budu se na vás těšit zase u dalšího dílu magazínu TV Medicína.

Redakčně upraveno / zkráceno.