Vítejte u dalšího vydání pořadu TV Medicína Speciál z Fakultní nemocnice Ostrava. Stan proti melanomu přilákal desítky lidí už před otevřením – a lékaři hned v úvodu odhalili několik zhoubných nálezů, v tématu budeme pokračovat s lékařkou Kožního oddělení Paulinou Cabalovou. A podíváme se také na příběh mladého muže, jehož vzorek krve mohl pomoci pacientovi až v Kanadě – naděje totiž někdy skutečně cestuje přes oceán.
Stan proti melanomu opět s lékaři FN Ostrava
Na otevření Stanu proti melanomu čekaly dlouho před začátkem desítky lidí. Mezi prvními absolvovala vyšetření Marie Zyrkovská. Kožní útvary jí detailně prohlédla spoluzakladatelka už tradiční preventivní akce primářka Kožního oddělení Yvetta Vantuchová: Dobré to je všechno. To jste mě potěšila, protože měla jsem z toho strach, víte?
Maminku tří dětí Žanetu Pröll poslal na vyšetření manžel. Tady máte takový nevocelulární névus. Ten je v pořádku.
Žaneta Pröll, návštěvnice preventivní akce: Jak to dopadlo? Dobře. My pravidelně si chodíme kontrolovat ta znaménka, prevence je podle mě základ.
Jen během první půlhodiny odhalila primářka Vantuchová dva zhoubné kožní nádory.
MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D., primářka, Kožní oddělení FNO: Dostali kartičku, kde mají napsáno, že by se měli dostavit k nám na poradnu pro kožní nádory a pigmentové projevy. Je to vždycky každý čtvrtek dopoledne, takže tam přijdou bez objednání. My to sepíšeme a naplánujeme jim termín odstranění.
Podezření na zhoubný a často metastázující melanom lékaři v Ostravě vyslovili u 7 lidí a bazaliom, tedy nejčastější typ rakoviny kůže, který metastázuje jen velmi vzácně, mělo na těle 21 dospělých.
prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, zakladatel preventivní akce: V Brně, kde jsme vyšetřili 1270 příchozích ta fronta byla opravdu impozantní, a asi nejdelší, co jsem zatím zažil. A tam jsme měli 21 melanomů.
Preventivní akce s názvem Stan proti melanomu se letos konala už po 19. Ostrava byla po Praze a Brně posledním městem, kde si lidé mohli útvary na kůži nechat zkontrolovat.
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Melanomu v Česku přibývá, moderní léčba zvyšuje přežití
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A v tématu pokračujeme i s paní doktorkou Paulinou Cabalovou, lékařkou kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, má šanci laik poznat, že se jedná o znaménko nebo útvar, který může být zhoubný?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Za jistých okolností má. Obecně říkáme pacientům, že když se něco objeví na kůži, co tam předtím nebylo. Něco, co je nové, něco, co vypadá jinak než něco, co tam bylo předtím, tak je potřeba zpozornět. Možná je to útvar, který si zaslouží vyšetření dermatologem nebo minimálně například praktickým lékařem, který pak je schopen někdy zhodnotit, jestli pacient potřebuje odborné vyšetření nebo ne. Někdy to může být těžké. Samozřejmě u každého pravidla existuje nějaká výjimka a někdy rychle rostoucí útvar může být nezhoubný, může být úplně zdravý a naopak někdy i něco, co tam je třeba déle je to tam léta, nějak nemá pacient pocit, že se to mění, tak nakonec to může být i nějaký zhoubný kožní nádor. Takže není to úplně jednoznačné. Každopádně když si obecně řekneme, že je to něco, co vyrostlo rychle, náhle a vypadá to jinak než to, co tam bylo předtím. Nebo jestli vůbec něco bylo, tak je potřeba zpozornět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Uvádí se také, že má nepravidelné kontury. Je to tak?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A může rozhodnout třeba i barva nebo upoutat nás i barva?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Může. Záleží, jestli hodnotíme zhoubné nádory, pigmentové nebo zhoubné nádory, které nevznikají z pigmentových buněk. Pokud hodnotíme takzvaně melanomy, neboli nádory, které vznikají z kožních buněk produkujících pigment, tak tam hodnotíme na základě takových kritérií A, B, C, D, E. Různé znaky toho nádoru nebo toho projevu, například je to asymetrie, jak jste říkala, okraje, velikost toho projevu, změna v čase nebo třeba jeho barva.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když něco takového zaznamenáme, máme okamžitě vyhledat lékaře nebo dermatologa?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Okamžitě ano, ale neznamená to hned v tu vteřinu, jak si toho všimnete. Určitě je potřeba zachovat nějaký odstup, nějaký klid. A samozřejmě zpozornět a najít si čas na to, nechat se vyšetřit specialistou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Říká se, že těchto pacientů s melanomem přibývá. Je to tak?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Ano. Obecně přibývá všech pacientů. Ono to není dáno jen to samotnou incidenci jako takovou. To znamená, že by víc lidí trpělo na melanom. I když samozřejmě i to může být. Je to ale dané i tím, jak se nám zlepšila možnost diagnostiky a taky prevence. To, o čem tady mluvíme nebo jsme viděli. Osvěta, která probíhá na úrovni odborné i laické veřejnosti. Různé akce, povědomí pacientů ohledně nádorových onemocnění i o těch nádorech kůže stoupá. Dělají se různé akce, preventivní vyšetření i na nějakých veřejných akcích, nejen u specialistů v ordinacích. A samozřejmě potom je to i zlepšení naší diagnostiky. Dermatoskopie se rozmohla tak v osmdesátých, devadesátých letech. Předtím se nepoužíval, spíš se hodnotilo pouhým okem s tím, že dnes je to už rutinní součást vybavení dermatologických ambulancích a vyšetřujeme pouze dermatoskopy. To jsou takové lupy se světýlkem, kterým vyšetřujeme znaménka. Dále máme moderní dermatoskopy - máme dermatoskopy digitální, které nám fotí s velkým zvětšením a pak software na základě těch fotek porovnává evoluci, respektive změny, vývoj jednotlivých projevů v čase, jak pacienta kontrolujeme. Taky máme celotělové scannery, kdy scanujeme celého pacienta a software nám porovnává určité projevy. Jestli se změnily, nezměnily, přibyly, byly tam předtím, nebyly. Takže máme velice moderní možnosti diagnostiky, která nám umožní zachytit ty nádory buďto velmi brzo, nebo nám jich prostě pomohou zachytit více.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Rozhoduje také o vzniku melanomu typ kůže?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Rozhoduje. Známe šest typů kožních tzv. fototypů a ony se vztahují na celou populaci na celé Zemi je jich celkem šest. To znamená, zahrnuje to i ty nejsvětlejší, zahrnuje to i tu africkou populaci třeba. U nás je to někde mezi tím fototypem 1 až 4 řekněme s tím, že se říká, že ten fototyp 1 až 2 je nejcitlivější a má největší šanci se spálit, má největší šanci vyvinout kožní rakovinu a má i nejmenší ochranu, protože melanocyty produkují méně toho kožního barviva, které nám chrání buňky před UV zářením.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké doporučení máte pro své pacienty a pro naše diváky?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Doporučení je určitě prevence, to je základ. Ale neznamená to jenom pravidelné pravidelné prohlídky u lékaře. Taky kontrolovat se sám doma. A potom je to ochrana, která zahrnuje ochranu stínem, oblečením a krémem s SPF faktorem přesně v tomto pořadí. To znamená, že nejdřív chráníme stínem, pak se chráníme oděvem a až pak se chráníme krémy s SPF faktorem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Možná ještě taková otázka na závěr. Doporučujete lidem, našim divákům jak jsem řekla svým pacientům, aby pravidelně vás navštěvovali a pravidelně třeba jednou ročně zavítali do ordinace dermatologa?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Určitě ano, každému pacientovi, který má zájem o preventivní vyšetření, jednoznačně to doporučujeme jednou ročně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a my pokračujeme dále, tak neodcházejte od svých obrazovek.
Krevní centrum FNO vyšetřilo dárce pro pacienta v Kanadě
Do registru dárců kostní dřeně Krevního centra FN Ostrava se Kevin Děcký přišel zaregistrovat 27. března. Teď dostali zdravotníci zprávu, že v Kanadě mají s velkou pravděpodobností vhodného pacienta a vyžádali si jeho další vzorek krve. Před odběrem ale musel absolvovat pohovor s lékařkou.
MUDr. Radomíra Hrdličková, lékařka, Krevní centrum FN Ostrava: Kde se podrobně ptáme na jeho osobní anamnézu, na prodělaná onemocnění, případné léky, operace, jestli prodělal někdy nějaký výkon v celkové anestezii, nebo jestli je na něco alergický.
Odebrané vzorky se okamžitě připravily k transportu.
Mgr. Alena Malušková, Ph.D., vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Objednaná přeprava dorazí, vyzvedne vzorečky a přepraví je do Kanady na místo určení do transplantačního centra. Tam si vzorečky budou vyšetřovat. Jestli se ozvou, to my nedokážeme vůbec odhadnout. Je to velmi individuální. Někdy třeba po dvou měsících, někdy až po půl roce. Záleží na tom, jaký je zdravotní stav toho pacienta.
Pokud v Kanadě zjistí, že je Kevin Děcký opravdu vhodným dárcem, čeká jej odběr krvetvorných buněk. Ten se provádí výhradně ve FN Plzeň.
Kevin Děcký, potenciální dárce kostní dřeně: Už od malička jsem vedený k té solidaritě k druhému a myslím si, že darování krve, plazmy nebo té kostní dřeně je to nejlepší, co může člověk udělat pro druhého.
Během kampaně SOS pro Madlenku zaregistrovali v Krevním centru FN Ostrava přes tisíc potenciálních dárců kostní dřeně.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Vítejte u dalšího vydání pořadu TV Medicína Speciál z Fakultní nemocnice Ostrava. Stan proti melanomu přilákal desítky lidí už před otevřením – a lékaři hned v úvodu odhalili několik zhoubných nálezů, v tématu budeme pokračovat s lékařkou Kožního oddělení Paulinou Cabalovou. A podíváme se také na příběh mladého muže, jehož vzorek krve mohl pomoci pacientovi až v Kanadě – naděje totiž někdy skutečně cestuje přes oceán.
Stan proti melanomu opět s lékaři FN Ostrava
Na otevření Stanu proti melanomu čekaly dlouho před začátkem desítky lidí. Mezi prvními absolvovala vyšetření Marie Zyrkovská. Kožní útvary jí detailně prohlédla spoluzakladatelka už tradiční preventivní akce primářka Kožního oddělení Yvetta Vantuchová: Dobré to je všechno. To jste mě potěšila, protože měla jsem z toho strach, víte?
Maminku tří dětí Žanetu Pröll poslal na vyšetření manžel. Tady máte takový nevocelulární névus. Ten je v pořádku.
Žaneta Pröll, návštěvnice preventivní akce: Jak to dopadlo? Dobře. My pravidelně si chodíme kontrolovat ta znaménka, prevence je podle mě základ.
Jen během první půlhodiny odhalila primářka Vantuchová dva zhoubné kožní nádory.
MUDr. Yvetta Vantuchová, Ph.D., primářka, Kožní oddělení FNO: Dostali kartičku, kde mají napsáno, že by se měli dostavit k nám na poradnu pro kožní nádory a pigmentové projevy. Je to vždycky každý čtvrtek dopoledne, takže tam přijdou bez objednání. My to sepíšeme a naplánujeme jim termín odstranění.
Podezření na zhoubný a často metastázující melanom lékaři v Ostravě vyslovili u 7 lidí a bazaliom, tedy nejčastější typ rakoviny kůže, který metastázuje jen velmi vzácně, mělo na těle 21 dospělých.
prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, zakladatel preventivní akce: V Brně, kde jsme vyšetřili 1270 příchozích ta fronta byla opravdu impozantní, a asi nejdelší, co jsem zatím zažil. A tam jsme měli 21 melanomů.
Preventivní akce s názvem Stan proti melanomu se letos konala už po 19. Ostrava byla po Praze a Brně posledním městem, kde si lidé mohli útvary na kůži nechat zkontrolovat.
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Melanomu v Česku přibývá, moderní léčba zvyšuje přežití
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A v tématu pokračujeme i s paní doktorkou Paulinou Cabalovou, lékařkou kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava. Dobrý den, vítejte u nás ve studiu.
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, má šanci laik poznat, že se jedná o znaménko nebo útvar, který může být zhoubný?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Za jistých okolností má. Obecně říkáme pacientům, že když se něco objeví na kůži, co tam předtím nebylo. Něco, co je nové, něco, co vypadá jinak než něco, co tam bylo předtím, tak je potřeba zpozornět. Možná je to útvar, který si zaslouží vyšetření dermatologem nebo minimálně například praktickým lékařem, který pak je schopen někdy zhodnotit, jestli pacient potřebuje odborné vyšetření nebo ne. Někdy to může být těžké. Samozřejmě u každého pravidla existuje nějaká výjimka a někdy rychle rostoucí útvar může být nezhoubný, může být úplně zdravý a naopak někdy i něco, co tam je třeba déle je to tam léta, nějak nemá pacient pocit, že se to mění, tak nakonec to může být i nějaký zhoubný kožní nádor. Takže není to úplně jednoznačné. Každopádně když si obecně řekneme, že je to něco, co vyrostlo rychle, náhle a vypadá to jinak než to, co tam bylo předtím. Nebo jestli vůbec něco bylo, tak je potřeba zpozornět.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Uvádí se také, že má nepravidelné kontury. Je to tak?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A může rozhodnout třeba i barva nebo upoutat nás i barva?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Může. Záleží, jestli hodnotíme zhoubné nádory, pigmentové nebo zhoubné nádory, které nevznikají z pigmentových buněk. Pokud hodnotíme takzvaně melanomy, neboli nádory, které vznikají z kožních buněk produkujících pigment, tak tam hodnotíme na základě takových kritérií A, B, C, D, E. Různé znaky toho nádoru nebo toho projevu, například je to asymetrie, jak jste říkala, okraje, velikost toho projevu, změna v čase nebo třeba jeho barva.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když něco takového zaznamenáme, máme okamžitě vyhledat lékaře nebo dermatologa?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Okamžitě ano, ale neznamená to hned v tu vteřinu, jak si toho všimnete. Určitě je potřeba zachovat nějaký odstup, nějaký klid. A samozřejmě zpozornět a najít si čas na to, nechat se vyšetřit specialistou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Říká se, že těchto pacientů s melanomem přibývá. Je to tak?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Ano. Obecně přibývá všech pacientů. Ono to není dáno jen to samotnou incidenci jako takovou. To znamená, že by víc lidí trpělo na melanom. I když samozřejmě i to může být. Je to ale dané i tím, jak se nám zlepšila možnost diagnostiky a taky prevence. To, o čem tady mluvíme nebo jsme viděli. Osvěta, která probíhá na úrovni odborné i laické veřejnosti. Různé akce, povědomí pacientů ohledně nádorových onemocnění i o těch nádorech kůže stoupá. Dělají se různé akce, preventivní vyšetření i na nějakých veřejných akcích, nejen u specialistů v ordinacích. A samozřejmě potom je to i zlepšení naší diagnostiky. Dermatoskopie se rozmohla tak v osmdesátých, devadesátých letech. Předtím se nepoužíval, spíš se hodnotilo pouhým okem s tím, že dnes je to už rutinní součást vybavení dermatologických ambulancích a vyšetřujeme pouze dermatoskopy. To jsou takové lupy se světýlkem, kterým vyšetřujeme znaménka. Dále máme moderní dermatoskopy - máme dermatoskopy digitální, které nám fotí s velkým zvětšením a pak software na základě těch fotek porovnává evoluci, respektive změny, vývoj jednotlivých projevů v čase, jak pacienta kontrolujeme. Taky máme celotělové scannery, kdy scanujeme celého pacienta a software nám porovnává určité projevy. Jestli se změnily, nezměnily, přibyly, byly tam předtím, nebyly. Takže máme velice moderní možnosti diagnostiky, která nám umožní zachytit ty nádory buďto velmi brzo, nebo nám jich prostě pomohou zachytit více.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Rozhoduje také o vzniku melanomu typ kůže?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Rozhoduje. Známe šest typů kožních tzv. fototypů a ony se vztahují na celou populaci na celé Zemi je jich celkem šest. To znamená, zahrnuje to i ty nejsvětlejší, zahrnuje to i tu africkou populaci třeba. U nás je to někde mezi tím fototypem 1 až 4 řekněme s tím, že se říká, že ten fototyp 1 až 2 je nejcitlivější a má největší šanci se spálit, má největší šanci vyvinout kožní rakovinu a má i nejmenší ochranu, protože melanocyty produkují méně toho kožního barviva, které nám chrání buňky před UV zářením.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaké doporučení máte pro své pacienty a pro naše diváky?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Doporučení je určitě prevence, to je základ. Ale neznamená to jenom pravidelné pravidelné prohlídky u lékaře. Taky kontrolovat se sám doma. A potom je to ochrana, která zahrnuje ochranu stínem, oblečením a krémem s SPF faktorem přesně v tomto pořadí. To znamená, že nejdřív chráníme stínem, pak se chráníme oděvem a až pak se chráníme krémy s SPF faktorem.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Možná ještě taková otázka na závěr. Doporučujete lidem, našim divákům jak jsem řekla svým pacientům, aby pravidelně vás navštěvovali a pravidelně třeba jednou ročně zavítali do ordinace dermatologa?
Paulina Cabalová, lékařka Kožního oddělení FNO: Určitě ano, každému pacientovi, který má zájem o preventivní vyšetření, jednoznačně to doporučujeme jednou ročně.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní doktorko, já Vám děkuji za Vaše odpovědi a my pokračujeme dále, tak neodcházejte od svých obrazovek.
Krevní centrum FNO vyšetřilo dárce pro pacienta v Kanadě
Do registru dárců kostní dřeně Krevního centra FN Ostrava se Kevin Děcký přišel zaregistrovat 27. března. Teď dostali zdravotníci zprávu, že v Kanadě mají s velkou pravděpodobností vhodného pacienta a vyžádali si jeho další vzorek krve. Před odběrem ale musel absolvovat pohovor s lékařkou.
MUDr. Radomíra Hrdličková, lékařka, Krevní centrum FN Ostrava: Kde se podrobně ptáme na jeho osobní anamnézu, na prodělaná onemocnění, případné léky, operace, jestli prodělal někdy nějaký výkon v celkové anestezii, nebo jestli je na něco alergický.
Odebrané vzorky se okamžitě připravily k transportu.
Mgr. Alena Malušková, Ph.D., vedoucí laboratoře HLA, DNA, Krevní centrum FNO: Objednaná přeprava dorazí, vyzvedne vzorečky a přepraví je do Kanady na místo určení do transplantačního centra. Tam si vzorečky budou vyšetřovat. Jestli se ozvou, to my nedokážeme vůbec odhadnout. Je to velmi individuální. Někdy třeba po dvou měsících, někdy až po půl roce. Záleží na tom, jaký je zdravotní stav toho pacienta.
Pokud v Kanadě zjistí, že je Kevin Děcký opravdu vhodným dárcem, čeká jej odběr krvetvorných buněk. Ten se provádí výhradně ve FN Plzeň.
Kevin Děcký, potenciální dárce kostní dřeně: Už od malička jsem vedený k té solidaritě k druhému a myslím si, že darování krve, plazmy nebo té kostní dřeně je to nejlepší, co může člověk udělat pro druhého.
Během kampaně SOS pro Madlenku zaregistrovali v Krevním centru FN Ostrava přes tisíc potenciálních dárců kostní dřeně.
Redakčně upraveno / zkráceno.
