Dobrý den u sledování TV medicíny speciál z FN Ostrava. Komunikace a komunikační schopnosti patří k nejdůležitějším lidským schopnostem. Vzájemné předávání sdílených významů mezi lékaři a pacienty, sdělování často nepříznivých diagnóz, to je umění, které je třeba se naučit. Kurz zvládání těchto technik proběhl ve FN před několika týdny. V rozhovoru s paní doktorkou Jarmilou Kušnírovou vám představíme ambulanci paliativní a podpůrné péče a s pacienty RS centra a s jejich lékaři vystoupáme na Prašivou.

Jak správně sdělit nepříznivou zprávu?

Zkušené lékařky v oblasti paliativní medicíny z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny připravily pro své kolegy z nemocnic v Moravskoslezském kraji praktický workshop.

MUDr. Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: Je to workshop o sdělování nepříznivé zprávy příbuzným pacientů, kteří budou zařazeni do transplantačního programu. Čili je to o sdělení toho, že pacient zemřel a bude zařazený do transplantačního programu.

Účastnice workshopu: Asi je to taková klišé věta, ale říct, že ten pacient je mrtvý, ale orgány, které má, jsou v pořádku, a zdravé. A mohly by prostě pomoct jiným pacientům. Svým způsobem by to žilo v někom jiném.

Součástí celodenního odborného programu byly přednášky i ukázky správných formulací při sdělování nepříznivé zprávy.

Své dlouholeté zkušenosti přidal také koordinátor Transplantačního centra Fakultní nemocnice Ostrava.

Mgr. Tomáš Glac, staniční sestra KARIM FNO a LF OU: Nezahodit to hned po prvním nesouhlasu, ale zkusit ještě jeden rozhovor s jiným lékařem, nebo jim dát ještě jeden den na rozmyšlenou, nebo na strávení té informace.

MUDr. Barbora Nedělová, KARIM FNO a LF OU: Vždycky dbáme na to, abychom byli na jedné vlně a v jednom souhlasu i s tou rodinou. A zároveň je taky důležité myslet na to, aby ti zdravotníci byli ochráněni, aby nebyli traumatizováni oni sami tou už tak nelehkou situací. To znamená ochránit zdravotníky, aby dobrou komunikací mysleli sami na sebe.

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: FNO má ambulanci paliativní a podpůrné péče

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Jarmilu Kušnírovu z KARIMu Fakultní nemocnice Ostrava a povídat si budeme o ambulanci paliativní a podpůrné péče. Dobrý den, paní doktorko.

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Tak vysvětleme na začátku. Když se řekne ambulance paliativní a podpůrné péče, co se tam děje?

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: K nám přicházejí pacienti s těžkou život limitující diagnózou, kde léčíme víc jejich symptomy, jejich těžké nemoci. Neléčíme už to základní onemocnění. Ty nemoci, se kterými přicházejí, můžou být různého typu onkologické, ale i neonkologické.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To znamená, že ošetřující lékař těch pacientů vám ty pacienty posílá do vaší ambulance. Z jakého důvodu?

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: Je to většinou z důvodu, že ten pacient má významné symptomy té nemoci, které už nejsou zvladatelné třeba běžnými léky, běžně dostupnými léky. A týká se to symptomů jako třeba bolest, dušnost, nevolnost nebo jiné symptomy, které doprovázejí zhoršování u různých typů diagnóz.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ambulance, to znamená, že k vám pacienti docházejí a vy je posíláte domů? Laicky řečeno.

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: Ano, dochází k nám v době, kdy jsou schopni k nám dojíždět nebo docházet a jejich stav se většinou v čase zhoršuje vzhledem už k té diagnóze, kterou mají. Takže když už nejsou schopni k nám dojíždět, tak my navazujeme spolupráci s organizacemi jako jsou mobilní lůžkové hospice, agentury domácí péče.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakou léčbu těm svým pacientům vy poskytujete konkrétně?

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: Takže v rámci jejich symptomů to, co u nich je hlavní. Takže když jsou u nich hlavní jako těžce ztišitelné bolesti, tak můžeme použít různé formy analgetizace jak ve formě tabletkové, injekční nebo formou analgetických blokád, protože jsme zároveň i jako základní atestací anesteziologové. Já jsem i algeziolog, to znamená specialista na léčbu těžce ztišitelné bolesti. Pak třeba je trápí dušnost, tak jsou to různé infuze ke zmírnění dušnosti, nevolnosti. To jsou takové ty medikační záležitosti, které jim můžeme poskytnout. Ale ta naše ambulance není jenom o léčbě léky, je to i o pomoci zvládnout tu nemoc jako celek. To znamená s edukací příbuzných, jak mají pečovat o toho svého pacienta doma. S poradenstvím sociálním, to znamená, jak vyřešit třeba pomůcky k péči formou zapůjčení nebo příspěvky na péči nebo dlouhodobé ošetřovné. To, co ta rodina potřebuje. A taky ta naše péče zahrnuje péči klinického psychologa, pokud by někdo potřeboval. Takže je to taková komplexní péče nejenom o tu složku tělesnou, ale i o to složku psychickou a složku sociální. A nejenom o toho samotného pacienta, ale i o celou tu jeho pečující rodinu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jací pacienti se nejčastěji u vás v ambulanci vyskytují?

Jarmila Kušnírová, KARIM FNO a LF OU: Jsou to většinou pacienti s onkologickou diagnózou, kde může probíhat léčba, anebo je to léčba už vyčerpaná. To znamená, neprobíhá žádná třeba chemoterapie nebo radioterapie, ozařování, ale je tam potřebná léčba těch symptomů. Ale jak říkám, nejsou to jenom onkologické diagnózy, jsou to některé i stavy, které jsou způsobené nevyléčitelnými nemocemi, neurologickými, kardiologickými a podobně.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní doktorko, já Vám děkuji za užitečné informace pro naše diváky. Děkuji Vám za rozhovor. A my pokračujeme dále.

Pacienti RS centra zdolali spolu s lékaři Prašivou

Zkratku RS znají příznivci sportovních aut, ale také lidé s roztroušenou sklerózou. V polovině května dokázali, že i s touto, zatím nevyléčitelnou nemocí, zvládnou sportovní výkony.

Tradiční výšlap na Prašivou zorganizovala pacientská organizace ROSKA Ostrava. Do 706 metrů nad mořem vyšli spolu s lékaři Neurologické kliniky i náměstkyní ředitele fakultní nemocnice pro ekonomiku a finance.

Prašivou zdobí dřevěný kostel z roku 1640. Od Radima Peterka se o něm účastníci výšlapu dozvěděli mnoho zajímavého. A kdo měl zájem, mohl si i v klidu prohlédnut detaily, které tuto vzácnou památku zdobí. Využila toho i Ivana Honíšková. S nemocí žije 19 let.

Ivana Honíšková, pacientka RS centra FN Ostrava: Už jsem se s tím naučila žít a roztroušenou sklerózu neberu jako potíž, jako nemoc. Beru ji jako součást života, jako kamarádku. Jak já říkám: Já ji nezlobím, ona nezlobí mě.

MUDr. Olga Zapletalová, lékařka RS centra, Neurologická klinika FNO a LF OU:  Když jsou negativní, neví, neumí, nechtějí, zlobí se na sebe i na lékaře, tak to potom je špatně. Musí mít důvěru v lékaře a musí se snažit sám od sebe odbřemenit od pocitů mě se to zhorší.

V péči RS centra je aktuálně okolo 2300 pacientů. 1700 z nich je na specifické léčbě, kterou plně hradí zdravotní pojišťovny. Nemoc se obvykle přihlásí specifickými příznaky. 

MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D., ved. lékař RS centra, Neurologická klinika FNO a LF OU: Časté jsou na začátku poruchy viděni, dvojité vidění, rozmazané vidění.

Můžou být poruchy citlivosti. To znamená různé mravenčení, špatná citlivost na trupu, na končetinách. Co může být dál, tak třeba poruchy motoriky, zakopávání při delší chůzi, vypadávání předmětů z rukou, závratě můžou být.

Více než tříkilometrové táhlé stoupání letos zvládlo téměř 50 lidí.

Naďa Nováková, předsedkyně, ROSKA Ostrava: Jsem ráda, že jsme se sešli v hojné účasti a příští rok zase na Prašivé ahoj!

To je z dnešního dílu vše, jsme rádi, že jste s námi zůstali až do konce. Mějte pohodové dny plné zdraví.

Redakčně upraveno / zkráceno.