Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Moravskoslezský expres

Moravskoslezský expres

  • Začala výstavba Černé kostky - symbolu transformace kraje
  • Gigafactory v Dolní Lutyni budí emoce
  • Dobrovolníci pokračují v zalesňování Beskyd
  • Ve Frenštátě vyrůstá domov se zvláštním režimem

Začala výstavba Černé kostky - symbolu transformace kraje

Dlouho plánovaná a očekávaná stavba odstartovala. Ostrava a celý region bude mít novou moderní informační a vzdělávací instituci - Černou kostku. Nová vědecká knihovna bude prostorem se zaměřením na uživatele ve všech věkových skupinách a životních etapách.

Na plochu přes 16 tisíc metrů čtverečních se vejde nejen rozsáhlý knižní fond, ale také konferenční sál, více než 20 studoven, kino, zasedací místnosti, makerspace a kreativní dílna pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny, kavárna, prostor pro malé děti a mnoho dalších zajímavých věcí.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to symbol nejen změny, ale celkové transformace. Je to velký projekt a já věřím, že tak, jak je nastaveno ve smlouvě, že do 26 měsíců bude hotovo.“

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Stavíme parkovací dům, stavíme koncertní halu, rekonstruujeme Dům kultury, Sad Milady Horákové, plánuje se rekonstrukce samotné ulice 28. října, rekonstrukce Náměstí Republiky. Do toho všeho je vsazena stavba Černé kostky, vzniká tady úplně nová čtvrť.“

Andrej Harmečko, ředitel Černé kostky: „Ta základní funkce je ta nástrojová. To znamená, potřebuju něco zjistit, jdu do Černé kostky.“

Černá kostka je největší krajskou stavební investicí v historii.

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Projekt Černá kostka stojí zhruba 2,6 miliardy korun, přičemž Evropská unie přispívá 1,6 miliardou korun. Zbylé peníze investuje MS kraj a město Ostrava.“

Unikátní stavba zkrátka spojí moderní knihovnu, digitální technologie a kreativní prostor pro vzdělávání i setkávání.

Gigafactory v Dolní Lutyni budí emoce

Přes tři hodiny debatovali v pondělí večer u kulatého stolu v Dolní Lutyni zástupci obcí, kraje, státu i odborníci a obyvatelé. Tématem byla plánovaná výstavba průmyslové zóny pro gigafactory – továrnu na baterie, která má vzniknout na polích v obci.

Diskutovalo se především o dopadech plánované stavby na krajinu a kvalitu života místních obyvatel. Obec i kraj vznášejí řadu požadavků.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: "Ty požadavky jsou stále aktuální. Naopak, přibyl ještě jeden – v případě, že bude připravována jakákoli zóna, která se bude bezprostředně dotýkat našich občanů, měly by být zajištěny odpovídající kompenzace jak pro ně, tak pro obce."

Podle zástupců spolku Zachovejme Poolší zatím chybí dostatek konkrétních informací a lidé se obávají z dopadů na přírodu, dopravu i pracovní trh.

Martin Bohoněk, spolek Zachovejme Poolší: "Necítíme se jako občané být erudovaní v jednotlivých tématech, a proto jsme pozvali odborníky k diskuzi. Chceme si vyslechnout jejich názory, včetně případných oponentních postojů, a vytvořit si vlastní pohled. Naší reakcí po tomto kulatém stole bude oficiální stanovisko ke zveřejněným studiím, a v aktivitách budeme dál pokračovat."

David Petr, ředitel developmentu SIRS: "Chceme letos řešit začátek zpracování dokumentace EIA. Stále probíhají práce na aktualizaci zásad územního rozvoje a současně běží i další přípravné činnosti v rámci předprojektové fáze."

Investor zatím počítá s tím, že by stavba mohla začít v roce 2028.

Dobrovolníci pokračují v zalesňování Beskyd

Na Velkém Javorníku v Beskydech přibylo více než 2 400 mladých jedlí a buků. V rámci akce Stromy pro Javorník, kterou od roku 2021 pořádají Moravskoslezský kraj a Biskupské lesy, se v minulý pátek zapojili středoškoláci a v sobotu veřejnost.

Pavel Staněk (SPD), krajský radní: “Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit této akce, které jsem se zúčastnil před 40 lety jako student střední školy. Jsem rád, že se na tuto akci sjelo téměř 170 studentů.”

Během dvoudenní akce sázelo přes pět set dobrovolníků včetně rodin s dětmi. A kromě sázení se mohli zúčastnit edukačního kvízu.

anketa:

Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: "Letos se nacházíme na revíru Javorník, tedy stejně jako loni. Bylo zvykem dříve zalesňovat Ondřejník, který byl vlivem kalamity odlesněn dosti silně. Na druhou stranu Javorník dopadl v podstatě podobně. Takže momentálně jsme se přesunuli tady na ten Javorník, kde už zalesňování se pomalu taky dokončuje, čili předpokládáme, že tahle akce pro veřejnost je na Javorníku poslední. Budeme se potom asi přesouvat na další revíry. Dneska tady máme gymnázium z Frýdlantu nad Ostravicí, máme tady hotelovku z Frenštátu a teď ještě na závěr přijel gympl z Ostravy."

Dominik Snášel, student: “My jsme přijeli z Hotelové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. A co tu dneska děláme? Jak vidíte, sázíme stromky, což teda, jak už bylo řečeno, je akce, kterou pořádají Biskupské lesy a myslím si, že pro nás, pro žáky, ale i pro ostatní, i pro lesáky je to určitě super den a super zážitek."

Gabriela Regína Staňková, studentka: “Právě sázíme stromky, upřímně nevím jaké, abych řekla pravdu, ale snažíme se vlastně z kopečku odshora dolů. Je to dřina trošku, ale člověk se trošku uvolní, trošku prší, to nevadí samozřejmě a jinak taková pohoda."

Kristýna Mentziková, studentka: “My jsme přijeli z Lékařského a přírodovědného gymnázia Prigo z Ostravy a přijeli jsme sem dobrovolně sázet stromky a máme to jako školní akci. Přijeli jsme tady sadit jedle a buky, trochu jsme si mákli, ale myslím si, že všichni máme celkem dobrou fyzičku, takže jsme to v pohodě zvládli."

Po lokalitách Velký Javorník a Ondřejník se projekt přesouvá do dalších oblastí Beskyd. Za uplynulé čtyři roky se díky této iniciativě podařilo vysadit více než 18 tisíc nových stromků.

Ve Frenštátě vyrůstá domov se zvláštním režimem

Kapacita Domovů pro seniory je v České republice i v našem regionu nedostatečná. MS kraj se také proto rozhodl investovat do výstavby nového Domova se zvláštním režimem ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Domov seniorů Hortenzie ve Frenštátě pod Radhoštěm už léta poskytuje pobytovou sociální službu seniorům ve věku nad 65 let se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku. Hned vedle teď vyrůstá Domov se zvláštním režimem pro třicet klientů se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou.

Marian Žárský, ředitel Domova seniorů Hortenzie: „Pravda je, že ten převis zájemců o tyto služby je obrovský, takže to samozřejmě zdaleka neuspokojí všechny. Ale i tak jsme velice rádi, že můžeme tuto službu k našemu klasickému domovu seniorů nabízet. Bude to domov se zvláštním režimem. Je to domov, který bude určen pro tuto speciální klientelu.“

Zájem o tyto služby je mimořádně velký.

Marian Žárský, ředitel Domova seniorů Hortenzie: „Zájem je obrovský, lidé už se nás ptají teď v tuto chvíli. Co se týká příjmu žádostí do tohoto domova, tak budeme přijímat v druhé polovině tohoto roku. Ale předpokládáme, že ten zájem opravdu bude velmi velký, protože zájem o služby domovů se zvláštním režimem už teď začíná být vyšší než v klasických domovech seniorů.“

Budoucí klienti si ale budou ještě muset počkat, ve Frenštátě se zatím dokončuje hrubá stavba.

Martin Pytel, zástupce realizační firmy: „Je to náročná stavba vzhledem k tomu založení budovy. Vzhledem k základovým pásům, že nám nevyšla statika podloží, které jsme museli zpevňovat, tak to byla taková první výzva. Vidíte sami, že to je zděná budova. Za mě to bude moc pěkná budova, která bude sloužit dobrým účelům. Takže pereme se s tím, pereme se hlavně s počasím. Jsme na horách, ale pokračujeme dál.“

Služby v Domově se zvláštním režimem musí splňovat ty nejpřísnější požadavky Evropské unie.

Kristýna Ambrožová, vedoucí sociálního úseku, Domov seniorů Hortenzie: „Jedná se o to, že tady budeme mít v podstatě více personálu pro klienty. A personál bude proškolený v přístupech validačních, což je přímo sociální práce s klienty, kteří trpí onemocněním demence. Pak jsou samozřejmě další koncepty, bazální stimulace, reminiscence a jiné přístupy. Jde o to, že ten personál pro domov se zvláštním režimem bude specializovaný právě k tomu, aby uměl dobře poskytnout péči klientům s demencí.“

Celková investice činí kolem 125 milionů korun.

Marian Žárský, ředitel Domova seniorů Hortenzie: „Moravskoslezský kraj, jakožto investor, tak opravdu jde do toho, jak se říká, čelem. A ti klienti tady budou mít péči podle těch nejmodernějších trendů. Zároveň i v rámci toho, že se jedná o jeden komplex, tak tady bude zachované i domácí prostředí v rámci komunit.“

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Moravskoslezský expres
01. května 2025, 17:14

Začala výstavba Černé kostky - symbolu transformace kraje

Dlouho plánovaná a očekávaná stavba odstartovala. Ostrava a celý region bude mít novou moderní informační a vzdělávací instituci - Černou kostku. Nová vědecká knihovna bude prostorem se zaměřením na uživatele ve všech věkových skupinách a životních etapách.

Na plochu přes 16 tisíc metrů čtverečních se vejde nejen rozsáhlý knižní fond, ale také konferenční sál, více než 20 studoven, kino, zasedací místnosti, makerspace a kreativní dílna pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny, kavárna, prostor pro malé děti a mnoho dalších zajímavých věcí.

Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: „Je to symbol nejen změny, ale celkové transformace. Je to velký projekt a já věřím, že tak, jak je nastaveno ve smlouvě, že do 26 měsíců bude hotovo.“

Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: „Stavíme parkovací dům, stavíme koncertní halu, rekonstruujeme Dům kultury, Sad Milady Horákové, plánuje se rekonstrukce samotné ulice 28. října, rekonstrukce Náměstí Republiky. Do toho všeho je vsazena stavba Černé kostky, vzniká tady úplně nová čtvrť.“

Andrej Harmečko, ředitel Černé kostky: „Ta základní funkce je ta nástrojová. To znamená, potřebuju něco zjistit, jdu do Černé kostky.“

Černá kostka je největší krajskou stavební investicí v historii.

Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: „Projekt Černá kostka stojí zhruba 2,6 miliardy korun, přičemž Evropská unie přispívá 1,6 miliardou korun. Zbylé peníze investuje MS kraj a město Ostrava.“

Unikátní stavba zkrátka spojí moderní knihovnu, digitální technologie a kreativní prostor pro vzdělávání i setkávání.

Gigafactory v Dolní Lutyni budí emoce

Přes tři hodiny debatovali v pondělí večer u kulatého stolu v Dolní Lutyni zástupci obcí, kraje, státu i odborníci a obyvatelé. Tématem byla plánovaná výstavba průmyslové zóny pro gigafactory – továrnu na baterie, která má vzniknout na polích v obci.

Diskutovalo se především o dopadech plánované stavby na krajinu a kvalitu života místních obyvatel. Obec i kraj vznášejí řadu požadavků.

Šárka Šimoňáková (ANO), náměstkyně hejtmana MSK: "Ty požadavky jsou stále aktuální. Naopak, přibyl ještě jeden – v případě, že bude připravována jakákoli zóna, která se bude bezprostředně dotýkat našich občanů, měly by být zajištěny odpovídající kompenzace jak pro ně, tak pro obce."

Podle zástupců spolku Zachovejme Poolší zatím chybí dostatek konkrétních informací a lidé se obávají z dopadů na přírodu, dopravu i pracovní trh.

Martin Bohoněk, spolek Zachovejme Poolší: "Necítíme se jako občané být erudovaní v jednotlivých tématech, a proto jsme pozvali odborníky k diskuzi. Chceme si vyslechnout jejich názory, včetně případných oponentních postojů, a vytvořit si vlastní pohled. Naší reakcí po tomto kulatém stole bude oficiální stanovisko ke zveřejněným studiím, a v aktivitách budeme dál pokračovat."

David Petr, ředitel developmentu SIRS: "Chceme letos řešit začátek zpracování dokumentace EIA. Stále probíhají práce na aktualizaci zásad územního rozvoje a současně běží i další přípravné činnosti v rámci předprojektové fáze."

Investor zatím počítá s tím, že by stavba mohla začít v roce 2028.

Dobrovolníci pokračují v zalesňování Beskyd

Na Velkém Javorníku v Beskydech přibylo více než 2 400 mladých jedlí a buků. V rámci akce Stromy pro Javorník, kterou od roku 2021 pořádají Moravskoslezský kraj a Biskupské lesy, se v minulý pátek zapojili středoškoláci a v sobotu veřejnost.

Pavel Staněk (SPD), krajský radní: “Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit této akce, které jsem se zúčastnil před 40 lety jako student střední školy. Jsem rád, že se na tuto akci sjelo téměř 170 studentů.”

Během dvoudenní akce sázelo přes pět set dobrovolníků včetně rodin s dětmi. A kromě sázení se mohli zúčastnit edukačního kvízu.

anketa:

Martin Konvičný, lesní hospodář, Biskupské lesy: "Letos se nacházíme na revíru Javorník, tedy stejně jako loni. Bylo zvykem dříve zalesňovat Ondřejník, který byl vlivem kalamity odlesněn dosti silně. Na druhou stranu Javorník dopadl v podstatě podobně. Takže momentálně jsme se přesunuli tady na ten Javorník, kde už zalesňování se pomalu taky dokončuje, čili předpokládáme, že tahle akce pro veřejnost je na Javorníku poslední. Budeme se potom asi přesouvat na další revíry. Dneska tady máme gymnázium z Frýdlantu nad Ostravicí, máme tady hotelovku z Frenštátu a teď ještě na závěr přijel gympl z Ostravy."

Dominik Snášel, student: “My jsme přijeli z Hotelové školy ve Frenštátě pod Radhoštěm. A co tu dneska děláme? Jak vidíte, sázíme stromky, což teda, jak už bylo řečeno, je akce, kterou pořádají Biskupské lesy a myslím si, že pro nás, pro žáky, ale i pro ostatní, i pro lesáky je to určitě super den a super zážitek."

Gabriela Regína Staňková, studentka: “Právě sázíme stromky, upřímně nevím jaké, abych řekla pravdu, ale snažíme se vlastně z kopečku odshora dolů. Je to dřina trošku, ale člověk se trošku uvolní, trošku prší, to nevadí samozřejmě a jinak taková pohoda."

Kristýna Mentziková, studentka: “My jsme přijeli z Lékařského a přírodovědného gymnázia Prigo z Ostravy a přijeli jsme sem dobrovolně sázet stromky a máme to jako školní akci. Přijeli jsme tady sadit jedle a buky, trochu jsme si mákli, ale myslím si, že všichni máme celkem dobrou fyzičku, takže jsme to v pohodě zvládli."

Po lokalitách Velký Javorník a Ondřejník se projekt přesouvá do dalších oblastí Beskyd. Za uplynulé čtyři roky se díky této iniciativě podařilo vysadit více než 18 tisíc nových stromků.

Ve Frenštátě vyrůstá domov se zvláštním režimem

Kapacita Domovů pro seniory je v České republice i v našem regionu nedostatečná. MS kraj se také proto rozhodl investovat do výstavby nového Domova se zvláštním režimem ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Domov seniorů Hortenzie ve Frenštátě pod Radhoštěm už léta poskytuje pobytovou sociální službu seniorům ve věku nad 65 let se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku. Hned vedle teď vyrůstá Domov se zvláštním režimem pro třicet klientů se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou.

Marian Žárský, ředitel Domova seniorů Hortenzie: „Pravda je, že ten převis zájemců o tyto služby je obrovský, takže to samozřejmě zdaleka neuspokojí všechny. Ale i tak jsme velice rádi, že můžeme tuto službu k našemu klasickému domovu seniorů nabízet. Bude to domov se zvláštním režimem. Je to domov, který bude určen pro tuto speciální klientelu.“

Zájem o tyto služby je mimořádně velký.

Marian Žárský, ředitel Domova seniorů Hortenzie: „Zájem je obrovský, lidé už se nás ptají teď v tuto chvíli. Co se týká příjmu žádostí do tohoto domova, tak budeme přijímat v druhé polovině tohoto roku. Ale předpokládáme, že ten zájem opravdu bude velmi velký, protože zájem o služby domovů se zvláštním režimem už teď začíná být vyšší než v klasických domovech seniorů.“

Budoucí klienti si ale budou ještě muset počkat, ve Frenštátě se zatím dokončuje hrubá stavba.

Martin Pytel, zástupce realizační firmy: „Je to náročná stavba vzhledem k tomu založení budovy. Vzhledem k základovým pásům, že nám nevyšla statika podloží, které jsme museli zpevňovat, tak to byla taková první výzva. Vidíte sami, že to je zděná budova. Za mě to bude moc pěkná budova, která bude sloužit dobrým účelům. Takže pereme se s tím, pereme se hlavně s počasím. Jsme na horách, ale pokračujeme dál.“

Služby v Domově se zvláštním režimem musí splňovat ty nejpřísnější požadavky Evropské unie.

Kristýna Ambrožová, vedoucí sociálního úseku, Domov seniorů Hortenzie: „Jedná se o to, že tady budeme mít v podstatě více personálu pro klienty. A personál bude proškolený v přístupech validačních, což je přímo sociální práce s klienty, kteří trpí onemocněním demence. Pak jsou samozřejmě další koncepty, bazální stimulace, reminiscence a jiné přístupy. Jde o to, že ten personál pro domov se zvláštním režimem bude specializovaný právě k tomu, aby uměl dobře poskytnout péči klientům s demencí.“

Celková investice činí kolem 125 milionů korun.

Marian Žárský, ředitel Domova seniorů Hortenzie: „Moravskoslezský kraj, jakožto investor, tak opravdu jde do toho, jak se říká, čelem. A ti klienti tady budou mít péči podle těch nejmodernějších trendů. Zároveň i v rámci toho, že se jedná o jeden komplex, tak tady bude zachované i domácí prostředí v rámci komunit.“

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/porady/moravskoslezsky-expres/moravskoslezsky-expres-01-05-2025-17-14