
This is a modal window.

Začne se stavět Cirkarena za 2,2 miliardy korun
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Znělka odstartovala nový díl Moravskoslezského expresu, vítejte u něj a dobrý den. Unikátní projekt CirkArény v Třinci se blíží své realizaci. V místě bývalé hokejové arény tak vznikne výzkumně-vývojové centrum pro cirkulární ekonomiku, které se zaměří na výzkum odpadů. Hotovo by mělo být v roce 2028.
Tomáš Tikal, TV POLAR: V rámci transformace Moravskoslezského kraje bude CirkArena zkoumat energetické využití průmyslových odpadů, bioodpadů a stavebních odpadů.
Jakub Švrček, jednatel, Materiálový a metalurgický výzkum: Projekt CirkArena je vlastně výzkumné centrum, které se má věnovat cirkulární ekonomice. Jinými slovy, jak pracovat s odpadem, jak z odpadu udělat nový zdroj a novou surovinu do hodnotového řetězce a využít a nahromadit další odpad kolem nás. Na těch výzkumných záměrech se opravdu pracuje už dnes a myslím si, že už v příštím roce mohou být první výsledky té výzkumné činnosti bez ohledu na to, že to nové centrum bude vystavěno a zprovozněno až na začátku roku 2028. Ten výzkum už běží a funguje dnes.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Moravskoslezský kraj se tak stane v rámci České republiky lídrem ve výzkumu odpadů.
Šárka Vilamová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: My si slibujeme od tohoto projektu zejména to, že bude vybudována velká výzkumná infrastruktura, která se bude zabývat nejen cirkulární ekonomikou jako takovou, ale udržitelností obecně, protože to je věc, která do budoucna má velký potenciál a význam a myslíme si, že díky tomu můžeme udržet v kraji kvalifikovanou pracovní sílu, potažmo přivést i nové vědce a výzkumníky, kteří zvýší kvalifikovanou pracovní sílu v regionu.
Pavel Janda (TOP 09), náměstek ministra životního prostředí ČR: CirkArena je projekt, který může mít pozitivní dopady na občany Moravskoslezského kraje a celé České republiky. Není to jen nějaký měkký projekt, ale že opravdu se jedná o kombinaci stavby a následného desetiletého vývoje a práce na inovativních přístupech.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Moravskoslezský kraj disponuje obrovským množstvím materiálů, které by se mohly úspěšně využívat.
Jakub Švrček, jednatel, Materiálový a metalurgický výzkum: Máme tři takové hlavní oblasti, kterým se věnujeme. Tou jednou jsou stavební odpady, protože jich je objemově nejvíce. Potom jsou to bio odpady. No a třetí, neméně důležité jsou průmyslové odpady, které jsou právě typické pro Moravskoslezský kraj a pro které chceme najít další využití, aby nám tady nezůstávaly jako velké haldy po dlouhá léta nevyužity.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Vědecké týmy se zaměří například na energetické využití z strusek, kterých je v našem kraji více než dost.
Jozef Vlček, vedoucí vědy a výzkumu, CirkArena: Obsahují poměrně hodně kovů. Neumíme běžně tyto kovy separovat, strusky jakoby končí na deponiích nebo jako málo hodnotných způsobech zpracování. Takže vytěžit kovy, železo odprašky obsahují zinek, olovo, vytěžit tady tyto složky. Tyto kovy, které samozřejmě jsou pro naše fungování naší společnosti velmi důležité.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Celková investice do CirkAreny bude 2,2 miliardy korun. Necelé dvě miliardy přitečou z Evropského fondu pro spravedlivou transformaci.
Národní konference řešila transfer technologií v ČR
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava se sjeli zástupci veřejných vysokých škol, výzkumných organizací a ministerstev, aby diskutovali problematiku transferu technologií, tedy přesun výzkumu co nejrychleji a nejefektivněji rovnou do praxe.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Národní konference transferu je každoroční akce nejvýznamnější v České republice pro komunitu transferu.
Michaela Manová, vedoucí Centra transferu technologií, VŠB-TUO: Sjíždí se na ní nejvýznamnější odborníci z univerzit, z dalších výzkumných organizací, zástupci firem a mnoha dalších institucí. A cílem je sdílet poslední poznatky nebo dobrou praxi z oblasti transferu znalostí. Pojali jsme to tak, abychom zdůraznili, jak skvěle funguje tento ekosystem v MS kraji. Proto spoluorganizátorem je například MS inovační centrum a svaz průmyslu dopravy České republiky.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Cesta od základního výzkumu přes výzkum aplikovaný až po uplatnění v praxi bývá velmi dlouhá.
Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, VŠB-TUO: Samozřejmě úspěchy se objevují, úspěchy existují. Příklady dobré praxe tady jsou a jak ten systém ještě zefektivnit, to je jedno z témat, o kterých tady dnes budeme mluvit.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Abyste si udělali obrázek, jak takový transfer technologií vypadá v praxi, tady je několik konkrétních příkladů.
Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, VŠB-TUO: Já budu mluvit o naší univerzitě, o tom, co se nám podařilo v letošním roce. Jeden z takových patentů, na které tady přišli naši vědci, se teď aktuálně licencoval velkou společností na testování kvality svarů. Další patent, který máme na naší univerzitě, byl využit pro založení nového startupu pro recyklaci železničních pražců. A máme tady dlouhodobou spolupráci se Škodou auto a firmou Valeo pro autonomní řízení vozidel.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Hlavním tématem letošního ročníku byl Transfer technologií jako součást inovačního ekosystému.
Jiří Holoubek, člen představenstva, Svaz průmyslu a dopravy ČR: Já bych hrozně rád na této konferenci mluvil o tom, jak vidí transfer znalostí aplikační sféra. A není to za celou aplikační sféru, ale spíš za tu průmyslovou aplikační sféru, která přijímá výsledky výzkumu a vývoje od těch výzkumných organizací a snaží se je implementovat do svých produktů, do svých řešení a do svých celých komplexů technologií.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Moravskoslezský kraj je vnímán jako lídr v oblasti transferu technologií. I proto se konference konala právě v Ostravě.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: Transfer technologií má velký potenciál a hraje významnou roli v inovačním ekosystému. Důležité je propojení vědeckého světa, soukromého sektoru a celkově těch odborníků a dostání těch projektů do praxe. Na Vysoké škole báňské Technické univerzitě se projekty daří. Máme první spin-off, který je zaměřen na automobilový průmysl. Na tomto výzkumu se podílel pan docent Šimoník a máme se čím chlubit v našem regionu. Samozřejmě jako MS kraj to celé podporujeme.
Tomáš Tikal, TV POLAR: Transfer technologií má podpořit vznik inovací a vytvořit robustní inovační ekosystém, který přispěje ke konkurenceschopnosti české ekonomiky na globální úrovni.
OKD končí s těžbou uhlí, bude těžit zemní plyn
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Společnost OKD, která provozuje poslední činný černouhelný důl v zemi, ukončí těžbu na jaře příštího roku. Počet pracovníků se bude průběžně snižovat z 3300 na zhruba 700.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: Zhruba 4,6 miliardy budeme potřebovat na vypořádání se zaměstnanci. To je právě ten sociální program, který čítá asi 1,3 miliardy korun a zbytek, tj. 3,3 miliardy do 4,6. To jsou náklady, které počítáme, že budeme potřebovat na něco, čemu se říká technická likvidace dolů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Po zastavení těžby uhlí bude OKD těžit a zpracovávat důlní plyn. Uhlí, které bude dovážet ze zahraničí, bude dál zpracovávat na energetické směsi.
Úklid Slezské Harty s velkou účastí dobrovolníků
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Přehrada Slezská Harta je oblíbeným místem rybářů, ale zároveň vyžaduje pravidelnou údržbu. Dobrovolníci každoročně čistí její hladinu i břehy od odpadků.
Petr Birklen, generální ředitel Povodí Odry: Já jsem se dnes přidal k úklidu břehu tady na Slezské kartě, ale je fajn vidět, že toho odpadu ubývá.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: Já už jsem tady byl loni a je to moc příjemné. Všem bych to doporučil, pokud mají v sobotu čas, tak klidně za rok, ať se zúčastní.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Přestože odpadu ubylo, dobrovolníci nacházeli na březích přehrady i podivné předměty.
dobrovolníci: Asi buben od pračky, který je naplněný nějakými kameny.
dobrovolníci: Různé petky, obaly plastové.
dobrovolníci: Nevím, nevím. Báli jsme se, že to je nějaká puma kulová, ale díky bohu nebyla.
Slezská univerzita staví budoucnost podnikání
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Projekt s názvem CEPIS se posouvá do fáze příprav na stavební povolení. Nová budova nabídne nejen inovativní zázemí pro studenty, ale i energeticky úsporné řešení.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Slezská univerzita v Karviné připravuje významné rozšíření. Obchodně podnikatelská fakulta se rozroste o moderní nízkoenergetickou budovu s názvem CEPIS - Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora: My jsme se posunuli z fáze nějaké studie a přípravy na projektovou dokumentaci, takže v letošním roce by mělo proběhnout všechno, tak ať máme stavební povolení. No a když půjde všechno dobře, tak v příštím roce by měla začít samotná stavba.
Libor Chlebiš, projektový manažer: Bude to po dobu třicetileté historie Slezské univerzity první novostavba, která bude vystavěna v nízkoenergetickém standardu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Budova nabídne špičkové podmínky pro místní i zahraniční studenty digitálního byznysu. Výukové prostory budou moderní, pohodlné a technologicky vybavené.
Daniel Stavárek, prorektor pro vědu a zahraniční styky, Slezská univerzita: Celý Moravskoslezský kraj je díky své historii charakteristický tím, že zde působily především velké firmy v těžkém průmyslu. Byli jsme krajem hornictví, ocelářství a podobných těžkých odvětví a lidé v tomto kraji byli zvyklí spíše býti zaměstnanci než býti podnikateli. Pro rozvoj, budoucnost regionu, pro transformaci ekonomiky, kterou náš kraj musí adekvátně projít, tak je nutné, aby zde byla základna malých a středních podnikatelů. A to je ten náš úkol, abychom byli schopni tyto podnikatele vychovat a motivovat je natolik, aby zjistili, že Moravskoslezský kraj je dobré místo pro podnikání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pokud vše půjde podle plánu, první studenti by do nové budovy mohli vstoupit už na konci roku 2027.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tolik Moravskoslezský expres pro tentokrát, mějte pohodové dny a příští týden se uvidíme u nových témat.
Redakčně upraveno / zkráceno.