Ostravská univerzita otevřela nové vědecko-výzkumné centrum LERCO. Vzniklo v areálu Lékařské fakulty v Ostravě-Vítkovicích a propojí biomedicínu, přírodní vědy i moderní technologie. Projekt za téměř dvě miliardy korun má přilákat špičkové odborníky a urychlit přenos výsledků výzkumu do praxe.
Nové laboratoře, špičkové technologie a prostor pro spolupráci vědců několika oborů. Centrum LERCO se zaměří mimo jiné na výzkum nádorových onemocnění, genomiku a neurorehabilitaci.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: "Naši studenti tam najdou v malé a velké přednáškové místnosti i určité výukové zázemí, ale hlavně věříme, že to bude inspirovat, aby viděli krásné moderní technologie a špičkové vědce nejen od nás, ale z celého světa. Aby je to inspirovalo k tomu, že by se sami chtěli podílet na medicínském vědeckém výzkumu, protože díky tomu vzniká pokrok v medicíně a díky tomu se zachraňují lidské životy."
Petr Kopecký, rektor OU: "Myslím, že se tímto řadíme opravdu ke kvalitním univerzitám, které mají významná výzkumná centra. Je to unikátní budova, která má minimální náklady na energii, protože stojí na geotermálních vrtech, kterých je tady téměř 70. Máme tady přes 400 fotovoltaických panelů, takže to je taky dobrá zpráva."
Výzkum je rozdělen do devíti programů. Výsledky by měly pomoci nejen moderní medicíně a prevenci, ale také zlepšování kvality života obyvatel. Do projektu se spolu s Ostravskou univerzitou zapojily Fakultní nemocnice Ostrava a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Roman Hájek, hlavní řešitel projektu LERCO: "V celém projektu je 9 výzkumných týmů a 5 z nich bude umístěno v této budově. Jedna část je přírodovědecká. Vývoj nových molekul, matematické modelování a takové fajnovinky. Ta druhá je zaměřena na onkologii a krevní nádory a opět zaměřena na vývoj nových molekul, vývoj moderní terapie."
Centrum má zároveň pomoci proměně Moravskoslezského kraje po útlumu tradičního průmyslu. Nabídne pracovní příležitosti pro české i zahraniční odborníky a vytvoří podmínky pro rozvoj inovací a nových technologií.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: "Je to velká budoucnost, která nás čeká. Mohlo by to ovlivnit i naše mladé lidi, kteří by mohli v regionu zůstat, najít zajímavé studijní obory a zároveň zajímavou práci."
Celkové způsobilé výdaje projektu se vyšplhaly na 1 miliardu 847 milionů korun. Z Fondu pro spravedlivou transformaci získal více než 1,5 miliardy. Samotná výstavba budovy a její vybavení stály přes miliardu korun.
Jiří Havrlant, ředitel FN Ostrava: "Část těch prostředků, které jsou věnovány vlastní stavbě, a část těch prostředků z toho fondu do doby udržitelnosti, je samozřejmě z těch evropských dotací. No a díky tomu, že ten výzkum podporujeme, tak část těch financí bude, ať už z nemocnice, ale také tím výzkumem a vývojem. To znamená, že si také na sebe budeme muset ty prostředky opatřit."
LERCO je vůbec první velkou stavbou financovanou z Operačního programu Spravedlivá transformace, která v Moravskoslezském kraji zahajuje provoz.
Z Mošnova se bude létat přímo do keňské Mombasy
Z ostravského letiště se bude v zimě létat přímo do keňské Mombasy. První let je naplánován na 18. prosince, celkem se uskuteční šest rotací. Cestující si budou moci vybrat pobyty na sedm nebo čtrnáct nocí. Letiště zároveň prodlouží provoz linky do egyptského letoviska Marsa Alam, kam se bude létat také mimo hlavní sezonu.
Na zámku v Raduni se natáčela nová pohádka
Zámek Raduň na Opavsku se na několik dní proměnil v pohádkové království. Režisér Ivo Macharáček tam natáčí nový film Líné království, ve kterém se objeví například Jaroslav Plesl, Veronika Khek Kubařová nebo Ondřej Sokol. Filmaři v Raduni stráví šest dní a využijí oranžerii, zámecké interiéry i okolí památky. Pohádka má vstoupit do kin v březnu příštího roku.
Stát podpoří akutní psychiatrické ambulance
Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo výzvu na podporu akutních psychiatrických ambulancí. Mezi pět vybraných pracovišť rozdělí téměř 16 milionů korun, každé může získat až 3 miliony 129 tisíc. Dotace pokryje dvanáct měsíců pilotního provozu. Žádosti mohou poskytovatelé zdravotních služeb podávat do 7. října.
Kam míří miliardy z krajského rozpočtu?, Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj každoročně investuje miliardy korun do nemocnic, škol, sociálních zařízení i energetických úspor. Řada krajských budov je ale zastaralá a potřebovala by rozsáhlou rekonstrukci. Které projekty mají nyní přednost? Co skutečně pocítí pacienti nebo studenti? A daří se kraji udržet ceny i termíny staveb? O tom budu mluvit s náměstkem hejtmana Michalem Kokoškem. Dobrý den, vítejte u nás.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den Vám i divákům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, začněme investicemi do krajských nemocnic. Které nemocnice čekají na takovou větší modernizaci a kde ji vlastně potřebují?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak co se týče našich nemocnic provozovaných Moravskoslezským krajem, my investujeme nejen do oprav a rekonstrukcí budov, ale samozřejmě i do vybavení těch budov, abychom, řekněme, přímo zasáhli v uvozovkách pacienty a jejich potřeby. Takže přes šedesát milionů korun investujeme ročně v průměru do přístrojového vybavení. A co se týče těch budov, tak největší investice v dalších letech nás čeká v nemocnici ve Frýdku-Místku, kde budeme stavět kompletně nový pavilon. Ten bude zhruba za jednu miliardu korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k energetice a energetickým úsporám. Kolik kraj vydává za energie a zda se vyplatí zateplování, fotovoltaika nebo modernizace vytápění, to asi máte zmapováno.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak to je komplexní otázka. A my samozřejmě máme jako Moravskoslezský kraj energetické centrum a systém managementu energetiky. Kraj vydává zhruba 800 milionů korun kompletně za energie při provozu našich budov, ve kterých jsou naše příspěvkové organizace, jak jsme řekli, nemocnice, školy, školky a případně nějaké sociální budovy. A tyto peníze jsou za elektrickou energii, plyn, případně teplo a také vodu. Co se týče úspor v energetice, tak tam je důležité se podívat skutečně na provozně technický stav té budovy a následně se rozhodovat, jestli fotovoltaika, jestli zateplení, jestli výměna oken. Ale vždy je nutné mít skutečně komplexní zprávu o té budově, kterou si vyhotovíme a vyhodnotíme, co je potřeba udělat pro to, aby ta budova byla energeticky nenáročná, aby šetřila.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik škol, nemocnic, domovů a dalších krajských objektů stále čeká na rekonstrukci? Říkejme tomu investiční dluh kraje, zdali se to takhle dá nazvat.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak představme si, že Moravskoslezský kraj spravuje více než 1 300 budov. Těch 1 300 budov je v oblasti zdravotnictví, školství, sociální oblasti a provozování kraje jako takového. A jenom třeba ve školství máme 175 školských zařízení, přičemž jedna škola má případně třeba tři až pět budov, takže se zde bavíme o zhruba 660 budovách třeba jenom v oblasti školství. To znamená, že tyto školy postupně spravujeme, postupně se snažíme, aby byly energeticky nenáročné. A těch investic, které pravidelně ročně zrealizujeme, je skutečně hodně. My jsme například v loňském roce realizovali 220 investičních akcí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou některé z projektů, ať už zmíněné, nebo doposud tady u nás dnes nezmíněné, které vám právě kvůli zdražování začínají působit finanční problémy?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak finanční problémy bych neřekl. To nám nezpůsobují. Moravskoslezskému kraji se dlouhodobě daří soutěžit tyto investiční zakázky v cenách, které jsou nižší než projektované ceny. U dopravních staveb je to významné, tam jsou až desítky procent úspor oproti projektovaným cenám. A co se týče pozemních staveb, budov atd., tak tam se pohybujeme v řádu jednotek až desítek procent. Samozřejmě dochází ke zdražování ze dvou příčin. Většinou v prvním případě je to tak, že v průběhu stavby, a většinou se to děje u rekonstrukcí, se objeví nepředvídatelné okolnosti, které nám tu rekonstrukci zdraží. My na to musíme nějakým způsobem reagovat. Většinou to jsou vícepráce, které je potřeba udělat. A druhým příkladem, kde nám ke zdražování dochází, je bohužel, a stává se to stále častěji, nedokonalá projektová příprava, projektová dokumentace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmíníte, u které stavby se to například stalo?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak jak jsem zmínil, například ten domov Březiny v Petřvaldu. Měli jsme nekvalitní projektovou dokumentaci, následně jsme ji museli s projektantem i ladit, dopracovat. Protáhla se nám ta rekonstrukce o několik let a podobná záležitost je například v Novém Jičíně v Domově Duha, kde se nám opravdu protahuje ta investice o několik let. Konkrétně je to více než dva roky. A za zmínku stojí, že bohužel se nám protahuje i nová stavba, a to je stavba Černé kostky, která je technologicky tak náročná, že jsme po konzultaci se zhotovitelem museli přikročit k tomu, že prodlužujeme termín výstavby.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O kolik měsíců?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Je to zatím, řekněme, v nějakém jednání, ale bude to více než rok.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to není moc dobrá zpráva na závěr našeho rozhovoru. Děkuji Vám za něj, pane náměstku. A vám děkuji za pozornost. Dnešní Moravskoslezský expres končí. Už nyní připravujeme další, tak si nás nezapomeňte naladit. Na viděnou.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Ostravská univerzita otevřela nové vědecko-výzkumné centrum LERCO. Vzniklo v areálu Lékařské fakulty v Ostravě-Vítkovicích a propojí biomedicínu, přírodní vědy i moderní technologie. Projekt za téměř dvě miliardy korun má přilákat špičkové odborníky a urychlit přenos výsledků výzkumu do praxe.
Nové laboratoře, špičkové technologie a prostor pro spolupráci vědců několika oborů. Centrum LERCO se zaměří mimo jiné na výzkum nádorových onemocnění, genomiku a neurorehabilitaci.
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: "Naši studenti tam najdou v malé a velké přednáškové místnosti i určité výukové zázemí, ale hlavně věříme, že to bude inspirovat, aby viděli krásné moderní technologie a špičkové vědce nejen od nás, ale z celého světa. Aby je to inspirovalo k tomu, že by se sami chtěli podílet na medicínském vědeckém výzkumu, protože díky tomu vzniká pokrok v medicíně a díky tomu se zachraňují lidské životy."
Petr Kopecký, rektor OU: "Myslím, že se tímto řadíme opravdu ke kvalitním univerzitám, které mají významná výzkumná centra. Je to unikátní budova, která má minimální náklady na energii, protože stojí na geotermálních vrtech, kterých je tady téměř 70. Máme tady přes 400 fotovoltaických panelů, takže to je taky dobrá zpráva."
Výzkum je rozdělen do devíti programů. Výsledky by měly pomoci nejen moderní medicíně a prevenci, ale také zlepšování kvality života obyvatel. Do projektu se spolu s Ostravskou univerzitou zapojily Fakultní nemocnice Ostrava a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Roman Hájek, hlavní řešitel projektu LERCO: "V celém projektu je 9 výzkumných týmů a 5 z nich bude umístěno v této budově. Jedna část je přírodovědecká. Vývoj nových molekul, matematické modelování a takové fajnovinky. Ta druhá je zaměřena na onkologii a krevní nádory a opět zaměřena na vývoj nových molekul, vývoj moderní terapie."
Centrum má zároveň pomoci proměně Moravskoslezského kraje po útlumu tradičního průmyslu. Nabídne pracovní příležitosti pro české i zahraniční odborníky a vytvoří podmínky pro rozvoj inovací a nových technologií.
Šárka Šimoňáková (ANO), 1. náměstkyně hejtmana MS kraje: "Je to velká budoucnost, která nás čeká. Mohlo by to ovlivnit i naše mladé lidi, kteří by mohli v regionu zůstat, najít zajímavé studijní obory a zároveň zajímavou práci."
Celkové způsobilé výdaje projektu se vyšplhaly na 1 miliardu 847 milionů korun. Z Fondu pro spravedlivou transformaci získal více než 1,5 miliardy. Samotná výstavba budovy a její vybavení stály přes miliardu korun.
Jiří Havrlant, ředitel FN Ostrava: "Část těch prostředků, které jsou věnovány vlastní stavbě, a část těch prostředků z toho fondu do doby udržitelnosti, je samozřejmě z těch evropských dotací. No a díky tomu, že ten výzkum podporujeme, tak část těch financí bude, ať už z nemocnice, ale také tím výzkumem a vývojem. To znamená, že si také na sebe budeme muset ty prostředky opatřit."
LERCO je vůbec první velkou stavbou financovanou z Operačního programu Spravedlivá transformace, která v Moravskoslezském kraji zahajuje provoz.
Z Mošnova se bude létat přímo do keňské Mombasy
Z ostravského letiště se bude v zimě létat přímo do keňské Mombasy. První let je naplánován na 18. prosince, celkem se uskuteční šest rotací. Cestující si budou moci vybrat pobyty na sedm nebo čtrnáct nocí. Letiště zároveň prodlouží provoz linky do egyptského letoviska Marsa Alam, kam se bude létat také mimo hlavní sezonu.
Na zámku v Raduni se natáčela nová pohádka
Zámek Raduň na Opavsku se na několik dní proměnil v pohádkové království. Režisér Ivo Macharáček tam natáčí nový film Líné království, ve kterém se objeví například Jaroslav Plesl, Veronika Khek Kubařová nebo Ondřej Sokol. Filmaři v Raduni stráví šest dní a využijí oranžerii, zámecké interiéry i okolí památky. Pohádka má vstoupit do kin v březnu příštího roku.
Stát podpoří akutní psychiatrické ambulance
Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo výzvu na podporu akutních psychiatrických ambulancí. Mezi pět vybraných pracovišť rozdělí téměř 16 milionů korun, každé může získat až 3 miliony 129 tisíc. Dotace pokryje dvanáct měsíců pilotního provozu. Žádosti mohou poskytovatelé zdravotních služeb podávat do 7. října.
Kam míří miliardy z krajského rozpočtu?, Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Moravskoslezský kraj každoročně investuje miliardy korun do nemocnic, škol, sociálních zařízení i energetických úspor. Řada krajských budov je ale zastaralá a potřebovala by rozsáhlou rekonstrukci. Které projekty mají nyní přednost? Co skutečně pocítí pacienti nebo studenti? A daří se kraji udržet ceny i termíny staveb? O tom budu mluvit s náměstkem hejtmana Michalem Kokoškem. Dobrý den, vítejte u nás.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Dobrý den Vám i divákům.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane náměstku, začněme investicemi do krajských nemocnic. Které nemocnice čekají na takovou větší modernizaci a kde ji vlastně potřebují?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak co se týče našich nemocnic provozovaných Moravskoslezským krajem, my investujeme nejen do oprav a rekonstrukcí budov, ale samozřejmě i do vybavení těch budov, abychom, řekněme, přímo zasáhli v uvozovkách pacienty a jejich potřeby. Takže přes šedesát milionů korun investujeme ročně v průměru do přístrojového vybavení. A co se týče těch budov, tak největší investice v dalších letech nás čeká v nemocnici ve Frýdku-Místku, kde budeme stavět kompletně nový pavilon. Ten bude zhruba za jednu miliardu korun.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pojďme k energetice a energetickým úsporám. Kolik kraj vydává za energie a zda se vyplatí zateplování, fotovoltaika nebo modernizace vytápění, to asi máte zmapováno.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak to je komplexní otázka. A my samozřejmě máme jako Moravskoslezský kraj energetické centrum a systém managementu energetiky. Kraj vydává zhruba 800 milionů korun kompletně za energie při provozu našich budov, ve kterých jsou naše příspěvkové organizace, jak jsme řekli, nemocnice, školy, školky a případně nějaké sociální budovy. A tyto peníze jsou za elektrickou energii, plyn, případně teplo a také vodu. Co se týče úspor v energetice, tak tam je důležité se podívat skutečně na provozně technický stav té budovy a následně se rozhodovat, jestli fotovoltaika, jestli zateplení, jestli výměna oken. Ale vždy je nutné mít skutečně komplexní zprávu o té budově, kterou si vyhotovíme a vyhodnotíme, co je potřeba udělat pro to, aby ta budova byla energeticky nenáročná, aby šetřila.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kolik škol, nemocnic, domovů a dalších krajských objektů stále čeká na rekonstrukci? Říkejme tomu investiční dluh kraje, zdali se to takhle dá nazvat.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak představme si, že Moravskoslezský kraj spravuje více než 1 300 budov. Těch 1 300 budov je v oblasti zdravotnictví, školství, sociální oblasti a provozování kraje jako takového. A jenom třeba ve školství máme 175 školských zařízení, přičemž jedna škola má případně třeba tři až pět budov, takže se zde bavíme o zhruba 660 budovách třeba jenom v oblasti školství. To znamená, že tyto školy postupně spravujeme, postupně se snažíme, aby byly energeticky nenáročné. A těch investic, které pravidelně ročně zrealizujeme, je skutečně hodně. My jsme například v loňském roce realizovali 220 investičních akcí.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jsou některé z projektů, ať už zmíněné, nebo doposud tady u nás dnes nezmíněné, které vám právě kvůli zdražování začínají působit finanční problémy?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak finanční problémy bych neřekl. To nám nezpůsobují. Moravskoslezskému kraji se dlouhodobě daří soutěžit tyto investiční zakázky v cenách, které jsou nižší než projektované ceny. U dopravních staveb je to významné, tam jsou až desítky procent úspor oproti projektovaným cenám. A co se týče pozemních staveb, budov atd., tak tam se pohybujeme v řádu jednotek až desítek procent. Samozřejmě dochází ke zdražování ze dvou příčin. Většinou v prvním případě je to tak, že v průběhu stavby, a většinou se to děje u rekonstrukcí, se objeví nepředvídatelné okolnosti, které nám tu rekonstrukci zdraží. My na to musíme nějakým způsobem reagovat. Většinou to jsou vícepráce, které je potřeba udělat. A druhým příkladem, kde nám ke zdražování dochází, je bohužel, a stává se to stále častěji, nedokonalá projektová příprava, projektová dokumentace.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmíníte, u které stavby se to například stalo?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Tak jak jsem zmínil, například ten domov Březiny v Petřvaldu. Měli jsme nekvalitní projektovou dokumentaci, následně jsme ji museli s projektantem i ladit, dopracovat. Protáhla se nám ta rekonstrukce o několik let a podobná záležitost je například v Novém Jičíně v Domově Duha, kde se nám opravdu protahuje ta investice o několik let. Konkrétně je to více než dva roky. A za zmínku stojí, že bohužel se nám protahuje i nová stavba, a to je stavba Černé kostky, která je technologicky tak náročná, že jsme po konzultaci se zhotovitelem museli přikročit k tomu, že prodlužujeme termín výstavby.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: O kolik měsíců?
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Je to zatím, řekněme, v nějakém jednání, ale bude to více než rok.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak to není moc dobrá zpráva na závěr našeho rozhovoru. Děkuji Vám za něj, pane náměstku. A vám děkuji za pozornost. Dnešní Moravskoslezský expres končí. Už nyní připravujeme další, tak si nás nezapomeňte naladit. Na viděnou.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: Na shledanou.
Redakčně upraveno / zkráceno.
