

Dobrý den u sledování MS expresu, který přináší řadu témat napříč děním v kraji. Ukážeme vám nové Centrum denních služeb v Opavě-Kateřinkách po rekonstrukci. Podíváme se na výstavbu větrné elektrárny v Hati. A s náměstkyní hejtmana Murovou probereme, jak kraj posiluje informatiku a kybernetickou bezpečnost.
Rekonstrukce denního centra za 19,5 milionů korun
MS kraj zvyšuje dostupnost sociálních služeb dlouhodobě a každé další zařízení zapadá do mozaiky široké nabídky. Tentokrát vám ukážeme Centrum denních služeb v Opavě Kateřinkách po rekonstrukci za bezmála 20 milionů korun, většinu nákladů pokryly peníze z Evropské unie.
Centrum denních služeb v Opavě chybělo. Vzniklo kompletní rekonstrukcí prostor Seniorcentra, kde dříve fungovalo bistro, kadeřnictví a občerstvení.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tato služba tady byla chtěná a jsem strašně moc rád, že se ji konečně podařilo zrealizovat. Centrum je pro ty klienty potřebné právě v kategorii od 19 do 80 let, je to vlastně ambulantní pobyt, mají tady připravený program, takže oni se budou i rozvíjet."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Opět se ukazuje, že pro MS kraj je poskytování kvalitních soc. služeb velmi důležité. Úzce spolupracujeme na tomto projektu s městem Opava, to je výhodné pro obě strany. Takových center je v MS kraji více, tohle velké centrum, řekněme, v západní části MSK. Moravskoslezský kraj hlavně bude přispívat na tu registrovanou službu, která tady bude registrovaná, což je nesmírně důležité.”
Rekonstrukce budovy stála 19,5 milionu korun, přičemž 85 % nákladů bylo hrazeno z prostředků Evropské unie. Centrum je otevřeno ve všední dny od 8 do 15 hodin a plánuje zavést i víkendové pobyty. Klienti se zde věnují různým aktivitám, jako je nácvik nových dovedností, trénink paměti, pečení moučníků či výlety do okolí.
Michal Jedlička, ředitel Seniorcentra Opava: “Celkově tady máme přes osm místností a denní kapacita klientů bude deset, tak aby se cítili pohodlně. AKtuálně tady máme šest zaměstnanců.”
V širším kontextu Moravskoslezského kraje je dostupnost sociálních služeb dlouhodobě rozvíjena v rámci krajské sítě sociálních služeb. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2023 bylo v kraji poskytováno 492 sociálních služeb, z toho 73 domovů pro seniory a 51 domovů se zvláštním režimem. Přesto poptávka po těchto službách převyšuje kapacity. Nově otevřené centrum v Opavě-Kateřinkách tak představuje důležitý krok ke zlepšení dostupnosti a kvality péče pro potřebné občany v regionu.
V Hati na Opavsku vyrůstá třetí větrná elektrárna
V České republice funguje v současné době pouze 210 větrných elektráren v 84 lokalitách. A jen 6 z nich najdete na území MS kraje. O to více potěší zpráva, že v Hati na Opavsku vyrůstá další větrná elektrárna.
V Melči na Opavsku najdete dvě větrné elektrárny, po jedné pak ve Veselí u Oder a v Rejcharticích. Hať na Opavsku se tak nyní stává v rámci našeho kraje lídrem. Zatím zde fungují dva větrníky, které brzy doplní třetí, ještě mnohem výkonnější.
Martin Baďura (NEZ.), starosta obce Hať: „Byla zpracovaná studie, která rozdělila výstavbu větrných elektráren na dvě lokality: na lokalitu sever, kde v roce 2016 skončila výstavba dvou větrných elektráren, teď se začíná realizovat lokalita jih, která v současné chvíli sestává z jedné větrné elektrárny, která bude velkou dominantou okolí.“
V mnoha obcích a městech v České republice naráží výstavba alternativních zdrojů energie na nesouhlas místních obyvatel. U větrných elektráren to bývá obava z hluku, plašení zvěře či změny rázu krajiny.
Martin Baďura (NEZ.), starosta obce Hať: „Myšlenka výstavby větrných elektráren vznikla před dvaceti lety. Celá myšlenka začala anketou mezi lidmi, zhruba 85 procent se vyjádřilo v duchu, že jim to vadit nebude. Názory byly ale různé, jak pozitivní, tak i velice odsuzující, ale nakonec díky tomu pozitivnímu číslu se staví větrné elektrárny na našem katastru.“
anketa: obyvatel Hatě
„Neslyšel jsem žádné námitky proti tomu. Není to vůbec slyšet, je to bez problémů.“
Nová větrná elektrárna bude výkonnější než ty dvě stávající, bude mít výkon přes 4 MW, a také bude vyšší. Stávající věž má 111 metrů, jednotlivé listy 68 metrů, takže i se základy bude mít stavba celkově 185 metrů na výšku. Tím ale výstavba v Hati nekončí.
Dušan Medvecký, mluvčí, MTG Wind: „Je to podle toho, jestli tam fouká nebo nefouká, protože větrná elektrárna samozřejmě potřebuje vítr, takže podle toho se vybírají ty lokality. Vybíralo se to i podle toho, aby tam nebyla zástavba rodinných domů, a je to většinou někde na kopci, kde ten vítr je nejrychlejší. Je v plánu ještě stavba čtvrté elektrárny, která bude asi 800 metrů od té třetí.“
Nová větrná elektrárna v Hati začne vyrábět proud od konce května letošního roku. A pro vaši představu: za 30 vteřin je schopna vyrobit elektrickou energii, kterou běžná domácnost spotřebuje za jeden den.
Pro tentokrát končíme, ale už nyní pro vás chystáme další témata. Premiéra MS expresu je zase ve čtvrtek. Hezké dny s Polarem.
Jana Murová, náměstkyně hejtmana MSK: Posílení informatiky a kybernetické bezpečnosti v MS kraji
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jedno z klíčových témat moderní správy digitalizace a rozvoj IT na krajské úrovni. Jaké cíle si klade? Jak bude měnit způsob, jakým kraj poskytuje své služby? S odbornicí na toto téma probereme nejen konkrétní projekty, ale i výzvy, se kterými se odbor potýká. Ve studiu vítám Janu Murovou, náměstkyni hejtmana Moravskoslezského kraje. Dobrý den, vítejte u nás.
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Paní náměstkyně, jaké byly hlavní důvody pro vytvoření tohoto IT odboru na kraji?
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: IT oblast celkově je jakýsi základ všech společností, o kterých, když se moc neví, tak je to vlastně v pořádku, protože vše funguje. Až v okamžiku, kdy se něco stane, tak je to vlastně pozdě. To je špatně. Tato oblast historicky spadala pod ředitele krajského úřadu. S nástupem kyberbezpečnosti a s připravovanou legislativní NIS2, zejména krajské nemocnice, spadnou do této oblasti, a je to jakási stěžejní a prioritní část politické vůle krajského úřadu.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Na čem teď konkrétně pracujete a jaké jsou hlavní cíle odboru?
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Základní klientelou tohoto odboru v této oblasti je momentálně zdravotnictví. Kraj má sedm krajských nemocnic, kde se budeme připravovat na kyberbezpečnost. Málokdo z občanů tuší, že krajský úřad v uplynulých letech vytvořil něco jako Portál občana. Portál občana slouží všem, kteří mají buď bankovní identitu nebo identitu občana, a po přihlášení se mohou podívat na své zdravotní záznamy v jednotlivých krajských nemocnicích a mohou to využít. Tedy nejen občané, ale všechna zdravotnická zařízení. To je oblast, které bychom se měli věnovat, kterou bychom měli nejen pro občany, ale i pro nemocnice zabezpečit. V rámci zákona o kyberbezpečnosti by měly vzniknout vyšší služby právě pro tyto nemocnice. Je to oblast velmi důležitá. Jak už jsem říkala, pokud to v podstatě občané Moravskoslezského kraje nepostřehnou, tak to bude dobře, protože všechno bude fungovat.
Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak bude nastavena spolupráce s dalšími krajskými organizacemi?
Jana Murová (ANO), náměstkyně hejtmana MS kraje: Moravskoslezský kraj má 220 organizací, z toho 180 organizací je školských. A ačkoliv primární klientelou odboru IT a kyberbezpečnosti je zdravotnictví, protože tam prostě ta legislativa spadne a to je jako nezpochybnitelné, tak musíme sloužit i pro ostatní. A v tomto roce chceme vytvořit jakési standardy počítačových stanic, standardy datových center jednotlivých příspěvkových organizací a dostat všechny krajské organizace na jednotnou úroveň tak, abychom měli zajištěnou nejen kyberbezpečnost, ale i jakousi jednotnou úroveň, protože mezi jednotlivými školskými organizacemi jsou diametrální rozdíly. Jsou školy, které jsou téměř dokonale osvícené, funkční a mohly by být ukázkovou školou. A jsou školy, které po té personální stránce je třeba nějakým způsobem supportovat. A i proto kraj má tady dneska organizaci, která se jmenuje Moravskoslezské datové centrum a momentálně funguje v rámci projektové činnosti právě pro zdravotnictví. Ale máme tam i tým lidí, kteří když se na ně krajská organizace obrátí, protože chystají nějakou investici, tak už se to řeší komplexně, včetně IT oblasti, datových rozvodů, serverovny, datového úložiště a mnoho dalšího.
Redakčně upraveno / zkráceno.