Moravskoslezský kraj připravuje unikátní projekt, který má učit děti i dospělé zvládat krizové situace v běžném životě. Městečko bezpečí vzniká v Ostravě jako samostatný výukový areál a nabídne realistický výcvik ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Cílem je jediné – naučit lidi správně reagovat a v ideálním případě i zachraňovat lidské životy.
Městečko bezpečí nebude klasickým výukovým centrem. Půjde o rozsáhlý venkovní areál, který co nejvěrněji simuluje reálné situace od požárů přes dopravní nehody až po mimořádné události v domácnosti. Největší důraz bude kladen na děti ze základních škol, které si tady projdou programy přizpůsobené jejich věku. Právě zážitková forma výuky má být podle odborníků nejefektivnější.
Petr Šnejdar, výkonný ředitel, Trojhalí Karolina: "Je to projekt, který zachraňuje budoucí životy. Tady se opravdu děti dostanou do situace, která bude co nejvíce připomínat realitu, a tím se budou moci zažít něco, s čím se můžou setkat právě v budoucím životě, a třeba už budou vědět, jakým způsobem jednat."
Návštěvníci si vyzkouší, jak se zachovat při požáru, jak přivolat pomoc nebo jak správně reagovat v krizových situacích. Součástí výcviku budou skutečné techniky, simulace i moderní technologie včetně virtuální reality.
Petr Šnejdar, výkonný ředitel, Trojhalí Karolina: "Vstupní budova je největší, tady se vlastně třída bude rozdělovat do menších skupinek, které pak budou rotovat po těch ostatních objektech, které v tom areálu jsou. A vlastně každý z těch dalších domečků už má svůj vlastní význam, svoji vlastní funkci. Takže v jednom domečku jsou záchranáři, ve druhém domečku jsou hasiči, ve třetím domečku je Policie České republiky."
Chybět nebude ani dopravní hřiště, simulace volání na tísňovou linku nebo prostředí krizového štábu a také model běžné domácnosti.
Petr Šnejdar, výkonný ředitel, Trojhalí Karolina: "Je tam i objekt životního prostředí a vjemů, kde si děti zase budou moci na vlastní kůži zažít sílu větru, sílu deště, zemětřesení . A dále tady budou i venkovní expozice skála, lanovka. Řešíme jezírko pro ukázku záchrany z vodní hladiny. Bude toho hodně."
Projekt myslí i na seniory a širokou veřejnost. Pro ně budou připraveny speciální tematické dny nebo preventivní akce. Projekt je financován především z evropských fondů, které pokryjí většinu nákladů. Celkové výdaje přesáhnou 230 milionů korun. Samotná stavba je výjimečná a bohužel s sebou nese nemalé problémy.
Petr Krejsa, stavbyvedoucí, Geosan Group a. s.: "Ten projekt je staršího data, to znamená, že má v sobě plno věcí, které se už dneska třeba nevyrábí, takže máme problém shánět jiné materiály, ze kterých se to dá postavit. A z toho také vyplynuly různé požadavky uživatele, to znamená, ten původní projekt s některými věcmi nepočítal. Ta doba si přinesla prostě věci, které tam musí být zapracované. Čili je tam množství změn oproti harmonogramu jsme ve zpoždění."
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Ten projekt byl zahájen už v roce 2018 nějakou myšlenkou. Od té doby se věci změnily jak ve stavebnictví, tak v podstatě i v tom, co záchranné složky a ty mimořádné situace vyvolávají. Takže i kvůli tomu se mění trošičku, řekněme, ten projekt po projektové stránce. A tím pádem nám narůstá realizační čas."
Městečko bezpečí má ambici stát se jedním z nejmodernějších vzdělávacích areálů svého druhu v Česku. Smyslem je, aby lidé dokázali v krizových situacích zachovat klid a věděli, jak správně jednat. Stavba by měla být dokončena na konci roku 2026. Následně bude areál vybaven a otevřen veřejnosti by měl být v průběhu roku 2027.
---
Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě už pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby. těmi se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Čtyři skipové nádoby, které vynesly na povrch miliony tun černého uhlí, čekají na rozřezání a odvoz do šrotu. Plně naložený skip dokázal díky těžebním strojům vyjet z hloubky přes jeden kilometr za pouhé dvě minuty.
Skipové nádoby bylo nejprve nutné odpojit od těžních lan a ve skipové věži položit na bok. Teprve poté mohly být vyvezeny ven.
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstranění dalších částí šachty včetně těžebních strojů.
Strojovna jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonovou skipovou věž pravděpodobně čeká odstřel a následná demolice.
---
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava hostila konferenci Defence Tech Innovation 2026, která otevřela téma moderních obranných technologií a bezpečnosti v širších souvislostech. Setkali se tam zástupci univerzit, výzkumných institucí, průmyslu i státní správy. Právě propojení těchto oblastí je dnes klíčové pro vznik nových technologií a jejich rychlé využití v praxi.
Debata se neomezila jen na armádní prostředí. Odborníci upozorňovali, že bezpečnost se dnes dotýká i energetiky, dodavatelských řetězců nebo kyberprostoru. Moderní konflikty totiž probíhají nejen na bojišti, ale i v digitálním a ekonomickém prostředí.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Kraj je bezpečný, ale to neznamená, že se v tomto směru nemáme rozvíjet a nemáme ty technologie posouvat dopředu."
Ivan Igor, rektor VŠB-TUO: "Já si myslím, že to je nezbytné. Pozvali jsme i studenty, aby se tady mohli přijít podívat, být součástí těch diskusí. Jsou tady stánky firem, které se zde prezentují, a jedním z cílů této prezentace je také zaujmout naše studenty k tomu, aby zde mohli třeba realizovat stáže nebo začít pracovat."
Velkým tématem byly také příležitosti pro české firmy. Ty podle odborníků dokážou nabídnout technologická řešení i schopnost rychle reagovat na aktuální výzvy. Rostoucí investice do obrany v Evropě tak pro ně představují významný prostor pro další rozvoj.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: "Potřebujeme, aby armáda v České republice lépe definovala své potřeby a dávala je k dispozici českým firmám, které mohou přinášet inovace. Potřebujeme se dobře zorientovat v evropských projektech, do kterých se mohou české firmy zapojovat. A potřebujeme také pochopit, v čem všem tyto příležitosti spočívají, protože české firmy na to mají."
Petr Milčický, ředitel sekce rozvoje sil, Ministerstva obrany ČR: "Armádě chybí spousta věcí. Pokud bych šel do oblasti techniky, zbraňových systémů a technologií, tak pořád ještě je Armáda České republiky vyzbrojena systémy, které jsou v podstatě už za zenitem, a my potřebujeme modernizovat."
Konference se věnovala také inovacím, které nacházejí uplatnění nejen v obraně, ale i v civilním sektoru. Výsledky výzkumu se tak promítají například do energetiky, digitalizace nebo dopravy.
KRAJ HLEDÁ VÝJIMEČNÉ PĚSTOUNY
Moravskoslezský kraj hledá výjimečné pěstouny, které letos ocení za jejich péči a nasazení, veřejnost je může nominovat do 30. dubna. Ocenění získají tři pěstounské rodiny, které dávají dětem bezpečné a láskyplné zázemí. Slavnostní předání proběhne 26. září na akci Den rodin v ostravském Trojhalí Karolina.
KRAJ PODPOŘÍ OBNOVU PAMÁTEK 12 MILIONY KORUN
Moravskoslezský kraj rozdělí letos 12 milionů korun na obnovu 30 památek, o dotace přitom žádalo 64 projektů. Podpora míří na rekonstrukce, údržbu i restaurování objektů, které tvoří historický ráz regionu.
Peter Harvánek (SPD), radní MS kraje: „Naše památky jsou jedinečným svědectvím historie a zároveň důležitou součástí identity regionu. Každá jejich obnova pomáhá udržet charakter míst, která tvoří atmosféru Moravskoslezského kraje. Jsem rád, že i letos můžeme přispět k záchraně a obnově
objektů, které mají pro náš kraj i jeho obyvatele velký význam. Mezi nejvýznamnější projekty letošního roku patří pokračující obnova Jurkovičovy sušárny pod Horečkami, kde se bude pracovat na opravě zděných podezdívek, kamenné dlažby a dřevěných prvků pavlače včetně jejich původní barevnosti. Ve Štramberku se uskuteční obnova nátěru šindelové střechy a dřevěných částí věže Trúba a také repasování vstupních dveří Jaroňkovy útulny.”
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Moravskoslezský kraj připravuje unikátní projekt, který má učit děti i dospělé zvládat krizové situace v běžném životě. Městečko bezpečí vzniká v Ostravě jako samostatný výukový areál a nabídne realistický výcvik ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. Cílem je jediné – naučit lidi správně reagovat a v ideálním případě i zachraňovat lidské životy.
Městečko bezpečí nebude klasickým výukovým centrem. Půjde o rozsáhlý venkovní areál, který co nejvěrněji simuluje reálné situace od požárů přes dopravní nehody až po mimořádné události v domácnosti. Největší důraz bude kladen na děti ze základních škol, které si tady projdou programy přizpůsobené jejich věku. Právě zážitková forma výuky má být podle odborníků nejefektivnější.
Petr Šnejdar, výkonný ředitel, Trojhalí Karolina: "Je to projekt, který zachraňuje budoucí životy. Tady se opravdu děti dostanou do situace, která bude co nejvíce připomínat realitu, a tím se budou moci zažít něco, s čím se můžou setkat právě v budoucím životě, a třeba už budou vědět, jakým způsobem jednat."
Návštěvníci si vyzkouší, jak se zachovat při požáru, jak přivolat pomoc nebo jak správně reagovat v krizových situacích. Součástí výcviku budou skutečné techniky, simulace i moderní technologie včetně virtuální reality.
Petr Šnejdar, výkonný ředitel, Trojhalí Karolina: "Vstupní budova je největší, tady se vlastně třída bude rozdělovat do menších skupinek, které pak budou rotovat po těch ostatních objektech, které v tom areálu jsou. A vlastně každý z těch dalších domečků už má svůj vlastní význam, svoji vlastní funkci. Takže v jednom domečku jsou záchranáři, ve druhém domečku jsou hasiči, ve třetím domečku je Policie České republiky."
Chybět nebude ani dopravní hřiště, simulace volání na tísňovou linku nebo prostředí krizového štábu a také model běžné domácnosti.
Petr Šnejdar, výkonný ředitel, Trojhalí Karolina: "Je tam i objekt životního prostředí a vjemů, kde si děti zase budou moci na vlastní kůži zažít sílu větru, sílu deště, zemětřesení . A dále tady budou i venkovní expozice skála, lanovka. Řešíme jezírko pro ukázku záchrany z vodní hladiny. Bude toho hodně."
Projekt myslí i na seniory a širokou veřejnost. Pro ně budou připraveny speciální tematické dny nebo preventivní akce. Projekt je financován především z evropských fondů, které pokryjí většinu nákladů. Celkové výdaje přesáhnou 230 milionů korun. Samotná stavba je výjimečná a bohužel s sebou nese nemalé problémy.
Petr Krejsa, stavbyvedoucí, Geosan Group a. s.: "Ten projekt je staršího data, to znamená, že má v sobě plno věcí, které se už dneska třeba nevyrábí, takže máme problém shánět jiné materiály, ze kterých se to dá postavit. A z toho také vyplynuly různé požadavky uživatele, to znamená, ten původní projekt s některými věcmi nepočítal. Ta doba si přinesla prostě věci, které tam musí být zapracované. Čili je tam množství změn oproti harmonogramu jsme ve zpoždění."
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Ten projekt byl zahájen už v roce 2018 nějakou myšlenkou. Od té doby se věci změnily jak ve stavebnictví, tak v podstatě i v tom, co záchranné složky a ty mimořádné situace vyvolávají. Takže i kvůli tomu se mění trošičku, řekněme, ten projekt po projektové stránce. A tím pádem nám narůstá realizační čas."
Městečko bezpečí má ambici stát se jedním z nejmodernějších vzdělávacích areálů svého druhu v Česku. Smyslem je, aby lidé dokázali v krizových situacích zachovat klid a věděli, jak správně jednat. Stavba by měla být dokončena na konci roku 2026. Následně bude areál vybaven a otevřen veřejnosti by měl být v průběhu roku 2027.
---
Likvidace Dolu ČSM ve Stonavě už pokročila do další fáze. Z podzemí šachty, nad kterou se tyčí vysoká betonová věž, jsou postupně vytahovány obří nádoby. těmi se z dolu vyváželo vytěžené uhlí.
Čtyři skipové nádoby, které vynesly na povrch miliony tun černého uhlí, čekají na rozřezání a odvoz do šrotu. Plně naložený skip dokázal díky těžebním strojům vyjet z hloubky přes jeden kilometr za pouhé dvě minuty.
Skipové nádoby bylo nejprve nutné odpojit od těžních lan a ve skipové věži položit na bok. Teprve poté mohly být vyvezeny ven.
Po likvidaci skipových nádob dojde na odstranění dalších částí šachty včetně těžebních strojů.
Strojovna jáma pod věží bude nakonec zasypána a železobetonovou skipovou věž pravděpodobně čeká odstřel a následná demolice.
---
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava hostila konferenci Defence Tech Innovation 2026, která otevřela téma moderních obranných technologií a bezpečnosti v širších souvislostech. Setkali se tam zástupci univerzit, výzkumných institucí, průmyslu i státní správy. Právě propojení těchto oblastí je dnes klíčové pro vznik nových technologií a jejich rychlé využití v praxi.
Debata se neomezila jen na armádní prostředí. Odborníci upozorňovali, že bezpečnost se dnes dotýká i energetiky, dodavatelských řetězců nebo kyberprostoru. Moderní konflikty totiž probíhají nejen na bojišti, ale i v digitálním a ekonomickém prostředí.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Kraj je bezpečný, ale to neznamená, že se v tomto směru nemáme rozvíjet a nemáme ty technologie posouvat dopředu."
Ivan Igor, rektor VŠB-TUO: "Já si myslím, že to je nezbytné. Pozvali jsme i studenty, aby se tady mohli přijít podívat, být součástí těch diskusí. Jsou tady stánky firem, které se zde prezentují, a jedním z cílů této prezentace je také zaujmout naše studenty k tomu, aby zde mohli třeba realizovat stáže nebo začít pracovat."
Velkým tématem byly také příležitosti pro české firmy. Ty podle odborníků dokážou nabídnout technologická řešení i schopnost rychle reagovat na aktuální výzvy. Rostoucí investice do obrany v Evropě tak pro ně představují významný prostor pro další rozvoj.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: "Potřebujeme, aby armáda v České republice lépe definovala své potřeby a dávala je k dispozici českým firmám, které mohou přinášet inovace. Potřebujeme se dobře zorientovat v evropských projektech, do kterých se mohou české firmy zapojovat. A potřebujeme také pochopit, v čem všem tyto příležitosti spočívají, protože české firmy na to mají."
Petr Milčický, ředitel sekce rozvoje sil, Ministerstva obrany ČR: "Armádě chybí spousta věcí. Pokud bych šel do oblasti techniky, zbraňových systémů a technologií, tak pořád ještě je Armáda České republiky vyzbrojena systémy, které jsou v podstatě už za zenitem, a my potřebujeme modernizovat."
Konference se věnovala také inovacím, které nacházejí uplatnění nejen v obraně, ale i v civilním sektoru. Výsledky výzkumu se tak promítají například do energetiky, digitalizace nebo dopravy.
KRAJ HLEDÁ VÝJIMEČNÉ PĚSTOUNY
Moravskoslezský kraj hledá výjimečné pěstouny, které letos ocení za jejich péči a nasazení, veřejnost je může nominovat do 30. dubna. Ocenění získají tři pěstounské rodiny, které dávají dětem bezpečné a láskyplné zázemí. Slavnostní předání proběhne 26. září na akci Den rodin v ostravském Trojhalí Karolina.
KRAJ PODPOŘÍ OBNOVU PAMÁTEK 12 MILIONY KORUN
Moravskoslezský kraj rozdělí letos 12 milionů korun na obnovu 30 památek, o dotace přitom žádalo 64 projektů. Podpora míří na rekonstrukce, údržbu i restaurování objektů, které tvoří historický ráz regionu.
Peter Harvánek (SPD), radní MS kraje: „Naše památky jsou jedinečným svědectvím historie a zároveň důležitou součástí identity regionu. Každá jejich obnova pomáhá udržet charakter míst, která tvoří atmosféru Moravskoslezského kraje. Jsem rád, že i letos můžeme přispět k záchraně a obnově
objektů, které mají pro náš kraj i jeho obyvatele velký význam. Mezi nejvýznamnější projekty letošního roku patří pokračující obnova Jurkovičovy sušárny pod Horečkami, kde se bude pracovat na opravě zděných podezdívek, kamenné dlažby a dřevěných prvků pavlače včetně jejich původní barevnosti. Ve Štramberku se uskuteční obnova nátěru šindelové střechy a dřevěných částí věže Trúba a také repasování vstupních dveří Jaroňkovy útulny.”
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
