Nový Jičín inicioval setkání čtyř měst

Novojičínská radnice iniciovala setkání zástupců čtyř měst bývalého okresu, tedy Nového Jičína, Kopřivice, Příbora a Frenštátu pod Radhoštěm. Vyměnili si zkušenosti z různých oblastí, dominovalo nakládání s odpady.

Meziměstská setkání zástupců Nového Jičína, Kopřivnice, Příbora a Frenštátu pod Radhoštěm se konala už v uplynulém volební období. V tom současném, které započalo na podzim loňského roku, se jejich starostové a další zástupci sešli teď na konci dubna poprvé.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Ten míč vykopl Nový Jičín, jako největší město. Pozvali jsme nové vedení těchto měst do Nového Jičína. Nejdůležitější je výměna těch zkušeností, ale i spolupráce mezi městy. Jde o to, abychom koordinovali svou činnost i ve vztahu k nadřízeným orgánům, nebo abychom koordinovali i činnost mezi sebou, ať je to spolupráce v příměstské dopravě, v cyklostezkách a nebo i spolupráce v odpadovém hospodářství.”

Adam Hanus (KRÁSNÁ KOPŘIVNICE), starosta Kopřivnice: “Témat je hodně, nestihli jestli jsme probrat všechno, ale všechno, co nás zajímalo, tak bylo zodpovězeno. Stejně tak si myslím, že i my jsme předali nějakou dobrou praxi z našeho města a teď věřím, že v menších kruzích už budeme diskutovat větší detaily. Velkou část programu jsme se věnovali odpadovému hospodářství, což je pro nás všechny důležité, kdy musíme do roku 2030 splnit určité limity. Jsem rád, že nejsme jediné město, kterému se nedaří plnit třídění odpadu, a věřím, že tady ve spolupráci s ostatními městy najdeme společné řešení a můžeme se podporovat.”

Jan Malík (ŽIJEME! Příbor), starosta Příbora: “V dnešní době těch informací máme strašně moc, ale zároveň je neumíme konkretizovat, neumíme z nich vybrat to důležité, takže tato setkání beru velmi pozitivně. My, Příbor, jsem zde, doufám, přispěli odpadovým hospodářství. Ve městě mám zřízené nové Re-use Centrum, které je na velmi vysoké úrovni a myslím si, že jsme jedním z pilotních projektů v Moravskoslezském kraji.”

Jan Rejman (Změna pro Frenštát), starosta Frenštátu pod Radhoštěm: “Pro mně osobně to bylo velice přínosné, porotce jsem v prvním volebním období, nikdy v předešlých letech jsem nebyl ani zastupitelem, takže jsem tady zjistil mnoho informací, které pro mě byly inspirující a budu se zabývat dále těmi tématy, které zde byly probrány, abychom se jako Frenštát mohli posunout dále k těm větším městům, která jsou okolo nás.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Těch témat jsem za dopoledne probrali obrovské množství, Stěžejním tématem bylo odpadové hospodářství, také ta témata legislativní, jakým způsobem města přistupují k vydávání vyhlášek a nařízení.”

Také zde zazněla například i problematiku provozu senior a baby taxi, řešení parkování nebo sdílená kola a přínos začlenění do sítě Zdravým měst.

Další podobné setkání by se mělo odehrát zhruba za půl roku, jak naznačil Adam Hanus, mohla by hostícím sídlem být tentokrát Kopřivnice.

---

Městská pečovatelská služba pomáhá lidem 30 let

Městská organizace ProSenior v Novém Jičíně usnadňuje lidem stáří již 30 let. Nejdéle funguje pečovatelská služba, postupně se k ní přidaly i další formy pomoci, a také se rozšířila skupina lidí, kteří ji mohou využít.

Pečovatelská služba funguje v Novém Jičíně v různých podobách desítky let. Městskou organizací se stala v roce 1993, když zastupitelé města rozhodli o jejím převzetí z Okresního ústavu sociálních služeb. Postupně se zažila pod názvem ProSenior a svou péči rozšířila.

Alice Hynčicová, vedoucí organizace ProSenior, Nový Jičín: “Nejdéle pod městem funguje pečovatelská služba, v letošním roce oslavíme 30 let pod městem Nový Jičín, a chystá velké oslavy. Za dobu fungování se změnila místa, kde služby poskytujeme, rozšířilo se poskytování do terénu, dříve byla pečovatelská služba poskytována jen v domech s pečovatelskou službou.”

V současné době už ProSenior zajišťuje i další dvě sociální služby. 21 let je v provozu denní stacionář Domovinka pro lidi nad 60 let.

klienti denního stacionáře Domovinka:

“Je to tady opravdu na úrovni, jsem spokojený, ti pracovníci jsou opravy na úrovni. Jsem překvapený, že na staré roky mě potkalo takové prostředí a je to tu prima.”

“Líbí se mi, že si tu můžeme hrát, pobavit se, pojíme, zazpíváme si, povykládáme, no je tu dobře. Co bychom ještě chtěli více ve svém věku.”

“Je to tu pěkné, všechno čisté, zahrajeme si karty, pojíme a tak."

Nejmladší službou, která začala fungovat v roce 2012, je pobytové zařízení odlehčovací služba Pohoda. Klienti zde mohou být maximálně šest týdnů a poté se vrací do svého domácího prostředí.

Své služby poskytuje ProSenior nejen seniorům, jak by z názvu vyplývalo, ale také občanům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu tělesného postižení nebo rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby.

Alice Hynčicová, vedoucí organizace ProSenior, Nový Jičín: “Terénní pečovatelská služba nemá omezený věk klientů, máme i vlastně miminka, kde pomáháme rodičům s péči o jejich domácnost. Máme jako klienty i mladé lidi, třeba po úraze, kterým pomáháme se zvládáním jejich domácnosti, případně péči o jejich osobu.”

Naplněnost kapacity pečovatelské služby a Domovinky se průběžně mění, pro využití pobytového zařízení Pohody je nutné, aby si pečující rodina objednala termín přes rezervační systém.

Alice Hynčicová, vedoucí organizace ProSenior, Nový Jičín: “Pokud se rodina rozhodne, že odjíždí na dovolenou, je dobré nejprve řešit kapacitu odlehčovací služby a teprve potom objednávat dovolenou. Třeba přes léto bývá kapacita obsazená už třeba v únoru.”

Všechny uvedené služby zajišťuje ProSenior s 26 zaměstnanci, těmi stálými i pracující na dohody.

---

Fotografie zachycují současnou tvář Kravařska

V Žerotínském zámku je k vidění výstava obrazů regionálních malířů, kteří byli spjati s oblastí starého Kravařska. Součástí je i kolekce fotografií, které naopak přinášejí současný pohled na toto historické území.

Výstava s názvem Po starých cestách aneb Toulky Kravařskem je k vidění v Trámovém sále Žerotínského zámku. Prezentuje obrazy regionálních malířů spjatých s tímto historickým územím, které se rozkládalo na pomezí Moravy a Slezska. Cestu do tohoto starého světa ovšem otevírá prezentace fotografií současného Kravařska autora Dalibora Kvity.

Dalibor Kvita, autor fotografií: “Během těch předcházejících let jsem se pokoušel hledat různé současné tváře toho území, které se historicky nazývalo Kravařsko. Jsou tady fotografie z okolí Nového a Starého Jičína… Ona se mi ta krajina Kravařska rozpadla do takových krajinných celků, její západní část v Oderských vrších, která působí takovým studeným syrovým dojmem, potom ta úrodná nízká rovina nad Odrou, Oderská niva, která je zase jiný svět sám o sobě, no a potom to předpolí Beskyd s roztroušenými kopečky těch prvních karpatských kopců. Takže toto všechno postupně skládalo ten obraz toho současného Kravařska.”

Fotografie jsou černobílé a všechny vznikaly na speciální panoramatický fotoaparát.

Dalibor Kvita, autor fotografií: “Který fotí na obloukové dráze negativu rychlým kruhovým pohybem objektivu. Díky svému velmi širokému zornému poli, které je téměř stejné, jako je běžné zorné pole člověka, nějakých 145 stupňů do šířky, a té výšce toho zorného pole, je strašně podobný našemu rozhlédnutí se do krajiny. Na rozdíl od klasických formátů fotografie, které jsou vlastně výřezem nebo pohledem klíčovou dírkou.”

Tyto fotografie si Dalibor Kvita pochopitelně i sám vyvolává. K vidění budou při vstupu do Trámového sálu do konce září.

---