Město má plán, jak reagovat na změnu klimatu

Město má plán, jak reagovat na dopady změny klimatu. Adaptační strategii připravovalo spolu s odborníky a veřejností téměř dva roky. Teď ji schválilo zastupitelstvo. Prvním konkrétním krokem bylo také přijetí nové vyhlášky o sečení trávy.

Povodně, sucho nebo jiné extrémní projevy počasí. Nový Jičín chce být na tyto negativní dopady změny klimatu lépe připraven a nachystal konkrétních opatření, která je mají zmírnit.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Samozřejmě my si nemyslíme, že jako město jsme schopni změnit fakt, že se klima mění, ale můžeme na něj reagovat a právě to má za úkol ten zpracovaný dokument Adaptační strategie na změnu klimatu.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to souhrn opatření stávajících budov, ale i nově budovaných budov, veřejných prostor, parkovišť, hřišť, kdy město reaguje na tyto klimatické změny.”

Dokument má čtyři části. První je analýza zranitelnosti území města, vzešla také z dotazníků, který vyplnilo 330 obyvatel. Dále je to Katalog adaptačních opatření, a nejzásadnější částí je samotný akční plán navrhující 145 konkrétních míst, kde by bylo možné navržená opatření realizovat. Zastupitelé jej schválili 15. března.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Ten samotná akční plán obsahuje i několik pozitivních příkladů, například malý mokřad, který máme mezi ulicí Dlouhou a Loučkou, nebo zelená stěna, která je poblíž dnešní obchodní galerie Tabačka.”

Posledním dílem dokumentu je mapa adaptačních opatření.

V oblastech náchylných na povodně, v okolí Jičínky a Grasmanky, jsou navrženy úpravy koryt. Na náměstí, které je naopak nejteplejším místem města, strategie podporuje dlouho diskutovanou výsadbu stromů.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: ”Takže my se i na základě tohoto dokumentu pokusíme vyvinout jednání s Národním památkovým ústavem, zda by bylo možné stromy alespoň v omezené míře přímo na náměstí vysadit."

Doporučení z adaptační strategie by se měla dotknout nově plánovaných staveb nebo rekonstrukcí. Například parkovací plochy by měly být pokryty propustnou dlažbou.

Eva Bártková, vedoucí Odboru životního prostředí, Nový Jičín: “Také jsme přemýšleli o tom, jestli voda, která stéká, by nemohla být zaústěna do různých průlehů nebo zelených ploch, aby nebyla zachycována do kanalizace a rychle odváděna z města, aby zasakovala v rámci toho města. Samozřejmě že je nutné najít vhodné plochy pro tento účel. Jako dobrý příklad bych uvedla jednu věc, kterou už jsme zrealizovali, a která se osvědčila. U jedné mateřské školy máme spravenou zahradu, je tam svah a dešťové vody tam poměrně prudce stékaly a ničily ty nové úpravy, tak jsme vybudovali takový průleh nad tou zahradou. Je asi dva roky staré a zjistili jsme, že je to velmi účinné. Takže to je dobrý příklad, který se nám osvědčil, který bychom chtěli využít i na jiných místech, kde to bude vhodné.”

Podle Evy Bártkové bude odbor životního prostředí klást důraz právě na to, aby se zpracovaná strategie nestala jen dokumentem do šuplíku, ale aby byla rozumně prosazována v praxi.

Souvisejícím krokem je i změna vyhlášky města, která snižuje počet sekání trávy v některých lokalitách ze čtyř na dvě ročně.

Eva Bártková, vedoucí Odboru životního prostředí, Nový Jičín: ”Protože bývá sucho a není žádoucí všechny plochy sekant takto intenzivně, tak jsme z té obecně závazné vyhlášky vyjmuli 11 ploch, kde není nutné sekat tak často. My jsme ty plochy vybrali poměrně pečlivě, protože si uvědomujeme, že občané mohou také nesouhlasit a chtějí mít v okolí posekanou trávu.”

Omezení sečí se týká ploch vzdálenějších od obydlí, jsou to například svahy kolem hlavního průtahu městem, lokalita Malého náměstí nebo trávník mezi Grasmankou a Palackého ulicí.

Zhruba polovina z navržených téměř 150 konkrétních opatření adaptační strategie se týká pozemků nebo staveb ve vlastnictví města, druhá polovina je v majetku soukromých osob. Město se na ně pokusí apelovat, aby se jimi také řídili.

Na adaptační strategii pracovala specializovaná firma, dotčené odbory města a vyjadřovala se k ní i veřejnost. Veškeré dokumenty jsou ke stažení na webu města v sekci rozvoj města.

---

Nový Jičín je rodištěm “muže tisíce triků”

Nový Jičín se ve své historii může pochlubit řadou významných rodáků. Jedním z nich byl průkopník automobilového sportu a slavný manažer závodní stáje Mercedes. Narodil se tu na konci března před 130 lety.

Na dnešní Ztracené ulici, dřívější Koberově, stával do 70 tých let 20. století dům, ve kterém se před 130 lety, v roce 1891, tehdy na velikonoční neděli 29. března, narodil Alfred Neubauer.

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Byl považován za jednu z největších ikon motoristického sportu, a dodnes je, spojený se značkou Mercedes. A právě v těchto místech společně a dalšími významnými rodáky, jako byl malíř Anton Kolig nebo vídeňský starosta Julius Newald, prožíval své dětství.”

Po dovršení plnoletosti nastoupil do armády, kde působil v sekci, která měla na starosti inovaci mobility těžkého dělostřelectva, a od té doby už zůstal navždy spojený se značkou , která dodnes působí v Rakousku, a po první světové válce přešel do její hlavní základny, automobilky sídlící v německém Stuttgartu, tedy dnešního Mercedesu.

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Ho fascinovaly automobilové vozy, už v dětství se dostal do kontaktu s prvními automobily, které se na Novojičínsku objevovaly. Díky svému otci, který byl stolař, a který dělal zakázky pro rodinu Hückelů nebo pro firmu rodiny Šustalů v současné Tatře Kopřivnici. Po skončení první světové války se stal automobilovým závodníkem. Ve dvacátých letech, v rámci působení u firmy , respektive Mercedesu, kde tehdy spolupracoval s , se kterým se stali velkými kamarády, tak přešel na manažerování. Stal se hlavním manažerem závodního týmu, který v tehdejší době vyhrával většinu velkých cen Grand Prix.”

Alfredu Neubauerovi se říkalo “muž tisíce triků”. Pro své závodník vymýšlel různé speciality, které jim pomáhaly k vítězstvím. Například systém značek, kterými předával taktické informace v průběhu závodu, dodnes je používán u Formule 1. Nebo vznik tzv. “stříbrných šípů”.

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Tehdy zasáhly do závodění nová pravidla, kdy musely vozy snížit svou váhu na 690 kilogramů. On, aby toho dosáhl, nechal seškrábat barvu ze svých závodních vozů. Seškrábal ji až na karoserii a od té doby se Mercedesy nazývají “stříbrné šípy, a je tomu tak i dodnes i v rámci seriálu Formule 1.”

Především v meziválečném období zajížděl Alfred Neubauer do tehdejšího Československa i Nového Jičína vcelku pravidelně. Jeho tým se účastnil velkých závodů na Masarykově okruhu v Brně.

Radek Polách, Muzeum Novojičínska: “Zajížděl taktéž za svými příteli, jako byla Eliška Junková, pan Veřmiřovský z Tatry Kopřivnice, taktéž Hans Ledwinka, významný konstruktér tatrovek. Spojitost byla i v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy naše muzeum získalo fotografie z těchto společných setkání.”

Láska k automobilismu provázela Alfreda Neubauera i v důchodu, kdy pracoval pro historické oddělení Daimler‑Benz. Zemřel v roce 1980, pohřben je v Aldingenu, poblíž Stuttgartu.

---