Horní nádraží i viadukt jsou města, cyklostezka bude delší

Prodloužení cyklostezky Koleje už nestojí nic v cestě. Městu se podařilo vykoupit další potřebné pozemky, zejména areál bývalého Horního vlakového nádraží, a také viadukt v Bludovicích.

Cyklostezka Koleje začíná na okraji Nového Jičína v místě bývalého železničního přejezdu na ulici Rybníčky. Tím, že radnice od železniční správy vykoupila za 2,9 milionu korun areál tzv. Horního nádraží, může start trasy posunout směrem do města.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nyní bude na řadě studie, která by měla zhodnotit využití celého objektu. Nicméně už v tuto chvíli je zřejmé, že jedním z podstatných využití části areálu je prodloužení stávající cyklostezky, měla by vést až k bývalé výpravní nádražní budově.”

Trať pro cyklisty se protáhne o zhruba 300 metrů na rovných deset kilometrů. V budově by mohl být například servis pro kola. O přímém prodeji areálu, který byl ve správě železničních cest, rozhodla vláda letos. Radnice o to požádala v roce 2018.

Cyklostezku ale také čeká rozšíření opačným směrem.V místní části Bludovice město už také vykoupilo za 1,7 milionu korun od ministerstva obrany pozemek v úseku bývalé vojenské vlečky, která kdysi sloužila jako spojka do zdejšího vojenského opravárenského podniku.

Lenka Ondřejová, cyklokoordinátorka města Nový Jičín: “To plánované rozšíření by mělo být v délce necelých 600 metrů, mělo by navazovat na stávající cyklostezku a pokračovat dál na železniční most, který vede přes velmi frekventovanou silnici první třídy.”

Cyklisté se tak budou moci bezpečně vydat například směrem k výletním lokalitám Čerťák a Skalky. V současné době se zpracovává projektová dokumentace.

Lenka Ondřejová, cyklokoordinátorka města Nový Jičín: “Městu se podařilo získat dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje, a to z dotačního titulu Podpora rozvoje turistiky. Odhadujeme, že výdaje by měly být ve výši 580 tisc korun, z toho dotace představuje 300 tisíc. Očekáváme, že projektová dokumentace by měla být hotova začátkem příštího roku.”

Cyklostezka z Nového Jičína do Hostašovic je v provozu téměř šest let. Vede na místě bývalých kolejí, které v roce 2009 zničila blesková povodeň, provoz byl přerušen a ministerstvo dopravy rozhodlo o zrušení této trati.

---

Uctili oběti komunismu, na radnici vlál černý prapor

Miladu Horákovou a další oběti politických procesů si v Novém Jičíně připomněla veřejnost setkáním na Masarykově náměstí. Oficiálně se k pietnímu aktu připojila i radnice a na úředních budovách zavlál vedle vlajky České republiky černý prapor.

Nahrávku dopisu, který Milada Horáková napsala z cely smrti, si přes střídavé průtrže mračen přišlo v Novém Jičíně poslechnout několik desítek lidí. Na Masarykově náměstí uctili Den památky obětí komunistického režimu. Připomněli 70 let, které uplynuly od popravy Milady Horákové, a také další obětí politických procesů.

Miroslav Urban, Novojičínská otevřená společnost: “Zde jsou na fotkách oběti komunismu z našeho okresu. Jsou to dva plakáty, které mimochodem visí také na v budově městského úřadu.”

Ivan Janík, Novojičínská otevřená společnost: “Když někdo projevuje statečnost, když se někdo takto projeví, a my bychom na to měli zapomenout, tak potom bychom si nezasloužili tu demokracii, kterou máme."

K připomínce obětí komunistického režimu se připojila také novojičínská radnice. Na budovách úřadu byla vyvěšena vlajka České republiky a hned vedle černý prapor.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Budiž Milada Horáková povzbuzením všem, kteří si nejsou jisti, jestli mají dost energie na to, aby bojovali za pravdu a morální hodnoty.”

Jaroslav Perútka (KDU-ČSL), zastupitel Nového Jičína: “My si to musíme minimálně připomínat, ale mladým lidem to musíme oznamovat, aby věděli, že se něco takového tady dělo, a že je stále nebezpečí, že by se to jednou mohlo vrátit.”

Z Masarykova náměstí se pak lidé přesunuli na Divadelní ulici, kde je umístěna pamětní deska obětem komunismu, lidem, kteří žili v tomto regionu. Vzpomínkový akt ukončili zpěvem hymny.

---

Během 30 let zažilo město tři srážkové extrémy

Už bezmála třicet let měří množství srážek, které ve městě spadnou v průběhu měsíce, zdejší patriot Pavel Wessely. Za tu dobu zaznamenal tři extrémy. První v roce 1997, druhý před 11 lety a ten poslední letos v červnu.

Pavel Wessely je bývalým starostou Nového Jičína, čestným občanem města a aktivním členem Klubu rodáků a přátel. O místě, kde žije, toho ví mnoho, třeba i to, kolik zde za posledních bezmála 30 let spadlo srážek. První jednoduché měřící zařízení umístil na svou zahradu v roce 1992.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Napadlo mě dělat si o tom záznamy a ty záznamy vedu téměř třicet let a dokonce posloužily právě před jedenácti lety, kdy nás zasáhla tak zvaná blesková povodeň. Poprvé jsme tehdy také slyšeli výraz “bouřkový vláček”, kdy jde několik bouřek za sebou, v jednom místě se zdrcnou a spustí tu vodu.”

24. června 2009 tu během dvou hodin naplnilo Jičínku 140 milimetrů srážek, což byl více než dvojnásobek měsíčního průměru. Lidé tehdy hovořili dokonce o tisícileté vodě.

Vůbec největší množství naměřil v roce 1997. Za pět dní tu tehdy spadlo 400 milimetrů srážek.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “To bylo opravdu velké množství vody a spustilo tu první velkou povodeň, kterou registruji za posledních padesát let.”

Další rekordní hodnoty pak přinesly deště mezi letošním 19. a 21. červnem. Dvanáctihodinové úhrny byly okolo 80 milimetrů. Místní toky se dostaly na nejvyšší stupeň povodňové aktivity.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Množství vody zhruba kolem 40 milimetrů tu bylo v průběhu minulého týdne hned třikrát."

Za tento červen tak Pavel Wessely eviduje více než 200 milimetrů srážek. Za celý duben napršely pouhé tři milimetry.

Pavel Wessely, Klub rodáků a přátel města NJ: “Moje zkušenost je, že teď té vody opravdu malinko ubývá, ale stále je měsíční průměr v podmínkách našeho města zhruba 60 až 60 milimetrů. V období asi 15 let zpátky to bylo okolo 65 milimetrů za jeden měsíc. Z toho pak vychází roční průměr 720 až 750 milimetrů.”

Málokdo možná ví, že po katastrofálních povodních v roce 2009 nainstalovalo Povodí Odry oficiální měřící zařízení na kopci Svinec. Při srovnání s výsledky profesionální stanice se měření Pavla Wesseleho lišila v rozmezí jednoho a půl procenta. A ani to koneckonců nemusí znamenat mírnou odchylku, protože v každé části města vždy neprší stejně.

---