Novojičínský expres
- Zpravodajství z Nového Jičína od P. Dorazilové a J. Plášila
- Vítěze participativního rozpočtu doceníme na jaře
- Školáci soutěžili v práci se dřevem a kovem
- Díky veršům se na Nový Jičín dívá jinýma očima
Na Lamberku, u fotbalového trávníku, bylo dokončeno nové hřiště. Jedná se o letošní vítězný projekt v rámci participativního rozpočtu. V těchto dnech už ho zasypal sníh, lidé si jej naplno užijí až na jaře.
Vítězný projekt letošního participativního rozpočtu, návrh Rodinného hřiště na Lamberku, je kombinací několika herních a posilovacích prvků. Jeho předkladatelem byl předseda TJ Sokol Žilina.
Petr Augustini, předkladatel projektu: “Já myslím, že to vypadá hezky, sice to nejsme teďka schopni úplně docenit, když sněží, ale věřím tomu, že na jaře se to ukáže, že tady ti lidé přijdou a budou tady sportovat, a ukážou třeba i nějakým těm kritikům, kteří se objevili, že to hřiště tady není zbytečné, že má význam a že je tady správně.”
Lamberk je vyhledávanou lokalitou jako cíl procházek a žilinští fotbalisté, jejichž členská základna je okolo 125 sportovců, tu hrají své domácí zápasy.
Petr Augustini, předkladatel projektu: “Je to v podstatě pro všechny, pro malé děti i pro sportovce na posilování, takže v podstatě tady může být celá rodina. Věřím tomu, že i členové našeho klubu to budou během tréninku využívat, stejně tak lidé, kteří jsou tady ve svém volném čase v restauraci nebo kolem jen prochází, teba na Puntík, takže se tady mohou zastavit a zasportovat si.”
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Projekt se začal realizovat v měsíci srpnu a v tuto chvíli je dokončen a přístupný veřejnosti. Rozpočet projektu byl 200 tisíc korun, tím pádem splnil podmínky.”
V letošním šestém ročníku výzvy participativního rozpočtu odevzdali své nápady čtyři předkladatelé. Z veřejného hlasování vyšlo vítězně toto rodinné hřiště, na druhém místě skončil návrh na umístění laviček do areálu Hückelových vil, který předložil Spolek pro záchranu těchto vil.
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Projekt umístěný na druhém místě, zahradní lavičky v Hückelových vilách, je v tuto chvíli v realizaci. Dodavatelská firma dodala lavičky, které jsou uskladněny ve vilách a budou rozmístěny po areálu, předpokládáme, že realizace proběhne začátkem příštího roku, pravděpodobně na jaře.”
Příští sedmý ročník participativního rozpočtu čekají určité změny, například bude zahájen o něco později, v březnu. Opět na něj bude vyhrazeno 400 tisíc korun, pravděpodobně ale bude za tuto cenu realizován jeden jediný vítězný nápad, a to vzhledem k nárůstu cen.
---
Konal se další ročník soutěže Šikovné ruce, která si dává za cíl popularizovat řemeslo mezi žáky základních škol. Tento souboj ve zručnosti se odehrál v dílnách Střední školy zemědělské a technické.
Žáci 8. a 9. tříd základních škol z Nového Jičína a okolí se utkali v dalším ročníku soutěže Šikovné ruce, kterou na podporu řemesel pořádá Střední škola technická a zemědělská, která vyučuje také učňovské obory.
Luděk Kostelník, SŠ technická a zemědělská Nový Jičín: “Letos jsme přivítali zástupce ze 13 základních škol z okresu Nový Jičín, konkrétně 51 žáků. Předvádějí se ve dvou disciplínách, jedna je práce se dřevem, kdy musí vyrobit dřevěnou bedničku, a druhý úkol je práce se železem, kdy dělají šablonu.”
Radmila Bayerová, učitelka ZŠ Komenského 66 Nový Jičín: “ Děti mají technické činnosti v šesté a pak v deváté třídě, a většinou, když řeknu, že půjdeme na soutěž Šikovné ruce, tak nemáme problém vybírat. Děti jsou v celku šikovné, hodně je poznat, když třeba ještě pomáhají doma rodičům.”
Patrik Orság, žák ZŠ Komenského 66 Nový Jičín: “Doma zkouším vyrábět nějaké různé věci, jako budky pro ptáky a tak, baví mě to řezání a pilování.”
Gabriela Janíková, žákyně ZŠ Komenského 68 Nový Jičín: “My pracujeme s taťkou, on má vystudovaného restaurátora a tesaře a my pracujeme se dřevem dost často.”
Daniel Černoch, žák ZŠ Komenského 68 Nový Jičín: “Vůbec to doma nezkouším, ale tady mi to docela jde, bych řekl. ZDá se mi , že to mám i rovné a tak.” ”
Iveta Žemličková, učitelka ZŠ Komenského 68 Nový Jičín: “Já si myslím, že o ty obory je zájem, alespoň to vnímám, myslím, že letos bude hodně dětí, které budou vybírat učňovské obory, a hlavně se snažíme ty děti vést k těm manuálním činnostem. Konkrétně, co se týče této soutěže, účastníme se každým rokem. A co máme letos nové, máme z projektu Řemesla novou krásně vybavenou dílnu.”
Luděk Kostelník, SŠ technická a zemědělská Nový Jičín: “Dá se říct, že o některé obory zájem je a o některé je menší. Zájem je o obor truhlář, měli jsme i mistra republiky v tomto oboru, a menší zájem je možná o kovo obory, kdy si myslím, že pořád převládá ten názor i těch rodičů, že ta strojařina je takové špinavé řemeslo, tam přece nepůjdu. Takže v těch oborech máme poměrně málo, ale situace je jiná rok od roku.”
V rámci této střední školy vyučují na pracovišti na ulici Šenovské kromě kovo oborů, tesařů a truhlářů také například zedníky nebo instalatéry.
---
Splnit si svůj sen může člověk v jakémkoliv věku, dokladem toho je i František Ladňák z Nového Jičína. Verše začal psát až v důchodovém věku a vydal svou první sbírku s názvem Sedmikrásky.
František Ladňák žije v Novém Jičíně, jako aktivního seniora ho lze potkat na různých akcích, kulturně-společenských nebo i tam, kde se může něčemu novému přiučit, třeba v kurzu práce s chytrými telefony. Kromě toho se ale sám snaží své okolí obohatit, rád zpívá a píše verše.
František Ladňák, autor veršů: “Když mi zemřela manželka, tak jsem začal pást, když jsem zůstal sám. Psal jsem verše do šuplíku. Potom jsme se dozvěděl, že existuje setkání autorů veršů a poezie, a to v Karviné v regionální knihovně. Tak jsem tam začali chodit i s mou nynější partnerkou a začali jsme psát do sbírky, která tam vychází jednou za rok.”
Tato setkání a také další schůzky v Obci Slováků v Karviné byly nakonec inspirací pro to, aby následně své verše vydal v samostatné autorské sbírce s názvem Sedmikrásky. Promítl do nich i svůj osobitý pohled na Nový Jičín.
František Ladňák, autor veršů: “Jsme se snažil podívat na Nový Jičín trochu jinýma očima než se dívají historikové a architekti. Začal jsem si všímat takových věcí, jako jsou sedmikrásky v zámecké zahradě, sedmikrásky, které se krčí dole a touží jít nahoru, jako někteří lidé celý život touží někam jít.”
Některé básničky také vznikly i jako potřeba českého textu pro zahraniční písničky.
Letos na podzim František Ladňák své píšící přátele, i z Karviné, pozval do Nového Jičína, v městské knihovně tu proběhl literárně-hudební pořad Verše pro radost.
František Ladňák, autor veršů: “Bylo nás tady celkem pět a v publiku jsme měli i předsedu Obce Slováků z Maďarska a předsedkyni novojičínského klub rodáků. Bylo to takové hudebně literární pásmo, ve kterém také velice krásně tančily děvčata ze základní umělecké školy.”
Další sbírku zatím František Ladňák vydat nechystá, čas věnuje vystupování na různých literárních akcích, v nejbližší době bude recitovat své verše v Havířově.
---
Na Lamberku, u fotbalového trávníku, bylo dokončeno nové hřiště. Jedná se o letošní vítězný projekt v rámci participativního rozpočtu. V těchto dnech už ho zasypal sníh, lidé si jej naplno užijí až na jaře.
Vítězný projekt letošního participativního rozpočtu, návrh Rodinného hřiště na Lamberku, je kombinací několika herních a posilovacích prvků. Jeho předkladatelem byl předseda TJ Sokol Žilina.
Petr Augustini, předkladatel projektu: “Já myslím, že to vypadá hezky, sice to nejsme teďka schopni úplně docenit, když sněží, ale věřím tomu, že na jaře se to ukáže, že tady ti lidé přijdou a budou tady sportovat, a ukážou třeba i nějakým těm kritikům, kteří se objevili, že to hřiště tady není zbytečné, že má význam a že je tady správně.”
Lamberk je vyhledávanou lokalitou jako cíl procházek a žilinští fotbalisté, jejichž členská základna je okolo 125 sportovců, tu hrají své domácí zápasy.
Petr Augustini, předkladatel projektu: “Je to v podstatě pro všechny, pro malé děti i pro sportovce na posilování, takže v podstatě tady může být celá rodina. Věřím tomu, že i členové našeho klubu to budou během tréninku využívat, stejně tak lidé, kteří jsou tady ve svém volném čase v restauraci nebo kolem jen prochází, teba na Puntík, takže se tady mohou zastavit a zasportovat si.”
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Projekt se začal realizovat v měsíci srpnu a v tuto chvíli je dokončen a přístupný veřejnosti. Rozpočet projektu byl 200 tisíc korun, tím pádem splnil podmínky.”
V letošním šestém ročníku výzvy participativního rozpočtu odevzdali své nápady čtyři předkladatelé. Z veřejného hlasování vyšlo vítězně toto rodinné hřiště, na druhém místě skončil návrh na umístění laviček do areálu Hückelových vil, který předložil Spolek pro záchranu těchto vil.
Markéta Jánošíková, koordinátorka Zdravého města Nový Jičín: “Projekt umístěný na druhém místě, zahradní lavičky v Hückelových vilách, je v tuto chvíli v realizaci. Dodavatelská firma dodala lavičky, které jsou uskladněny ve vilách a budou rozmístěny po areálu, předpokládáme, že realizace proběhne začátkem příštího roku, pravděpodobně na jaře.”
Příští sedmý ročník participativního rozpočtu čekají určité změny, například bude zahájen o něco později, v březnu. Opět na něj bude vyhrazeno 400 tisíc korun, pravděpodobně ale bude za tuto cenu realizován jeden jediný vítězný nápad, a to vzhledem k nárůstu cen.
---
Konal se další ročník soutěže Šikovné ruce, která si dává za cíl popularizovat řemeslo mezi žáky základních škol. Tento souboj ve zručnosti se odehrál v dílnách Střední školy zemědělské a technické.
Žáci 8. a 9. tříd základních škol z Nového Jičína a okolí se utkali v dalším ročníku soutěže Šikovné ruce, kterou na podporu řemesel pořádá Střední škola technická a zemědělská, která vyučuje také učňovské obory.
Luděk Kostelník, SŠ technická a zemědělská Nový Jičín: “Letos jsme přivítali zástupce ze 13 základních škol z okresu Nový Jičín, konkrétně 51 žáků. Předvádějí se ve dvou disciplínách, jedna je práce se dřevem, kdy musí vyrobit dřevěnou bedničku, a druhý úkol je práce se železem, kdy dělají šablonu.”
Radmila Bayerová, učitelka ZŠ Komenského 66 Nový Jičín: “ Děti mají technické činnosti v šesté a pak v deváté třídě, a většinou, když řeknu, že půjdeme na soutěž Šikovné ruce, tak nemáme problém vybírat. Děti jsou v celku šikovné, hodně je poznat, když třeba ještě pomáhají doma rodičům.”
Patrik Orság, žák ZŠ Komenského 66 Nový Jičín: “Doma zkouším vyrábět nějaké různé věci, jako budky pro ptáky a tak, baví mě to řezání a pilování.”
Gabriela Janíková, žákyně ZŠ Komenského 68 Nový Jičín: “My pracujeme s taťkou, on má vystudovaného restaurátora a tesaře a my pracujeme se dřevem dost často.”
Daniel Černoch, žák ZŠ Komenského 68 Nový Jičín: “Vůbec to doma nezkouším, ale tady mi to docela jde, bych řekl. ZDá se mi , že to mám i rovné a tak.” ”
Iveta Žemličková, učitelka ZŠ Komenského 68 Nový Jičín: “Já si myslím, že o ty obory je zájem, alespoň to vnímám, myslím, že letos bude hodně dětí, které budou vybírat učňovské obory, a hlavně se snažíme ty děti vést k těm manuálním činnostem. Konkrétně, co se týče této soutěže, účastníme se každým rokem. A co máme letos nové, máme z projektu Řemesla novou krásně vybavenou dílnu.”
Luděk Kostelník, SŠ technická a zemědělská Nový Jičín: “Dá se říct, že o některé obory zájem je a o některé je menší. Zájem je o obor truhlář, měli jsme i mistra republiky v tomto oboru, a menší zájem je možná o kovo obory, kdy si myslím, že pořád převládá ten názor i těch rodičů, že ta strojařina je takové špinavé řemeslo, tam přece nepůjdu. Takže v těch oborech máme poměrně málo, ale situace je jiná rok od roku.”
V rámci této střední školy vyučují na pracovišti na ulici Šenovské kromě kovo oborů, tesařů a truhlářů také například zedníky nebo instalatéry.
---
Splnit si svůj sen může člověk v jakémkoliv věku, dokladem toho je i František Ladňák z Nového Jičína. Verše začal psát až v důchodovém věku a vydal svou první sbírku s názvem Sedmikrásky.
František Ladňák žije v Novém Jičíně, jako aktivního seniora ho lze potkat na různých akcích, kulturně-společenských nebo i tam, kde se může něčemu novému přiučit, třeba v kurzu práce s chytrými telefony. Kromě toho se ale sám snaží své okolí obohatit, rád zpívá a píše verše.
František Ladňák, autor veršů: “Když mi zemřela manželka, tak jsem začal pást, když jsem zůstal sám. Psal jsem verše do šuplíku. Potom jsme se dozvěděl, že existuje setkání autorů veršů a poezie, a to v Karviné v regionální knihovně. Tak jsem tam začali chodit i s mou nynější partnerkou a začali jsme psát do sbírky, která tam vychází jednou za rok.”
Tato setkání a také další schůzky v Obci Slováků v Karviné byly nakonec inspirací pro to, aby následně své verše vydal v samostatné autorské sbírce s názvem Sedmikrásky. Promítl do nich i svůj osobitý pohled na Nový Jičín.
František Ladňák, autor veršů: “Jsme se snažil podívat na Nový Jičín trochu jinýma očima než se dívají historikové a architekti. Začal jsem si všímat takových věcí, jako jsou sedmikrásky v zámecké zahradě, sedmikrásky, které se krčí dole a touží jít nahoru, jako někteří lidé celý život touží někam jít.”
Některé básničky také vznikly i jako potřeba českého textu pro zahraniční písničky.
Letos na podzim František Ladňák své píšící přátele, i z Karviné, pozval do Nového Jičína, v městské knihovně tu proběhl literárně-hudební pořad Verše pro radost.
František Ladňák, autor veršů: “Bylo nás tady celkem pět a v publiku jsme měli i předsedu Obce Slováků z Maďarska a předsedkyni novojičínského klub rodáků. Bylo to takové hudebně literární pásmo, ve kterém také velice krásně tančily děvčata ze základní umělecké školy.”
Další sbírku zatím František Ladňák vydat nechystá, čas věnuje vystupování na různých literárních akcích, v nejbližší době bude recitovat své verše v Havířově.
---