Začala rekonstrukce domu K Archivu na byty pro mladé

Začala rekonstrukce domu K Archivu na byty pro mladé lidi. První obyvatelé by se tu měli stěhovat příští rok na podzim. Město za přestavbu objektu zaplatí více než 50 milionů korun bez daně.

Čtyřpodlažní dům schovaný za Španělskou kaplí byl postaven v roce 1984 a sloužil jako ubytovna pro sestry a další zdravotnický personál nemocnice. Objekt už ale nikdo nevyužívá, v roce 2016 jej Moravskoslezský kraj převedl na město.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Původním záměrem zde bylo vybudovat sociální služby a byty pro seniory. V roce 2019 vedení města přehodnotilo tento záměr, budou se zde budovat startovací byty pro mladé lidi. Ten hlavní důvod je, že v Novém Jičíně je asi 240 podaných žádostí o byt a tato bytová politika se musí řešit novou výstavbou. Pokud město nebude stavět nové byty, ten pořadník se nebude hýbat a zájem o bydlení v Novém Jičíně je obrovský. Co se týče občanů seniorského věku, tak město Nový  Jičín má tři objekty v režimu zvláštního určení, Pod Lipami, Revoluční a U Jičínky, a v současné době tato kapacita není naplněn.”

Bytový fond města čítá zhruba 1100 bytů. Uvnitř domu K Archivu vznikne 39 bytů 2+KK o velikosti zhruba 50 metrů čtverečních.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ty parametry bydlení budou takové, že půjde o mladé lidi do věku 35 let, doba nájmu bude omezena na maximálně čtyři roky, startovací nájemné bude činit maximálně 80 procent tržního nájmu.”

Součástí stavby budou nadzemní sklepy, kočárkárna, místnost na kola, kotelna a venkovní výtah. Zhotovitel zakázky převzal staveniště 12. července. Výstavba má trvat 14 měsíců, včetně úpravy okolí.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Vznikne zde parkoviště, zeleň, bude zde parkovací závora pro vjezd uživatelů tohoto objektu. Součástí stavby jsou i přeložky inženýrských sítí, které se na pozemku nacházejí.”

Cena zakázky byla vysoutěžena ve výši 51 a půl milionu korun bez daně. Financována je prostřednictvím komerčního úvěru.

---

Zelené město dává brigádu i mladším studentům

Nový Jičín letos opět připravil letní brigády pro studenty. V rámci projektu Zelené město získali možnost přivýdělku mladí lidé už od 15 let. Pomáhají v městské zeleni, na hřbitově nebo s nátěrovými pracemi.

Dát studentům možnost vydělat si peníze a současně tak udělat něco dobrého pro své město - to je hlavní myšlenka letních brigád, které nabídla novojičínská radnice. První týdenní turnus Zeleného města začal 12. července a bude jich během prázdnin sedm, na kterých se vystřídá zhruba 40 mladých lidí od 15 let věku.

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “První týden začali studenti trochu nešťastně, bohužel celé dopoledne lilo, takže byli všichni soustředěni na hřbitově. Podíleli se tam na úklidových pracích chodníků a uklízeli i obřadní síň. Od úterka, kdy nám počasí přeje, jsou studenti rozděleni do skupinek, jedna se podílí na nátěrových pracích, druhý vypomáhá u pletí, odstraňuje nálety a odnáší vzniklý odpad. Třetí pomáhá u řezu dřevin.”

Několik brigádníků natíralo sušáky na prádlo na ulici Bulharská, kde si toto vylepšení okolí vyžádali místní obyvatelé.

Naďa Švrčinová, vedoucí úseku veřejná zeleň, TSM Nový Jičín: “Požadavek vzešel od občanů, byl předán na město na patřičný odbor, a město práce odsouhlasilo. Uznalo, že je opravdu nutno tyto práce provést.”

Josef Holáň, brigádník Zeleného města: “Potřeboval jsem si vydělat nějaké peníze, protože si šetřím na pár věcí. A je to super, že to jde už od patnácti.”

FIlip Michna, brigádník Zeleného města: “Nejprve jsme pracovali na hřbitově a teď jsme tady na sídlišti a natíráme sušáky.”

Petr Kašuba, brigádník Zeleného města: “Byl jsem rád, že jsem se mohl letos konečně na brigádu přihlásit, jsme spokojený, brigáda mě baví a můžu i nějakým způsobem pomoci městu.”

Další pracovali byli v parčíku pod gymnáziem nebo na hřbitově, kde budou vypomáhat v průběhu celých prázdnin.

Klára Havlová, brigádník Zeleného města: “Mám i jinou brigádu, i tuto, kvůli penězům. My jsme otrhávali břečťan ze hřbitovní zdi a čistili kanálky od plevelu.”

Ferdinand Štěpán, brigádník Zeleného města: “Já už jsem se měl jednu brigádu v červnu v zemědělství a tady už jsem poněkolikáté.”

Pomoc mladých pracovníků bude potřeba i v městské zeleni při pletí záhonů, s dalším úklidem po ořezu dřevin a budou také čistit odpadní nádoby. Vydělají si 95 korun na hodinu.

Zájem o brigádu pořádanou městem bývá vždy velký a kapacitu přesahuje i dvojnásobně. O účastnících letos rozhodoval přesný čas přijetí přihlášky e-mailem.

---

Alena Kupková stále cítí něhu básnických múz

Alena Kupková dosud vydala tři sbírky poezie. Poslední roky psala, jak se říká do šuplíku, a nashromáždila další desítky básní. Zatím se o ně se čtenáři dělí na facebooku. Světlo světa by knížky mohly spatřit do konce roku.

Své verše začala Alena Kupková, žijící 24 let v Novém Jičíně, psát už dávno. První sbírku vydala v roce 2015, od té doby vyšly další dvě, ta poslední v roce 2017 s názvem Tak to jsem já. Od té doby další básně na knižní podobu čekají.

Alena Kupková, básnířka: “Do šuplíku píšu, protože teď byly takové doby, kdy se nehodilo s tím vyjít, protože by nemohl být uskutečněný křest. Nesměli se lidé shromažďovat a každý muset mít na obličeji nějakou ústenku, ani bychom si neviděli do obličeje, a člověk by ani nemohl vidět, jak se ti někteří lidé ušklíbají, ježíši, co to zase vypotila.”

V době natáčení tohoto rozhovoru už Alena Kupková napsala celkem 627 básní, velkou část z nich zveřejnila také na svém facebooku, asi 80 těch z poslední doby se objeví ve dvou připravovaných sbírkách

Alena Kupková, básnířka: “Je to o múzách a andělech a ta druhá jakoby v opačném ranku., Dokonce nejsou všechny takové smutné, protože všechny dobře končí, takže jsou tam i některé žertovné.”

Alena Kupková píše o svých pocitech, inspirací jsou jí rovněž každodenní maličkosti, okolí, příroda, a jak sama říká, při tvorbě ji ovlivňuje ï něco, co se odehrává mezi nebem a zemí.

Báseň, ze které byl tento úryvek, vznikla 8. února 2020, v době, kdy autorka přemýšlela o tom, zda ještě vůbec má smysl verše psát a pro koho. Některé pak ovlivnila i osobní smutná událost.

Alena Kupková, básnířka: “Protože jsem na konci loňského roku přišla o tatínka, a v mé tvorbě se projevil ten vnitřní smutek a neklid, tak se na tom určitě podepsaly.”

Alena Kupková, přes zdánlivou melancholii, ale oplývá velkým smyslem pro humor, který se projevuje v jejich rolích co by herečky zdejšího Divadla bez portfeje.

Alena Kupková, básnířka: “Máme zatím pro diváky nachystanou komedii. Při jejím studiu se my sami hrozně bavíme. Zrovna včera jsme měli zkoušku. Myslím, že se to bude divákům líbit, že budou spokojeni a my vlastně také, že jim budeme moci předat trošku té radosti a pohody.”

Zázemím Divadla bez portfeje je Beskydské divadlo, v příštím roce bude ochotnický soubor slavit 15 let existence.

---