Nápadů, jak město vylepšit, je letos sedm

Do letošního participativního rozpočtu lidé přihlásili sedm návrhů, co by si ve městě přáli zlepšit nebo vybudovat. Představit své nápady veřejnosti a Komisi Zdravého města mohli na projednání v aule radnice.

Nápad do půl milionu korun, který bude řešitelný a bude se líbit i hlasující většině. To je velmi zjednodušeně řečeno princip participativního rozpočtu, který město už po osmé realizuje pod názvem Projekty pro Nový Jičín.

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Letos nás zájem potěšil, protože přišlo celkem sedm návrhů a poměrně i rozdílných, takže komise se opravdu bude mít čím zabývat. Následně tady je samozřejmě rada města a věřím tomu, že většina z nich projde do toho finálního hlasování, takže i občané následně budou moci posoudit, který se jim líbí nejvíc a vybrat svým hlasování, který se bude realizovat.”

Předkladatelé, jednotlivci nebo zástupci klubů a spolků, své nápady představili na veřejném projednání v aule radnice před členy komise Zdravého města Nový Jičín.

Michal Grepl, předkladatel návrhu: “Klub Moravian Gators vstupuje do tohoto projektu s návrhem rozšíření první etapy discgolfových arén, rádi bychom rozšířili současné discgolfové arény o další čtyři místa.”

Jan Kiral, předkladatel návrhu: “Jedná se o návrh revitalizace sportoviště na Lamberku, chtěli bychom modernizovat střídačky, brankové konstrukce a celkově zpříjemnit prostředí kolem hřiště.”

Tomáš Mička, předkladatel návrhu: “Jsem tu s návrhem revitalizace tělocvičny v areálu SK Straník. Především bychom chtěli vyměnit podlahu z parket, která je v dezolátním stavu.”

Lubomír Sazovský, předkladatel návrhu: “My jsme navrhli oboustranné mobilní panely, které by po městě mohly prezentovat některé významné dny, ať už republikové nebo městské, kde by třeba oslavy republiky a podobně byly v důstojných panelech. V mnoha městech to funguje, tak proč ne v Novém Jičíně.”

Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Nápady máme hodně rozmanité, některé se opakují, jsou tam třeba návrhy na instalaci několika dalších discgolfových košů, které už vlastně byly instalovány v minulých letech. Dále je tam návrh na houpačku, která taky už byla, ale pak jsou tam i úplně jiné návrhy, jako třeba psí pisoáry, to je zajímavá inovace. A nebo třeba rozmístění informačních panelů po městě, které by mohly být využity k prezentací různých osobností, výročí a nebo třeba i nějakých kulturních, školních či společenských akcí.”

Posledním předloženým nápadem, který tu ještě nezazněl, je vybudování dřevěné vyhlídky.

Samotná Komise Zdravého města doporučila radě města do užšího výběru čtyři návrhy: discgolfové arény, mobilní informační panely a revitalizace tělocvičny ve Straník a sportoviště na Lamberku. Radní budou ovšem znovu posuzovat všechny projekty a definitivně rozhodnou, které postoupí do hlasování veřejnosti. To bude probíhat v říjnu. Vítěz, který může být jen jeden, bude znám v prvních listopadových dnech.

---

Muzeum ukazuje Babičku, kterou tiskli v Novém Jičíně

Na letní sezonu připravilo Muzeum Novojičínska výstavu věnovanou nejznámějšímu dílu Boženy Němcové. Představuje vybraná knižní vydání Babičky s původními ilustracemi.

“Šťastná to žena” - je název letní výstavy v Žerotínském zámku. Vznikla tak trochu nahodile, nicméně mimořádně k 170. výročí vydání první Babičky Boženy Němcové.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Další výstavy už se neplánovaly vzhledem k očekávané rekonstrukci zámku. Jsme moc rádi, že díky kolegyni Markétě Palowské tady vznikla tato výstava.”

Markéta Palowská, sběratelka knih Babička, Muzeum Novojičínska: “Babička Boženy Němcové byla poprvé vydána v roce 1855 v nakladatelství Jana Jaroslava Pospíšila v Praze. Vlastně, není tady to první vydání, ale je tady druhé historicky velmi známé vydání Babičky z roku 1862. Bylo vydáno u Antonína Augusty v Litomyšli a současně i v Praze. Božena Němcová toto vydání viděla bohužel už doslova na smrtelné posteli.”

Většina vystavených tištěných Babiček pochází tedy ze sbírky Markéty Palowské, která vlastní několik desítek různých vydání. Každé je ojedinělé i původními ilustracemi.

Markéta Palowská, sběratelka knih Babička, Muzeum Novojičínska: “Máme tady snad nejznámější ilustrace Adolfa Kašpara, ale třeba i trošku modernějšího Vladimíra Tesaře a z těch, dalo by se říct, hodně moderních zvláštních a současných, tak třeba babička ilustrovaná Martinem Velíškem a asi nejnovější ilustrované velice krásně Mílou Fürstovou.”

Markéta Palowská, sběratelka knih Babička, Muzeum Novojičínska: “Protože jsme v Novém Jičíně, tak bych ráda upozornila na vydání Babičky z roku 1923, které je ilustrováno Václavem Špálou, ovšem černobíle, a za jímavé je pro nás tím, že bylo vytištěno tiskárnou Kryl & Scotti v Novém Jičíně.”

Zajímavostí výstavy jsou ukázky z první filmové Babičky z roku 1921. Ještě němý film je zapůjčený z Národního filmového archivu, muzeum má v plánu promítnout jej během jednoho večera celý. Příběh knihy doplňují dřevěné loutky Jarmily Haldové, představují jak jinak, než postavy z Babičky.

Markéta Palowská, sběratelka knih Babička, Muzeum Novojičínska: “Samozřejmě tady máme rodinu Proškových, samotnou Babičku, máme tady i sošku Boženy Němcové. Tady v té vitríně vidíme zámecké, to znamená paní kněžnu Hortenzii. Máme tady Viktorku s Černým myslivcem a další.”

Výstava potrvá do 30. září. Od 14. července do konce srpna je možné si ji užít i v rámci speciálního prázdninového programu.

Eva Sulovská, Muzeum Novojičínska: “Budeme děti seznamovat s příběhy, které se v Babičce odehrávají, s osudy těch postav, budeme vyrábět loutky, a vůbec zaměříme na pohádky, které nám Božena Němcová všechny sepsala.”

Tvůrčí pořad je vhodný pro rodiny s dětmi i táborové skupiny, nutné je se dopředu objednat.

---

Šifrovací hra vede centrem města po stopách vraha

Přímo v centru Nového Jičína lze zažít napínavou výpravu po stopách vraha a lupiče Martina Leciána. Jedná se o šifrovací hru, inspirovanou skutečnými událostmi z první poloviny 20. století.

Poznat něco z historie Nového Jičína, spolehnout se na logické myšlení a zažít dobrodružství - to jsou hlavní atributy šifrovací hry „Příběh na náměstí“, která byla spuštěna počátkem léta.

Radim Mohler, spoluautor projektu Exit game: “Venkovní hra „Příběh na náměstí“ je postavena příběhově na skutečném vrahovi Martinu Leciánovi, který se tady ve městě pohyboval v roce 1920, byla tady zavřený v šatlavě, a to je dějová linie. Ovšem hra je postavena na tom, aby se hráči i něco naučili nejen o historii, ale i o současnosti Nového Jičína.”

Průvodcem hry je speciální výtisk novin „Novojičin“, místo článků obsahuje šifry, hádanky, úkoly a další výzvy. Zahrát si mohou i jednotlivci, ideální ovšem je vytvořit dvou až šestičlenný tým, tak jako to udělali i školáci z Jubilejní.

Karolína Pangerlová, ZŠ Jubilejní, účastnice hry: “Teď jsem začali, ale už jsme na dobré cestě, za chvilku vyjdeme k nějaké Marušce. Líbí se mi to a asi si tu zajdu i s rodiče.”

Vendula Ševčíková, ZŠ Jubilejní, účastnice hry: “Daří se nám dobře, jsme na dobré cestě a teď se soustředíme na osmisměrku.”

Celá trasa hry pak vede převážně pod podloubím historického centra, díky čemuž je přístupná za každého počasí a kdykoli během dne.

Radim Mohler, spoluautor projektu Exit game: “Na náměstí se nachází čtyři trezory, jeden přímo před vstupem do exit game, další tři jsou dovedně skryty, aby je nenašla veřejnost, a po otevření trezorů získávají hráči trofej Exit game, kterou si odnášejí na památku.”

Čeněk Čechmánek, ZŠ Jubilejní, účastník hry: “Už máme pár věcí hotových, teď vyluštíme osmisměrku, z toho získáme nějaký kód, takže doufáme, že to budeme mít.”

Radim Mohler, spoluautor projektu Exit game: “Na náměstí je socha svatého Mikuláše, která má ve hře podstatnou roli. Protože hra je postavena tak, aby se dala hrát i bez přítomnosti našeho personálu. Svatý Mikuláš vždycky dovede hráčům napovědět a poradit. Přesný čas, jak dlouho hra trvá, se nedá říct. každý tým postupuje trošičku jinak, ve hře je několik paralelních příběhů a na hráčích je, jak se rozhodnou s postupem. A stejně tak se dá využít i zneužít smysl nápověd, je jen na hráčích, jestli budou chtít pouze napovědět nebo i řešení.”

Nicméně náročnost je postavena tak, aby hra poskytla nejméně dvě hodiny zábavy, maximálně zhruba šest hodin. Šifrovací výzva se dá ovšem i přerušit a pokračovat lze v kterýkoliv jiný den.

---