Řešení parkování se bude řídit akčním plánem

Několik měsíců připravovaná koncepce statické dopravy v Novém Jičíně dostala zelenou. Zastupitelé ji přijali bez výhrad. Radnice tak má k dispozici plán, jak v následujících čtyřech letech řešit problematiku nedostatku parkovacích míst.

Nová koncepce parkování dává Novému Jičínu na několik let dopředu návod jak řešit chybějící místa pro odstavení vozidel v centru města a v problémových lokalitách sídlišť. Schválili ji zastupitelé a spolu s ní i tzv. akční plán.

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Nyní víme, která z těch akcí, které z těch opatření by se mělo který rok realizovat. A protože je to závazek na roky 2020 až 2024, tak je to v podstatě závazek i pro příští volební období. Například na letošní rok je v akčním plánu realizace parkoviště na Dlouhé, respektive jeho rozšíření, a dále výměna parkovacích automatů v centru města, které jsou už zastaralé.”

To vše by mělo proběhnout letos. Záměr zvětšení kapacity parkovacích míst za ulicí Dlouhá začalo město připravovat už před zpracováním samotné koncepce, v rozpočtu je tak na něj už vymezeno 10 milionů korun.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tato investiční akce přinese zhruba 70 parkovacích míst v lokalitě, kde je nedostatek parkovacích míst jako obecně známá informace. V tuto chvíli je podána žádost o stavební povolení, zpracovává se projektová dokumentace pro realizaci stavby.”

Ještě letos bude také radnice aplikovat i několik jednodušších úpravy, v podstatě režimová opatření

Ondřej Syrovátka (SZ), 2. místostarosta Nového Jičína: “Až už jsou to jednosměrky nebo obousměrná jednopruhová komunikace, kde auta stojí po obou stranách a je tam pouze jeden pruh na průjezd, což by se vlastně nyní mělo pokutovat. Legalizovat je to možné právě pomocí obousměrné jednopruhové komunikace tak, aby tam bylo umožněno parkování i průjezd oběma směry.”

Například v Jubilejní ulici, rychlost se tu omezí na 20 kilometrů v hodině a bude zde vyznačeno místo pro míjení vozidel. Podobným systémovým opatřením bude také zjednosměrnění ulic Novellara a Myslbekova.

Podrobnosti, včetně map, jsou uvedeny na webu města pod hlavičkou Koncepce statické dopravy.

---

Kamenná bašta je lemována alejemi

Klub rodáků a přátel města připravil na baště výstavu, kterou zve na procházku do alejí. K vidění jsou zde velkoformátové fotografie stromořadí, připomínají jejich historický i současný význam v naší krajině.

Manželé Markéta a Petr Veličkovi pochází z Vysočiny, oba se věnují práci krajinářských architektů a k tomu rádi fotografují. Vznikla tak výstava s názvem Aleje české a moravské krajiny. Její vernisáž proběhla v roce 2014 v sídle senátu - od té doby velkoformátové fotografie putují republikou. V létě zakotvily v sídle Klubu rodáků a přátel města na baště.

Petr Velička, spoluautor výstavy: “Jsou tady v té sérii snímky z Vlčího kopce u Náměště nad Oslavou, u Zámku Moravec. Je tady pár fotografií, které dokumentují aleje v Itálii, jako v kolébce tohoto fenoménu, zhruba od té renesance. V českých zemích teprve Marie Terezie udělal hlavní boom barokních alejí.”

Vnitřní prostor bašty vyplňuje 13 velký snímků. Na jednom z nich například Markéta Veličková zachytila pozoruhodnou lipovou alej.

Markéta Veličková, spoluautorka výstavy: “Můžete vidět to, co žádný jiný strom než lípa neudělá, a to je tahleta klenba. V podstatě dokáže simulovat architekturu, můžeme se v tom projít jako v katedrálním prostoru. A pro mně je ta fotka velmi důležitá v tom, že byla vlastně prvním impulsem, abychom se alejemi do hloubky začali zabývat. A na základě této fotografie nás přizvali k dokumentu Aleje jako součást naší krajiny.”

Na odborných televizních pořadech manželé Veličkovi spolupracovali od roku 2006. Sesbíraný obrazový materiál také použili jako podklad pro knihu a následovala série výstav. Tato fotografie obce Dudín na pomezí Čech a Moravy vznikla z letadla.

Petr Velička, spoluautor výstavy: “Obec je klasická okrouhlice, tedy má kruhovou náves a statky a polnosti se rozevírají do paprsčitého tvaru. Cesty jsou lemovány alejemi a remízky. To bylo v předešlé době celkem naprosto normální, že polnosti byly dělené právě těmi krajinnými prvky.”

Vernisáž výstavy na baště provázela i přednáška na téma historie a současný význam alejí v české a moravské krajině. Samotná prezentace velkoformátových snímků tu potrvá do konce září.

---

Cech kloboučnických mistrů vznikl v NJ před 390 let

Nový Jičín je stále nazýván městem klobouků. Letos tuto tradici oživuje i výročí, které je spjato se založením místního kloboučnického cechu. Jeho historie se začala psát před 390 lety.

Cechovní artikule, tedy jakési stanovy výrobců klobouků v Novém Jičíně, pocházejí z roku 1630, a jsou po restaurátorském zákroku pečlivě uchovány pro další generace.

Lenka Chobotová, Státní okresní archiv Nový Jičín: “My, purkmistr a rada města Nového Jičína činíme tímto listem obecně přede všemi… Tak začíná listina, která je uložena v našem archivu. Je to tedy opis, původní originál se nám nedochoval.”

Dějiny kloboučníků v Novém Jičíně se datují od roku 1506, kdy v listinách vystupuje Prokop kloboučník. Oficiální cechovní artikule ale byly vydány až o více než 100 let později

Radek Polách, historik: “Tím pádem vzniká velké organizované bratrstvo, které sjednocovalo kloboučnické mistry.a až do sklonku 18. století praktikovalo kloboučnické řemeslo.”

Podle starých záznamů bylo ve městě jmenováno až 13 kloboučnických mistrů.

Radek Polách, historik: “V cechovních artikulích jsou, dá se říct, vyjmenována i pravidla, jakým způsobem se skládala mistrovská zkouška, jakým způsobem se mají klobouky vyrábět. Artikule obsahovaly postupy pro výrobu klobouků.”

Významným mezníkem byl rok 1799, kdy zde mistrovské zkoušky složil fulnecký rodák Johann Nepomuk Hückel a stal se zakladatelem nejstarší továrny na výrobu klobouků na světě - dnešního Tonaku.

---