Přejezd na Jeremenkově ulici zůstane neprůjezdný

Myšlenka na zprovoznění železničního přejezdu v ulici Jeremenkova se zřejmě definitivně rozplývá. Ministerstvo dopravy rozhodlo, že se tímto plánem nebude dále zabývat. Důvodem je komplikované řešení a jeho finanční náročnost.

Plynulejší průjezd Novým Jičínem, zejména v době dopravní špičky. To byl hlavní důvod, proč město od poloviny devadesátých let a naposledy od roku 2017 znovuoživilo plán na zprůjezdnění železničního přejezdu v ulici Jeremenkova. Uzavřen byl v roce 1984.

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Toto téma rezonuje několik desítek let a spousta hnutí a politických stran toto téma mělo ve svém programu. Je pravdou, že i naše vedení města mělo eminentní zájem, aby se tento dopravní tok zprůjezdnil, aby se odlehčilo dopravnímu toku směrem na Šenov a Suvorovovu ulici. Bohužel ideově ministerstvo dopravy je zásadně proti.”

Tomáš Polák, tiskový mluvčí SŽDC: Na základě dosud zpracovaných podkladů a ověření skutečnosti rozhodlo Ministerstvo dopravy, že tato investiční akce nebude zařazena do plánu investiční přípravy Správy železnic a nebude dál sledována. Důvodem je velmi komplikované technické řešení. To by znamenalo rozsáhlou úpravu pozemních komunikací ve vztahu ke vzdálenosti křižovatek. Současně by muselo být upraveno kolejové rozvětvení ve stanici i navazující okolí, tak aby byly dodrženy normové rozhledové poměry. Toto řešení by bylo velmi finančně nákladné a nebylo by možno prokázat ekonomickou efektivitu”

Úrovňové zprůjezdnění přejezdu by stálo kolem 50 milionu korun, což je i pro město jako případného osamělého investora nepřijatelná částka.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Ta situace je komplikovaní z hlediska inženýrských sítí, majetkového vypořádání, z hlediska rozhledových poměrů té křižovatky, samozřejmě zabezpečovací zařízení, to jsou všechno drahé položky. A nevidíme úplně snahu ministerstva nebo správy železnic se na tomto podílet.”

Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Ten problém nespočívá jen v úpravě toho křížení samotného kolejiště, ale znamená následné posunutí dalších šesti výhybek v samotném nádraží.”

Po jednáních s ministerstvem dopravy a správou železnic nechala radnice v loňském roce dokonce zpracovat analýzu mimoúrovňového řešení.

Václav Dobrozemský (ODS), 1. místostarosta Nového Jičína: “Tam se to ukázalo, jako ještě více finančně náročné. Nadjezd v podstatě nerealizovatelný z hlediska norem, podjezd zhruba za 60 milionů korun, takže taktéž nad rámec možností města.”

Představitelé radnice budou dále jednat s Českými drahami alespoň o estetizaci daného místa a lepší bezpečnosti pro pěší a cyklisty.

---

Tichý 17. listopad křísí vzpomínky na loňský happening

17. listopad připomnělo město jen skromným aktem u pamětní desky Obětem komunismu. Veřejné setkání občanů se vzhledem k vládním opatřením konat nemůže. V následujícím sestřihu tedy zavzpomínáme na loňské oslavy 30. výročí sametové revoluce.

Den boje za svobodu a demokracii - to je oficiální název 17. listopadu v českém kalendáři. Představitelé radnice si jej letos už v pondělí 16. připomněli kvůli vládním omezením jen položením kytice u pamětní desky Obětem komunismu na úřední budově v Divadelní ulici.

Zato v loňském roce, kdy jsme slavili 30. výročí pádu totality, proběhl na náměstí velký happening. Protože je tento den označován také jako Mezinárodní den studentstva, oživila loňská akce nejprve také dramatické události 17. listopadu 1939. Uzavření vysokých škola a vznik Mezinárodního dne studentstva tu připomněl ukázkou místní Klub vojenské historie FENIX spolu s dalšími dobrovolníky.

Součástí programu, který už se dále zaměřil na listopad 1989, byla výstava fotografií z novojičínských událostí sametových dnů, ve vestibulu radnice vznikl obývák Václava Havla, kde lidé četli ukázky z děl Václava Havla. Zdejší Divadlo bez portfeje nastudovalo část Havlovy Audience. Závěr happeningu patřil koncertu legendární skupiny The Plastic People of the Universe.

---

Kůrovec z městských lesů zmizel spolu se smrky

V městských lesích se po několika letech podařilo zvládnout kůrovcovou kalamitu. Z porostu zmizely smrky, které byly kůrovcem napadeny, a tím pádem zmizel i tento škůdce. Vykácené stromy jsou postupně nahrazeny novými.

Kůrovcová kalamita napadala lesy kolem Nového Jičína opakovaně zhruba v desetiletých cyklech, naposledy a nejsilněji kolem roku 2014. Příčinou bylo velké sucho a vlna extrémních teplot. Nejsnadnějším cílem škodlivého brouka byl smrk s povrchovým kořenovým systémem. Tyto stromy musela z lesa pryč.

Jiří Schindler, správce městských lesů v NJ: “V současné době tu v podstatě smrk nemáme, jsou tu jen smrky, které jsou přimíšené v těch porostech. Smrkové monokultury, které byly zhruba od 0,30 hektarů a více, tak ty v podstatě nejsou. ty jsou pryč. Takže my tady kůrovce nemáme z toho důvodu, protože tu nemáme smrk.”

Rychle rostoucí jehličnan, snadno uplatnitelný v dřevařském průmyslu, který tu dříve tvořil až 40 procent lesních porostů, částečně nahrazují jedle, jejichž kořeny jdou do hloubky a se suchem si poradí, a především pak listnaté stromy habr, buk a lípa. Lesy se postupně daří přirozeně zmlazovat, jako například v lokalitě Žiliny.

Městské lesy se rozkládají na ploše celkem 180 hektarů, zejména v Žilině a dalších místních částech, a také v lokalitě Skalek. Právě tam kůrovec v minulosti citelně do smrkového porostu zasáhl. Stromy tu musely být dosazeny uměle.

Jiří Schindler, správce městských lesů v NJ: “Na Skalkách je 18 hektarů porostu, z toho zůstalo asi 5 hektarů těch smíšených porostů, které tam jsou. Zůstalo tam i pár soliterních smrků, ale také půjdou pryč, protože by je mohl vyvrátit vítr.”

V současné době mají městské lesy poměrně velké zastoupení mýtních porostů. Dlouhodobým záměrem Jiřího Schindlera je pokračovat v jejich postupném přirozeném omlazování s co nejnižšími náklady.

Jiří Schindler, správce městských lesů v NJ: “Podle zákona o lesích se musí lesní porosty obnovit do dvou let a do sedmi let zajistit. Takže to teď bude stěžejní úkol na těch kalamitních plochách, ale samozřejmě budeme pracovat i tady s těmi mýtními porosty a budeme mít ten porost připravený pro to přirozené zmlazení.”

Stromy v novojičínských lesích příliš netrpí okusem zvěře, která se zde vyskytuje v rovnovážném stavu, na katastru Žiliny je to převážně srnčí, zajíc, liška a objeví se i daněk.

---